|
|
Motiv lodě a ryby na barokních kazatelnách ve střední Evropě
Eliáš, Štěpán ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Předmětem bakalářské práce jsou kazatelny. Konkrétně ty, jež vznikly v rámci doby barokní a v dějinách umění se pro ně zažil termín Schiffskanzel, Fischerkanzel, Schiff-Petri Kanzel a Fischkanzel. Společné mají tyto kazatelny, kromě umístění ve středoevropské oblasti, námět rybolovu a loděplavby. Čtenář se při čtení seznámí se vzájemnými vztahy kazatelen ve formě lodě a ryby.
|
|
|
Hora Matky Boží jako "sacrum locum"
Brandejsová, Kateřina ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Bakalářská práce "Hora Matky Boží" pojednává o mariánském poutním místě u města Králíky. Kromě Svaté chýše, jejíž stavba nebyla realizována, jsou zde symbolicky připomenuty Svaté schody a Jeruzalémský chrám. Iniciátorem takto koncipovaného poutního areálu byl Tobiáš Jan Becker, královéhradecký biskup. Práce se bude věnovat historii a významu jednotlivých objektů z hlediska historického, uměleckohistorického, ale i symbolického. Hora Matky Boží bude zpracována jako "sacrum locum", připomínající Svatou zemi, ze které vyšly objekty zájmu této práce.
|
|
|
Marina v tvorbě Jana van Goyena se zřetelem ke sbírkám Národní galerie v Praze
Zakhovailo, Kristina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce je věnovaná marině v tvorbě jednoho z předních holandských krajinářů 17. století Jana van Goyena. Práce nejdříve představí marinu, jakožto výtvarný námět, na pozadí kulturně-historických souvislostí doby zlatého věku holandské malby, kdy vývoj mariny 17. století byl podmíněn úspěšnou mořeplavbou, která byla jedním z pilířů holandské ekonomiky. Vývoj žánru marina bude chronologicky popsán od první generace marinistů. Dále bude představena druhá generace marinistů, ke které patřil Jan Porcellis, zakladatel realistické tradice v marině, který měl velký vliv na tvorbu Jana van Goyena, kterého také řadíme ke druhé generaci. Hlavní pozornost bude zaměřena na rozbor vybraných děl Jana van Goyena s tématikou holandské mariny z Národní galerie v Praze. U popisu jednotlivých děl bude uplatněna metoda formální a ikonografické analýzy. Jednotlivá díla budou dále interpretována v rámci socio-kulturního kontextu doby, kdy daná díla vznikala. Dále bude představena třetí generace marinistů. Tato bakalářská práce pracuje především s fondem Národní galerie v Praze. Smyslem této práce je snaha reflektovat marinu Jana van Goyena ve sbírkách Národní galerie v Praze a její zasazení do širšího kontextu holandské mariny 17. století.
|
|
| |
|
|
Vyobrazení Apollóna na barokních nástěnných malbách
Ungrová, Eva ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Tématem diplomové práce je vyobrazení Apollóna na barokních freskách. Postava antického slunečního boha se u nás objevuje nejčastěji v barokních rezidencích, a to hned v několika odlišných námětech. Apollón zalitý sluncem ve slunečním voze je úzce spjat se sluneční tematikou, a i vzhledem k umístění v prostoru nás odkazuje na denní cykličnost. Spolu s Aurorou neboli Jitřenkou prezentuje alegorii příchodu nového dne. S tímto námětem se nejčastěji setkáváme v sálech a na schodištích, ale i v salách terrenách. Konkrétní příklady můžeme sledovat například v Náměšti nad Oslavou, kde Apollón ohlašuje nový den, či ve Slavkově u Brna, kde nalezneme hned několik maleb spjatých s denní cykličností, dále pak v sale terreně v Děčíně jakožto příklad výzdoby venkovních staveb. Apollón s Múzami prezentuje oslavu umění. U nás například na zámku v Novém Městě nad Metují nebo v pražském Klementinu. Tam se v barokním sále knihovny objevuje na vedlejší fresce Apollón na hoře Parnas. S bohem Apollón se ztotožňovali i někteří panovníci, a tak jeho postava nechybí ani na některých freskách oslavující svého objednavatele. S takovýmto příkladem se u setkáváme například v pražském Clam-Gallasově paláci nebo v Sále předků na zámku ve Vranově nad Dyjí. Apollón se často vyskytuje i v námětech vycházejících z Ovidiových Proměn:...
