Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 82 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ovariální karcinomy - vliv rodiny Rho kináz na migraci buněk
Barešová, Veronika ; Urbánková Rathouská, Jana (vedoucí práce) ; Fikrová, Petra (oponent)
Autor: Veronika Barešová Název: Ovariální karcinomy - vliv rodiny Rho kináz na migraci buněk Diplomová práce Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Ovariální karcinomy jsou nejsmrtelnější skupinou gynekologických malignit. Je to dáno vysokou mírou metastázování a získané lékové rezistence. Metastázování je charakteristické změnou fenotypu buněk z epiteliálního na mezenchymální, čímž dochází ke ztrátě kontaktů buňka-buňka a buňka-extracelulární matrix a následnému pohybu buněk. Tento proces se nazývá epitelo-mezenchymální tranzice a bylo prokázáno, že také hraje roli v rezistenci buněk na cisplatinu. Pohyb jednotlivých buněk je zprostředkován rodinou Rho GTPáz a můžeme ho rozdělit na mezenchymální a améboidní typ. Pro améboidní je typická signální dráha Rho/ROCK, kdežto mezenchymální pohyb je zprostředkován drahami Rac/Cdc42. V mé diplomové práci jsme sledovali rozdíly v expresi vybraných proteinů obou signálních drah v buňkách ovariálních karcinomů. V první fázi jsme se zaměřili na porovnání buněčných linií A2780 a A2780cis, která je rezistentní na cisplatinu. Sledovali jsme markery améboidního pohybu RhoA a fosforylovaný myozin a markery pohybu mezenchymálního Wave-2, PAK a fosforylovaný PAK. Ve druhé fázi jsme sledovali vliv EGF a...
Hodnocení svalové síly a výdrže kojících žen
Melicharová, Nikola ; Kovařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Rathouská, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Student: Nikola Melicharová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Miroslav Kovařík, Ph.D. Název práce: Hodnocení svalové síly a výdrže kojících žen Cílem této práce je vyhodnotit změnu parametrů svalové síly a výdrže na horních a dolních končetinách u žen v období kojení. Porovnat tyto naměřené hodnoty mezi pravostrannými a levostrannými končetinami. Dalším cílem je testování souvislosti mezi dynamometrickými parametry a příjmem mikronutrientů v potravních doplňcích. Měření se zúčastnilo 10 kojících žen ve věku 29-39 let. Ženy byly vyšetřovány celkem čtyřikrát. První vyšetření L1 se konalo průměrně 29 ± 5 dní po porodu, druhé L2 93 ± 29 dní, třetí L3 179 ± 15 dní a poslední měření bylo L4 274 ± 3 dní po porodu. K měření svalové síly a výdrže na horních a dolních končetinách bylo využito digitálního pinch/grip analyseru a digitálního myometru. Pro měření tukuprosté hmoty jsme použili přístroj BCM - Body Composition Monitor. Hmotnost byla u žen měřena pomocí vah s tělesnou analýzou od společnosti Tanita. Při vyhodnocování naměřených výsledků jsme objevili statisticky významný rozdíl mezi hodnotami maximální síly levé ruky naměřenými v období L2 a L3. Při měření L3 došlo k poklesu maximální síly o cca 9 %....
Ovariální karcinomy - vliv rodiny Rho kináz na migraci buněk
Barešová, Veronika ; Rathouská, Jana (vedoucí práce) ; Fikrová, Petra (oponent)
Autor: Veronika Barešová Název: Ovariální karcinomy - vliv rodiny Rho kináz na migraci buněk Diplomová práce Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Ovariální karcinomy jsou nejsmrtelnější skupinou gynekologických malignit. Je to dáno vysokou mírou metastázování a získané lékové rezistence. Metastázování je charakteristické změnou fenotypu buněk z epiteliálního na mezenchymální, čímž dochází ke ztrátě kontaktů buňka-buňka a buňka-extracelulární matrix a následnému pohybu buněk. Tento proces se nazývá epitelo-mezenchymální tranzice a bylo prokázáno, že také hraje roli v rezistenci buněk na cisplatinu. Pohyb jednotlivých buněk je zprostředkován rodinou Rho GTPáz a můžeme ho rozdělit na mezenchymální a améboidní typ. Pro améboidní je typická signální dráha Rho/ROCK, kdežto mezenchymální pohyb je zprostředkován drahami Rac/Cdc42. V mé diplomové práci jsme sledovali rozdíly v expresi vybraných proteinů obou signálních drah v buňkách ovariálních karcinomů. V první fázi jsme se zaměřili na porovnání buněčných linií A2780 a A2780cis, která je rezistentní na cisplatinu. Sledovali jsme markery améboidního pohybu RhoA a fosforylovaný myozin a markery pohybu mezenchymálního Wave-2, PAK a fosforylovaný PAK. Ve druhé fázi jsme sledovali vliv EGF a...
