|
|
Toky vybraných prvků v nadzemním opadu temperátního lesa střední Evropy
Bašta, Jan ; Oulehle, Filip (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
4 Abstrakt Nadzemní opad je nejvýznamnějším vnitrosystémovým tokem v ekosystému temperátního lesa. Pro většinu živinově důležitých makroprvků (N, P, Ca, Mg, K) je zároveň největším vstupním tokem na povrch půdy. V podmínkách střední Evropy, ale chybí rozsáhlejší studie o velikosti tohoto toku ve vztahu k zásobám prvků. Síť malých lesních povodí GEOMON slouží k výzkumu dlouhodobých trendů cyklů živin v temperátním lese střední Evropy a vlivu člověka na ně. V rámci této sítě byly na konci roku 2019 na 14 povodích na celkem 19 lokalitách nainstalovány odběráky na nadzemní opad. Ten byl ve dvouměsíčním kroku odebírán, vážen a roztříděn na jednotlivé frakce. Tyto frakce byly analyzovány pro zjištění koncentrace sledovaných prvků. Z těchto hodnot byly následně vypočítány toky sledovaných prvků v nadzemním opadu. Zjištěné hodnoty byly porovnány s charakteristikami jednotlivých lokalit a zásobami prvků v povodích. Sledované prvky je možné seřadit sestupně dle velikosti toku daného prvku nadzemním opadem oproti ostatním vstupům daného prvku na povrch půdy následovně: C, P, N, Ca, Mg a K. Průměrné množství nadzemního opadu v síti GEOMON je 4,6 t.ha-1.rok-1, což odpovídá 2,3 t C.ha-1.rok-1. Tyto hodnoty jsou vyšší, než jsou průměrné hodnoty pro temperátní lesy. Průměrné toky dalších prvků jsou 60 kg N.ha-1.rok-1, 25...
|
|
|
Odhad potenciálu sekvestrace uhlíku v České republice - Zalesňování zemědělských půd, změna lesního hospodaření, revitalizace rašelinišť a výsadby stromořadí
Hruška, Jakub ; Pavelka, Marian ; Chuman, Tomáš ; Oulehle, Filip ; Vindušková, O. ; Cudlín, Pavel ; Trnka, Miroslav
Zpráva vypočítává kvalitativně i kvantativně potenciál sekvestrace uhlíku (k roku 2050) při zalesňování zemědělských půd, změněn managementu lesů, revitalizaci mokřadů a výsadbách alejí.
|
|
|
Zásoby a toky uhlíku a dusíku ve dvou lesních ekosystémech Krušných hor
Růžek, Michal ; Oulehle, Filip (vedoucí práce) ; Tahovská, Karolina (oponent)
ZÁSOBY A TOKY UHLÍKU A DUSÍKU VE DVOU LESNÍCH EKOSYSTÉMECH KRUŠNÝCH HOR S rostoucími koncentracemi CO2 v atmosféře jsou v poslední době uvažovány lesní ekosystémy jako místo pro sekvestraci C. Existují však rozdíly mezi jehličnany a listnáči ve vlivu na toky C a N v rámci lesních ekosystémů, které ovlivňují i zásoby uhlíku (C) a dusíku (N) v půdě. V přirozené čisté bučině a hospodářské monokulturní smrčině na výzkumných plochách České geologické služby v Krušných horách byly zkoumány toky a zásoby C a N. Byly zkoumány jak vstupy (podkorunové srážky, nadzemní opad) , tak i výstupy z ekosystémů (půdní respirace, odtok půdní vodou). Dále byly stanoveny zásoby C a N v živé biomase stromů a půdě. Ve vstupech byl ve smrčině zaznamenán signifikantně vyšší tok DOC z podkorunových srážek a v bučině tok C z nadzemního opadu, u výstupů pak ve smrku vyšší odtok DOC, DON a NH4 z O horizontu a v buku odtok NO3 - z minerální půdy. Ačkoliv nebyl zaznamenán téměř žádný rozdíl v půdní respiraci, podíl dílčích zdrojů na celkové respiraci se liší. Větší zásoby C a N v biomase a půdě byly zjištěny v bukovém lese. Klíčová slova: uhlík, dusík, druhové složení stromů, koloběh živin, půda, biogeochemie
|
|
|
Effects of soil alteration on nitrogen and carbon cycling
Růžek, Michal ; Oulehle, Filip (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Hana (oponent) ; Stadmark, Johanna (oponent)
Lesní ekosystémy čelí měnícím se přírodním podmínkám vyvolaným lidskou činností, jako je atmosférická depozice. Zvýšené deposice síry (S) a dusíku (N) způsobily acidifikaci a eutrofizaci N lesních půd. Nicméně, důsledky atmosférické depozice pro fungování lesní ekosystémů mohou být závislé na druhovém složení. K odhalení účinků S a N na půdní procesy byl proveden manipulační experiment ve dvou sousedních lesních porostech tvořeného smrkem ztepilým (Picea abies) a bukem lesním (Fagus sylvatica), které se nachází v Krušných horách. Po dobu šesti let byly samostatně nebo kombinovaně přidávány látky obsahující S a N (50 kg ∙ha-1 ∙rok-1 ) na experimentální plochy v obou porostech za účelem simulace zvýšené atmosférické depozice. Cílem tohoto výzkumu bylo porovnat a zjistit zásoby a toky uhlíku (C) a N v půdě a jejich odezvy v reakci na kyselé vstupy a vstupy N. Naše zkoumání ukázalo, že za přirozených podmínek bukový porost obsahoval více půdního C a N jak v organickém horizontu, tak v minerální půdě v porovnání se smrkovým porostem. Půdní cyklus N v bukovém porostu byl více otevřený a umožňoval ztráty N vyluhováním. Experimentální nárůst v půdní aciditě (pokles pH v půdní roztoku) omezil dostupnost rozpustného organického C a změnil půdní mikrobiální strukturu, což vedlo v potlačení rozkladných procesů...
