Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 73 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Návrh a realizace domácího systému zavlažování
Němec, Václav ; Hůlka, Tomáš (oponent) ; Šoustek, Petr (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je navrhnout a realizovat domácí systém zavlažování založený na platformě Arduino s možností prohlížet data a řídit systém pomocí grafického uživatelského prostředí. Byla provedena volba jednotlivých komponent, komunikace a byly vytvořeny řídicí programy. Návrh byl přizpůsoben konkrétnímu objektu. K řešení bylo použito vývojové prostředí Arduino IDE, ve kterém byly vytvořeny řídicí programy pro jednotlivé moduly. Pro prohlížení, řízení a sběr dat byl vytvořen webserver pomocí frameworku Flask v programovacím jazyce Python s databází PostgreSQL. Tento systém byl testován na testovací soustavě a prokázal požadované a správné chování.
Co znamená interpretovat text? Rozumění a výklad v Heideggerově hermeneutice fakticity
Větrovský, Jaroslav ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
(česky) Bakalářská práce si klade za cíl zkoumat pojem a možnosti interpretace textu ve světle Heideggerovy hermeneutiky fakticity. Vůdčí otázka zkoumání je co do své struktury jednoduchá: co znamená interpretovat text? V čem akt takové interpretace spočívá a co tedy děláme, jestliže interpretujeme? Místem, v němž byly otázky spojené s interpretací textu tradičně pokládány, je hermeneutika. Od tradiční hermeneutiky se Heideggerova hermeneutika fakticity liší v tom, zhruba řečeno, že ústřední pojem výkladu zde není chápán jako vztah interpretujícího subjektu k jinému subjektu (autorovi) či objektu (textu), ale jako vztah takového subjektu k jeho vlastním možnostem. Výklad vztažený k jakémukoliv jsoucnu je vždy výkladem vlastní existence (Dasein), způsobem bytí. Z toho také plyne, že interpretace textu je z hlediska hermeneutiky fakticity pouze jednou z mnoha instancí výkladu vůbec. Heidegger se proto zabývá touto otázkou jen výjimečně, přestože hermeneutika fakticity radikálně proměňuje její tradiční podobu. Bakalářská práce představuje pokus tuto proměnu reflektovat a promítnout jí zpět do pojmu a možností výkladu zaměřeného na text.
Metodika uchovávání předmětů kulturní povahy
Selucká, Alena ; Mrázek, Martin ; Štěpánek, Ivo ; Mazík, Michal ; Grossmannová, Hana ; Jirásek, Pavel ; Holman, Pavel ; Jakubec, Petr ; Fricová, Jana ; Vácha, Zdeněk ; Červenák, Jan ; Dvořák, Martin ; Němec, Václav ; Dušková, Markéta ; Fogaš, Igor ; Bačovský, Jiří
Metodika poskytuje doporučení pro správnou praxi dlouhodobého uchovávání předmětů kulturní povahy v paměťových institucích. Předkládá logickou osnovu zohledňující důležité aspekty související s budovami, jejich vnitřním prostředím, bezpečnostními kritérii a možnými riziky, spojenými se způsoby užívání předmětů kulturního dědictví. Metodika si klade za cíl též ozřejmit možnosti vyhodnocování vhodnosti stavebních objektů pro dlouhodobé ukládání předmětů kulturní povahy i ze strany jejich majitelů či provozovatelů tak, aby bylo možné predikovat jejich vliv na uložené fondy a udržitelnost provozu.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Navždy zavřít oči: Husserl, Sartre a smrt
Kvapil, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Blecha, Ivan (oponent) ; Němec, Václav (oponent)
V předkládané práci se zabývám pojmem smrti u Husserla, jehož analýzy smrti ležely po dlouhá desetiletí stranou filosofických diskusí, a u Sartra, jehož analýzy smrti se v průběhu desetiletí dostaly na jejich periferii. Na pozadí tematických kapitol se nakonec zaměřím na starou tezi o nepochopitelnosti smrti, zproblematizuji ji a artikuluji ještě starší vztah mezi smrtí a myšlením. V první kapitole neusiluji o historickou analýzu geneze pojmu smrti v Husserlově fenomenologii ani o systematickou studii místa, které smrt zaujímá v jeho transcendentálním idealismu. Na základě nezřídka fragmentárních manuskriptů Husserlův pojem smrti rekonstruuji v jeho plasticitě, snažím se domyslet jej do jeho důsledků a pak také formulovat jeho implicitní předpoklady. Ve druhé kapitole se konfrontuji s mainstreamovým výkladem Sartra o smrti, podle kterého Sartre představuje fenomenologického epikurejce, a ukáži, že tento výklad obrací vlastní smysl jeho úvah naruby. Ještě předtím však reviduji kontext, ve kterém je Sartre dosud čten, osvobodím jej ze schematické komparace s Heideggerem a budu tvrdit, že v otázce smrti je Husserlovým dědicem. V závěrečné kapitole poté svou pozornost zaměřím na čtyři argumenty, které Sartre formuluje na podporu tvrzení, že smrt nelze pochopit ani myslet. Po diskusi obecných...
