|
|
The effect of psilocybin on memory consolidation in rats
Chona, Kembe ; Olejníková, Lucie (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Psychedelika jsou v současné době intenzivně zkoumána pro svůj dlouho trvající antidepresivní účinek, pozitivní vliv na úzkosti, náladu a neuroplasticitu. Mechanismus, kterým však tyto účinky způsobují je i nadále málo vysvětlen. V této práci jsme se zaměřili na aspekt jejich působení, který byl doposud téměř neprozkoumán. Je jím potenciální provázanost působení psilocybinu a vlivu spánku na konsolidaci paměti. Tvorba paměti je u zvířat i lidí velmi zásadně ovlivněna kvalitou spánku, což nás vedlo k tomu zhodnotit tyto účinky pomocí prostorových paměťových úloh. Naší hypotézou bylo, že dávka psilocybinu aplikovaná po učení by mohla mít pozitivní vliv na konsolidaci takto vzniklé paměti u potkana. Abychom určili, zda-li existuje nějaká interakce se spánkem, podrobili jsme potkany různým kombinacím aplikace psilocybinu a kontrolního vehiklu se spánkem a spánkovou deprivací. Výsledky behaviourálních úloh nepotvrdily, že by k takové interakci docházelo. Dále jsem se zabývali také vlivem psilocybinu a manipulace se spánkem na neuroplasticitu. Sledovali jsme expresi časného raného genu, Arc proteinu, a markeru nevyspělých neuronů doublecortinu v hippokampu. Exprese doublecortinu nebyla ovlivněna žádným z faktorů, nicméně exprese Arc proteinu měla v případě zvířat, která obdržela psilocybin a mohla v...
|
|
|
Výzkum mechanismů závislosti na metamfetaminu
Havlíčková, Tereza ; Šustková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šlamberová, Romana (oponent) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Souhrn Předkládaná dizertační práce se věnuje problematice závislosti na metamfetaminu. V první části se zaměřuje na nový perspektivní výzkum možností využití ghrelinového antagonismu ke snížení posilovacích účinků metamfetaminu, se záměrem přispět k hledání nového efektivnějšího přístupu/léčiva v zatím neuspokojivé terapii závislosti na metamfetaminu. Práce shrnuje dosavadní poznatky zabývající se možnostmi ovlivnění mechanismů závislosti na návykových látkách pomocí ghrelinového antagonismu, a především se dále zaměřuje na naši vlastní experimentální práci. Testovali jsme efektivitu antagonisty receptorů GHS-R1A, látky JMV2959, v experimentálních modelech závislosti na metamfetaminu. Doposud existuje jen minimum prací věnujících se této problematice. V experimentální části jsou shrnuty výsledky našich dvou studií sledujících vliv ghrelinového antagonisty na rozvoj závislostních posilovacích mechanismů, samotný příjem metamfetaminu a tendenci k relapsovému chování. S využitím metody drogou podmíněné preference místa (CPP) u potkanů jsme ve dvou experimentálních uspořádáních doložili významný vliv ghrelinového antagonismu na rozvoj utváření vazeb účinku metamfetaminu s prostředím i na již navozené vyhledávání prostředí spojeného s drogou. Prokázali jsme, že antagonista GHS-R1A má vliv na proces podmiňování...
|
|
|
Učení a paměť u transgenních potkanů se sníženou expresí proteinu Nogo-A
Petrásek, Tomáš
Protein Nogo-A patří k nejvýznamnějším regulačním molekulám v centrální nervové soustavě. Pomáhá řídit vývoj neuronů i glií, navádění axonů i synaptickou plasticitu v dospělém mozku. Ačkoli je studován převážně jako inhibitor regenerace axonů po poranění CNS, hraje roli v celé řadě chorob, včetně neurodegenerativních a neuropsychiatrických. Tato práce nabízí přehled dosavadních poznatků o funkci Nogo-A a s ním spojených proteinů, a shrnuje výsledky experimentů zaměřených na studium chování v modelu transgenního potkana se sníženou expresí Nogo-A. K hlavním výsledkům patří významné zhoršení výkonnosti v kolotočovém bludišti, ukazující na deficit kognitivní koordinace a flexibility, zatímco řada dalších kognitivních funkcí, jako je prostorová navigace a prostorová i neprostorová paměť, není sníženou expresí Nogo-A ovlivněna. Tato zjištění jsou diskutována v kontextu hypotézy o možném spojení mezi mutacemi či změnami exprese Nogo-A a lidské schizofrenie. Usuzujeme, že potkani se sníženou expresí Nogo-A představují velmi nadějný animální model schizofrenie, který si zasluhuje další výzkum.