|
|
|
Scénické návrhy doby vrcholného baroka ve veřejných sbírkách České republiky
Krůfová, Johana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Scénické návrhy doby vrcholného baroka ve veřejných sbírkách České republiky Diplomová práce se zabývá barokními scénickými návrhy nacházejícími se ve veřejných sbírkách na území České republiky. Jedná se o nevelký konvolut kreseb Josefa Hagera (1726- 1781) a Josefa Redlmayera (1727-1788), kteří tvořili pro pražské Divadlo v Kotcích. Jejich jevištní tvorba byla inspirována významnou italskou barokní rodinou scénografů Galli- Bibiena. Práce se snaží obsáhnout inspirační vlivy, které na umělce působily a komplexně zařadit jejich tvorbu do evropského kontextu vrcholného baroka. Také se dotýká historie barokních divadel u nás i v Evropě a nastiňuje jejich propojení s okázalými slavnostmi tehdejší doby. Zároveň informuje o vývoji italské scénografie a scénických návrhů s vysvětlením ikonografických jevištních dekorací. Práce je rozdělena do pěti základních kapitol, které nastiňují místní a časové souvislosti. První část je věnována obecnému úvodu do barokního divadla a barokní teatrálnosti. Osvětluje počátky, žánry a technické složky barokního divadla a tyto úvodní informace jsou v průběhu práce nadále rozvíjeny. Druhá kapitola připomíná barokní slavnosti a jejich úzké vazby s divadlem. Třetí celek se věnuje scénografii a scénickým návrhům. Obor scénografie zcela nezapadá do klasických uměnohistorických...
|
|
| |
|
|
Filiální kostely Římskokatolické farnosti Říčany u Prahy
Žilková, Markéta ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce Filiální kostely Římskokatolické farnosti Říčany u Prahy se zabývá chrámy, které v současné době patří do říčanské farnosti a volně tak navazuje na bakalářskou práci Kostel sv. Petra a Pavla v Říčanech. Na začátku je stručně představena historie farnosti. Práce je rozdělena do kapitol podle jednotlivých kostelů. Po historickém úvodu následuje vývoj architektury, chronologicky řazený popis vnitřní malířské a sochařské výzdoby a církevního užitého umění, které se v jednotlivých chrámech nachází. Mezi nejvýznamnější památky patří původní rotunda v Kostelci u Křížků, gotické fresky v Oleškách a Kostelci, obraz Archanděla Rafaela s malým Tobiášem od Karla Škréty v Kostelci, barokní oltář v Tehově a klasicistní náhrobek arcibiskupa Salm-Salma v Kamenici. Přínosem diplomové práce je kromě podrobného souhrnného přehledu nalezení analogií (především podobnost otického a kunického gotického presbytáře, barokní přestavby tehovského a kolovratského kostela a barokních oltářů v Kostelci u Křížků a Kamenici), datace barokních fresek v presbytáři chrámu v Kostelci, zjištění provenience tehovského oltáře a zpracování historie menších obcí (zvláště Otic).
|
|
|
Barokní malířství sakrálních staveb ve Veselí nad Moravou
Kostkanová, Adéla ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resumé: Práce s názvem "Barokní malířství sakrálních staveb ve Veselí nad Moravou" představuje sakrální malířství v období uměleckého rozkvětu města Veselí nad Moravou. Hlavní náplň této práce je popis malířských sakrálních děl a přiblížení jejich umělecké hodnoty. Malířská výzdoba prostor tří kostelů ve Veselí nad Moravou nebyla nikterak badatelsky zpracována. O možném autorství jednotlivých oltářních obrazů z kostela svatého Bartoloměje a kostela Svatých Andělů strážných spekuluje Jaroslav Sedlář. Jediné podložené autorství je u hlavního oltářního obrazu Andělé ve službách víry z kostela Svatých Andělů strážných. O uvedeném obrazu se zmiňuje i Klára Garas ve své publikaci Franz Anton Maulbertsch.
|
|
|
Jezuitská rezidence v Tuchoměřicích a kostely spravované řádem tovaryšstva Ježíšova v přilehlém okolí
Knapeková, Marie ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resumé Marie Knapeková JEZUITSKÁ REZIDENCE V TUCHOMĚŘICÍCH A KOSTELY SPRAVOVANÉ ŘÁDEM TOVARYŠSTVA JEŽÍŠOVA V PŘILEHLÉM OKOLÍ Tato práce se zabývá tématem vlivu jezuitského řádu v okolí Tuchoměřické rezidence (Praha - západ) a jeho bezprostředním okolí spravované jezuitským řádem. V roce 1621 získala staroměstská kolej sv. Klimenta v Praze statek Tuchoměřice s okolními vesnicemi v bohaté zemědělské oblasti. Posléze zde byla z bývalé renesanční tvrze vybudována rezidence pro čtyři stálé členy. Starý kostel zasvěcený sv. Vítu, českému zemskému patronu, a sv. Linhartu, zemědělskému patronu, byl stržen a nahrazen novým větším kostelem. Místo, kde stál původní kostel, doposud není známo. Ví se pouze, že na onom místě byl později zbudován refektář. Budova rezidence a nový kostel zasvěcený sv. Vítu je připisován dílu raně barokního umělce Giovannimu Domenicu Orsimu de Orsini. Tuchoměřická rezidence po hospodářské stránce prosperovala a zásobovala svými produkty svatoklimetský seminář v Praze. Rezidence se ovšem starala a obnovovala i okolní vesnice, které pod ní bezprostředně spadaly. Proto z doby, kdy jezuité spravovali tento kraj, máme v okolní krajině řadu velice skvostných památek, které jsou ovšem někdy ve velice zbědovaném stavu. Pod rezidenci tedy patřila hřbitovní kaple sv. Rozálie v Tuchoměřicích, Přední...
|
host ::
RSS.