Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 155 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Po Titovi - Tito! Přechod od charismatického vůdcovství kekolektivnímu vedení v socialistické Jugoslávii
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Štěpánek, Václav (oponent) ; Mervart, Jan (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na proces, kdy v socialistické Jugoslávii došlo na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let k přechodu od charismatického vůdcovství k systému kolektivního vedení. Ten souvisel s úmrtím Josipa Broze Tita v květnu 1980, tedy nesporného a dosud jediného vůdce jugoslávského socialistického režimu. Práce se proto zaměřuje na okolnosti, v nichž se příslušníci mocenské elity připravovali na tento moment, který představoval zcela zásadní mezník jugoslávských dějin. V přístupu ke zkoumanému problému, ale při koncipování samotného výkladu je zvolena tzv. aktérská perspektiva. Ta nám umožnila, abychom podrobně sledovali konkrétní (hlavně politicko-institucionální) přípravy na blížící se odchod J. B. Tita. Současně jsme ale tímto způsobem mohli zachytit, jak Tito a jeho spolupracovníci (jež se později stali i jeho nástupci) vnímali celou paletu problémů a výzev, a to právě s důrazem na jejich dobový, pozdějšími událostmi nezatížený kontext. Zajímalo nás, jaké při tom vyslovovali postoje, preference i prognózy, které odrážely jejich myšlenkový svět jako reprezentantů jugoslávského modelu socialismu. Vzhledem k tomu, že se výklad zaměřuje na klíčové období let 1977-1982, analyzovali jsme jednání, argumentaci i komunikační strategii jugoslávské vládnoucí nomenklatury týkající se mj....
Mezi Bělehradem a suverenitou. Kosovo v letech 1988-1990.
Ceropita, Mihail ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent) ; Štěpánek, Václav (oponent)
Předkládaná disertační práce zkoumá společensko-politické proměny v autonomní oblasti Kosovo v průběhu vývoje politické krize, která zachvátila jugoslávskou federaci v druhé polovině 80. let. V kontextu vytváření předpokladů pro nové kolo kosovské krize ve druhé polovině 90. let jsou zvažovány politické, sociální a částečně ekonomické aspekty situace v Kosovu v tomto období. Ohlédneme-li se zpět, můžeme s jistotou říci, že značný počet politických procesů spojených se vznikem současného částečně uznaného státu Kosovo se odehrál na přelomu 80. a 90. let, kdy se v autonomní oblasti formovaly politické elity, které byli faktický samostatné ve vztahu ke srbskému a jugoslávskému vedení. Výklad je rozdělen do několika chronologicky samostatných částí, které popisují změny politické situace Kosova a jeho vztahů se srbským a jugoslávským vedením. Při rozboru tématu čerpá práce především ze sekundární literatury, současného tisku, memoárů, dobových publikací a dokumentů politického a společenského charakteru. Klíčová slova Srbové; Albánci; Kosovo; Jugoslávie; národní hnutí; Srbsko.
Srbská menšina v bánském Chorvatsku v letech 1881-1914
Slavík, Daniel ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Má práce přibližuje srbskou meněinu v Chorvatsku v období, v němž se postupně formuje jako samostatná politická entita. Podmínky pro rozvoj její národní svébytnosti byly ovlivňovány a determinovány řadou vnějěích i vnitřních faktorů. Ty souvisely s charakterem její sociální struktury i s předpoklady pro rozvoj národního vědomí chorvatských Srbů (které se ve spojení s chorvatským územím vyznačovalo specifickými lokálními rysy). při obraně své národní identity se místní Srbové ocitali v konfliktu s nacionálně uvědomělou částí chorvatského národa. Podmínky srbské národní existence byly přitom do značné míry závislé na přístupu vládních kruhů z Bánského Chorvatska i vlastních Uher,do jejichž kontroly spadala jak politická, tak i sociální sféra. Posouzení významu srbské meněiny v prostoru Bánského Chorvatska tak zahrnuje nejen její celkovou početnost ,rozmístění a sociální strukturu, ale také vazby na vládní kruhy a chorvatskou národní opozici. V korelaci jejich zájmů se zájmy srbské meněiny totiž docházelo k formování předpokladů a záruk pro srbský národní rozvoj.
