Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Úloha perivaskulární tukové tkáně v rozvoji kardiovaskulárních onemocnění
Čejková, Soňa ; Ždychová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlišová, Jana (oponent)
Abnormální proliferace buněk hladké svaloviny cév (VSMC) hraje důležitou roli v patogenezi aterosklerózy. Adipocyty produkují řadu parakrinně působících bioaktivních látek, které mohou působit na růst a migraci VSMC. Naše studie je zaměřena na schopnost epikardiálních adipocytů produkovat bioaktivní látky s přímým efektem na míru proliferace VSMC. Genová exprese lidských cytokinů (IL-6, IL-8, IL-18, RANTES a MCP-1) a adipokinů (leptin a adiponektin) byly měřeny v primární buněčné kultuře epikardiálních a viscerálních adipocytů, obojí v případě nediferencovaného a maturovaného stavu buněk. Produkce adipokinů (IL-6, IL-8, MCP-1, VEGF a adiponektin) v kondiciovaných médiích byla měřena pomocí Luminex testu. Míra proliferace VSMC byla měřena po kokultivaci s médiem získaným z primárních kultur adipocytů. Epikardiální preadipocyty prokázaly zvýšenou expresi IL-8 (3,25krát, p<0,05) ve srovnání s viscerálními preadipocyty. Exprese adiponektinu v epikardiálních preadipocytech byla výrazně snížena ve srovnání s expresí ve viscerálních preadipocytech (p<0,0001). Kromě toho genová exprese závisela na míře diferenciace a buněčném původu. Pozorovali jsme změněnou expresi IL-8 (0,016krát, p<0,01) a MCP-1 (0,19krát, p<0,05) v diferencovaných epikardiálních adipocytech oproti nediferencovaným adipocytům. Prokázali...
The analysis of mechanisms associated with beneficial metabolic effects of marine Omega-3 polyunsaturated fatty acids in different lipid forms.
Pavlišová, Jana ; Rossmeisl, Martin (vedoucí práce) ; Maletínská, Lenka (oponent) ; Cahová, Monika (oponent)
Obezita, jakožto jeden z nejzávažnějších zdravotních problémů 21. století, vzniká často v důsledku nerovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Příjem tuků pak hraje v rozvoji obezity důležitou roli částečně proto, že tuky jsou ve srovnání s ostatními makronutrienty nejkoncentrovanějším zdrojem energie. Zdravotní dopady konkrétní diety však nezáleží pouze na absolutním množství přijatých tuků. Důležitá je také kompozice mastných kyselin, přičemž nasycené mastné kyseliny (SFA) jsou kvůli svým prozánětlivým a lipotoxickým účinkům obecně považovány za méně zdravé, zatímco mononenasycené (MUFA) a polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) představují zdravější alternativu, protože jsou v organizmu pohotově oxidovány a nenarušují fyziologické vlastnosti buněčných membrán. Zcela unikátní třídu lipidů pak představují n-3 polynenasycené mastné kyseliny (Omega-3), jejichž příjem v potravě působí u lidí jako ochrana proti rozvoji kardiovaskulárního nemocnění a dyslipidemie, zatímco u zvířecích modelů obezity zlepšuje, kromě výše zmíněných parametrů, také citlivost k inzulínů a glukózovou toleranci. Bylo již popsáno mnoho molekulárních mechanizmů, jakými mohou Omega-3 působit na metabolizmus. Omega-3 mohou modifikovat biochemické složení buněčných membrán, působit jako ligandy různých transkripčních faktorů či...