|
|
|
Učení a paměť u transgenních potkanů se sníženou expresí proteinu Nogo-A
Petrásek, Tomáš ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Zach, Petr (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Protein Nogo-A patří k nejvýznamnějším regulačním molekulám v centrální nervové soustavě. Pomáhá řídit vývoj neuronů i glií, navádění axonů i synaptickou plasticitu v dospělém mozku. Ačkoli je studován převážně jako inhibitor regenerace axonů po poranění CNS, hraje roli v celé řadě chorob, včetně neurodegenerativních a neuropsychiatrických. Tato práce nabízí přehled dosavadních poznatků o funkci Nogo-A a s ním spojených proteinů, a shrnuje výsledky experimentů zaměřených na studium chování v modelu transgenního potkana se sníženou expresí Nogo-A. K hlavním výsledkům patří významné zhoršení výkonnosti v kolotočovém bludišti, ukazující na deficit kognitivní koordinace a flexibility, zatímco řada dalších kognitivních funkcí, jako je prostorová navigace a prostorová i neprostorová paměť, není sníženou expresí Nogo-A ovlivněna. Tato zjištění jsou diskutována v kontextu hypotézy o možném spojení mezi mutacemi či změnami exprese Nogo-A a lidské schizofrenie. Usuzujeme, že potkani se sníženou expresí Nogo-A představují velmi nadějný animální model schizofrenie, který si zasluhuje další výzkum. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ontogeneze episodické paměti u dětí předškolního věku
Píšová, Martina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Episodická paměť nám umožňuje si zapamatovat a později si vybavit životní události, které jsme v minulosti zažili. Jde o typ dlouhodobé deklarativní paměti, která jako kognitivní celek po narození prodělává specifický vývoj. Pro testování episodické paměti byl vyvinut tzv. "model episodické paměti", který akcentuje kontext, ve kterém je episodická vzpomínka uložena, a který obsahuje tři základní složky, a to: "Co se stalo", "Kde se to stalo" a "Kdy se to stalo". Cílem práce je zavedení nové baterie testů episodické paměti spolu s posouzením její vhodnosti vzhledem k věku dětí (5-6 let), na kterých byla baterie testována. Pro testování bylo užito několik typů testů, založených především na testování výše zmíněných tří složek ("Co", "Kde", "Kdy"). Používali jsme ale také testy zaměřené na autobiografickou složku (zkoumání různé perspektivy - aktér/ pozorovatel - při zapamatování si děje jednotlivé episody), nebo časování vzpomínek na autobiografické ose. Jako kontrolu jsme používali zavedené testy z testové baterie NEPSY (test verbální paměti). Z nasbíraných dat jsme zjišťovali: závislost úspěšnosti v testech na věku testovaných dětí, vztah mezi výkonem v jednotlivývh testech, závislost počtu chyb na úrovni testu a na jednotlivých složkách "Co", "Kde" a "Pořadí". Efekt věku se potvrdil v testu...
|
|
|
Sociální chování a komunikace u laboratorního potkana a modely autismu
Tučková, Klára ; Petrásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Pohanová, Petra (oponent)
Sociální chování je u potkana, jako zvířete žijícího rozmanité a rozvinuté, což zůstalo zachováno i u domestikového laboratorního potkana. Potkani komunikují nejen s pomocí pachů, ale také různých typů vokalizací, které slouží k vyjádření stresu, bolesti či úzkosti nebo naopak pozitivních emocí, i k dorozumívání při sociálním kontaktu. Potkan je díky složitému sociálnímu chování a komunikaci vhodným modelovým organismem pro studium lidských duševních poruch, jako je například autismus. Tato práce podává přehled o přirozeném sociálním chování potkanů, behaviorálních metodikách používaných k jeho testování u animálních modelů, a popisuje vybrané potkaní modely autismu navozené různými typy zásahů (přirozená infekce a chemické narušení vývoje mozku), a srovnává jejich dopad na úrovni chování. Klíčová slova
|
|
| |
|
|
Relativní početnost jako kognitivní kompetence u primátů
Moravcová, Anna ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Tato práce se věnuje problematice numerických kompetencí u primátů, konkrétně se zaměřením na relativní početnost, jednu ze složek těchto kognitivních dovedností. Relativní početnost je schopnost rozlišit větší množství od menšího nebo naopak menší množství od většího a lze ji zařadit mezi nejjednodušší dílčí numerické dovednosti. V této práci jsem shrnula dosavadní poznatky o numerických kompetencí u primátů, které do nynějška byly zkoumány jen u několik druhů primátů, přičemž nejvíce u makaka rhesuse (Macaca mulatta) a šimpanze učenlivého (Pan troglodytes). Jednotlivé numerické kompetence testované u primátů jsem rozdělila na relativní početnost, sumaci, ordinalitu, tranzitivní inferenci, zachování kvantity, proporcionalitu, absolutní početnost a pravé počítání. V rámci experimentální části jsem se zaměřila na výzkum relativní početnosti u druhu makak rhesus (Macaca mulatta). Cílem mé práce bylo zjistit, zda jsou makaci schopni řešit úlohu relativní početnosti s různými typy stimulů. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou schopni generalizovat informaci o relativní početnosti a zda ji dokáží aplikovat na nový typ úlohy. Výsledky potvrzují, že makaci disponují schopností relativní početnosti a jsou schopni abstrahovat stimuly, které nabývají různého charakteru. To dokazuje, že se neučí rozeznávat...