Chorvatsko 1989-1990: mezi Jugoslávií a nacionalismem
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá politickým vývojem Chorvatska od počátku roku 1989 do prvních vícestranických voleb na jaře 1990. Analyzuje vývoj postojů chorvatských komunistů k probíhající jugoslávské krizi a aktivitu opozičních uskupení v tomto období. Hlavní důraz je kladen na stanoviska chorvatské vládnoucí, ale i alternativní politické elity vůči národnostní a státoprávní otázce. Pozornost je přitom věnována i vývoji tzv. srbské otázky v Chorvatsku. Práce popisuje vývoj politického pluralizmu na území Chorvatska, přičemž zvláště sleduje činnost Chorvatského demokratického společenství a Chorvatského sociálně liberálního svazu. Výklad se opírá o podrobnou analýzu dobového tisku a velmi skrovné memoárové a sekundární literatury. Klíčová slova: Jugoslávie, Chorvatsko, komunistická strana, nacionalismus, volby
Makedonská pravoslavná církev v kontextu vývoje jugoslávské společnosti a politiky (1944-1968)
Mlynáriková, Eliška ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Když V létě roku 2005 dospěl obnovený spor mezi Srbskou a Makedonskou pravoslavnou církví tak daleko, že srbské aerolinie JAT stáhly své dva letouny zapůjčené makedonské letecké společnosti MAT (pikantní na této záležitosti bylo, že MAT následně musela požádat o dočasné zapůjčení letadel bulharskou leteckou společnost), asi jen málokdo znal dobře pozadí a kořeny tohoto sporu. Můžeme rovněž předpokládat, že patrně nikdo z tvůrců nezávislé makedonské církve v roce 1967 netušil, jaké komplikace bude jednou tento zdánlivě podružný problém vytvářet. Ústředním tématem mojí diplomové práce je vznik a formování národní Makedonské pravoslavné církve v období po druhé světové válce. Od prvních iniciativ v roce 1944 proces vyústil až k vyhlášení samostatnosti církve a jejímu odloučení od Srbské pravoslavné církve v druhé polovině 60. let. Základní otázkou položenou hned na počátku výzkumu bylo, proč jugoslávský komunistický režim vlastně vznik církve podporoval. Po této otázce následovaly dvě další, neméně důležité, a to: proč církev získala nejprve v roce 1958 autonomii a proč se v roce 1967 osamostatnila úplně. Na prvotní dotaz odpovídá většina seriózních autorů, kteří se touto otázkou zabývali, shodně: vytváření makedonské národní církve bylo součástí nové národnostní jugoslávské politiky v Makedonii, a na zbylé...
Demografické proměny v Bosně a Hercegovině v 90. letech minulého století: nucená migrace a její prostorové dopady
Žíla, Ondřej ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Stěžejní pozornost této práce, zabývající se demografickými proměnami v prostoru Bosny a Hercegoviny, je zaměřena na porovnání etno-demografické situace na počátku devadesátých let 20. století se stavem v zemi po ukončení válečného konfliktu. Současná etnická a demografická situace byla (a nadále zůstává) zásadně ovlivněna procesem tzv. nucených migrací. Původně jsem svou práci koncipoval v naivním předpokladu, že může být založena pouze na sekundární literatuře a pramenné bázi v podobě veškerých dostupných dílčích statistických materiálů. Po čase jsem si ale uvědomil, že pokud má mít práce určitou vypovídající hodnotu, musí být doplněna ještě o třetí zdroj informací, čímž by měly být výsledky terénních šetření provedených v prostoru Bosny a Hercegoviny.l Ty jsem postavil do srovnání s výsledky analýzy primárních a sekundárních zdrojů. Vznikla tak práce, která není klasickou historickou studií. Naopak je, i vzhledem k mému studijnímu oboru HistorieGeografie, interdisciplinárního charakteru, usilující o sledování proměn jednotlivých procesů v prostoru a čase, řešená historickými metodami i formami výzkumu, jež využívá současná socioekonomická geografie. Éra devadesátých let 20. století je dobou, za kterou se řada historiků nerada pouští, neboť se jedná již spíše o "přítomnost",2 což přináší četná rizika...
