Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Cirkadiánní systém u adolescentů a využití světelné terapie
Kučerová, Jana ; Červená, Kateřina (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Cirkadiánní rytmy jako pravidelně se opakující děje u živých organismů s periodou přibližně 24 hodin představují důležitou součást života Zemi. Aby se perioda vnitřních cirkadiánních hodin organismu udržela v souladu s cyklem pozemského dne, je nutná synchronizace těchto hodin. Nejdůležitějším faktorem pro synchronizaci cirkadiánních hodin je světlo, které mozku poskytuje informaci o fázi pozemského dne. Individuální nastavení cirkadiánních hodin, které se projevuje ve formě chronotypu, má zásadní vliv na život jedince. V průběhu života se chronotypy mění a nejvýraznější změny nastávají v období dospívání, kdy se celkově chronotyp posouvá. To má za následek, že adolescenti chodí spát později, i přestože musí vstávat brzy kvůli školní výuce. Také proto častěji trpí nedostatkem spánku, jsou nepozorní ve škole nebo usínají při výuce. Následně se potýkají, často s výrazným, sociálním jet lagem, který představuje zdravotní riziko. Řešení nabízí světelná terapie. V práci je představeno její obecné využití, i konkrétní příklady použití u zpožděných adolescentů. Existují ale také další možnosti, jak zlepšit situaci adolescentů, např. posunutí začátku školní výuky, behaviorální terapie, ale i poskytnutí informací o dané problematice. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, adolescence, synchronizace světlem,...
Cirkadiánní hodiny a detoxikační procesy v játrech
Ludvíková, Tereza ; Pačesová, Dominika (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Cirkadiánní systém ovlivňuje téměř veškeré fyziologické procesy v těle savců. Mimo jiné i detoxikační procesy v játrech jsou pod cirkadiánní kontrolou. Jak centrální, tak periferní hodiny v játrech regulují expresi genů podílejících se na detoxikaci xenobiotických látek a léčiv. První část práce shrnuje hlavní charakteristiky centrálních a periferních cirkadiánních hodin, včetně jejich molekulární podstaty. Ve druhé části je pozornost soustředěna na hlavní funkce jaterní tkáně se zaměřením na detoxikační procesy. Třetí část je zaměřena na cirkadiánní rytmy v expresi a aktivitě enzymů zvaných cytochromy P450, které jsou nejdůležitějším systémem katalyzujícím fázi I detoxikace, dále se také krátce zaměřuje na vliv cirkadiánního systému na expresi jaderných receptorů a transkripčních faktorů PAR bZIP, které jsou zapojené do regulace transkripce cytochromů P450. Poslední část popisuje vliv cirkadiánního systému na účinnost a toxicitu vybraných léčiv, na metabolismus paracetamolu s hlavním účelem popsat, jak je časem podání ovlivněna paracetamolem indukovaná hepatotixicita. Klíčová slova: cirkadiánní systém, játra, detoxikace, cytochrom, paracetamol
Vliv dlouhodobého podávání morfinu na expresi hodinových genů v mozku potkana
Pačesová, Dominika ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent) ; Polidarová, Lenka (oponent)
Cirkadiánní a opioidní systém jsou systémy podílející se na udržování homeostázy v organismu. Narušením cirkadiánního systému dochází k rozladění správného načasování fyziologických procesů, což může mít za následek vznik nebo zhoršení již existujících patologických stavů, včetně závislosti. Jedním z faktorů, které mohou ovlivňovat přesné nastavení cirkadiánního systému je i užívání a zneužívání opioidů. Vzájemný vztah cirkadiánního a opioidního systému je málo prozkoumán. Za tímto účelem byl v této práci sledován vliv morfinu a metadonu na cirkadiánní systém potkana v dospělosti i v průběhu vývoje. Cílem disertační práce bylo sledovat účinek akutního podání morfinu na expresi hodinových genů v suprachiasmatických jádrech (SCN) dospělých potkanů, zkoumat účinek dlouhodobé aplikace morfinu nebo metadonu a jejich vysazení na expresi hodinových genů v SCN a na aktivitu enzymu AA-NAT v epifýze dospělých potkanů. Správný vývoj cirkadiánních hodin významně přispívá k udržení zdraví v dospělosti a zajišťuje dobrou adaptabilitu organismu na změny vnějšího prostředí. Protože se dosud žádná studie nezaměřila na zkoumání účinků podávání opioidů v raných fázích vývoje na zrání cirkadiánních hodin v SCN nebo v periferních orgánech, bylo dalším cílem zkoumat účinek dlouhodobé aplikace morfinu nebo metadonu...
