|
|
System Priors for Econometric Time Series
Andrle, Michal ; Plašil, Miroslav
V tomto článku je názorně představeno využití „systémových“ apriorních informací v bayesovské analýze ekonometrických časových řad. Na rozdíl od formulace apriorních rozdělení pro jednotlivé parametry přestavuje použití systémových apriorních informací jednoduchý a účinný způsob implementace jasně definovaných a ekonomicky smysluplných představ o vlastnostech modelu a jeho celkovém chování. Obecnost systémových apriorních restrikcí je ilustrována na příkladu autoregresního procesu AR(2) s využitím apriorního přesvědčení, že většina dynamiky procesu je tvořena cyklickým kolísáním o délce hospodářského cyklu.
Plný text:  PDF
|
|
|
Gradient Boosting Machine and Artificial Neural Networks in R and H2O
Sabo, Juraj ; Bašta, Milan (vedoucí práce) ; Plašil, Miroslav (oponent)
Neuronové sítě jsou jedním z nejvíce fascinujících algoritmů strojového učení. Mají za sebou však velmi bouřlivý vývoj. Neuronové sítě byly dlouho považovány za algoritmus, který je velmi nespolehlivý a výpočetně náročný. Dnes již víme, že moderní neuronové sítě mohou být úspěšně aplikovány v mnoha úlohách, i když jejich hlavní nevýhoda, tedy značná výpočetní náročnost, stále přetrvává. Statistické modely založené na technice boosting, jsou považovány za jednu z nejpřevratnějších myšlenek na poli algoritmů strojového učení. Tyto modely jsou založeny kombinaci několika slabých modelů, které pak dohromady tvoří jeden silný model. Tato práce se zabývá srovnáním těchto dvou modelů na třech reálných případových studiích. První případová studie se zabývá modelováním pravděpodobnosti loupeže v ulicích města Chicago, druhá případová studie je klasickým příkladem modelování pravděpodobnosti, že zákazník telekomunikační společnosti vypoví smlouvu a poslední případová studie je aplikací počítačového vidění. Cílem této práce je také představení open-source platformy pro strojové učení H2O. H2O obsahuje mimo jiné rozhraní pro R a dokáže běžet samostatně, nebo na Hadoop clusteru. Práce také obsahuje úvod do open-source softwarové knihovny pro zpracování velkých dat Apache Hadoop. Konkrétně do open-source distribuce Hortonworks Data Platform.
|
|
|
In the Quest of Measuring the Financial Cycle
Plašil, Miroslav ; Konečný, Tomáš ; Seidler, Jakub ; Hlaváč, Petr
Nedávná finanční krize odhalila důležitost vazeb mezi reálnou ekonomikou a finančním sektorem. Tento článek představuje dva vzájemně se doplňující způsoby vyhodnocování pozice ekonomiky v rámci finančního cyklu s cílem včas odhalit vznikající nerovnováhy. Nejdříve je zkonstruován souhrnný indikátor, který kombinuje informace obsažené v proměnných charakterizujících změnu ve vnímání rizik ve finančním systému, přičemž váhy jednotlivých proměnných jsou nastaveny tak, aby indikátor co nejlépe charakterizoval vývoj úvěrových ztrát bankovního sektoru během poslední krize. Za druhé zkoumáme migraci mezi jednotlivými rizikovými kategoriemi úvěrů, což umožňuje popsat finanční cyklus z pohledu schopnosti sektoru nefinančních podniků splácet dluh. Oba indikátory finančního cyklu mohou být využity při rozhodování v oblasti makroobezřetnostní politiky, včetně nastavení proticyklické kapitálové rezervy.