|
|
|
Výzkum vlivu SO2 a NOx na růst smrku
Hruška, Jakub ; Oulehle, Filip ; Kolář, Tomáš
Smrk ztepilý po poklesu emisí SO2 a NOX velmi rychle reagoval a radiální přírůsty stromů v postiených oblastech Krušných a Jizerských hor se dostaly na předemisní úroveň již koncem 90.let 20. století. Vzrůst nejlépe koreloval s poklesem koncentrací SO2 v ovzduší a s poklesem atmosférické depozice síry. Regenerace půd byla identifikována jako méně výrazný činitel, zejména proto, že je silně korelována s poklesem depozice. Na pokles radiálního růstu tedy emise SO2 a NOX přestaly mít vliv na přelomu tisíciletí. Současný pokles přírůstů není dám emisemi SO2 a NOX ale spíše klimatickými vlivy.
|
|
|
Tree species influence on soil acidification: long-term trends and modeling
Oulehle, Filip ; Hruška, Jakub (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Šantrůčková, Hana (oponent)
Forest ecosystems belong to the part of environment most affected by the anthropogenic acidification. The structure of Central European forests was historically converted mostly into the Norway spruce monocultures. Such a forests received elevated acidic deposition since 1950s, from which large parts of mountain forests were killed by air pollution in 1970s and 1980s. After reduction of acidic deposition the forest soils were significantly delayed in chemical recovery compared to stream chemistry (Alewell et al., 2000). In this thesis we focused on long-term changes in soil chemistry at highly polluted area of Ore Mts., with particular interest in the tree species influence on soil acidification. The presented results including measurements of biogeochemical cycles within forest ecosystem at the Norway spruce (Picea abies [L.]) stand in the period 1992-2005 and at the European beech (Fagus sylvatica [L.]) stand between 2003-2005. The desorption of previously stored sulfur and the decrease of Ca deposition are the main factors controlling the recovery of soil solution at spruce stand. The reduction in Ca availability resulted in lower uptake by tree assimilatory tissues, measured as concentration in needles. The unexpected disappearing of nitrogen leaching from soil was undoubtedly the most...
|
|
| |
|
|
Zásoby a toky uhlíku a dusíku ve dvou lesních ekosystémech Krušných hor
Růžek, Michal ; Oulehle, Filip (vedoucí práce) ; Tahovská, Karolina (oponent)
ZÁSOBY A TOKY UHLÍKU A DUSÍKU VE DVOU LESNÍCH EKOSYSTÉMECH KRUŠNÝCH HOR S rostoucími koncentracemi CO2 v atmosféře jsou v poslední době uvažovány lesní ekosystémy jako místo pro sekvestraci C. Existují však rozdíly mezi jehličnany a listnáči ve vlivu na toky C a N v rámci lesních ekosystémů, které ovlivňují i zásoby uhlíku (C) a dusíku (N) v půdě. V přirozené čisté bučině a hospodářské monokulturní smrčině na výzkumných plochách České geologické služby v Krušných horách byly zkoumány toky a zásoby C a N. Byly zkoumány jak vstupy (podkorunové srážky, nadzemní opad) , tak i výstupy z ekosystémů (půdní respirace, odtok půdní vodou). Dále byly stanoveny zásoby C a N v živé biomase stromů a půdě. Ve vstupech byl ve smrčině zaznamenán signifikantně vyšší tok DOC z podkorunových srážek a v bučině tok C z nadzemního opadu, u výstupů pak ve smrku vyšší odtok DOC, DON a NH4 z O horizontu a v buku odtok NO3 - z minerální půdy. Ačkoliv nebyl zaznamenán téměř žádný rozdíl v půdní respiraci, podíl dílčích zdrojů na celkové respiraci se liší. Větší zásoby C a N v biomase a půdě byly zjištěny v bukovém lese. Klíčová slova: uhlík, dusík, druhové složení stromů, koloběh živin, půda, biogeochemie
|
|
|
Biogeochemické cykly ekologicky významných prvků v měnících se přírodních podmínkách lesních ekosystémů NP Šumava
Správa národního parku Bayerische Wald ; Česká zemědělská univerzita, Fakulta lesnická a environmentální ; Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, Praha ; Hydrobiologický ústav AV ČR, České Budějovice ; Česká geologická služba, Praha ; Beudert, Burkhart ; Máca, Petr ; Šír, Miloslav ; Tesař, Miroslav ; Metelka, Václav ; Vrba, Jaroslav ; Kopáček, Jiří ; Oulehle, Filip ; Hofmeister, Jeňýk ; Hruška, Jakub
Zpráva shrnuje poznatky získané v období listopad 2004 - prosinec 2005, které jsou doplněny o předchozí pozorování členů autorského kolektivu. Zaměření je na biogeochemické a hydrologické charakteristiky území na obou stranách Šumavy. Zpráva je rozdělena do částí: Zhodnocení látkových toků v NP Šumava na třech povodích s různým typem managementu; Chemismus půd a jehličí ve studovaných povodích; Modelování dlouhodobého vývoje chemismu vod a půd; Změny chemismu a oživení Rachelsee na Šumavě v důsledku kůrovcové kalamity a zotavování ekosystému z acidifikace; Vyhodnocení vodního režimu půd na lokalitách lišících se vegetačním krytem v Národním parku Šumava; Vliv usazených srážek na vodní a látkovou bilanci malého horského povodí.
|
|
| |
host ::
RSS.