Jugoslávie na křižovatce. Reflexe jugoslávského tisku na počátku roku 1990
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce analyzuje činnost dvou jugoslávských deníků, záhřebského Vjesniku a bělehradské Politiky, na počátku roku 1990, tedy v době předcházející rozpadu SFRJ. Snaží se nastínit základní postoje a názory těchto periodik k třem vybraným událostem a problémům, které v lednu roku 1990 dominovaly na jugoslávské politické a společenské scéně. Patří mezi ně start ekonomických reforem federálního premiéra Ante Markoviće, projevy chorvatského a srbského nacionalismu na příkladech shromáždění HDZ a SNO a krach XIV. sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie. Tyto události a jevy jsou zařazeny do širšího rámce vnitropolitického vývoje jugoslávské federace. Klíčová slova: tisk, reflexe, Jugoslávie, komunistická strana, ekonomická reforma
Reflexe historických událostí v chorvatském filmu 50. a 60. let
Janečková, Veronika ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práce zkoumá, jakým způsobem tvůrci chorvatského Jadran filmu převážně 60. let reflektovali události spjaté se známou dějinnou skutečností, jakým způsobem tuto skutečnost umělecky interpretovali a jaké dějinné události byly v průběhu zkoumaného období ve středu jejich zájmu. Při výběru vzorku filmů jsem se řídila převážně hlediskem produkčním, které je pro chorvatskou filmovou historiografii určujícím kritériem pro zařazení snímků do národní kinematografie. Z tematického hlediska vyniká látka z období národněosvobozeneckého boje či civilní příběhy v kulisách válečných událostí. Výjimku tvoří pouze snímek Nevesinjska puška, který reflektuje starší historické události. Produkci je možno charakterizovat taktéž dle způsobu uchopení historické, převážně válečné tematiky. Zastoupen je filmový spektákl, lyrické podobenství nebo filmové interpretace, které mohou sloužit jako materiál pro historická zkoumání, analýzy a pro studium mimetického intervalu mezi obecně přijímanou a chápanou historickou skutečností a jejím uměleckým ztvárněním. V tomto okruhu se nejčastěji objevují snímky z partyzánského mikroprostředí. Až na ojedinělé výjimky je zkoumaným snímkům reflektujícím dějinné události ohraničené koncem 2. světové války vlastní kolektivní blíže nespecifikovaný celojugoslávský kontext a vyhýbání se...
Uprchlíci z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny a vnitřně přesídlené osoby z Kosova v Srbsku. Integrace do společnosti
Fialová, Kristýna ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Tato práce popisuje postavení uprchlíků z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny a vnitřně přesídlených osob z Kosova žijících v současné době v Srbsku. Soustředí se především na míru jejich integrace do srbské společnosti. Cílem této práce je tedy popsat, nakolik se uprchlíci a vnitřně přesídlené osoby cítí být součástí společnosti, ve které se byli nuceni usídlit. V posledním desetiletí dvacátého století došlo v bývalé Jugoslávii následkem několika válek k mohutnému stěhování celých etnických skupin. To mělo mimo jiné za následek příchod ohromného počtu uprchlíků a vnitřně přesídlených osob do Srbska. V roce 1991 až 1995 přišlo do Srbska přes půl milionu uprchlíků z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. V roce 1999 jako následek bombardování Srbska a s tím spojeným odchodem srbského vojska z Kosova se do Srbska uchýlilo přes dvě stě tisíc takzvaně vnitřně přesídlených osob z Kosova. Přestože počet uprchlíků a přesídlených osob je v Srbsku stále vysoký a jejich postavení se nezlepšuje, srbská veřejnost se tímto tématem příliš nezabývá. V samotném Srbsku se uprchlíkům a přesídleným osobám věnují například srbské nevládní organizace!. Velmi aktivní jsou především organizace, které se sdružují pod hlavičkou Srbské rady pro uprchlíky. Srbská rada pro uprchlíky také realizuje malé vlastní vědecké centrum s knihovnou....
Chorvatská menšina v Maďarsku v moderní éře
Milojevičová, Jana ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Tato diplomová práce si vytyčila za cíl analyzovat současný stav chorvatské menšiny v Maďarsku. V důsledku turecké expanze a nesnesitelných životních podmínek začalo chorvatské obyvatelstvo migrovat na sever; tyto migrace probíhaly od 15.do17.století a většina chorvatských uprchlíků se usadila v Uhrách. Ti vytvořili inzulární komunity na jihu a západě dnešního Maďarska, v rakouském Burgenlandu, na Slovensku a na Moravě. Maďarské Chorvaty lze rozdělit do sedmi skupin, které hovoří různými dialekty všech tří hlavních chorvatských nářečí. Zvláštní místo je v práci vyhrazeno Bunjevcům a Šokcům, neboť posledních dvě stě let se vedou spory o jejich původu a tedy i o jejich příslušnosti či nepříslušnosti k chorvatskému národu. V době habsburské monarchie představovali Chorvaté jen jednu z národností multikulturního státu. Během formování moderních národů se však v Uhrách začal prosazovat maďarský nacionalizmus, jenž ovlivňoval menšinovou politiku až do druhé světové války. Po druhé světové válce a následných transferech obyvatelstva se Maďarsko stalo ještě více homogenním národním státem, než po Trianonu. Za socializmu se asimilace menšin ještě urychlovala. Až do změny režimu v devadesátych letech 20. století neměla chorvatská menšina příznivé podmínky pro rozvoj své menšinové identity. Situace se změnila až se...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 155 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.