Immunohistochemická detekce aktivace profibrotických prekurzorů v precizních jaterních řezech
Richter, Adam ; Němečková, Ivana (vedoucí práce) ; Rathouská, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Adam Richter Školitel: RNDr. Ivana Němečková, Ph.D. Název bakalářské práce: Immunohistochemická detekce aktivace profibrotických prekurzorů v precizních jaterních řezech Orgánová jaterní fibróza je tou nejtypičtější progresí onemocnění u chronických zánětlivých onemocnění a celkově výrazně přispívá k celosvětové mortalitě bez ohledu na ostatní příčiny. Za jaterní fibrotické procesy jsou nejčastěji zodpovědné aktivované hvězdicové buňky (HSC), které se nacházejí v Disseho prostoru jater, přičemž mohou podléhat diferenciaci do formy myofibroblastů, které se poté významně podílí na tvorbě fibrotické tkáně. Pro pozorování aktivace a vývoje fibrotických procesů a jejich hodnocení se běžně využívá řady markerových genů a proteinů specifických právě pro tyto buňky. Tato bakalářská práce byla věnována studiu detekce aktivace profibrotických prekurzorů v precizních jaterních řezech (PCLS). Bylo využito znázornění exprese vybraných proteinů v myších ultratenkých jaterních řezech. Sledována byla exprese desminu, gliálního fibrilárního kyselého proteinu (GFAP) a α-aktinu hladkého svalstva (αSMA). Řezy pro studium fibrózy byly inkubovány 48 hodin v základním Wiliamsově médiu obohaceném glukózou a s...
TRC105 effects on development of fibrosis in liver
Masoumali, Kimia ; Němečková, Ivana (vedoucí práce) ; Rathouská, Jana (oponent)
Faculty of Pharmacy in Hradec Králové Department of Biological and Medical Sciences TRC105 effects on development of fibrosis in liver Diploma thesis Hradec Králové 2022 Abstrakt Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Ústav biologických a lékařských věd Školitel: Dr. Ivana Němečková, Ph.D. Konzultant: Mgr. Samira Eissazadeh Autor: Kimia Masoumali Název práce: Vliv TRC105 na rozvoj jaterní fibrózy Cíl práce V důsledku neustálého poškození získávají jaterní hvězdicovité buňky (HSCs) fenotyp myofibroblastů, které se vyznačují expresí α-hladkosvalového aktinu (α-SMA) a produkcí extracelulární matrix (ECM). α-SMA je izoforma aktinů, která je převážně produkována v buňkách vaskulárního hladkého svalstva, je typickým markerem pro diferenciaci hladkého svalstva a aktivaci hepatocytů a přispívá k fibrogenezi. Gliální fibrilární kyselý protein (GFAP) je monomerní intermediální filamentum (IF) III, které je typicky exprimováno v astrocytech, avšak exprese GFAP in vivo byla nalezena i v inertních hvězdicovitých buňkách jater. Bylo prokázáno, že hladiny GFAP v játrech myší s podvázáním žlučovodu byly zvýšeny. Protein 2 bohatý na cystein (CRIP2) je členem rodiny proteinů LIM, má dvě domény LIM, ale homeodomény vázající DNA chybí. Nadměrná exprese CRIP2 je spojena s fragmentací DNA, což svědčí o...
Vliv diety na rozvoj jaterního poškození charakteru nealkoholické steatohepatitidy u myší
Hemmerová, Amálie ; Rathouská, Jana (vedoucí práce) ; Němečková, Ivana (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Bioanalytická laboratorní diagnostika ve zdravotnictví Diplomová práce Autor: Bc. Amálie Hemmerová Vedoucí práce: PharmDr. Jana Rathouská, Ph.D. Název: Vliv diety na rozvoj jaterního poškození charakteru nealkoholické steatohepatitidy u myší Tato práce se zabývá studiem nealkoholické steatohepatitidy (NASH), která je považována za velice závažné chronické jaterní onemocnění. Nealkoholická steatohepatitida je pokročilou formou NAFLD (non-alcoholic fatty liver disease) a je charakterizovaná přítomnosti jaterní steatózy a zánětu. NASH může být následována komplikacemi, jako je jaterní cirhóza nebo hepatocelulární karcinom. Pro výzkum NASH je v první řadě třeba zvolit správný zvířecí model a dietu. V tomto směru se jeví velice účinným modelem pro studium NASH a hepatocelulárního karcinomu dietní model CDAA-HFD, který byl specifikován i v rámci této práce. Cílem této práce bylo sledovat vliv uvedeného dietního režimu na rozvoj jaterního poškození charakteru nealkoholické steatohepatitidy. Za tímto účelem byly sledovány vybrané parametry jaterní fibrózy u myší, kterým bylo uvedených dietním opatřením indukováno zmíněné poškození. Do studie byli zařazeni 9týdenní myší samci kmene C57BL/6J, kteří byli rozdělení...
