Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 179 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Politický boj v letech 1945-1948. Postup KSČ proti některým členům nekomunistických stran v Československu
Projsa, Vladislav ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Vývoj politické situace v Československu v letech 1945 až 1948 s ohledem na použití tisku a bezpečnostních složek Komunistickou stranou Československa proti svým odpůrcům.
Tábor nucené práce Dolní Jiřetín
Trögl, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Bursík, Tomáš (oponent)
Snahou autora bylo ukázat systém TNP na konkrétním příkladě TNP v Dolním Jiřetíně. Na základě zejména archivních dokumentů byl nastíněn jeho vznik, příchod prvních zařazených i následný provoz až do jeho zrušení, ale také na jakém "právním" základě existoval. Pro přiblížení bylo popsáno, kolik osob se v něm v jednotlivých měsících nacházelo, kolik bylo jejich strážců i jaké poměry mohly v táboře v některých dobách panovat. Poslední část pak měla ukázat, jaký byl asi všední život zdejších chovanců a co na něj mělo největší vliv. TNP Dolní Jiřetín vznikl v prosinci roku 1948 a jeho existence jakožto TNP byla ukončena v březnu 1950, tedy po méně než roce a půl trvání provozu. Vystřídali se v něm čtyři velitelé a kolem několika desítek strážných. Prošlo jím několik set zařazených, kteří měli zejména vypomoci jako levná pracovní síla pro SHD, jejich přesný počet se už asi nikdy nedozvíme. Je to obrovské číslo, ale v představách tehdejších mocipánů se muselo jevit jako významný neúspěch. Vždyť tábor byl připraven na mnohem větší počet zařazených, než kolik jich nakonec zdejším TNP prošlo. Ani jednou nedosáhl tábor alespoň polovičního naplnění. Přitom takto málo zaplněné TNP nebyly rentabilní, jak dokazují samotní bývalí provozovatelé těchto zařízení.252 Perzekuce chovanců patrně nedosahovala nijak velké míry,...
Agrární strana v letech 1920-1921
Čapek, Jan ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá dějinami agrární strany v pro ní přelomovém období let 1920 - 1921. K výběru daného tématu mě motivoval zájem o československé dějiny meziválečného období a to především o dobu první poloviny dvacátých let, v níž po do značné míry zlomovém roku 1920 docházelo ke konsolidaci nového státu a dobudovávání charakteru a tvářnosti jeho vnitropolitického života, na jehož scéně se nezřídka zračí motivy ne nepodobné některým aspektům našeho současného dění. A právě v tomto období patří k nejzajímavějším stránkám tehdejší historie problematika agrárního politického hnutí. To totiž představuje zdánlivý paradox a jakousi anomálii meziválečné periody československých dějin, totiž v tom, že v průmyslově vyspělém a sociální aspekty života společnosti dosti silně akcentujícím Československu, hrála roli hegemona vnitřní politiky státu typicky stavovská a na zemědělské výrobce orientovaná agrární strana. K lákavosti tohoto tématu přispěl i zájem o osobnost Antonína Švehly, která je příkladem mimořádného vlivu jedince na formování nejen jedné politické strany, ale i celého vnitropolitického života státu. Práce se pokouší přispět k poznání uvedených dvou let v dějinách agrární strany a k postižení jejich přelomového charakteru. Byl to totiž právě rok 1920, respektive jeho první polovina, v níž...
Osídlování Broumovska v letech 1945-1947
Ságnerová, Jana ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá změnami, jež postihly oblast Broumovska bezprostředně po skončení války, tedy v letech 1945-1947. Bez nadsázky se dá hovořit o změnách převratných. Pro region, kde po staletí žilo převážně německé etnikum, ze kterého se vlivem odsunu stala nepatrná menšina, znamenal osídlovací proces vytváření něčeho zcela nového. Noví osadníci s sebou přinášejí české zvyky a obyčeje, a tak se i Broumovsko stává, v relativně velmi krátké době, Broumovskem českým. Svůj charakteristický ráz, vyznačující se především německou zástavbou, si však podrželo dodnes, byť z řady dřívějších bohatých statků zůstaly pouze ruiny. To dokládá, že ne vždy působil překotný poválečný vývoj na zdejší vesnice blahodárně. Řada z nich naopak zaznamenala značný úpadek, některé menší ztratily svou samostatnost či dokonce úplně zanikly, přestože se před válkou pyšnily bohatstvím, zejména z hlediska hospodářského. Cílem této práce je především přiblížit jednotlivé etapy osídlování ve zmíněné oblasti a stanovit chronologickou posloupnost tohoto složitého procesu. Domnívám se však, že pro ucelenější představu a především pro porovnání je nutné nastínit, alespoň stručně, co poválečnému vývoji předcházelo. Proto je také na začátek práce zařazena kapitola o vývoji Broumovska v letech 1918 - 1945. Jedním z důvodů je i pochopení...