Opakovaně vykročit za poznáním - epistemologie Mikuláše Kusánského
Nemec, Šimon ; Žemla, Martin (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Cílem bakalářské práce je prověřit konzistenci gnoseologických úvah Mikuláše Kusánského ve spisu De docta ignorantia. Na základě dobové kritiky Johannese Wencka z Herrenbergu otevřeme některé zdánlivé nedostatky textu, na něž za pomoci Mikulášových textů z prvního období tvorby odpovíme. Ukážeme vztah metody vědění o nevědění k možnosti poznávání a rekonstruujeme hierarchii kognitivních mohutností, které nám k poznávání slouží. Pomocí takové rekonstrukce rozvedeme polemiku mezi Wenckem a Kusánským, přičemž se ukáže povaha konzistence Mikulášova gnoseologického myšlení.
Is populism a threat to democracy?
Ratajová, Alexandra ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Táto práca sa zaoberá vzťahom medzi demokraciou a populizmom, a jej cieľom je ukázať, či je populizmus pre demokraciu hrozbou. Práca pozostáva zo štyroch častí a má teoretický charakter. Prvá časť je zameraná na objasnenie pojmu demokracie, aké sú jej charakteristické rysy, aké znaky by mala mať demokratická spoločnosť, a s akými problémami sa musí vyrovnať. V tejto časti práce sú načrtnuté tri kľúčové problémy demokracie, ktoré sú spojené s populizmom. Druhá časť práce pojednáva o populizme a cieľom tejto časti je tento fenomén presnejšie definovať na základe sumarizácie spoločných čŕt rôznych definícií populizmu. Táto časť práce sa taktiež sústredí na to, ako populizmus reaguje na nedostatky demokracie, a aké riešenia prináša na tri kľúčové problémy, ktoré v demokracii prirodzene nastávajú, predstavené v prvej časti práce, a či sú tieto populistické riešenia skutočne efektívne. Cieľom tretej časti je bližšie ukázať, ako je populizmus s demokraciou prepletený, ako vplýva na demokraciu, a či je vôbec populizmus demokratický. Napokon, záver práce obsahuje môj názor na túto problematiku, ku ktorému som dospela počas písania tejto práce, ako aj odpoveď na otázku, či je populizmus hrozbou demokracie. Kľúčové slová: demokracia, populizmus, ľud, spoločnosť, hrozba demokracie
Anima forma corporis: Povaha lidské duše a její vztah k tělu v díle Tomáše Akvinského
Oliva, Anna ; Tropia, Anna (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Anima forma corporis: Pod tímto heslem, které bylo zformulováno ve 14. století v rámci Viennského koncilu, se skrývá nauka o duši jakožto o formě lidského těla. Jedním z nejvýznamnějších zastánců tohoto učení byl Tomáš Akvinský, který přináší do otázky duše a těla revoluční perspektivu. Spolu s Akvinským si v naší práci představíme povahu lidské duše a její paradoxní vztah k lidskému tělu - na jedné straně Akvinský hovoří o duši jakožto nesmrtelné substanci, jež má existenci nezávislou na těle, na straně druhé však představuje s pomocí aristotelského hylémorfismu lidskou duši jako formu lidského těla, která s porušitelným tělem tvoří přirozenou jednotu. Jak se máme postavit k tomuto dualismu perspektiv, který Akvinský vnáší do středověkého myšlení? Cílem naší práce bude pojednat o tom, jak Akvinský rozmlouvá o duši, jež je považována za definiční část lidské bytosti, a zároveň upozornit na tensi, která v rámci vztahu duše a těla nepochybně nastává - jak může platit nutná jednota duše a těla, když je duše nepomíjivá? Jedná se o aporii a pouhou nedůslednost autora, nebo skutečně může duše formovat tělo, a přitom si zachovat status substance oddělené od látky? Klíčová slova: Tomáš Akvinský; duše; tělo; jednota; hylémorfismus; forma; látka; lidská přirozenost; substance
Naděje u Tomáše Akvinského
Bezoušková, Alena ; Tropia, Anna (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
