|
|
Vliv biologické léčby a tělesné konstituce na in vitro osteoklastogenezi z periferních prekurzorů u axiální spondyloartritidy
Beránková, Martina ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Rossmeislová, Lenka (oponent)
Úvod: Biologická léčba se stává častou metodou pro zastavení progrese a potlačení symptomů axiální spondyloartritidy, zánětlivého revmatického onemocnění charakterizovaného úbytkem kostní hmoty způsobeným dysregulací kostního obratu a zvýšenou diferenciací osteoklastů. Obezita pravděpodobně ovlivňuje kostní metabolismus několika mechanismy. Obezita může zvyšovat diferenciaci adipocytů a akumulaci tuku, zatímco snižuje diferenciaci osteoblastů a tvorbu kostní hmoty. Současně je obezita spojována s chronickými záněty, které mohou podporovat aktivitu osteoklastů a kostní resorpci. Tato diplomová práce zkoumá možný vliv nadměrného tuku na proces osteoklastogeneze u pacientů léčených biologickou terapií při axiální spondyloartritidě. Materiál a metody: Monocyty separované z periferní krve pacientů s axiální spondyloartritidou podstupující biologickou léčbu, a zdravých dárců, byly 7-14 dní in vitro stimulované pooly sér pacientů na biologické léčbě, bez biologické léčby a zdravých kontrol. Osteoklasty byly vyhodnoceny jako mnohojaderné, TRAP pozitivní buňky a jejich počty byly statisticky zpracované. Markery kostního metabolismu a markery zánětu byly stanoveny laboratorně a statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Sérum pacientů léčených biologickou terapií nevykazovalo stimulační účinek na osteoklastogenezi...
|
|
|
Functional crosstalk between human adipose tissue and lymphatic system
Varaliová, Zuzana ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent) ; Horáková, Olga (oponent)
SHRNUTÍ Tuková tkáň (TT) a lymfatický systém (LS) jsou orgány, které ovlivňují homeostázu a metabolismus celého těla. Ačkoli první důkazy o spojení mezi TT a LS byly podány již v 19. století, kdy byly v omentálním TT nalezeny imunitní shluky zvané "mléčné skvrny", jejich funkční spojení zůstávalo dlouho neprozkoumané, a tudíž nedoceněné. Výzkum v posledních letech však začal jasně ukazovat vztah mezi těmito dvěma orgány díky vývoji nových nástrojů pro studium a vizualizaci LS. Přesto zůstává mnoho otázek týkajících se právě této souhry nezodpovězeno. Cílem této disertační práce proto bylo na některé z nich odpovědět: Jak se mění TT a adipocyty v reakci na dysfunkci LS od poruchy lymfatické drenáže až po chronický lymfedém? Co je spouštěčem aberantní expanze TT u lymfedému? Podporují adipocyty lymfangiogenezi a jak? Ovlivňují lymfatické endotelové buňky (LEB) metabolické aktivity adipocytů? Přestože naše experimenty zaměřené na zodpovězení těchto otázek stále probíhají, tato práce poukazuje na několik nových skutečností. Prokázali jsme, že nedostatek účinné lymfatické drenáže ovlivňuje lipolytickou reaktivitu v stehenní oblasti TT vede k významným rozdílům v distribuci metabolitů TT mezi intersticiem a cirkulací. Srovnání zdravé a lymfedémem postižené TT u horních končetin odhalilo vyšší expresi...
