Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Transcriptomics and developmental plasticity of sensory systems in fishes
Lupše, Nik ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Reichard, Martin (oponent) ; Barluenga, Marta (oponent)
Organismy využívají smyslové soustavy k vnímání svého prostředí a tím ke svému přežití, kompetici i rozmnožování. Zrak klíčovým smyslem pro mnoho obratlovců včetně paprskoploutvých ryb (Actinopterygii). Světločivným orgánem zraku je sítnice, která se skládá z čípkových a tyčinkových fotoreceptorů, z nichž každý je charakterizován svou vlastní sadou opsinových proteinů, které spolu s chromoforem tvoří fotosenzitivní pigment. Vidění je energeticky velmi nákladné, a proto se zrak často rychle přizpůsobuje konkrétním světelným podmínkám, aby co nejlépe odpovídal dostupným vlnovým délkám světla. Tato dizertační práce se zaměřuje na evoluci a vývoj (=ontogenezi) exprese opsinových genů u paprskoploutvých ryb, tedy jejím hlavním cílem je prozkoumat, jak souvisí ontogenetické rozdíly zraku u různých fylogenetických skupin ryb s ekologickými podmínkami prostředí. U některých druhů je známo, že ekologické změny během ontogeneze mohou ovlivnit jejich fyziologii, včetně funkce zraku. V této práci se zaměřuji právě na molekulární podstatu zraku a jeho rozdíly mezi jednotlivými vývojovými stádii, zejména tedy mezi larvami a dospělci. První kapitola mojí práce je zaměřena na vývojové změny u hlubokomořských ryb, tedy jedinečné skupiny organismů, u které se v evoluci vyvinuly adaptace k maximalizaci zachycení...
Hormonální kontrola pohlavně-dimorfních znaků ještěrů
Schořálková, Tereza ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Reichard, Martin (oponent) ; Frynta, Daniel (oponent)
Disertační práce se zabývá hormonální kontrolou pohlavního dimorfismu u ještěrů a je tvořena čtyřmi příspěvky. Pohlavní hormony jsou důležité pro vývoj a regulaci pohlavního dimorfismu, jednotlivé znaky jsou však ovlivňovány různými mechanismy. Samčí sexuální chování gekona Eublepharis macularius je regulováno testosteronem a lze jej úspěšně indukovat také u samic, jen náběh a vyhasínání jednotlivých prvků chování trvá déle než u samců. Nástup a vyhasínání znaků nejsou ani u jednoho pohlaví okamžité, s čímž je nutné v experimentech využívajících hormonální manipulace počítat, což se v předchozím výzkumu nedělo. U dalšího druhu gekona Paroedura picta stimuluje expresi samčího sexuálního chování u samic testostosteron i dihydrotestosteron. Samčí ofenzivní agrese se však u samic objevuje pouze po dodání testosteronu, který tím, že je v mozku aromatizován na biologicky aktivní estradiol, patrně stimuluje ofenzivní chování jen nepřímo. Oba androgeny také u samic stimulují růst samčích kopulačních orgánů. Se sexuálním chováním obou druhů gekonů je spojené i rozpoznání pohlaví, které umožňují znaky vyvolané působením gonadálních androgenů u samců, kdežto pro rozpoznání jedince jako samice není nutný specifický samičí feromon kontrolovaný ovariálními hormony. Pohlavní rozdíly ve velikosti těla gekonů vznikají...
