|
|
Otázky a otázkové věty v češtině
Dřímal, Jakub ; Nebeská, Iva (vedoucí práce) ; Hošnová, Eva (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat systém otázek a otázkových vět v češtině. Otázka je zde vymezena jako výpověď s interogativní funkcí. V první kapitole hledám pozici otázek mezi ostatními druhy komunikačních funkcí. Od hlavní funkce otázek (interogativní) a distinktivních formálních prostředků otázkových vět (např. antikadence v otázce zjišťovací nebo otázkové slovo v otázce doplňovacD lze odlišit funkce vedlejší, jako je vyjádření očekávání určité odpovědi, údivu apod., které mohou být formálně signalizovány např. slovosledem, negací nebo částicemi; zkoumám složité vztahy mezi podstatnými i vedlejšími formálními prostředky otázek a jejich funkcemi. Zabývám se také otázkami, které nemají otázkovou formu, a otázkovými větami, které neplní interogativní funkci. Ve druhé části práce jsou teoretické poznatky aplikovány při analýze otázek v televizních debatách. Výklad je tak rozšířen o informace o specifických podobách a využití interogativních výpovědí v autentickém dialogu.
|
|
|
Psaná čeština českých neslyšících v internetové komunikaci
Šebková, Helena ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá psanou češtinou českých neslyšících v internetové komunikaci. Ačkoli není první prací, která by se zabývala tématem psané češtiny ve vztahu k neslyšícím lidem, je patrně prvním pokusem o zmapování psané češtiny v jiné než učební či soukromé komunikaci. Internet je bezpochyby velkým zdrojem materiálu pro rúzné výzkumy, z nichž jedním z nejzajímavějších je právě vý~zkum jazyka, jímž se v rámci tohoto média komunikuje. V našem prostředí se tímto tématem zabývala pr·edevším konference Čeština na internetu pořádaná v roce 2005 fakultním a akademickým bohemistickým ústavem Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.1 V oblasti psané češtiny českých neslyšících v internetové komunikaci zatím žádný podobný výzkum proveden nebyl. Domnívám se, že je tomu tak především proto, že výzkum psaného jazyka neslyšících (stejně jako samotný výzkum znakového jazyka neslyšících, v našem případě českého znakového jazyka) stojí teprve na svém počátku. Ve své práci jsem se zaměřila na rozbor internetové komunikace, konkrétně na rozbor diskuzních příspěvkú neslyšících osob v diskuzní sekci internetových stránek www.neslysici.cz.. Před samotn)'ll1 rozborem jsem však považovala za důležité uvést informace ze dvou tematických oblastí, které se v tématu psané češtiny českých neslyšících v internetové...
|
|
|
Jiří Haller v kontextu české jazykovědy
Chromý, Jan ; Nebeská, Iva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Práce se snaží zkoumat postavení Jiřího Hallera v kontextu české jazykovědy, respektive v kontextu vývoje české jazykové kultury. V první kapitole ana Iyzuje dílo Jana Gebauera, Josefa Zubatého a Václava Ertla, tedy Hallerových předchůdců. Cílem je hledat společné aspekty jejich přístupu k jazykové kultuře. V druhé kapitole se práce zabývá východisky odborné činnosti Jiřího Hallera, především studií Problém jazykové správnosti, která shrnuje Hallerovy rané teoretické postoje. Třetí část práce zkoumá problematiku sporů o básnický jazyk, snaží se podat ucelený přehled těchto sporů a pokouší se o kritickou analýzu jednotlivých polemických vystoupení. Ve čtvrté části je pak probírána pozdější Hallerova činnost, tj. jeho odborné působení po roce 1932. Základním cílem práce je revidovat tradované .. názory týkající se osobnosti Jiřího Hallera a pokusit se hledat reálnější pohled na jeho působení a dílo.
|
|
|
Specifika právního jazyka v psané a mluvené komunikaci
Kosová, Hana ; Nebeská, Iva (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Předmětem této práce jsou specifika jazyka právních textů. Přistupuje se k nim z perspektivy psané i mluvené komunikace. První teoretická část práce popisuje současný stav vědeckého zázemí interdisciplinární forenzní lingvistiky, ve druhé, empirické, části jsou uvedeny konkrétní příklady a problémy z psaných a mluvených textů z oboru práva. Zvláštní důraz je kladen na analýzu soudních jednání a stylovou nevyváženost projevu jednotlivých účastníků. Závěrečná část je věnována možným perspektivám praktického využití právní lingvistiky a celkového zlepšení českého právně-jazykového prostředí.
|
|
|
Dětská řeč - analýza projevu neslyšícího dítěte
Hronová, Anna ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Práce smeruJe k objasňování způsobu komunikace, která probíhá v neslyšící rodině prostřednictvím znakového jazyka. Teoretická část práce se věnuje popisu základních rysů osvojování jazyka. Obecné poznatky psychlingvistiky jsou usouvztažněny k problematice jazykového vývoje neslyšících dětí neslyšících rodičů. Nejrozsáhlejší část práce tvoří analýza projevu pětiletého neslyšícího chlapce. Pro potřeby analýzy dětské řeči autorka vychází z koncepce osvojování jazyka podle M.A.K. Hallidaye.