|
|
|
Možné perspektivní využití ghrelinových mechanismů v terapii závislostí na opioidech
Jeřábek, Pavel ; Šustková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šlamberová, Romana (oponent) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Souhrn Předkládaná disertační práce se věnuje úzké problematice nového perspektivního výzkumného směru, kterým je studium dosud minimálně prozkoumaných možností využití ghrelinového antagonismu v léčbě závislostí na opioidech. Shrnuje nejzákladnější obecné principy neurobiologických mechanismů závislosti na návykových látkách a základní léčebné směry a postupy, které z těchto poznatků vycházejí. V práci je uváděna jedna z nejužívanějších definic závislosti jako onemocnění spolu s faktory, které k jejímu vzniku a průběhu přispívají. V hlavních rysech jsou zde popsány jednotlivé opakující se fáze (cykly) závislostí na návykových látkách spolu s popisem předpokládané účasti jednotlivých mozkových struktur a základních neuromediátorů, které se těchto fází účastní, včetně odkazů na nejdůležitější literární poznatky o úloze ghrelinu v mechanismech závislostí, podrobněji zaměřených na mechanismy působení ghrelinu v závislosti na opioidech. Ve vlastní experimentální části jsou uvedeny výsledky experimentů in vivo mikrodialýzy nukleus accumbens u potkanů s premedikací antagonistou ghrelinového receptoru GHS-R1A, látkou JMV2959, a to jak v akutním experimentu s jednorázovým podáním dávek morfinu, tak i v experimentu sub-chronickém, ve kterém byl morfin podáván pokusným zvířatům ve zvyšujících se dávkách po dobu pěti...
|
|
|
Vliv stresu v rané ontogenezi na behaviorální charakteristiky hlodavců
Chumová, Petra ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Stres a senzorická stimulace v rané postnatální ontogenezi představují proměnné, jejichž působení se může významně uplatňovat při vývoji neuroendokrinologické soustavy hlodavců a prostřednictvím toho při formování behaviorálního fenotypu v dospělosti. Variabilita a podnětnost prostředí působí především skrze mateřskou péči. Její míra a kvalita ovlivňuje funkci HPA osy a hormonální nastavení mláďat v průběhu tzv. hyporesponzivní periody, během níž jsou potomci za standardních podmínek výrazně odolnější vůči působení stresorů. Tento mechanismus umožňuje optimální vývoj oblastí mozku - hipokampu, amygdaly a prefrontálního kortexu, které hrají klíčovou roli při utváření chování v dospělosti. Absence mateřské péče během prvních tří týdnů života a sociálního kontaktu v období odstavu představuje u hlodavců jeden z největších stresorů rané ontogeneze. Zatímco handling (krátkodobé odloučení od matky) působí na vývoj emocionality, kognitivních schopností převážně pozitivně, protrahovaná a opakovaná maternální separace či předčasný odstav způsobují skrze absenci mateřské péče změny v reaktivitě na stres a dlouhodobé zhoršení v řadě behaviorálních znacích. Tato práce je zaměřena na shrnutí neuroendokrinologických a behaviorálních důsledků stresu a senzorické stimulace v rané ontogenezi s důrazem na roli...
|
host ::
RSS.