Úloha perivaskulární tukové tkáně v rozvoji kardiovaskulárních onemocnění
Čejková, Soňa ; Ždychová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlišová, Jana (oponent)
Abnormální proliferace buněk hladké svaloviny cév (VSMC) hraje důležitou roli v patogenezi aterosklerózy. Adipocyty produkují řadu parakrinně působících bioaktivních látek, které mohou působit na růst a migraci VSMC. Naše studie je zaměřena na schopnost epikardiálních adipocytů produkovat bioaktivní látky s přímým efektem na míru proliferace VSMC. Genová exprese lidských cytokinů (IL-6, IL-8, IL-18, RANTES a MCP-1) a adipokinů (leptin a adiponektin) byly měřeny v primární buněčné kultuře epikardiálních a viscerálních adipocytů, obojí v případě nediferencovaného a maturovaného stavu buněk. Produkce adipokinů (IL-6, IL-8, MCP-1, VEGF a adiponektin) v kondiciovaných médiích byla měřena pomocí Luminex testu. Míra proliferace VSMC byla měřena po kokultivaci s médiem získaným z primárních kultur adipocytů. Epikardiální preadipocyty prokázaly zvýšenou expresi IL-8 (3,25krát, p<0,05) ve srovnání s viscerálními preadipocyty. Exprese adiponektinu v epikardiálních preadipocytech byla výrazně snížena ve srovnání s expresí ve viscerálních preadipocytech (p<0,0001). Kromě toho genová exprese závisela na míře diferenciace a buněčném původu. Pozorovali jsme změněnou expresi IL-8 (0,016krát, p<0,01) a MCP-1 (0,19krát, p<0,05) v diferencovaných epikardiálních adipocytech oproti nediferencovaným adipocytům. Prokázali...
Role tukové tkáně v patofyziologii obezity a mentální anorexie
Kratochvílová, Helena ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Pavlišová, Jana (oponent)
Pohled vědců na tukovou tkáň a její význam doznal v posledních desetiletích výrazné proměny. Ukázalo se, že tuková tkáň není pouze neaktivní úložiště tuku a energie, ale že se aktivně podílí na regulaci celotělové homeostázy jako endokrinní orgán produkující řadu hormonů a jiných biologicky aktivních látek působících endokrinně, parakrinně i autokrinně a ovlivňujících další orgány v těle. Správná regulace procesů v tukové tkáni hraje významnou roli v udržení celistvosti organizmu a její odchylky mají za následek vznik nejrůznějších onemocnění. Tato práce se zaměřuje především na význam tukové tkáně v patogenezi obezity a mentální anorexie. Výskyt obezity v posledních letech rapidně stoupá, což jí spolu s přidruženými komplikacemi řadí mezi celosvětově nejvýznamnější zdravotní problémy. Obezita je spojena s poruchou endokrinní funkce tukové tkáně charakterizovanou změněnou produkcí hormonů a adipokinů a vedoucí k rozvoji četných onemocnění jako např. diabetes mellitus 2. typu nebo kardiovaskulární nemoci. Opačný extrém, u kterého však tuková tkáň, respektive její absence, hraje také důležitou roli, představuje mentální anorexie (MA) definovaná jako porucha příjmu potravy s extrémní restrikcí kalorického příjmu, který je značně převýšen energetickým výdejem. Bohužel i množství nemocných s MA se v...
A Comparison of Syntactic Structures in the Bible Translations from 1550 and 1992 with Regard to Morphological Changes
Pavlisová, Jana ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Houhová, Jana (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat rozdíly a shody v syntaktických strukturách ve dvou časově vzdálených dánských překladech Bible, v prvním úplném překladu Bible do dánštiny, v tzv. Bibli Kristiána III. z roku 1550, a v současném překladu Bible z roku 1992. Zkoumaným vzorkem je Janovo evangelium. Hlavními oblastmi výzkumu je slovosled v hlavních i vedlejších větách a použití spojek ve vybraných typech vedlejších vět. Dále se poukazuje na možný vliv překladové předlohy, tedy Lutherovy Bible z roku 1545, na syntax Bible Kristiána III. Klíčová slova: Bible Kristiána III., Bible z roku 1992, spojky, slovosled, syntax, diachronie

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.