Očkování proti SARS-CoV-2
Nguyenová, Quynh Trang ; Rathouská, Jana (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Cíl práce: Cílem této bakalářské práce je představit čtenáři možnosti očkování proti viru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19. Popsat strukturu viru, etiopatogenezi onemocnění a shrnout informace o jednotlivých typech vakcín. Hlavní poznatky: Díky vakcínám proti SARS-CoV-2 je virus po vniku do organismu rychle rozpoznán a je zajištěna masivní imunitní odpověď, čímž je možné zabránit závažnějšímu nebo těžkému průběhu onemocnění COVID-19. Závěry: Vysoká proočkovanost vakcínami proti SARS-CoV-2 je jediným způsobem, jak pandemii způsobenou tímto virem zastavit a ochránit tak osoby patřící do rizikových skupin obyvatelstva (senioři, zdravotníci), pro které by onemocnění COVID-19 mohlo být letální. Klíčová slova: onemocnění COVID-19, SARS-CoV-2, vakcinace
Využití aptamerů ve výzkumu a diagnostice
Neumanová, Alice ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rathouská, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá afinitními molekulami, které jsou schopné se specificky navázat na cílovou molekulu. První kapitola je věnována protilátkám, tedy afinitním molekulám proteinového charakteru. Pojednává o jejich struktuře, vývoji, produkci i použití. Hlavní tématem práce jsou aptamery, aneb krátké úseky jednořetězcové DNA nebo RNA, které jsou často nazývány jako syntetické alternativy protilátek. Mají podobné funkce jako protilátky, ale odlišují se strukturou, vývojem i produkcí. S ohledem na jejich podobnost s protilátkami se aptamery používají v různých detekčních technologiích, kde slouží k diagnostice onemocnění. Aptamery jsou stále ve fázi výzkumu, ale pomalu se na trhu začínají objevovat první komerčně dostupné diagnostické sady aptamerů. Závěrečná kapitola srovnává výhody a nevýhody dvou největších rivalů v oblasti afinitních molekul - protilátek a aptamerů. Klíčová slova: aptamery, protilátky, nanoprotilátky, affimery, diagnostika, výzkum
Současné terapeutické možnosti léčby alergií
Hrabalová, Kateřina ; Rathouská, Jana (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví Autor: Kateřina Hrabalová Vedoucí bakalářské práce: PharmDr. Jana Rathouská, Ph.D. Název: Současné terapeutické možnosti léčby alergií Cíl: Alergie představují, vzhledem k jejich vzrůstající incidenci a prevalenci, problém současné medicíny. Cílem této práce je shrnutí základních informací týkajících se alergií a vytvoření uceleného přehledu o možnostech jejich léčby. Hlavní poznatky: Existuje několik způsobů léčby: identifikace a následná eliminace alergenu, farmakoterapie, alergenová imunoterapie a biologická léčba monoklonálními protilátkami. Edukace pacienta a režimová opatření tvoří také nezbytnou součást léčby. Úspěch terapie spočívá v co nejúčinnější kombinaci léčebných metod s cílem zajistit kvalitní život alergického pacienta s minimem potíží. Závěry: Byly vyhledány informace o imunitním systému ve vazbě k alergiím, jeho fyziologické funkce a patologické reakce zahrnující mechanismus alergické reakce. Byl vytvořen přehled možností léčby alergických onemocnění zaměřující se na terapii obecně. Klíčová slova: alergie, léčba, farmakoterapie, alergenová imunoterapie, monoklonální protilátky
Carotuximab effects on endoglin expression and signaling in liver fibrosis
Mohammadi, SeyedehNiloufar ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Rathouská, Jana (oponent)
CHARLES UNIVERSITY Faculty of Pharmacy in Hradec Králové Department of Biological and Medical science Carotuximab effect on endoglin expression and signaling in liver fibrosis Diploma thesis Seyedehniloufar Mohammadi Hradec Králové 2022 Supervisor: Prof. PharmDr. Petr Nachtigal, Ph.D. Consultant: M.Sc. Samira Eissazadeh Abstrakt Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Školitel: prof. PharmDr. Petr Nachtigal, Ph. D Student: Seyedehniloufar Mohammadi Název diplomové práce: Účinky karotuximabu na expresi a signalizaci endoglinu u jaterní fibrózy Cíl práce Endoglin je 180 kDa transmembránový glykoprotein, který působí jako koreceptor pro vazbu na superrodinu TGFβ a nachází se ve dvou formách v krvi: jako membránový endoglin (Eng) a rozpustný endoglin (sEng) cirkulující v krvi. Bylo prokázáno, že Eng může hrát důležitou roli v procesu jaterní fibrózy, zánětu a endotrlové dysfunkce. Podle různých studií může mít Eng profibrotickou nebo antifibrotickou aktivitu. Přesný dopad exprese Eng a změn signalizace a hladin sEng během jaterních poruch stále není znám. Carotuximab, TRC105 (chimerický IgG1), je monoklonální protilátka, která se váže na Eng a ovlivňuje jeho expresi, signalizaci a hladiny sEng. Hypotézou této práce je, že carotuximab zabraňuje jaterním...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 82 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.