|
|
Rychlost speciace
Leščinskij, Artem ; Storch, David (vedoucí práce) ; Macháč, Antonín (oponent)
Rychlost speciace je frekvence, při které se původní druh rozdělí na dva druhy za jednotku času. Protože tuto míru nelze přímo určit, musí být odvozena z fosilního záznamu nebo rekonstruované fylogeneze pomocí vhodného modelu diverzifikace nebo uzlů a větví fylogenetického stromu. Homogenní birth-death model je základní metodou, na které jsou založeny další modely, jako jsou časově-závislé nebo hustotně-závislé modely. Nemodelové metody, jako je statistika DR, node density metrika nebo inverzní délka koncových větví, jsou metody závislé na rekonstruovaných fylogenetických stromech. Mezi složitější metody patří MEDUSA, BAMM, CLaDS, MTBD nebo modely závislé na funkcích. Modely protrahované speciace jsou biologicky věrohodnější a popisují speciaci jako postupný proces. Tyto metody mohou odhalit složitější režimy diverzifikace. Vrcholové rychlost určuje očekávanou druhově specifickou míru speciace a je méně závislá na míře rychlosti extinkce a diverzifikace a spíše odpovídá míře speciace. Identifikovatelnost modelu je základním problémem omezujícím odhad rychlosti speciace, ale toto omezení lze částečně překonat novými technikami, jako jsou například přitažené rychlosti. Klíčová slova: rychlost speciace, fylogeneze, diversifikace, evoluce, model
|
|
|
Současné vymírání druhů
Schätz, Filip ; Storch, David (vedoucí práce) ; Hulva, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá aktuálním procesem vymírání druhů. Hlavním cílem práce je zodpovězení otázky, jak přesně dokážeme tento proces popisovat. Chápání tohoto procesu vychází z omezeného vzorku nám známých vyhynulých druhů, který poskytuje Červený seznam IUCN. Samotné množství vyhynulých druhů ovlivňuje užití rozdílných druhových konceptů, synonymita binomických názvů a potíže se sledováním jednotlivých extinkčních událostí. Vzorek Červeného seznamu podléhá silnému výběrovému zkreslení, proto v současné době existují spolehlivé záznamy pouze o vymírání skupin ptáků a savců. Tato vymírání spojuje především jejich výskyt na ostrovech. U ostatních taxonů dochází k zaznamenávání vymírání v ojedinělých případech, a tak je stav aktuálního extinkčního procesu v těchto skupinách neznámý. Vztahovat k těmto skupinám poznatky vyplývající ze studia odlišných taxonů není ve většině případů možné. S nedostatky se též potýkají odhady, které se snaží o popis procesu nad rámec našich znalostí. Zatímco problémy vyjadřování aktuální rychlosti vymírání vyplývají z naší neznalosti biodiverzity, nepřesnosti metody zpětné extrapolace křivky SAR mají původ především ve snaze generalizovat příliš komplexní vliv úbytku areálů na počet druhů. Aktuální proces vymírání nelze na základě nekompletních údajů přirovnat k...
|
|
|
Faktory ovlivňující vnitrodruhové škálování intenzity metabolismu
Trubelová, Zuzana ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Vztah mezi intenzitou metabolismu a velikostí těla živočichů se zkoumá již více než sto let. V poslední době se však stále častěji pozornost vědců přesouvá z mezidruhové na vnitrodruhovou úroveň. Při vynesení intenzity metabolismu vůči hmotnosti těla v průběhu ontogeneze vykazuje výsledná přímka často jeden či více zlomů. Proč k těmto zlomům (a tedy snížení intenzity metabolismu) dochází, není stále dostatečně vysvětleno. Předpokládá se, že je to způsobeno určitými faktory, jež fyziologii jedince během vývoje ovlivňují. Některé z těchto faktorů vycházejí z několika nejznámějších hypotéz, které se pokoušejí škálování metabolismu vysvětlit. Mezi tyto hypotézy lze zařadit Metabolickou teorii ekologie (MTE), hypotézu Metabolic level boundaries (MLB), Buněčný model a hypotézu Dynamic Energy Budget (DEB). Faktorů, jež by mohly ovlivňovat jedince během ontogenetického vývoje, je několik. Jedná se zejména o faktory vnitřní, které vycházejí z vnitřních pochodů organismu. Tyto faktory se mezi sebou různě prolínají, nelze tedy striktně říci, že intenzitu metabolismu během ontogeneze ovlivňuje pouze jeden určitý faktor. Nejčastěji uvažovanými faktory jsou změny ve velikosti buněk a změny v hmotnosti metabolicky aktivních orgánů. Cílem práce je shrnout poznatky o tom, jak se intenzita metabolismu u živočichů...