Rhythmic function of placenta and the impact of disruption in maternal-placental-fetal axis
Světlíková, Nela ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Cirkadiánní rytmy u savců jsou řízeny komplexním endogenně nastaveným systémem hierarchicky uspořádaných oscilátorů, které umožňují synchronizaci vnějšího prostředí s vnitřním prostředím organismu. Cirkadiánní systém se skládá z hlavní komponenty, a to z centrálních hodin, které se nacházejí v suprachiasmatických jádrech hypotalamu. Tyto centrální hodiny řídí periferní hodiny v buňkách různých orgánů v těle. Mezi orgány, kde se vyskytuje rytmicita, patří i savčí dočasný, specializovaný orgán, a to placenta, jež je součástí osy matka- placenta-fétus. Cílem této práce je nejen shrnout rytmicitu funkcí, jako je imunita, ochrana, produkce hormonů a dalších mediátorů, jež hrají důležitou roli při vývinu plodu a průběhu těhotenství, ale také popsat změny, které se týkají osy matka-placenta-fétus, kde se rytmicita každé části mění během těhotenství a vzájemně se ovlivňuje. Klíčová slova Placenta, cirkadiánní hodiny, ontogeneze, fétus, mateřská synchronizace, hormony, enzymy, imunita
Cirkadiánní systém laboratorního potkana kmene SHR
Pačesová, Dominika ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Švandová, Ivana (oponent)
Suprachiasmatická jádra (SCN) jsou sídlem centrálního oscilátoru savců. Kontrolují a koordinují cirkadiánní rytmy v těle a tím zajišťují optimální chod organismu v měnících se podmínkách okolního prostředí. SCN jsou heterogenní strukturou, jak ve své morfologii, tak funkci. Předkládaná práce se zaměřuje na porovnání SCN a jejich vlastností u animálního modelu patologického stavu hypertenze, tj. u spontánně hypertenzního potkana (SHR) a zdravého normotenzního potkana Wistar. Pro sledování vybraných morfologických a funkčních markerů v SCN potkanů obou kmenů byly použity metody hybridizace in situ a imunohistochemie. Pro porovnání funkčních vlastností SCN u SHR a Wistar byl také sledován vliv aplikace světelných pulzů na expresi genů c-fos a Per1 a vliv těchto pulzů na pohybovou aktivitu obou kmenů. Výsledky naznačují morfologické odlišnosti v počtu neuronů a v expresi genů Avp a Vip v SCN s trendem vyšších hladin daných proteinů u SHR oproti Wistar. Dále ukazují na rozdílné fungování SCN mezi SHR a Wistar, na základě odlišných odpovědí na světelné pulzy v první oproti druhé polovině subjektivní noci, v rozdílné expresi c-fos a Per1 a ve změně rytmu v pohybové aktivitě. Tyto poznatky přispívají k pochopení souvislostí mezi změnami v cirkadiánním systému a patofyziologickým stavem hypertenze. Klíčová...
The role of astrocytes in the formation of brain edema
Heřmanová, Zuzana ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Edém mozku je příčina úmrtí doprovázející patologie, jako je například ischemie, traumatické poranění, nádory mozku nebo selhání jater a ledvin. Je popisován jako proces osmotických změn a změn v proudění vody, které vedou ke zvětšování objemu buněk a ke zvýšení nitrolebečního tlaku. Edém mozku je obvykle rozdělován do dvou typů: vazogenní a cytotoxický. Rozvoj vazogenního edému mozku je spojen s poškozením hematoencefalické bariéry. Voda se akumuluje v mezibuněčném prostoru a stlačuje buňky. Cytotoxický typ otoku je charakteristický akumulací vody uvnitř buněk. Proces buněčných objemových změn spojených s edémem mozku se nazývá buněčný ‚swelling'. Cytotoxický ‚swelling' je obvykle spojován s gliovými buňkami, především astrocyty, jelikož tvoří součást hematoencefalické bariéry a tudíž ovlivňují homeostázu v celém mozku. Voda proudí skrz cytoplasmatickou membránu systémem specializovaných kanálů - aquaporinů. Pro vznik edému je nejdůležitější aquaporin 4. Nachází se na membránách u astrocytů a použitím myší se zablokovanou expresí tohoto proteinu se ukázalo, že se podílí na odstraňování vody z tkáně při fyziologických i patologických podmínkách. Jelikož proudění vody je pasivní, hnací silou pro vznik edému mozku je iontová nerovnováha. Změněné koncentrace především Na+ a K+ pohánějí vtok vody...
