|
|
Scholz-Wende pohledem CDU
Řežábková, Kateřina ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Práce zkoumá proměnu německé zahraniční a bezpečnostní politiky po ruské invazi na Ukrajinu v období od 24. února 2022 do června 2023, a pohled v té době opoziční CDU. V úvodní části je předložen historický kontext vývoje německé zahraniční a bezpečnostní politiky, institucionální rámec pro její formování a charakter německé zahraničněpolitické kultury. Teoretický rámec práce představují tři koncepty pro uchopení Německa coby aktéra mezinárodních vztahů: civilní mocnost, geo-ekonomická mocnost a rozpolcená mocnost. V praktické části práce zkoumá naplnění cílů kancléře Olafa Scholze: v dodávkách zbraní Ukrajině, v protiruských sankcích, v rozšíření zapojení Německa do misí NATO, v reformě a modernizaci německé armády a v nové kvalitě německé diplomacie. Výsledky zkoumání ukázaly ochotu Německa opustit některá dosavadní tabu, nést ekonomické náklady své politiky vůči Rusku, a i za cenu zadlužení více investovat do vlastních ozbrojených sil i do podpory Ukrajiny. Naráželo však přitom nejen na objektivní strukturální a institucionální limity, ale i na schopnost a ochotu politického vedení prosazovat své vlastní cíle. Pohled na roli CDU ukázal odhodlání být konstruktivní opozicí i ochotu podpořit vládu v zásadních momentech realizace obratu. Vedle toho však CDU zastávala kritické postoje zejména k tempu...
|
|
|
The role of state governance in GVCs - the example of the globalization of the Czech automotive industry after the 1990s
Tian, Yu ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
The dynamics of governance is one of the most active topics of debate in the GVC and global production network debate, yet attention on the subject of governance has been largely focused on TNCs, with less attention paid to the state and public governance aspects. In recent studies, the role of the state in GVC governance has received more attention, and following in-depth analyses some scholars have proposed three key governance functions: facilitative, regulatory and distributive. Against this background, this paper will analyze the history of the Czech automotive industry in the development of GVCs after 1990 and the role of the state in the automotive industry's participation in GVCs based on the theory of the three roles of the state in GVC governance: facilitator, regulator and distributor. Keywords National governance; global value chains; global production networks; Czech cars; political economy; privatisation
|
|
|
Integrace druhé a třetí generace muslimů v SRN: Příklad Severního Porýní-Vestfálska
Lokvencová, Kristýna ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Cílem práce je analýza integrace muslimských přistěhovalců, kteří do SRN přišli jako tzv. gastarbeiteři zejména v 60. letech 20. století. Pozornost je zaměřena především na druhou a třetí generaci těchto přistěhovalců v SRN a jejich integraci ve spolkové zemi s jejich největším počtem - Severním Porýní-Vestfálsku. Autorka analyzuje jednotlivé skupiny muslimů v SRN podle země původu, státní příslušnosti, náboženství a věku. Dále autorka na základě stanovených kritérií porovnává muslimské přistěhovalce, kteří žijí v Severním Porýní-Vestfálsku s muslimy v celé SRN. Kromě analýzy a komparace jednotlivých skupin muslimů v NRW a SRN se autorka zaměřuje na integrační politiku zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska, která je v souladu s integrační politikou spolkové vlády. Zohledněn je i vliv vybraných muslimských organizací, které působí v Severním Porýní-Vestfálsku, na integraci druhé a třetí generace muslimů do společnosti. Na základě získaných informací se autorka také zabývá problematikou integrace muslimských přistěhovalců v Severním Porýní-Vestfálsku do německé společnosti z hlediska náboženského, vzdělání a z hlediska uplatnění na trhu práce. V závěru práce autorka shrnuje získané poznatky o druhé a třetí generaci muslimů žijící v SRN a NRW.
|
|
|
Proměna postavení nevysídlených Němců v Československu v letech 1945-1953.
Kaufholdová, Jenny ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V poválečném období byla Československá republika vystavena mnohým problémům a náročným změnám. Jeden z nejtěžších úkolů spočíval především v její obnově, jež měla vést k vytvoření národního státu bez německé menšiny. Celá záležitost se ovšem nejevila jednoduše a narážela na četné komplikace. I když byl poválečný cíl nakonec prohlášený za úspěšný, nebyl dokončen zcela kompletně. Přes veškerá opatření zůstala po roce 1946 v Československu část nevysídlených Němců. Způsob, jakým se k nim přistupovalo, závisel na mnoha faktorech. Souhrnně se však nevysídlení Němci stále nacházeli na okraji společnosti. Jejich postavení se v období třetí republiky postupně měnilo, rozhodující zvrat však nastal poté, kdy Komunistická strana Československa upevnila v únoru roku 1948 svoji moc. Aby se naplnily motivy a ideály nového režimu, musel se změnit i dosavadní přístup k Němcům, kteří v Československu zůstali. Práce se zaměřuje na časové období od konce druhé světové války a mapuje proměnu postavení nevysídlených Němců dle historicky podmíněných událostí až do roku 1953. Porovnává postoje k Němcům v politickém systému třetí Československé republiky a v komunisticky ovládané Československé republice po roce 1948 a zkoumá případné rozdíly.