|
|
| |
|
|
Vztahy mezi funkčními znaky, velikostí domovských okrsků a schopností šíření ptáků
Holubová, Kateřina ; Storch, David (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Pohyby ptáků v krajině zahrnující disperzi i rutinní pohyby v rámci domovských okrsků či teritorií jsou jedním ze základních, ale díky značné mobilitě ptáků i zároveň jedním z nejméně poznaných procesů ptačí ekologie, obzvlášť pak na mezidruhové úrovni. Disperze je nejen základním mechanismem pronikání druhů na nová území, ale navíc spolu s velikostí domovských okrsků ptáků vypovídá o měřítku jejich percepce krajiny a schopnosti vyrovnat se se změnami prostředí. Schopnost šíření reprezentovanou disperzní vzdáleností determinuje více znaků, jako například velikost těla, migrační status, morfologie křídla či zobáku, typ potravy či preferovaného habitatu a některé life-history znaky. Variabilita ve velikostech domovských okrsků je naopak určena téměř výhradně energetickými nároky druhu, danými velikostí těla a trofickou úrovní, a také produktivitou daného prostředí. Mezi velikostí domovského okrsku, resp. teritoria, a disperzními vzdálenostmi ptáků existuje pozitivní vztah, který může být přisouzen jejich evolučně dané vagilitě či požadavkům na prostor určeným primárně potravními preferencemi jednotlivých druhů. Nicméně pro hlubší pochopení této problematiky je zapotřebí dalšího výzkumu, a to především na mezidruhové úrovni.
|
|
|
Populační dynamika zrzohlávky rudozobé (Netta rufina)
Poláková, Klára ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Práce se zabývá dlouhodobými i krátkodobými změnami početnosti zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) na Třeboňsku. Jedná se o dlouhodobě přibývající a zároveň šířící se druh v ČR. Do sledované oblasti přilétá zrzohlávka rudozobá zřejmě ve dvou vlnách v dubnu a květnu. Koncem hnízdní sezóny (od července) se pak početnost ve sledované oblasti snižuje. Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími preferenci prostředí byly rozloha vodní plochy a litorálních porostů (v předhnízdní době) a průhlednost vodního sloupce (zejména pro rodinky, mláďata a adulty v pohnízdní době). V letech s vysokou početností zrzohlávek na počátku hnízdní sezóny byl zjištěn nízký počet rodinek na 1 samici. Zároveň však v těchto letech narůstala frekvence hnízdního parasitismu. Klíčová slova: Netta rufina, zrzohlávka rudozobá, populační dynamika, kachny, hnízdění, početnost, hnízdní parazitismus, jižní Čechy
|
|
|
Souvislost mezi jevy týkajícími se diverzity a celkovou abundancí společenstev
Dlouhá, Hana ; Storch, David (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Nárůst druhové bohatosti s plochou patří mezi nejstudovanější ekologické závislosti a je mu věnováno značné množství literatury. Empirické studie ukazují, že rychlost přibývání druhů s plochou není na všech prostorových měřítkách stejná. Na nejjemnějších a největších měřítkách je tento nárůst značně rychlejší než na středních (regionálních) škálách. Tyto rozdíly byly přičítány nejrůznějším charakteristikám prostředí, taxonů atd. Existuje možnost, že variabilita nárůstu druhové bohatosti s narůstající plochou je vysvětlitelná pomocí průměrné druhové abundance společenstev. Tato práce shrnuje souvislosti mezi rychlostí nárůstu druhové bohatosti, faktory, které ji ovlivňují a průměrnou druhovou abundancí.