(česky) Práce se zabývá nadějí a jejím vztahem k činnosti v Teologické sumě Tomáše Akvinského. V lidské duši se podle Tomáše vyskytují dva typy naděje. Jednak naděje, která náleží do smyslové duše a pomocí níž se jedinec orientuje na smyslové objekty (naděje-vášeň). A jednak naděje, která náleží do intelektové duše, a která jedinci umožňuje cílit na objekty uchopené abstraktními pojmy (Tomáš rozebírá specificky naději-ctnost orientující se na blaženost). Kdo má naději-vášeň, ten si stanovuje realistické cíle a řeší, jak jich dosáhnout. Proto Tomáš říká, že naděje-vášeň podporuje činnost. Kdo má naději-ctnost, ten se orientuje na spásu a spoléhá na Boha, že mu k ní dopomůže. Naděje-ctnost by se mohla na první pohled zdát pasivní. Ve skutečnosti ale tato ctnost vede křesťana k tomu, aby se k Bohu upínal a pracoval na svém vztahu k němu. Naděje-ctnost se tedy projevuje vnitřní duchovní činností, která vede k tomu, že se v člověku zrodí láska k Bohu jménem charitas. Tomášovo pojetí naděje je v textu průběžně srovnáváno s tím, jak naději rozuměli Aristoteles a Pavel z Tarsu. Těmito mysliteli se Tomáš inspiroval. Při srovnání rovněž vyvstanou specifika Tomášova pojetí.
Přirozené právo
Bulušek, Martin ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Práce je zaměřena na průzkum problémů, ke kterým vede dělení práva na právo pozitivní a právo přirozené, a jejichž stručným shrnutím je otázka, zda lze někde objevit měřítko správnosti pozitivního práva, či zda je jeho tvorba ničím neomezenou libovůlí. Práce předkládá tezi, že možné východisko z tohoto dilematu by mohlo být vytěženo z ontologické reinterpretace pojmů subjektu, morálky, moci a spravedlnosti, kterou provedl Friedrich Nietzsche. Výsledkem by měl být náhled, že odmítnutím metafyzicky pochopeného přirozeného práva se nezbavujeme možnosti hodnocení práva jako takového. Nástrojem nového hodnocení by se měla stát spravedlnost, která ovšem není pochopena staticky, jako faktum, ale jako určitá neustále nacházená a ztrácená kvalita právního řádu. Právní řád sám je totiž pochopen jako výsledek boje perspektiv, který vede k neustále novému určování hodnot (interpretaci) svých prvků, a tím i k neustále novým podobám spravedlnosti, z nichž žádná nemůže být spravedlivá "o sobě", jelikož takové ustrnutí by vedlo ke zrušení pole práva jako takového.
Křesťanská teodicea jako filozofický paradox
Jirousová, Františka ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá křesťanskou teodiceou - pokusem vysvětlit proč Bůh dopouští zlo. V práci je ukázáno, že z historického hlediska vznikla křesťanská teodicea jako alternativa ke gnostickému dualismu. Z hlediska logického se křesťanská teodicea ukazuje jako pokus bezrosporně sloučit tři tvrzení: 1. Bůh je dobrý, 2. Bůh je všemohoucí, 3. Ve světě existuje zlo. Na konkrétních příkladech (Augustin, "teodicea po Osvětimi", P. Ricoeur) je ukázáno, že se to daří jen částečně a za cenu oslabení nebo dokonce popření buď tvrzení o Boží dobrotě nebo všemohoucnosti. Autorka se na základě detailního představení pojetí zla u Teilharda de Chardin pokouší identifikovat perspektivy současné teodiceje. Její přínos by mohl spočívat v novém filosofickém promýšlení povahy zla ve světě, ale při vědomí, že v posledku musí zlo ve vztahu ke křesťanskému Bohu vždy zůstat tajemstvím. Hlavním závěrem práce je náhled, že plná racionalizace zla vede k totalitnímu myšlení a znehodnocení křesťanského pohledu na Boha. Nemožnost racionalizace zla, tedy vysvětlení z jakých důvodů Bůh zlo dopouští, je tak v této práci vnímána jako největší klad křesťanské teodiceje a jako záruka proti totalitnímu myšlení.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 73 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.