|
|
Pro les nevidíme stromy?
Stachová, Jana ; Petřík, Petr
Stromy a lesy jsou zásadní pro stabilitu planety. Jak ale o nich lidé přemýšlejí v širším kontextu? Jsou důležité i ty staré, suché a solitérní? Jak je vnímá česká společnost? Nejen tyto otázky zodpovídali odborníci z mnoha vědních oborů. Lesy totiž čelí kromě známých výzev i novým problémům, které vyžadují inovativní přístup a mezioborovou spolupráci.
|
|
| |
|
| |
|
|
Biotické ohrožení památek zahradního umění: řasy, sinice a invazní rostliny. Kritický katalog k výstavě.
Pergl, Jan ; Perglová, Irena ; Albrechtová, J. ; Antl, Tomáš ; Abarenkov, K. ; Baldrian, Petr ; Cihlářová, L. ; Klečka, Jan ; Kohout, Petr ; Kvasničková, Jana ; Maršálek, Blahoslav ; Maršálková, Eliška ; Pejchal, Miloš ; Petružálková, M. ; Petřík, Petr ; Pyšek, Petr ; Sádlo, Jiří ; Štefl, Lukáš ; Tedersoo, L. ; Větrovský, T. ; Vlk, Lukáš ; Vojík, Martin ; Vosátka, Miroslav ; Zezulka, Štěpán
Zámecké, městské parky a zahrady vnímáme jako harmonické kousky zeleně. Bohužel i tyto areály musí čelit různým hrozbám a samy mohou být i hrozbou pro okolí. Výstava prezentuje pohled na organismy, které ohrožují parky i stavby v nich. Jde o nevítané vetřelce z řad invazních rostlin, drobných mikroorganismů v půdě, na fasádách, sochách či ve vodě. Některé druhy, které jsme si naopak do parků přivezli záměrně, mohou ohrožovat nejen parky samotné, ale i jejich okolí. Výstava umožňuje na příkladu památek zahradního umění poznat, s čím se správci parků musí vyrovnávat a jak jim lze pomoci.
Plný text:  PDF
|
|
|
Management původních a nepůvodních rostlin v památkách zahradního umění.
Sádlo, Jiří ; Pergl, Jan ; Pejchal, Miloš ; Perglová, Irena ; Petřík, Petr ; Štefl, Lukáš ; Vojík, Martin
Cílem metodiky je přiblížit prostředí kulturních památek v zatím málo známých a málo diskutovaných souvislostech, a sice s ohledem na přírodu spontánní, tedy záměrně a soustavně neovlivňovanou, a s ohledem na výskyt nepůvodních druhů rostlin. Dále metodika uvádí postup managementu vybraných skupin invazních druhů. Předmětem metodiky je praktický postup hodnocení stavu a návrh managementu jednotlivých skupin původních a nepůvodních rostlin. Metodika byla psána v kontextu i oborů mimo památkovou péči a biologii. Metodika není zjednodušený metodický návod s předpřipraveným řešením standardních situací. Text raději formulujeme s větším odstupem a ukazujeme samotné problémy, nabízíme způsob, jak o nich uvažovat a vše ilustrujeme konkrétními příklady. V textu ukazujeme lokální řešení pomocí případových studií, a tedy se odkláníme od cesty univerzálně platných metodik psaných s ambicí pokrýt co největší počet lokalit bez rozdílu a bez pátrání po kontextu.
Plný tet: PDF
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dlouhodobá dynamika Ledum palustre - testování modelu rozšíření pomocí paleoekologických dat
Radoměřský, Tomáš ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Petřík, Petr (oponent)
Na území Národního parku České Švýcarsko se během holocénu udály značné změny vegetačního pokryvu, do jehož podoby se nejvýrazněji zapsalo středně holocenní klimatické optimum, kdy se do střední Evropy rozšířily širokolisté listnaté lesy. Tyto přeměny jsou zapříčiněny klimatickými změnami. Postupně však začalo docházet k dodnes trvajícímu procesu acidifikace půdy, která způsobila další obměny složení vegetace, dokonce i extinkce řady druhů zejména v pískovcových oblastech. Navíc se v posledních staletích stupňuje vliv člověka, který víceméně původní lesy mění z hospodářských a ekonomických důvodů na jednodruhové a stejnověké porosty, což podporuje už tak klesající druhovou rozmanitost a mění relativní zastoupení druhů podrostu. Práce se zaměřuje na jediný druh, podrostový stálezelený keř rojovník bahenní (Ledum palustre), který se vyznačuje vyhraněnými nároky na své stanoviště a indikuje tak určitý typ stanovišť. Roste na horních, severně orientovaných hranách skal s dostatkem světla a vlhkosti. Na těchto místech dochází díky příhodné hydrologii k ukládání organického materiálu. Díky tomu je možné studovat pomocí pylu a makrozbytků paleoekologii druhu. Na základě recentních výskytů a vztahů druhu k jeho současnému prostředí byl sestaven prediktivní model rozšíření. Pro tyto potřeby byl zvolen model...
|
host ::
RSS.