Plný text: PDF
|
|
|
Similarity and Clustering of Banks: Application to the Credit Exposures of the Czech Banking Sector
Brechler, Josef ; Hausenblas, Václav ; Komárková, Zlatuše ; Plašil, Miroslav
Po událostech nedávné finanční krize došlo k výraznému pokroku v literatuře zkoumající zdroje systémové významnosti bankovních institucí. Vymezení systémové významnosti se však v praxi často zjednodušuje pouze na problém velikosti a nákazy vyplývající z propojenosti na mezibankovním trhu. Tato práce se proto v rámci analýzy dalších aspektů systémové významnosti zabývá problematikou podobnosti struktury bankovních portfolií a zkoumá, zda může přispívat ke vzniku systémových rizik. V článku je navržena sada metod pro empirickou analýzu tohoto problému v českém bankovním sektoru. Mezi hlavní zjištění patří to, že celková míra podobnosti portfolií českých bank byla v uplynulých letech relativně stálá a výrazně k ní přispívají především velké a zavedené banky. Identifikovali jsme ale také shluky velmi podobných bank, jejichž individuální tržní podíl je malý, ale které jako celek mohou tvořit systémově významný segment. Pokud navíc při měření podobnosti vezmeme v úvahu i pozorované úvěrové riziko, je význam těchto shluků ještě větší.
Plný text: PDF
|
|
|
The Impact of Financial Variables on Czech Macroeconomic Developments: An Empirical Investigation
Adam, Tomáš ; Plašil, Miroslav
Tento článek zkoumá, do jaké míry pomáhají finanční proměnné vysvětlit makroekonomický vývoj v České republice a jak jsou výsledky citlivé na volbu apriorních nastavení, která jsou v empirické literatuře běžná. K tomuto účelu je využita metoda dynamického průměrování/výběru (potenciálně rozsáhlých) VAR modelů s časově proměnlivými parametry, která umožňuje určit, do jaké míry přispěly finanční proměnné k vysvětlení makroekonomického vývoje v jednotlivých obdobích. Na základě 27 modelů a široké škály jejich alternativních specifikací docházíme k závěru, že finanční proměnné přispívají k vysvětlení vývoje zejména těsně před recesemi a během nich. Naopak modely obsahující pouze tradiční makroekonomické proměnné dokázaly v klidných dobách vysvětlit makroekonomickou dynamiku uspokojivě. Z široké skupiny finančních proměnných patřily mezi relevantní ukazatele zejména úvěry soukromému sektoru, rentabilita bank a finanční páka bankovního sektoru.
Plný text: PDF
|
|
|
Inflation and the Steeplechase Between Economic Activity Variables
Baxa, Jaromír ; Plašil, Miroslav ; Vašíček, Bořek
Prudký nárůst nezaměstnanosti doprovázený relativně slabou odezvou na straně inflace v průběhu globální recese vedl k dalším pochybám o platnosti Phillipsovy křivky. Cílem této práce je s využitím metody dynamického průměrování modelů (Raftery et al., 2010) poukázat na skutečnost, že existence systematického vztahu mezi mírou reálné ekonomické aktivity a inflací je zastřena vzhledem k (i) obtížnému zachycení inflačních tlaků prostřednictvím jediné veličiny popisující ekonomickou aktivitu a (ii) existenci nelineární odezvy inflace na signály z reálné ekonomiky. Naše výsledky pro USA a další země skupiny G7 naznačují, že vztah mezi ekonomickou aktivitou a inflací je poměrně těsný, pokud jsou tlaky vycházející z reálné ekonomiky posuzovány komplexněji. Inflace reaguje v průběhu času a v různých zemích na různé ukazatele ekonomické aktivity a žádný z nich není jednoznačně dominantní. Mezera výstupu často popisuje inflační dynamiku hůře než ukazatele ekonomické aktivity založené na nezaměstnanosti, jako je krátkodobá nezaměstnanost, „unemployment expansion gap“ nebo „unemployment recession gap“. Práce dále potvrzuje slábnoucí vztah mezi ekonomickou aktivitou a inflací (tj. zplošťování Phillipsovy křivky) v posledních dekádách z důvodu strukturálních změn v ekonomice a měnové politice. Tento výsledek je robustní pro různé ukazatele ekonomické aktivity i pro různé země.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Empirické ověření nové Keynesiánské Philipsovy křivky v ČR