|
|
|
Hypotéza více individuí
Bohdalková, Eliška ; Storch, David (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Gradienty druhového bohatství jsou často vysvětlovány variabilitou v dostupnosti energie. Pozitivní vztah mezi energií a počtem druhů organismů může být způsoben mnoha mechanismy. Jedním z nich je tzv. hypotéza více jedinců (more individuals hypothesis, MIH). Podle ní větší množství energie umožní koexistenci více jedinců, kteří mohou být rozděleni mezi více druhů s životaschopnými populacemi. Autoři se však různí v přesné formulaci MIH, a tak i v předpokladech, které testují. Prostudování literatury rovněž ukázalo, že se studie zásadně liší v přístupu k testování MIH. Některé zkoumají, jestli může mechanismus MIH fungovat v reálných společenstvech, a často odpovídají, že ano. Jiné se ptají, zda dokáže MIH vysvětlit patrnosti druhového bohatství na povrchu Země. To mnohé práce zamítají. Počet druhů je často silně spojen přímo s energií i bez vlivu počtu jedinců. Otázkou rovněž je, jestli je počet druhů skutečně ovlivňován počtem jedinců a ne naopak. Tyto dvě veličiny jsou však jistě propojeny. Nezávisle na směru kauzality tak vztah mezi počtem jedinců a druhů stojí za další výzkum.
|
|
|
Diversity dynamics across scales
Macháč, Antonín ; Storch, David (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent) ; Ricklefs, Robert (oponent)
Charles University, Prague Diversity dynamics across scales Antonin Machac 2018 Abstrakt Dynamika diverzity zůstává kontroverzní. Předpokládá se, že tato dynamika může být expanzivní, takže se počet druhů napříč regiony a klady neustále zvyšuje. Přesný opak se nicméně také často uvažuje, a sice že počet druhů setrvává v rovnovážném stavu a je do značné míry stabilní. Obě tyto pozice (expanzivní a rovnovážná) byly podpořeny přesvědčivými fylogenetickými, biogeografickými a fosilními důkazy a v současné době zůstává velmi nejasné, jak smířit tato dvě zdánlivě konfliktní stanoviska. Právě touto otázkou se zabývá moje dizertace, založená na předpokladu, že dynamika diverzity je systematicky proměnlivá. Konkrétně předpokládám, že expanzivní dynamika převládá u regionálně rozšířených, malých a mladých kladů, jejichž diverzita zpravidla roste, poháněna celou řadou regionálně relevantních faktorů (např. lokálními adaptacemi uvnitř habitatů, biotickými interakcemi, nebo ekologickou divergencí a speciací v horských masivech). Naopak rovnovážná dynamika převládá u velkých, starých a celosvětově rozšířených kladů, jejichž diverzita je omezena podmínkami prostředí (např. celkovým množstvím zdrojů, které uživí jen omezený počet populací a druhů). V důsledku je tedy možné, že expanzivní dynamika převládá na malých...
|
|
|
Makroekologická analýza ekonomiky
Krupička, Jan ; Storch, David (vedoucí práce) ; Petrusek, Adam (oponent) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Abstrakt: Brown et al. (2011) navrhli fundamentální podobnost mezi organismy a ekonomikami národních států založenou na rozvodných sítích nutných k fungování metabolismu/ekonomiky a omezeních z nich vyplývajících podle Metabolické teorie ekologie. Tato práce má primárně za účel prozkoumat zda tyto omezení figurují i v rámci jednotlivých sektorů ekonomiky a jejich vztahu k některým dalším makroekonomickým a demografickým ukazatelům. Klíčová slova: ekologie, makroekologie, metabolická teorie ekologie, ekonomie, energie
|
host ::
RSS.