|
|
| |
|
|
Zákon o přerušení těhotenství z roku 1972 v kontextu rodinné a ženské politiky NDR
Sklenková, Kateřina ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Kateřina Sklenková: "Zákon o přerušení těhotenství z roku 1972 v kontextu rodinné a ženské politiky NDR." Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na Zákon o přerušení těhotenství z roku 1972, který byl jako jediný zákon Východního Německa přijat nejednohlasně. Dával ženám možnost ukončit těhotenství během jeho prvních 12 týdnů bez jakýchkoli indikací. Ve společnosti byly na tuto praxi ambivalentní názory. Církve po četných protestech získaly výjimku a interrupce mohla být na základě víry zamítnuta. Na vlně odporu, která se zvedla, když začalo být patrné, že v procesu sjednocování Německa budou umělé terminace těhotenství opět kriminalizované, lze vidět,že Zákon byl obecně vnímánpozitivně.Zákonje vpráci zasazendo kontextuhistorického a kontextu další rodinné a emancipační politiky režimu Tento text zodpovídá otázku, jak bylo možné, že v NDR platila takto liberální norma. Vysvětluje, že faktorů bylo vícero. Předně to byl sám socialistický režim, který měl být v duchu marxistické revoluce vědecký a rovnoprávný. Dále tlak zevnitř státu, kde restriktivní politiku kritizovala široká veřejnost zaštítěna profesionálnímikruhy.Režim tak dostal možnost podpořit svou legitimitutím,že jim vyhoví. Rozhodující pro načasování byl tlak zvenčí - jednak z východního bloku, kde byly interrupce již liberálně regulované,jednak od...
|
|
| |
|
|
Vývoj kultury vzpomínání na sudetské Němce a jejich odsun v Ústí nad Labem po roce 1989
Masopustová, Sára ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Práce si klade za cíl zmapovat, jak se po roce 1989 vyvíjela kultura vzpomínání na sudetské Němce a jejich odsun v Ústí nad Labem. Cílem je zjistit, jakou měla kultura vzpomínání podobu a jací aktéři se na ní podíleli a posouvali ji vpřed. Tato práce nastiňuje, jak ke vzpomínání přispěla zvolená politická reprezentace města či jakou úlohu sehrál stát při zakládání institucí či muzeí zaměřující se na sudetské Němce a jejich odsun. V práci je zmíněna také role občanské společnosti. Vzhledem k tomu, že kultura vzpomínání zahrnuje veškeré formy vzpomínání, je v práci kladen důraz nejen na důležité momenty, kdy byly poprvé odhaleny pamětní desky, ale jsou akcentovány i jiné formy veřejného vzpomínání. Tou je například kultura či architektura. Vzhledem k tomu, že Ústí nad Labem bylo historicky formováno německou komunitou a na konci války se zde odehrál jeden z masakrů na německém obyvatelstvu, je nutné v první části práce zmínit i historický kontext. Dále práce krátce rozebírá komunistické období, kdy byl odsun Němců tabuizován a česko-německá minulost byla vytěsňována z kolektivní paměti společnosti. V další kapitole je nastíněno, jak se v polistopadové politice dostalo téma do...
|
|
|
Institucionalizovaná péče o děti do tří let věku v kontextu rodinné politiky NDR
Vydláková, Barbora ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Téma: Institucionalizovaná péče o děti do tří let věku v kontextu rodinné politiky NDR Anglicky: Institutionalised care for children under three years of age in the context of GDR family policy Autor: Barbora Vydláková Studijní program: Česko-německá studia Vedoucí: Phdr. Václav Šmidrkal, PhD. Abstrakt Bakalářská práce se zabývá institucionalizovanou péčí o děti do tří let věku v Německé demokratické republice v kontextu rodinné politiky státu. Cílem práce je systém této péče nejen popsat, ale i posoudit jeho vliv na další vývoj institucionalizované péče o děti do tří let v Německu. Práce se nejprve věnuje východoněmecké rodinné politice včetně kroků zaměřených na podporu žen a matek, se kterou institucionalizovaná péče o děti úzce souvisela. Druhá část se zabývá samotným východoněmeckým systémem institucionalizované péče o děti do tří let věku, který hrál nejen v rodinné politice, ale i v politice zaměstnanosti v zemi nezastupitelnou roli. Tato část analyzuje význam tohoto systému péče ve společnosti a politice, popisuje strukturu a fungování celého systému a zabývá se přirozeně i známými důsledky navštěvování těchto zařízení institucionalizované péče pro děti samotné. Rozebírá také politický význam systému péče, který se NDR pokoušela využívat k ideologickému působení na děti od...
|
|
|
Německá energetická politika vůči Rusku po anexi Krymu
Etrych Goldscheidová, Jana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá důvody, proč Německo nevidělo, respektive nechtělo vidět, Rusko jako diktátorský režim, s nímž desítky let budovalo závislé vztahy v oblasti energetiky ohrožující energetickou bezpečnost Německa. Cílem práce je odhalit motivy demokratického Německa vedoucí k energetické závislosti na autoritativní zemi. Práce analyzuje německo-ruské vztahy, jež byly odstartovány za studené války v rámci Brandtovy Ostpolitik a utužovaly se bez ohledu na politické strany a války vyprovokované Rusy v Čečensku, Gruzii i na Ukrajině i vydíráním odběratelských zemích při nesouhlasu s ruskou mezinárodní politikou. První kapitola nahlíží na Německo z pozice mezinárodního aktéra, jelikož nezdravost vztahů vede k omezení demokratického rozhodování v domácí i zahraniční politice, což se projevilo rezervovaným postojem Německa k válce na Ukrajině 2022. Další kapitola zkoumá délku a hloubku německo-ruských vztahů. Za silného lobbingu Schröder prosazoval úzké vazby mezi německou a ruskou energetikou za účelem ekonomické prosperity Německa i jeho samého. Ačkoliv rétorika Německa po anexi Krymu v roce 2014 vůči Rusku byla ostrá a Německo deklarovalo změnu, v roce 2015 zahájilo druhý přímý plynovod Nord Stream 2. Politika Merkelové ovlivněná Energiewende, Fukušimou a Climate Action Plan 2050 vztahy s Ruskem...
|
host ::
RSS.