Plašil, Miroslav ; Arlt, Josef (vedoucí práce) ; Pánková, Václava (oponent) ; Komárek, Luboš (oponent)
Model nové keynesiánské křivky (NKPC) se v posledních letech stal ústředním modelem pro zkoumání vztahu mezi inflací a reálnou ekonomickou aktivitou, a to zejména v souvislosti s problematikou optimálního nastavení měnové politiky. Ukazuje se však, že není úplně jednoduché sladit výchozí teorii s napozorovanými daty a model představuje vzhledem ke své struktuře zajímavou statistickou výzvu. Vzrušenou debatu o empirické relevanci modelu vyvolal zejména vlivný článek Galí a Gertler (1999), kde autoři představili ekonometrický postup vedoucí k odhadu parametrů metodou GMM. Jejich přístup byl později kritizován zejména z důvodu problematických vlastností tohoto estimátoru v kontextu modelu NKPC a/nebo z důvodu jeho chování v malých výběrech. Ke klíčovým problémům patří zejména citlivost odhadů na volbu instrumentů a riziko slabé identifikace, nebo neidentifikace parametrů. V této práci navrhuji prakticky aplikovatelný postup, který výše uvedená rizika minimalizuje a umožňuje získat spolehlivé odhady modelu NKPC. Postup těží z pokroků ve statistické teorii dosáhnutých v oblasti estimátoru GMM v posledních letech, ale také z pokroků v dalších oblastech, především v aplikaci faktorové analýzy na časové řady a bootstrapu. Empirické ověření modelu představuje souslednost vzájemně navazujících kroků: v prvním kroku je z důvodu zkreslení odhadů v malých výběrech při použití nadbytečného počtu instrumentálních proměnných pomocí faktorové analýzy redukován jejich počet a vytvořena informační množina, ze které jsou ve druhém kroku vybrány na základě statistických (informačních) kriterií optimální instrumenty. Následně je výběrové rozdělení parametrů stanoveno pomocí metody bootstrap. Všechny aplikované metody byly v kontextu modelu NKPC použity poprvé a mohou být použity také samostatně. Jejich kombinace však přináší synergický efekt, který zlepšuje vlastnosti odhadů, a zároveň umožňuje ohodnotit efektivnost jednotlivých kroků. Výsledky naznačují, že model NKPC je možné k popisu inflační dynamiky v České republice použít a přináší tak jistou podporu pro výchozí teorii. Kromě dalších implikací z výsledků vyplývá, že boj s inflací není z pohledu vlivu na agregátní výstup tak nákladný, jak postulují dřívější pojetí Phillipsovy křivky. Problémem zůstává zejména volba vhodné míry pro reálnou ekonomickou aktivitu a podmíněnost výsledků vzhledem k jejímu výpočtu. Některé míry dokonce vykazovaly proticyklický charakter. Tato problematika -- v této práci probíraná pouze okrajově -- představuje výzvu pro budoucí výzkum v této oblasti. Kromě navrženého postupu a odhadu parametrů, práce přináší také dílčí zjištění získané na základě simulací. Simulace obohacují dřívější literaturu především o poznatky týkající se chování naivního bootstrapu v případě GMM estimátoru a chování bootstrapových verzí testů jednotkového kořene, resp. KPSS testu.
|
|
|
Korespondenční analýza
Konrádová, Lucie ; Hebák, Petr (vedoucí práce) ; Plašil, Miroslav (oponent)
Práce se zaměřuje na představení metody korespondenční analýzy jako silného nástroje pro průzkumovou analýzu dat. Dále na pochopení správné interpretace korespondenční mapy, tedy jejího grafického výstupu. Metoda je představena jak ve své jednoduché variantě, tak její rozšíření na vícerozměrnou úlohu. Použití této metody je demonstrováno na datech nefinančních podniků České republiky, které jsou evidovány v registru ekonomických subjektů.
|
host ::
RSS.