Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 104 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dynamika akrozomální reakce při vnitrodruhové kompetici spermií hlodavců.
Veselá, Kateřina ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent)
Dynamika akrozomální reakce při vnitrodruhové kompetici spermií hlodavců Integrita akrozómu spermií je u promiskuitního druhu myšic narušena a více než polovina spermií prochází spontánní akrozomální reakcí (AR) ještě před navázáním se na zona pellucida. U Muridae je dokumentována vysoká míra spontánní AR, jejíž procento vzrůstá u promiskuitních druhů až na 60 % v 60 minutách kapacitace in vitro. Na integritě akrozómu se podílí mimo jiné i protein CD46. Absence CD46 u myšic (Apodemus) vykazuje shodný fenotyp jako u CD46 knock-out myší a spermie těchto jedinců mají vyšší míru spontánní AR. Je nutné objasnit, zda u myší pro průnik spermie zona pellucida vajíčka je zásadní primární vazba intaktní spermie nebo zda je upřednostňována sekundární vazba spermie po spontánní AR. V této souvislosti je otázkou, zda dochází k relokalizaci klíčového fúzogenního proteinu IZUMO u spermií se spontánní akrozomální reakcí. Relokalizace IZUMO byla v konkrétních časech kapacitace in vitro během spontánní a indukované AR imunofluorescenčně detekována. Na relokalizaci IZUMO se podílí aktinový cytoskelet, který vytváří též komplexy s β1 integrinem. Ten je asociován s proteinem CD46. Dynamika a lokalizace proteinů CD46 a β1 integrinu během spontánní a indukované AR byla imunofluorescenčně detekována. Naše výsledky ukazují, že...
Meiotic sex chromosome inactivation within mouse spermatogenesis
Homolka, David ; Jansa, Petr (vedoucí práce) ; Kubelka, Michal (oponent) ; Pěknicová, Jana (oponent)
Meiotická inaktivace pohlavních chromozomů (Meiotic sex chromosome inactivation - MSCI) je zásadní epigenetický proces, jehož prostřednictvím dochází v průběhu spermatogeneze k transkripčnímu umlčení X a Y chromozomu. Doprovází ho výrazná remodelace chromatinu, vedoucí k tvorbě tzv. pohlavního nebo-li XY tělíska, které je charakteristickým znakem pachytenních spermatocytů. Přestože MSCI je nezbytné pro samčí plodnost, jeho biologická role i molekulární podstata stále zůstává do značné míry nejasná. Nicméně, objevený vztah mezi chromozomální asynapsí a transkripčním umlčením poukazuje na úzký vztah MSCI a asynapse z velké časti nehomologních pohlavních chromozomů, a na skutečnost, že MSCI je specifickým případem obecnějšího mechanismu nazývaného meiotické umlčení asynapsovaného chromatinu (meiotic silencing of unsynapsed chromatin - MSUC ). Zásadní role MSCI vyplývá ze studia myších modelů, např. nesoucích X-autozomální translokace, kde abnormální synapse pohlavních chromozomů vede k poruše MSCI a sterilitě samců. Specifická zástava ve spermatogenezi je překvapivě charakteristickým znakem nejen X-autozomálních translokací ale i řady autozomálních přestaveb, včetně translokací, inverzí či jiných strukturních mutací. Na ...
Vliv imunologických faktorů na úspěšnost IVF/ET
Růžičková, Žaneta ; Madar, Jindřich (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent)
4 Abstrakt Cílem této práce bylo zjistit přítomnost receptorů (CD16, CD161, NKG2D, KIR2DL4 a CD85j) na povrchu imunokompetentních buněk, a zda má přítomnost těchto receptorů nějakou souvislost s úspěšností in vitro fertilizace (IVF) a následného embryotransferu (ET). Pozorovali jsme signifikantní rozdíl ve věku úspěšných proti neúspěšným pacientkám. Tento rozdíl pozorovaný v naší studii potvrzuje dříve studovaný jev závislosti věku na úspěšnosti IVF. Výsledek cytotoxické eseje nám potvrdil, že ani stimulační protokol, ani zdroj PBMC nemá vliv na cytotoxickou efektorovou funkci izolovaných buněk. Poté jsme provedli rozsáhlou analýzu povrchových znaků odlišných buněčných subpopulací. V první řadě bylo podstatné srovnání pacientek se zdravými dárkyněmi. Buňky nesoucí HLA-G vázající receptory KIR2DL4 i CD85j na které jsme se v této studii zaměřili, se u obou skupin pacientek vyskytují ve snížené míře. Dále jsme pozorovali rozdíly v expresi KIR2DL4 a CD85j na povrchu různých buněčných subpopulací (CD56+dim , CD56+bright , T buněk, cytotoxických T buněk)a v jejich zastoupení. Zde jsme pak pozorovali rozdíly v povrchové expresi CD56 na CD56+bright NK buňkách, výskyt CD56+dim NK buněk v PBMC (exprese CD16 na této subpopulaci), výskyt CD56+dim Další krokem bylo srovnání zastoupení buněčných subpopulací u úspěšných a...