|
|
|
Cell response to genotoxic stress-based anti-cancer therapies
Imrichová, Terezie ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Rossmeislová, Lenka (oponent) ; Rotrekl, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá buněčnou odpovědí na genotoxický stres; konkrétně odpovědí na protinádorovou léčbu s genotoxickým mechanismem účinku. Buněčná odpověď může mít některý z následujících průběhů: v případě závažného poškození DNA buňky většinou podstoupí apoptózu nebo vstoupí do senescence. Pokud je poškození méně závažné nebo pokud buňkám nefungují kontrolní mechanismy, mohou tyto pokračovat v buněčném cyklu, ať už s úspěšně opravenou nebo s mutovanou DNA. Díky selekčnímu tlaku se v buňkách hromadí ty mutace, které jim poskytují určitou růstovou výhodu v podmínkách trvajícího genotoxického stresu a buňky se postupně stávají rezistentními. Ve své dizertační práci jsem se zaměřila na několik aspektů celého výše popsaného procesu. V prvním projektu, kterého jsem se zúčastnila, bylo mým úkolem charakterizovat populaci radiorezistentních a anoikis-rezistentních buněk karcinomu prostaty. Tato populace byla získána po ozáření buněk 35 dávkami 2 Gy, což je režim běžně používaný v klinické praxi. Po takovémto ozařovacím procesu se objevila populace buněk s nízkou adhezí, která vykazovala zvýšenou expresi mezenchymálních a kmenových markerů. Nízká adhezivita těchto buněk byla vyvolána signální dráhou proteinu Snail a jejich resistence vůči anoikis byla umožněna díky signalizaci ERK1/2. Zjistili jsme, že po...
|
|
|
Vliv váhového úbytku obézních subjektů na senzitivitu buněk tukové tkáně vůči stresu endoplazmatického retikula.
Karlická, Michaela ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Koc, Michal (oponent)
Adipocytokiny uvolňované tukovou tkání hrají důležitou roli v regulaci imunitních a zánětlivých reakcí. Při obezitě dochází k dysregulaci jejich produkce, což je jeden z hlavních faktorů podílejících se na navození chronické celotělesné zánětlivé reakce nízkého stupně, která představuje rizikový faktor pro rozvoj dalších nemocí jako je ateroskleróza nebo diabetes typu 2. Hlavním cílem této práce bylo porovnat sekreci vybraných adipocytokinů (adiponektinu, IL6 a MCP1) izolovaných z tukové tkáně před a po dietní intervenci a to v bazálních podmínkách a během stimolované lipolýzy. Na základě stejného profilu byla následně porovnávána sekrece izoforem adiponektinu. Koncentrace adiponektinu, IL6 a MCP1 byla stanovena pomocí metody ELISA, k určení distribuce izoforem adiponektinu byla použita metoda Western Blot. Dále byla pozornost věnována genové expresi ATF3, ATF4 a HSPA5, faktorů účastnících se stresu ER v průběhu diferenciace adipocytů. Změny genové exprese byly měřeny metodou kvantitativní Real Time PCR. K průkazu správně probíhající diferenciace byly použity geny aP2 a PPARg. V rámci této analýzy byl vytvořen pomocí nepřímé imunofluorescence profil diferenciace adipocytů. Změny sekrece cytokinů (adiponektinu, IL6 a MCP1) v důsledku samotné dietou navozené váhové redukce nebyly prokázány. β...
|
|
|
Promyelocytic leukemia protein function in normal, tumor and senescent human cells
Rossmeislová, Lenka ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent) ; Anděra, Ladislav (oponent)
Protein promyelocytární leukémie (PML) gen kóduje jaderný protein lokalizovaný do nukleoplasmy. PML je nyní považováno za gen s tumor-supresivními vlastnostmi, protože je funkčně propojen s mnoha funkcemi, ovlivňujících jadernou buněčnou proliferaci, apoptózu a stárnutí. Předkládaná práce je součástí širšího projektu, jehož cílem je objasnit regulaci exprese promyelocytární leukémie proteinů a zkoumá roli PML bílkovin v buněčné stárnutí. Konkrétní cíle PhD. projektu bylo vyhodnocení nových in vitro modelů pro studium PML, objasnění vlivu inhibitorů histon deacetyláz PML na expresi genů.