Neuroprotektivní versus apoptický účinek morfinu
Paluba, Michal ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Morfin, jež se v lékařství primárně používá jako silné analgetikum, je již po delší dobu zkoumán pro jeho protektivní účinky na neurální tkáň. Morfin prokazuje svou neuroprotektivní roli při ischemických poruchách, poněvadž u neuronů navozuje vyšší toleranci k deprivaci glukózou a kyslíkem. Morfin však nepůsobí protektivně jen na neurony, ale i na neuroglie, a to zejména pak na astrocyty. Při patologických poruchách může docházet k nadměrnému uvolňování neurotransmiterů, mezi něž patří i glutamát, který je při nadměrné koncentraci znám pro svoji excitotoxicitu. Morfin i v tomto případě účinně blokuje efekt glutamátu a zabraňuje tak apoptóze buněk. Existují však i důkazy o apoptickém efektu morfinu na buňky, jelikož v některých případech zvyšuje syntézu a aktivitu proapoptických faktorů. Apoptický efekt morfinu však nemusí působit na organismus vždy jen negativně. Existují i důkazy o jeho účinku na regulaci vývoje nádorů, pomocí morfinem indukované apoptózy.
Fyziologie hematoencefalické bariéry
Kellner, Patrik ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Práce se zaobírá tématem hematoencefalické bariéry. Hematoencefalická bariéra je fyziologická bariéra oddělující oběhový systém od mozku, v místě jejich vzájemné konfrontace. Podstatou bariéry je udržování homeostázy a regulace transportu látek v obou směrech. Nejvýznamnější skupinou proteinů, které zprostředkovávají tento transport, jsou ABC transportéry. Alterace vlastností bariéry během patologií ale také distribuce léčiv je předmětem výzkumů. Přehled o výše zmíněných tématech se tato práce pokusí zprostředkovat.
Vliv drog na prenatální a postnatální vývoj člověka a modelových organismů.
Adamusová, Tereza ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnout následky užívání opioidních látek na vyvíjející se organismus. Práce zahrnuje problematiku užívání nelegálních drog heroinu a morfinu i užívání opioidních analgetik a náhradních léčiv v rámci opioidní substituční léčby, jako je buprenorfin či metadon. Prostor je věnován charakteristice opioidních látek, procesům jejich zpracování a působení na organismus. V dalších částech jsou popsány konkrétní vývojové defekty, vyskytující se v návaznosti na užívání opioidů.
The role of astrocytes in the formation of brain edema
Heřmanová, Zuzana ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Edém mozku je příčina úmrtí doprovázející patologie, jako je například ischemie, traumatické poranění, nádory mozku nebo selhání jater a ledvin. Je popisován jako proces osmotických změn a změn v proudění vody, které vedou ke zvětšování objemu buněk a ke zvýšení nitrolebečního tlaku. Edém mozku je obvykle rozdělován do dvou typů: vazogenní a cytotoxický. Rozvoj vazogenního edému mozku je spojen s poškozením hematoencefalické bariéry. Voda se akumuluje v mezibuněčném prostoru a stlačuje buňky. Cytotoxický typ otoku je charakteristický akumulací vody uvnitř buněk. Proces buněčných objemových změn spojených s edémem mozku se nazývá buněčný ‚swelling'. Cytotoxický ‚swelling' je obvykle spojován s gliovými buňkami, především astrocyty, jelikož tvoří součást hematoencefalické bariéry a tudíž ovlivňují homeostázu v celém mozku. Voda proudí skrz cytoplasmatickou membránu systémem specializovaných kanálů - aquaporinů. Pro vznik edému je nejdůležitější aquaporin 4. Nachází se na membránách u astrocytů a použitím myší se zablokovanou expresí tohoto proteinu se ukázalo, že se podílí na odstraňování vody z tkáně při fyziologických i patologických podmínkách. Jelikož proudění vody je pasivní, hnací silou pro vznik edému mozku je iontová nerovnováha. Změněné koncentrace především Na+ a K+ pohánějí vtok vody...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.