Z Malé Asie k Dunaji: fylogeografie a kolonizační cesty sekavcovité ryby Cobitis strumicae
Majtánová, Zuzana ; Choleva, Lukáš (vedoucí práce) ; Reichard, Martin (oponent)
Sekavec Cobitis strumicae je drobná při dně žijící sladkovodní ryba, jejíž předkové kolonizovali jihovýchodní Evropu z Blízkého Východu Malou Asií. Dnešní geografická distribuce druhu doslova krouží kolem pohoří Staré Planiny (pohoří Balkánu), druh obývá povodí Dunaje a řeky tekoucí do Černého a Egejského moře. Využitím mitochondriálního (gen cytochrom b) a jaderného (první intron genu S7) DNA markeru jsme rekonstruovali druhovou distribuci a fylogenetické vztahy 44 populací druhu C. strumicae napříč areálem jeho rozšíření. Současně jsme analyzovali sesterský druh C. punctilineata, jež žije uvnitř areálu C. strumicae. Fylogenetické analýzy potvrzují monofylii a druhový statut C. punctilineata i jeho endemitu, objeveny však byly stopy sekundární hybridizace s C. strumicae. Analýza netvorku metodou median-joining poukazuje na hlubokou divergenci obou druhů. Aplikace čtyř fylogenetických přístupů v genu pro cytochrom b potvrdila monofylii druhu C. strumicae, dále vykazující hluboké vnitřní členění na minimálně dvě kryptické linie, naznačující proces lokální speciace. Fylogenetické analýzy genu S7 sice nepodpořily monofylii a druhový statut C. strumicae, avšak vymezily dva samostatné monofyletické klády v rámci druhu C. strumicae. Využitím statistického přístupu Isolation with Migration (IM) jsme dále...
Age structure and growth of wild brown trout in relation to population density and habitat quality
Závorka, Libor ; Slavík, Ondřej (vedoucí práce) ; Matěna, Josef (oponent) ; Reichard, Martin (oponent)
Pstruh obecný Salmo trutta L. je hospodářsky významná lososovitá ryba, která zároveň patří k nejúspěšnějším invazním druhům sladkovodních ryb na světě. Cílem této disertační práce bylo studium parametrů ovlivňujících rychlost růstu a přežívání jedinců tohoto druhu s důrazem na vliv populační hustoty na juvenilní stádia. Konkrétně je tato práce zaměřena na: (1) vliv hustoty populace na růst a přežívání jedinců s ohledem na dynamiku lokálních skupin jedinců (publikace I a II), (2) vliv rozdílného chování jedinců na vztah mezi růstem a přežíváním jedince v prostředí s variabilním rozložením zdrojů (publikace III a IV), (3) vztah mezi rychlostí růstu, mortalitou a demo-genetickou strukturou populace (publikace V, VI a VII). Údaje pro tuto práci pochází z dlouhodobého sledování populace pstruha obecného (2005 - 2011) v povodí řek Vydra a Křemelná v Národním Parku Šumava a kombinace terénních a laboratorních experimentů s divokými populacemi z toků na západním pobřeží Švédka. V souladu s přechozími studiemi tato práce ukazuje, že růst juvenilních jedinců je negativně ovlivněn populační hustotou. Nicméně negativní vliv početnosti může dle výsledků této práce být výrazně omezen známostí habitatu a ostatních jedinců ve skupině. Dále tato práce ukazuje, že i v rámci jedné populace pstruha obecného existují...
The biology of aging in Nothobranchius fishes
Žák, Jakub ; Reichard, Martin (vedoucí práce) ; Valenzano, Dario Riccardo (oponent) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Stárnutí lidské populace a následné bezprecedentní demografické změny ve společnosti vedly nevyhnutelně ke zvýšené pozornosti vědců k výzkumu stárnutí. Stárnutí je v biologii definováno jako pokles kvality fyziologických funkcí a rostoucí riziko úmrtí související s rostoucím věkem. Většina výzkumu stárnutí se provádí v laboratorním prostředí. Proto existuje velmi málo poznatků o biologii volně žijících populací u druhů, které jsou využívány jako modelové organismy v laboratoři. Nicméně jejich znalost je důležitá pro správnou interpretaci laboratorních výsledků. Tato disertační práce prostřednictvím šesti prvoautorských a pěti druhoautorských prací kombinuje poznatky z terénního a laboratorního výzkumu stárnutí (a životních strategií souvisejících se stárnutím) krátkověkého halančíka Nothobranchius furzeri. V práci je popsán rychlý vývin halančíka, který je schopen v přírodě dospět během 14 dní od vylíhnutí a také jeho extrémně rychlý růst v přírodě. Obě tyto životní strategie zásadně ovlivňují stárnutí organismu. Další část dizertace popisuje, jak prostředí ovlivňuje stárnutí. Nejprve byly zjištěny preferované tělesné teploty halančíků rodu Nothobranchius, charakterizovány denní výkyvy prostředí a chování v divokých populacích. Na základě těchto poznatků byl testován vliv ekologicky relevantních...