|
|
|
Importance of adipose tissue metabolism for whole-body energy balance
Zouhar, Petr ; Flachs, Pavel (vedoucí práce) ; Rossmeislová, Lenka (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
(in Czech) Tuková tkáň hraje klíčovou roli v udržování homeostázi živin a energie. V současnosti nabývá Rozšíření obezity a s ní souvisejících metabolických poruch nabývá v současnosti rozměrů pandemie, a nemalé úsilí je proto věnováno vývoji nových léčebných postupů, které by tento stav mohly zvrátit. Při plnění tohoto cíle se přitom zvažuje i možná modulace aktivity tukové tkáně, a to trojím možným způsobem: 1) indukcí spalování energie v hnědé tukové tkáni závislého na odpřahovacím proteinu UCP1; 2) "hnědnutím", tj. konverzí bílé tukové tkáně na "hnědou"; a 3) stimulací termogeneze v bílé tukové tkáni bez zapojení UCP1. Tato práce je založena na dvou publikovaných studiích a jednom článku v přípravě. Na modelu laboratorní myši zkoumá možné ovlivňování všech třech výše zmíněných procesů a to pomocí: 1) suplementace diety žlučovými kyselinami; 2) kombinovaného působení ω-3 vícenenasycených mastných kyselin a kalorické restrikce; a 3) chladové expozice. V pokusech s podáváním žlučových kyselin (konkrétně kyseliny chenodeoxycholové) jsme potvrdili indukci proteinu UCP1 jak v hnědé, tak v podkožní bílé tukové tkáni, což bylo spojeno s reverzí obezity. Většina příznivých účinků byla nicméně způsobena přechodným poklesem spotřeby potravy, zatímco aktivace termogeneze v hnědém tuku patrně může hrát...
|
|
|
Role genu pro FTO v genetické determinaci "civilizačních" onemocnění
Dlouhá, Dana ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Rossmeislová, Lenka (oponent)
Obezita je rizikovým faktorem rozvoje mnoha civilizačních onemocnění. Mezi tato onemocnění s nejvyšší úmrtností patří kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes mellitus 2. typu (DM2), některá nádorová onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Jedním z genetických rizikových faktorů determinujících tělesnou hmotnost je gen pro FTO ("fat mass and obesity associated protein"). Úkolem této disertační práce bylo zjistit, 1) zda výskyt rizikových alel u vybraných polymorfismů koreluje s BMI u české populace, 2) analyzovat souvislost mezi variantou v 1. intronu v genu pro FTO a rizikem infarktu myokardu/ akutního koronárního syndromu (IM/ AKS), 3) renálním selháním (ESRD) a 4) výskytem kolorektálního karcinomu (CRC). Polymorfismy rs17817449 (1. intron) a rs17818902 (3. intron) jsme analyzovali metodami PCR-RFLP či RT PCR. Potvrdili jsme souvislost varianty v prvním, ale ne ve třetím intronu s BMI u české kontrolní populace. Intervenční studie ukázaly souvislost se změnami BMI (pouze rs178117449) u dětí, ale ne u obézních žen. U pacientů s AKS jsme nalezli korelaci mezi G alelou a zvýšeným rizikem tohoto onemocnění (OR 1,49). U pacientů s ESRD jsme detekovali souvislost mezi výskytem stejné alely a rozvojem onemocnění (OR 1,37). U pacientů s CRC jsme souvislost s výskytem rizikové alely u varianty v 1....
|
|
|
Interaction between adipocytes and immune cells in pathogenesis of obesity related pro-inflammatory state of adipose tissue
Mališová, Lucia ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Flachs, Pavel (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
SUHRN Obezita je považovaná za ochorenie svetového epidemiologického významu. Je charakterizovaná hromadením tukového tkaniva (TT), ktoré sa spája so zhoršením normálnej metabolickej funkcie tohto tkaniva. Veľké množstvo klinických štúdií poukazuje na obezitou vyvolané zmeny v zápalovej signalizácií, zvýšenej infiltrácii imunitných buniek do tukového tkaniva, či stres endoplazmatického retikula ktoré sú možnými molekulárnymi príčinami vedúcimi k vzniku inzulínovej rezistencie a iných metabolických chorôb asociovaných s obezitou. Zhoršenú metabolickú funkciu TT môže zlepšiť kalorická restrikcia. A chemické šaperóny, akými sú žlčové kyseliny, modulujú stres endoplazmatického retikula. Spomínané dva prístupy liečby obezity a ochorení asociovaných s obezitou sa stali podkladom pre túto prácu. V prvej časti tejto práce sme študovali pro-zápalový stav gluteálneho TT v porovnaní k abdominálnemu TT, ako aj diferenciačné a sekrečné vlastnosti adipocytov po úbytku váhy u obéznych pacientov. V prvej štúdii sme zistili, že zápalový profil gluteálneho TT, hodnotený pomocou mRNA hladín markrov makrofágov a cytokínov, nevysvetľuje rozdiel klinického dopadu podkožného abdominálneho a gluteálneho TT v tele. Ďalej bolo dokázané, že úbytok hmotnosti ide ruka v ruke so zlepšenou schopnosťou preadipocytov diferencovať, ako aj...