The Role of Energetic Metabolism in the t-haplotype Transmission ratio distortion
Marvanová, Hana ; Paulasová, Petra (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent)
Jsou-li dvě heterozygotem nesené alely přenášeny do další generace v nestejném poměru, nastává jev nazývaný odchylka od Mendelových pravidel. Nejlépe popsaným případem tohoto fenoménu mezi savci je t haplotyp u myší. T haplotyp je sobeckou variantou regionu na chromosomu 17, který se v přírodě zpravidla přenáší jako jednotka, tedy bez účasti rekombinace. Zatímco samci homozygotní pro t haplotyp jsou sterilní, heterozygoti přenáší t haplotyp až 99 % svých potomků. Jak v současnosti věříme, tento jev je způsobován rozdíly v parametrech motility mezi spermiemi nesoucími t haplotyp a těmi nesoucími originální variantu tohoto regionu, jež obojí pochází od jednoho heterozygotního samce. Konkrétní mechanismus postulované kompetice, jejímž výsledkem je zvýhodnění spermií nesoucích t haplotyp, však zůstává doposud neobjasněn. Pracovní hypotézou tohoto projektu je, že rozdíly v motilitě potenciálně odpovědné za odchylku od Mendelových pravidel dědičnosti jsou, aspoň z části, způsobovány metabolickými příčinami. Naše výsledky srovnání hodnot ATP a mitochondriálního membránového potenciálu (MMP) vskutku naznačují, že mezi spermiemi samců porovnávaných genotypů (t/t, t/+ a +/+) existují jisté metabolické rozdíly. Konkrétněji, naše data poukazují na signifikantně nižší hodnoty ATP u spermií pocházejících od...
Rekombinantní fragmenty protilátek
Král, Vlastimil ; Sedláček, Juraj (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Hašek, Jindřich (oponent)
6. ZÁvĚn Cílem této disertace bylo rozvinout v tuzemských podmínkách technologii příprav1, rekombinantních fragmentů protilátek a ověřit ce|ý postup na několika modelových monok|onálních protilátkách potenciálně využite|ných v diagnostice a terapii. Pro čtyři protilátky' mAb TU-20, M75, MEM97 a F||,2'32' byly zkonstnrovány rekombinantní fragmenty v ruzných formátech (scFv fragmenty monovalentní i bivalentní' tzv. diabody; intrabod)' pro intracelulámí expresi) a pro .iejich hetero|ogní expresi byly použity vektory umožňrrjícíexpresi vE. coli (ve ťormě c1,toplasmatíckých inkluzí' periplasmatických irrktuzí a v rozpustné formě) a v hmyzích 52 buňkách (exprese glykosylovaných ťorem scFv Ířagmentťr do nrédia). V případě exprese proteinťl v nerozpustne formě byly vyvinuty rel|aturačnípostupy pÍo získáni aktivních forem scFv fragmenhi. By| testován vliv délkylinkeru .(GlyaSer)". (kde x je I až4)spojujicího varíabilní doménu lehkého a těŽkého řetězce na vznik ruzných muItirnerních forem scFv. Jako optinrátní pro vznik pouze lrronon|emího scFv fragmentu se ukiizala déIka 20 arninokyse|in. ScFv s linkerem 15 arninokyse|in dlouhýn je srněsí mono-, di. a trimernich forern scFv, .;ejichž zastoupeni je ávislé na koncentraci scFv v roztoku (se vzrustajíci koncentrací vzrůstá množstvínásobných forem scFv, hlavně dimeru)....
Vliv kryoprezervace na spermie myší.
Veselá, Kateřina ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent)
Kryoprezervace neboli zamrazení spermií je v reprodukční biologii stále aktuálnějším tématem. Dnes je jedinou používanou metodou uchovávání spermií, ať již pro potřeby asistované reprodukce, či pro vědecké účely. Tato metoda má však negativní dopady na takto uchovávané buňky a je proto neustále předmětem řady studií. Mezi hlavní příčiny vznikajících poškození spermatických buněk hlodavců řadíme použití nevhodné kryoprotektivní látky, nedostatečnou eliminaci vznikajícího oxidativního stresu při kryoprezervaci i špatně zvolenou rychlost a teplotu zamrazení. Správně zvolený postup a složení médií, ve kterých jsou spermie uchovávány, mohou velice výrazně ovlivnit kvalitu těchto spermií při jejich následném využití. Tato práce se zabývá vlivem kryoprezervace na spermie zástupců řádu Rodentia. Mezi hlavní vlivy této metody patří vliv zamrazení na DNA spermie, její membránu a s ní související akrozóm, a v neposlední řadě vliv zamrazení na motilitu spermie.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 104 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.