Hormonální kontrola pohlavně-dimorfních znaků ještěrů
Schořálková, Tereza ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Reichard, Martin (oponent) ; Frynta, Daniel (oponent)
Disertační práce se zabývá hormonální kontrolou pohlavního dimorfismu u ještěrů a je tvořena čtyřmi příspěvky. Pohlavní hormony jsou důležité pro vývoj a regulaci pohlavního dimorfismu, jednotlivé znaky jsou však ovlivňovány různými mechanismy. Samčí sexuální chování gekona Eublepharis macularius je regulováno testosteronem a lze jej úspěšně indukovat také u samic, jen náběh a vyhasínání jednotlivých prvků chování trvá déle než u samců. Nástup a vyhasínání znaků nejsou ani u jednoho pohlaví okamžité, s čímž je nutné v experimentech využívajících hormonální manipulace počítat, což se v předchozím výzkumu nedělo. U dalšího druhu gekona Paroedura picta stimuluje expresi samčího sexuálního chování u samic testostosteron i dihydrotestosteron. Samčí ofenzivní agrese se však u samic objevuje pouze po dodání testosteronu, který tím, že je v mozku aromatizován na biologicky aktivní estradiol, patrně stimuluje ofenzivní chování jen nepřímo. Oba androgeny také u samic stimulují růst samčích kopulačních orgánů. Se sexuálním chováním obou druhů gekonů je spojené i rozpoznání pohlaví, které umožňují znaky vyvolané působením gonadálních androgenů u samců, kdežto pro rozpoznání jedince jako samice není nutný specifický samičí feromon kontrolovaný ovariálními hormony. Pohlavní rozdíly ve velikosti těla gekonů vznikají...
Behavioural differences between species and populations in the killifish genus Nothobranchius
Kubická, Lucie ; Reichard, Martin (vedoucí práce) ; Horký, Pavel (oponent)
V této diplomové práci jsem studovala dvě různá témata týkající se druhu halančíka Nothobranchius orthonotus. První studie se věnovala prostorové kognitivní schopnosti dvou populací N. orthonotus, které pocházely z dočasných tůní lišících se v jejich předpokládané délce existence kvůli rozdílnému množství průměrných ročních srážek (suchá a vlhká oblast). Testování kognice bylo založeno na schopnosti naučit se nalézt potravu v dichotomickém testu. Předpokládalo se, že schopnost učení se bude lišit mezi populacemi v období dospělosti a stáří testovaných ryb. K dispozici byla data k různým znakům životní strategie, která se použila k testování jejich možných korelací s kognitivními schopnostmi. Bylo zjištěno, že (1) mezi populacemi nebyl rozdíl v prostorové kognitivní schopnosti; (2) délka života byla zhruba stejná u obou populací, přičemž starší ryby nevykazovaly zhoršení kognice, a starší ryby z populace ze suché oblasti dělaly méně chyb při testování než mladé ryby; (3) ryby byly schopné relativně rychlého učení, ale (4) ryby chované celý život izolovaně se učily pomaleji než ryby chované ve skupinách; (5) nejdéle žijící ryby byly rychlejší v učení; (6) čím vyšší byl klidový energetický výdej ryby, tím lépe se učila; (7) váhavé ryby nalézaly potravu v testu za kratší čas. V práci diskutuji možná...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.