|
|
|
Role of immune and adipose cells in the development of adipose tissue inflammation induced by stress associated with obesity
Kračmerová, Jana ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent) ; Daňková, Pavlína (oponent)
1 SHRNUTÍ Obezita, charakterizovaná zvýšenou akumulací tukové tkáně (TT), i přejídání jako takové jsou spojeny nejen se zvýšenými plasmatickými hladinami živin a metabolitů, ale i s narůstajícím rizikem vzniku dalších chorob, např. chorob kardiovaskulárního systému, rakoviny nebo insulinové rezistence. Pravděpodobným pojítkem mezi obezitou a chorob s ní spojených je zánětlivý stav organismu, pozorovaný jak na systémové úrovni jako zvýšené hladiny plasmatických cytokinů, tak na úrovni TT. Příčinou tohoto zánětlivého stavu může být narušený metabolismus TT. Adipocyty sekretují širokou paletu různorodých molekul včetně cytokinů. Za stresujících podmínek (hypoxie, stres endoplasmatického retikula) začnou adipocyty a následně i rezidentní imunitní buňky produkovat prozánětlivé cytokiny, které atrahují další imunitní buňky. Adipocyty mohou navíc uvolňovat zvýšené množství metabolitů (mastné kyseliny, glycerol), které rovněž přispívají k polarizaci imunitních buněk, zejména makrofágů. Cílem této práce bylo nalézt spojení mezi zvýšenými hladinami nutrientů (glukosa, mastné kyseliny) a zánětlivým stavem, resp. aktivací imunitních buněk u zdravých (obézních i štíhlých) jedinců. V první části této práce byla sledována akutní reakce imunitních buněk na experimentálně zvýšené hladiny nutrientů. Pokrm s vysokým obsahem...
|
|
|
Regulation of lipogenesis in human adipose tissue: Effect of metabolic stress, dietary intervention and aging.
Šrámková, Veronika ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent) ; Kuda, Ondřej (oponent) ; Tanti, Jean-Francois (oponent)
Shrnutí Tuková tkáň (TT) je komplexní orgán specializovaný pro bezpečné skladování a uvolňování energie ve formě lipidů. TT je tedy nezbytná pro udržování energetické homeostázi. Základní funkční jednotky TT se nazývají adipocyty a vznikající z prekurzorových buněk procesem adipogeneze. Adipogeneze jako taková je velmi úzce spojena s lipogenezí, neboli syntézou mastných kyselin a triglyceridů. Nejrůznější faktory mohou ovšem narušit diferenciaci a lipogenezi adipocytů a přispívat tak k dysfunkci TT a rozvoji metabolických onemocnění. Proto byla tato dizertační práce zaměřena na zkoumání lipogeneze v kontextu stresu v endoplasmatickém retikulu (ER), kalorické restrikce a stárnutí. V projektu A jsme ukázali, že vystavení adipocytů silnému akutnímu stresu ER snižuje expresi lipogenních genů a inkorporaci glukózy do lipidů. Chronický stres ER negativně ovlivňoval jak lipogenezi, tak vlastní diferenciaci preadipocytů, i když v již maturovaných adipocytech neměl chronický stres ER na lipogenezi zjevný efekt. Tyto efekty stresu ER na lipogenezi a adipogenezi tak mohou přispívat ke zhoršení funkce TT pozorované u obézních jedinců. Kapacita TT skladovat lipidy se snižuje s věkem, pravděpodobně kvůli akumulaci senescentních buněk nebo zvýšenému stresu v ER. V projektu B jsme zkoumali lipogenní kapacitu lidské TT ve...
|
host ::
RSS.