|
| |
|
| |
|
|
Odlovy nežádoucích druhů ryb z přehradních nádrží – Možnosti, efektivnost a ekonomické zhodnocení.
Jůza, Tomáš ; Blabolil, Petr ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Holubová, Michaela ; Hůda, J. ; Kočvara, Luboš ; Kolařík, Tomáš ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Sajdlová, Zuzana ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír ; Vejřík, Lukáš ; Kubečka, Jan
Rybí společenstva přehradních nádrží jsou společným výsledkem samovolného vývoje populací a vlivu lidských zásahů. Pro situace, kdy je třeba určitou část populace ryb odlovovat, jsme v rámci projektu 'Biomanipulace jako nástroj zlepšení kvality vody nádrží' testovali dostupné přístupy z hlediska jejich účinnosti a náročnosti. Cílovými druhy odlovů byly zejména kaprovité ryby (cejn velký, ouklej obecná, plotice obecná, perlín ostrobřichý, cejnek malý), které se živí převážně zooplanktonem a mají tendenci vytvářet velmi početné populace. Mezi nejefektivnější\nmetody odlovů při tření patří odlovy pomocí omračovací elektrolovné lodě nebo pomocí vězenců. V období mimo tření je možné provádět hromadné odlovy s použitím vlečné (tralové) sítě. Odlovy jsou efektivní jak před třením (v dubnu), tak i během léta. Při opakovaných odlovech na stejných místech ale jejich účinnost klesá v důsledku rozplašení ryb. Účinnost odlovů se částečně opět zlepšuje, pokud se odlovy opakují s přibližně 1–2 týdenní přestávkou. Úlovky se také mění podle hustoty obsádky daného vodního útvaru. Při efektivních odlovech vychází náklady na ulovení 1 kg ryb v rozmezí 15–50 Kč.
|
|
|
Význam jednotlivých habitatů pro ryby v přehradních nádržích
Šmejkal, Marek ; Prchalová, Marie (vedoucí práce) ; Vašek, Mojmír (oponent)
Rozmístění ryb v našich přehradních nádržích není rovnoměrné. Na podélné ose nádrže (přítok - hráz) ryby zpravidla vyhledávají horní část nádrže, kde je zároveň nejvyšší koncentrace živin. Směrem k hrázi početnost i biomasa klesá. Na hloubkové ose nádrže se většina ryb vyskytuje nad termoklinou, kde je nejvyšší teplota a množství rozpuštěného kyslíku. Společenstvo ryb se také vyvíjí v čase. Nejdříve dominují říční druhy, které jsou postupně nahrazovány generalistickými druhy. V hrubším členění se v přehradní nádrži rozlišují habitaty pelagické a bentické. V přehradních nádržích se setkáme jak s druhy, které obývají převážně pelagické habitaty (ouklej, bolen), tak i s druhy, které dominují v bentických habitatech (okoun, ježdík). Většina druhů se však vyskytuje v obou typech habitatů (cejn, plotice, candát, sumec, cejnek). Migrace mezi habitaty se vyskytuje v denním i sezónním měřítku. V denním se setkáváme s denní horizontální migrací, při které ryby střídají habitat pelagiálu a litorálu. Denní vertikální migrace nejsou na přehradních nádržích tak výrazné a dochází při nich k přesunu ryb mezi jednotlivými hloubkami. Motivací pro denní migrace je lepší potravní nabídka, nižší predační tlak a optimální teplota vody pro růst. Sezónní migrace zahrnuje třecí migraci a zimní migraci, při kterých významná část...
|
|
|
Psychosociální důsledky válečných konfliktů.
Prchalová, Marie ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Mašát, Vladimír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na analýzu a popis psychosociálních důsledků válečných konfliktů se zvláštním zřetelem na konflikty interního charakteru, které v současnosti ve světě převládají. Důraz je kladen na nejrizikovější skupiny, jakými jsou děti, ženy, uprchlíci, vysídlenci a vojáci. Hlavními prameny byly cizojazyčné publikace tištěné i prameny v elektronické podobě, část informací pochází z rozhovorů provedených v modelové zemi. Velká část práce je věnována problematice ozbrojeného konfliktu v Kolumbii, který způsobuje druhé největší vysídlení = displacement na světě. Autorka se pokusila určit a schématicky vyjádřit příčiny a korelace důsledků u všech studovaných skupin obyvatel. Společným charakteristickým prvkem všech postižených v konfliktu je jejich expozice nehumánnímu zacházení. Je zde nastíněna i podpora ze stran mezinárodních organizací, které se významně podílejí na prevenci i zmírnění nejzávažnějších psychosociálních důsledků.
|
|
|
Sexuální segregace ryb čeledi Cyprinidae ve VN Římov
Žák, Jakub ; Prchalová, Marie (vedoucí práce) ; Čech, Martin (oponent)
Sexuální segregace, tedy odlišné využívání prostoru každého z pohlaví je rozšířený fenomén živočišné říše. V důsledku segregace dochází k odlišení potravy, habitatu či rizika predace mezi pohlavími. Mimo mořské prostředí není u ryb téměř vůbec prostudována a to ani u druhů s tak širokým areálem rozšíření jako jsou cejn velký (Abramis brama), ouklej obecná (Alburnus alburnus) a plotice obecná (Rutilus rutilus). Tato práce zkoumala sexuální segregaci u zmiňovaných třech druhů ryb a to jak na úrovni předpokladů pro sexuální segregaci jako je odlišná velikost pohlaví a věková struktura, tak i samotnou sexuální segregaci na úrovni potravních rozdílů mezi pohlavími či odlišným využíváním habitatů v prostoru VN Římov. K tomu bylo využito tenatních odlovů v epilimnionu na čtyřech lokalitách v podélném gradientu nádrže. Vzorkování proběhlo vždy v srpnu mezi lety 2009 - 2016. Bylo potvrzeno, že z hlediska životních historií se samice oukleje obecné a plotice obecné dožívají vyššího průměrného věku a jsou větší než samci. U cejna velkého nebyl prokázán věkový rozdíl mezi pohlavími, ale velikostní pohlavní dimorfismus směrem k větším samicím byl splněn. Analýza potravy naznačila, že samci cejna velkého by mohli mít odlišnou potravní niku než samice, jelikož je v jejich potravě vyšší zastoupení detritu, malých...
