|
|
Poutní místo Kájov a jeho hudební tradice
Litvanová, Zdeňka ; Semerádová, Pavla (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
42 Resumé Předkládaná práce je pokusem zmapovat historii vzniku poutního místa Kájov. Práce vychází ze studia oficiálních pramenů, které se zachovaly a ze svědeckých výpovědí dosud žijících pamětníků. Mezi posuzovaná východiska patří historie kulturního a duchovního režimu v Kájově a události, které ovlivňovaly život poutního místa. Postupem času se změnila sociodemografická struktura obyvatelstva a politické režimy, které měly za následek perzekuování duchovních vůdců v Kájově. Práce sleduje působení duchovních tradic poutního místa, působení duchovních vůdců a jejich vliv na hudební a kulturní život obyvatel Kájova od prvních písemných zmínek až po současnost. Cílem mé práce je nejen zmapovat historii hudebního života poutního místa Kájov, ale i pokus utřídit zbytky kájovského hudebního archivu.
|
|
| |
|
|
Tříhlasé adventní a vánoční písně z kancionálu V. K. Holana Rovenského - praktická edice
Müllerová, Věra ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce) ; Maňas, Vladimír (oponent)
42 6. RESUMÉ Práce předkládá odborné i laické hudební veřejnosti praktickou edici části Hola- nova kancionálu Capella regia musicalis (Praha 1693): adventní a vánoční písně pro dva hlasy a generálbas. V úvodních kapitolách ji zasazuje do kontextu vývoje české duchovní písně. V historické části jsme se dotkli tématu vývoje českých kancionálů od 15. do za- čátku 18. století. Zjistili jsme, že jejich repertoár byl v základě společný pro všechny konfese, které si jej navzájem vyměňovaly, a že i pobělohorské katolické kancionály čerpaly z dědictví protestantských. Poté jsme se zmínili o nejdůležitějších kancioná- lech 17. století, na jejichž tradici Holanův zpěvník navázal. V další kapitole jsme se zaměřili na osobnost Václava Karla Holana, shrnuli jeho poměrně pestrý život a dílo. V následující kapitole jsme dospěli k obecnému popisu Holanova kancionálu a zjistili jsme, že vznik tohoto tisku se neobešel bez komplikací. Popsali jsme si strukturu a formální podobu kancionálu. Nad konkrétními detaily jsme bez výhrad potvrdili názor A. Škarky, že jde o zpěvník velice nepřehledný. Konečně jsme došli k hlavní části práce - k edici adventních a vánočních písní. Nejprve jsme popsali postup, jakým má být dosaženo cíle. Vymezili jsme si pravidla, podle kterých má být přepsán písňový text i notace do dnešní praktické...
|
|
|
Duchovní sborová tvorba Víta Clara
Konečná, Jolana ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
- 48 - 9. RESUME Bakalářská práce je zaměřena na život a dílo Víta Clara. V práci byly použity ukázky ze sborové duchovní tvorby, byly shrnuty kompoziční prostředky. V závěru práce je zhodnocení vybraných skladeb z hlediska interpretačního. Pozornost byla věnována významným českým osobnostem současnosti v české hudební pedagogice posledních desetiletí. Nemalou překážkou byl stav pramenů a nedostatek dohledatelných materiálů, stejně tak i čekání na zpracování notové pozůstalosti. Naopak byly potěšitelné postřehy a odpovědi kolegů a Clarových studentů, zejména jejich milé vzpomínky na nezapomenutelného skladatele a pedagoga. Tato práce je věnována památce Víta Clara im memoriam. 9. RESUME This thesis focuses on the life and work of Vít Clar. It presents some examples of sacred music for choir and summarizes Clar's musical composition elements. The last chapter evaluates selected compositions from the interpretation point of view. This text also pays attention to significant Czech personalities in contemporary musical education of several past decades. Work on this thesis was considerably hampered by the poor conditions of resources and the lack of available materials as well as by the duration of Clar's score estate's processing. On the other hand, observations and answers of Clar's colleagues and students,...
|
|
| |
|
|
F. X. Brixi's Oratorium pro die sacro parasceves
Labudová, Jana ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá hudobno-štýlovou analýzou oratória F. X. Brixiho Judas Iscariothes, ktorého opis sa dochoval v kláštore Osek pod názvom Oratorium pro die sacro parasceves. Prvá časť práce popisuje hudobné dejiny a dochované pramene a inventáre kláštora Osek. Ďalšia časť sa zaoberá oratóriom v Oseku, pričom hlavným bodom tejto kapitoly je súpis oratórnych produkcií predvedených v Oseku v priebehu 18. a začiatkom 19. storočia. Kľúčovou časťou práce je hudobno-štýlová analýza oratória Judas Iscariothes, ktorej predchádza popis spartovaného prameňa a dochovaných libriet. Príloha práce obsahuje edičný návrh tohto diela.
|
|
| |
|
|
Hudební archiv kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži
Macek, František ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce) ; Freemanová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce se věnuje dosud neznámému archivu kolegiátního kostela sv. Mořice v Kroměříži, který se nalézá na kůru v místnosti vedle varhan. Známá sbírka biskupa Karla Lichtenstein-Castelcorna byla spolu s dalšími notami přenesena z kostela sv. Mořice Antonínem Breitenbacherem. Hudebniny byly přeneseny v roce 1927 do Kroměřížského zámku. Předmětem práce je lokační seznam notového materiálu, který je na kůru dnes uložen. Hodnota tohoto seznamu je ve výpovědi o vývoji chrámové hudby v rezidenčním městě olomouckého arcibiskupa v 2. polovině 19. století a ve 20. století. Zvláště v 1. polovině 20. století zastával kůr sv. Mořice místo uznávaného centra chrámové hudby, které navštěvovaly přední skladatelské osobnosti. O vysoké kvalitě provozované chrámové hudby svědčí i to, že liturgie byly přenášeny rozhlasem. Hudební archiv chrámu sv. Mořice ve své ucelenosti podává ojedinělou výpověď o historické etapě chrámové hudby, která dosud čeká na podrobné muzikologické zpracování.
|
|
| |
|
|
Jan Antonín Reichenauer - Vesperae de Confessore
Semerád, Vojtěch ; Mikuláš, Jiří (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Ve své práci se zaměřím na chrámové skladby J. A. Reichenauera, které jsou dnes v majetku Národního muzea - Českého muzea hudby (dále jen České muzeum hudby).' Jde o prameny ze svatomikulášského fondu z malostranské jezuitské koleje u kostela sv. Mikuláše, které se do dnešních dnů dochovaly díky sběratelské činnosti O. Horníka.2 Tyto hudebniny významně doplňují naše poznání o tvorbě pražských skladatelů a hudebním provozu na počátku 18. věku v Praze. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.