Národně socialistická česká dělnická a rolnická strana
Kyselák, Milan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tematem teto diplomove pnice je problematika ceskych fasistickych stran Ci hnuti za okupace. Konkretne se zameruje na Narodne socialistickou ceskou delnickou a rolnickou stranu zeleneho hakoveho krize, ktera v tomto obdobi vyvijela svou cinnost. Badatelskou Cinnost jsem zameroval predevsim na zivotopis vudce strany Frantiska Mikulase Mlcocha, dale na Cinnost strany v Kojetine a okoli a v klastere kongregace sester radu sv. Hedviky v Nezamyslicich okres Prostejov. Take je zpracovan vYvoj strany jako celku. Pro uvedeni do problematiky jsem v prvni kapitole nastinil zrod a vYvoj dvou reZimu, fasismu a nacismu, z nichz ten druhy byl pfimym vzorem NSCDRS-ZHK. V druM kapitole je popsan zakladni vYvoj fasismu v ceskych zemich v doM od vzniku Ceskoslovenske republiky (s vazbou na stay pred rokem 1918) az do konce druM svetove valky. V techto kapitolach, a to zdurazlluji, jsem nemel za cil vnest nove poznatky badani, ale jen stavajici informace shrnout pro zasazeni problematiky do sirsiho celku. Tato prace se po badatelske strance zameruje na Cinnost NSCDRS-ZHK. Duvody proc pisi 0 tomto tematu, jsou z me strany velice prozaicke. Ve sve proseminarni praci jsem se zabyval celkovym historickym vYvojem Kojetina. 0 Kojetine jsem psal z toho duvodu, ze jsem rodakem a obyvatelem tohoto mesta. Pri teto praci jsem narazil na...
Francouzsko-československé diplomatické vztahy v předvečer podzimu 1938. (Studie na základě depeší vyslance Victora de Lacroix)
Jerie, Denis ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou proměny a vývoj diplomatických vztahů mezi Francií a Československem "v předvečer podzimu 1938". Časově je práce vymezena nástupem Victora de Lacroix do funkce francouzského vyslance v Praze v roce 1936 a diplomatickými jednáními v červenci 1938, které znamenaly významný obrat prave ve francouzsko-československých diplomatických vztazích. Hlavní pozornost je věnována období od konce roku 1937 do července 1938. V diplomové práci vystupuj í především hlavní osobnosti diplomatického a politického světa - ministři zahraničních věcí, velvyslanci, vyslanci a politici, kteří rozhodujícím způsobem zasahovali do mezinárodního dění na sklonku 30.let 20.století. Jelikož francouzsko-československé diplomatické vztahy byly, zvláště v popisované době, neoddělitelně spojeny s diplomacií jiných států na podkladě celoevropského mezinárodního dění, překračuje přirozeně tato práce úzké vztahy mezi Paříží a Prahou a zahrnuje diplomatická jednání především s Velkou Británií a Německem a dále v menší míře s Polskem, Jugoslávií, Rumunskem, Sovětským svazem, Itálií, Rakouskem a Maďarskem. Ústřední osobností je francouzský vyslanec v Praze Léopold Victor de Lacroix, jehož depeše zasílané na francouzské ministerstvo zahraničních věcí tvoří těžiště pramenné základny, na níž byla vytvořena tato práce....
Dosídlování okresu Sokolov v letech 1945-1948
Dohnal, Pavel ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Práce pojednává o dosídlování okresu Falknov nad Ohří v letech 1945- 1948. Snaží se zachytit národnostní, politický i hospodářský vývoj s ohledem nejen na okres samotný, ale také na centrální instituce, stejně jako právní a politické předpoklady celé akce. Významné místo náleží situaci jednotlivých národnostních skupin, především Němců (v souvislosti s odsunem, práce se ale snaží nastínit i životní podmínky neodsunutých Němců), reemigraci i utváření hospodářské podoby okresu v oblastech zemědělského osídlení, živností a průmyslu. Práce se pokouší zachytit také negativní stránky dosídlování, ať už v podobě "zlatokopů", či vztahu československých orgánů k Němcům. Své místo zde nalézají i osudy některých aktérů, jež jsou ilustrovány na několika příkladech.