|
|
| |
|
|
Metafora v českém znakovém jazyce
Šůchová, Lucie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Problematika metafor v českém znakovém jazyce je uchopena z perspektivy kognitivního přístupu k jazyku, konkrétně z hlediska teorie konceptuální metafory formulované Lakoffem a Johnsonem. V opoře o práce o americkém znakovém jazyce jsou vyložena specifika ikonického a metaforického mapování ve znakových jazycích. Principy fungování metafor ve znakových jazycích jsou doloženy na řadě metaforických vyjádření českého znakového jazyka, která realizují celkem osm konvenčních konceptuálních metafor - (1) metafory orientační: víCE JE NAHOŘE, DOBRÉ JE NAHOŘE/DOBRÉ SMĚŘUJE NAHORU, SILNÝ/MOCNÝ JE NAHOŘE, BUDOUCNOST JE VPŘEDU, MINULOST JE VZADU, (2) metafory ontologické: MYSL JE NÁDOBA, MYŠLENKY JSOU PŘEDMĚTY a (3) metaforu strukturní: KOMUNIKACE JE POSÍLÁNÍ.
|
|
|
Eufemismy v současné publicistice
Švíbková, Zuzana ; Nebeská, Iva (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Užívání eufemismů je z pohledu mluvčích motivováno snahou vyhnout se takovému výrazu, který by byl příjemcem pociťován jako nevhodný. Eufemismy jsou primárně chápány jako prostředky zdvořilosti, mluvčí se jejich prostřednictvím snaží neohrozit "tváť' komunikačního partnera, příp. svou vlastní. V publicistických textech se eufemismy uplatňuji také v dalších funkcích, jako prostředky persvaze, manipulace. Na základě materiálu excerpovaného z kritik a recenzí z oblasti kulturního dční se snažíme ukázat, že tradiční pojetí eufemismů jako prostředků gramatických a lexikálních je příliš úzké. Na konstruování eufemismů se podílejí prostředky ze všech jazykových rovin, které se často různými způsoby kombinují. Z tohoto pohledu spatřujeme v užívání eufemismů prostředek ovlivňující výstavbu celého textu, tj. prostředek stylový.
|
|
|
Jazykový obraz větru v češtině
Zápotocká, Pavlína ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Studie analyzuje část jazykového obrazu světa v češtině pomocí metod kognitivní a kulturní lingvistiky. Zabývá se analýzou jazykového obrazu větru v současné češtině. Jednotlivé kapitoly ukazují, jak čeští rodilí mluvčí vnímají jevy okolo sebe, jak přemýšlejí a mluví o větru (a vzduchu jako jevu blízkém). Práce je členěna do dvou částí. První část analyzuje lexém vítr z hlediska systémového. Zkoumá jeho slovníkové definice, deriváty a vztahy paradigmatické a syntagmatické. První část se rovněž zabývá etymologií vybraných lexémů a pojmenováním větru v nářečích a ve starší češtině, čímž přispívá velkou měrou k objasnění současné slovní zásoby týkající se větru a jevů příbuzných. Excerpce historického lexika založená na dobové literární a slovníkářské produkci může také ukázat změny a posuny významů. Druhá část práce zkoumá jazykový obraz větru v současné češtině. Zaměřuje se především na rozbor metafor spjatých s větrem. Nejdříve sleduje vítr jako oblast cílovou. Kapitola 2. 4 ukazuje, že pojem vítr chápeme metaforicky, na základě pojmů z jiných zkušenostních oblastí: například jako konkrétní entitu, živou bytost (zkoumá antropomorfní představy našich předků a jejich potřebu personifikovat), pohyb, cestování, válku, potyčku, svatbu nebo ničivou sílu. Posléze se analýza zaměřuje na konceptualizaci jevů jiných...
|
|
|
Čeština ve vzdělávání dětí s vadou sluchu
Hudáková, Andrea ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent) ; Tarcsiová, Darina (oponent)
Práce se zabývá postavením ceštiny a dalších komunikacních kódu ve vzdelávání detí s vadou sluchu, zejména detí prelingválne neslyšících. V první cásti jsou predstaveny základní zpusoby komunikace lidí s vadou sluchu, následuje pojednání o prubehu osvojování mluveného a znakového jazyka a popis dvou základních prístupu k výchove a vzdelávání detí s vadou sluchu: prístupu monolingválního a monokulturního a prístupu bilingválního a bikulturního; zmínena je také tzv. totální komunikace, a to jak jako filozofie, tak jako metoda. Druhá cást práce približuje výchovné a vzdelávací prístupy a komunikacní metody používané v našich školách pro žáky s vadou sluchu v minulosti i soucasnosti. Ty jsou pak v záveru práce nahlíženy ve svetle testu ctenárské gramotnosti a prípravy tzv. státní maturitní zkoušky u žáku s vadou sluchu.
|
host ::
RSS.