|
|
|
Sexuální segregace ryb čeledi Cyprinidae ve VN Římov
Žák, Jakub ; Prchalová, Marie (vedoucí práce) ; Čech, Martin (oponent)
Sexuální segregace, tedy odlišné využívání prostoru každého z pohlaví je rozšířený fenomén živočišné říše. V důsledku segregace dochází k odlišení potravy, habitatu či rizika predace mezi pohlavími. Mimo mořské prostředí není u ryb téměř vůbec prostudována a to ani u druhů s tak širokým areálem rozšíření jako jsou cejn velký (Abramis brama), ouklej obecná (Alburnus alburnus) a plotice obecná (Rutilus rutilus). Tato práce zkoumala sexuální segregaci u zmiňovaných třech druhů ryb a to jak na úrovni předpokladů pro sexuální segregaci jako je odlišná velikost pohlaví a věková struktura, tak i samotnou sexuální segregaci na úrovni potravních rozdílů mezi pohlavími či odlišným využíváním habitatů v prostoru VN Římov. K tomu bylo využito tenatních odlovů v epilimnionu na čtyřech lokalitách v podélném gradientu nádrže. Vzorkování proběhlo vždy v srpnu mezi lety 2009 - 2016. Bylo potvrzeno, že z hlediska životních historií se samice oukleje obecné a plotice obecné dožívají vyššího průměrného věku a jsou větší než samci. U cejna velkého nebyl prokázán věkový rozdíl mezi pohlavími, ale velikostní pohlavní dimorfismus směrem k větším samicím byl splněn. Analýza potravy naznačila, že samci cejna velkého by mohli mít odlišnou potravní niku než samice, jelikož je v jejich potravě vyšší zastoupení detritu, malých...
|
|
|
Psychosociální důsledky válečných konfliktů.
Prchalová, Marie ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Mašát, Vladimír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na analýzu a popis psychosociálních důsledků válečných konfliktů se zvláštním zřetelem na konflikty interního charakteru, které v současnosti ve světě převládají. Důraz je kladen na nejrizikovější skupiny, jakými jsou děti, ženy, uprchlíci, vysídlenci a vojáci. Hlavními prameny byly cizojazyčné publikace tištěné i prameny v elektronické podobě, část informací pochází z rozhovorů provedených v modelové zemi. Velká část práce je věnována problematice ozbrojeného konfliktu v Kolumbii, který způsobuje druhé největší vysídlení = displacement na světě. Autorka se pokusila určit a schématicky vyjádřit příčiny a korelace důsledků u všech studovaných skupin obyvatel. Společným charakteristickým prvkem všech postižených v konfliktu je jejich expozice nehumánnímu zacházení. Je zde nastíněna i podpora ze stran mezinárodních organizací, které se významně podílejí na prevenci i zmírnění nejzávažnějších psychosociálních důsledků.
|
|
|
Význam jednotlivých habitatů pro ryby v přehradních nádržích
Šmejkal, Marek ; Vašek, Mojmír (oponent) ; Prchalová, Marie (vedoucí práce)
Rozmístění ryb v našich přehradních nádržích není rovnoměrné. Na podélné ose nádrže (přítok - hráz) ryby zpravidla vyhledávají horní část nádrže, kde je zároveň nejvyšší koncentrace živin. Směrem k hrázi početnost i biomasa klesá. Na hloubkové ose nádrže se většina ryb vyskytuje nad termoklinou, kde je nejvyšší teplota a množství rozpuštěného kyslíku. Společenstvo ryb se také vyvíjí v čase. Nejdříve dominují říční druhy, které jsou postupně nahrazovány generalistickými druhy. V hrubším členění se v přehradní nádrži rozlišují habitaty pelagické a bentické. V přehradních nádržích se setkáme jak s druhy, které obývají převážně pelagické habitaty (ouklej, bolen), tak i s druhy, které dominují v bentických habitatech (okoun, ježdík). Většina druhů se však vyskytuje v obou typech habitatů (cejn, plotice, candát, sumec, cejnek). Migrace mezi habitaty se vyskytuje v denním i sezónním měřítku. V denním se setkáváme s denní horizontální migrací, při které ryby střídají habitat pelagiálu a litorálu. Denní vertikální migrace nejsou na přehradních nádržích tak výrazné a dochází při nich k přesunu ryb mezi jednotlivými hloubkami. Motivací pro denní migrace je lepší potravní nabídka, nižší predační tlak a optimální teplota vody pro růst. Sezónní migrace zahrnuje třecí migraci a zimní migraci, při kterých významná část...
|
|
|
Zhodnocení hospodaření vybrané obce
Prchalová, Marie ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením hospodaření obce Uherčice v letech 2011-2014. V teoretické části jsou definovány základní pojmy z oblasti veřejné správy a jejich orgánů. Také je zaměřena na rozpočet obcí na základě příjmů a výdajů. Praktická část se zabývá vyhodnocením hospodaření obce Uherčice. Na základě závěrečných účtů obce Uherčice v 2011-2014 je provedena podrobná analýza příjmů a výdajů rozpočtu obce. Podle zjištěných informací, je sestaven návrh na zvýšení příjmů a zlepšení hospodaření obce.
|
host ::
RSS.