Poválečná politika KSC v letech 1945-1946 (od Košického programu k parlamentním volbám 1946)
Duchoslav, Petr ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent)
Komunistická strana Československa (KSČ) představovala v poválečné republice významnou společensko-politickou sílu. V systému regulované demokracie1 se vyprofilovala v určující sílu, na které spočíval průběh a intenzita politických a společensko-ekonomických přeměn v osvobozené ČSR. KSČ se sama snažila vystupovat jako strana, jež tvoří symbiotické pouto s novým, "lidově demokratickým režimem" a veřejně deklarovala, že pouze ona je skutečným reprezentantem, budovatelem a ochráncem tohoto zřízení. Síla KSČ byla dána několika činiteli, které determinovaly pro futuro její postavení a politickou roli v obnoveném státě. Předně získala KSČ mimořádně velký kredit svým postojem k událostem v září 1938, když odmítla anglo-francouzský plán na odstoupení pohraničních oblastí hitlerovskému Německu; za druhé byli komunisté během druhé světové války aktivními odbojáři, za což zaplatili i nemalou oběť - kolem 25000 komunistů (převážně funkcionářů) v průběhu války zemřelo. Oba zmíněné faktory přinesly po skončení válečného konfliktu komunistické straně obrovský, ba mimořádný politický kapitál, kterým nemohly ostatní strany sdružené v tzv. Národní frontě disponovat. Komunisté tento kapitál nejellŽe politicky využili, ale také jej dovedli neustále rozšiřovat, aby se mohli stát po osvobození vůdčí silou v Národní frontě a ve...
Československo a Francie 1948-1968. Československo-francouzské diplomatické a kulturní vztahy v letech 1948-1968
Motejlková, Ludmila ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent) ; Švařičková-Slabaková, Radmila (oponent)
Čtvrtá republika nesplnila očekávání, která do ní Francouzi zpočátku vkládali. Instituční systém, založený na dominanci politických stran, nebyl schopen zajistit ani vnitřní stabilitu, ani návrat Francie do velmocenského postavení. Slabost francouzských vlád a jejich neschopnost řešit palčivé problémy vnitřní i zahraniční politiky vyústily na jaře 1959 v pád IV. republiky a vznik zcela nového politického systému, jenž měl Francii navrátit její velikost (grandeur) a nezávislost. První desetiletí V. republiky, bytostně spjaté s osobou prezidenta Charlese de Gaulla, bylo výrazně poznamenáno válkou v Alžíru, jejíž vliv byl patrný ve všech oblastech politického života země. Až Evianské dohody z března 1962 otevřely de Gaullovi cestu k realizaci vlastních představ o podobě francouzské zahraniční politiky, včetně její větší otevřenosti vůči Sovětskému svazu a jeho satelitům. Československo-francouzské diplomatické a kulturní vztahy ve sledovaném období let 1948 až 1968 do značné míry korespondují s vývojem mezinárodněpolitické situace, střídavým zostřováním a uvolňováním mezinárodního napětí a odrážejí i změny ve vnitřní politice obou zemí. Československá zahraniční politika byla od roku 1948 plně pod kuratelou Moskvy, což se přirozeně projevilo ve formulaci cílů zahraniční politiky československého státu...
Českobratrská církev evangelická v agenturním rozpracování StB
Dinuš, Peter ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Obsahem naší práce je zpracování boje komunistické tajné policie proti největší protestantské církvi na území tehdejší České socialistické republiky - proti Českobratrské církvi evangelické (ČCE)- v rozmezí 50.-80. let dvacátého století. Agenturní rozpracování 1 ČCE Státní bezpečností (StB) bylo namířeno především proti činnosti Nové orientace (NO, církevní proud púsobící uvnitř ČCE), proti farářúm a laikúm, kteří ji reprezentovali nebo s ní byli spojeni. Do vedení církve i do vedení jednotlivých seniorátú dosazovala StB v zájmu "paralyzace a usměrňování" ČCE na cestě k její faktické likvidaci své tajné spolupracovníky, kteří v církvi vytvářeli tzv. vlivovou agenturu. Vliv Nové orientace, která vúči vedení ČCE púsobila opozičně na celocírkevní i seniorátní úrovni, byl v církvi znatelný především v Praze a Středočeském kraji, dále v kraji Západočeském, Severočeském a Východočeském. Naopak poměrně minimální byl vliv NO v krajích Jihočeském, Severomoravském a Jihomoravském. Tento vliv se Státní bezpečnosti nepodařilo zcela omezit ani po XX. Synodu ČCE v roce 1977. Šířil se zvláště mezi laiky a studenty Komenského evangelické bohoslovecké fakulty v Praze (KEBF) veřejně se angažujícími v posledních letech komunistického systému před rokem 1989. Českobratrská církev evangelická tím kladla režimu odpor ze všech...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 179 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.