Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 146 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stanovení obsahu organických sloučenin v pevném uhlíkatém zbytku
Novotná, Martina ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Biouhel vzniká pyrolýzou organické biomasy. Jeho přídavkem do půdy lze vylepšit její vlastnosti. U biouhlů vyrobených z čistírenského kalu bývá velmi rozmanité složení. Je to způsobeno velkou rozdílností vstupních materiálů. Organické znečišťující sloučeniny se na jeho povrch mohou sorbovat při procesu ochlazování během procesu pyrolýzy. Po uvolnění do životního prostředí tyto látky mohou způsobovat např. inhibici růstu rostlin, dostávat se do potravních řetězců a negativně působit na živé organismy. Nejčastěji bývají organické polutanty po extrakci organickým rozpouštědlem stanoveny pomocí GC/MS.
Využití metody QuEChERS pro analýzu fluorochinolonových antibiotik v půdě
Brabcová, Kristýna ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je aplikace hojně využívaného extrakčního postupu QuEChERS na půdu, či na další matrice, jako je podestýlka nebo hnůj, obsahující fluorochinolonová antibiotika. V teoretické části práce jsou kapitoly věnované obecně léčivům, dále pak antibiotikům a antibiotické rezistenci. Fluorochinolony jsou popsány detailněji z hlediska jejich vlastností, výskytu a chování v životním prostředí. Poslední kapitola je zaměřena na analytické metody. V experimentální části práce je na základě dostupných publikací vyzkoušen a vybrán nejvhodnější extrakční postup pro půdní matrici, který je pak dále optimalizován. Optimalizovaný postup je aplikován na reálné vzorky půdy a drůbeží podestýlky za účelem stanovení obsahu ciprofloxacinu a enrofloxacinu. Extrakční postup je také vyzkoušen na dalších antibiotikách z řady fluorochinolonů (norfloxacinu, ofloxacinu, pefloxacinu, moxifloxacinu) v půdě. Všechny vzorky byly analyzovány pomocí LC-MS.
Vliv polymerů na snížení prašnosti
Šubrt, Michal ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce řeší problematiku snížení hrubých emisí do okolního prostředí. Za tímto účelem bude ověřen specifický typ polymerní sloučeniny kanadské provenience. Cílem bakalářské práce bude rovněž vytipovat kladné vlastnosti polymeru a určit vhodný způsob aplikace; posuzováno bude již zmíněné snížení prašnosti, zpevnění plochy po aplikaci, případně snížení její propustnosti a zvýšení její maximální hustoty za sucha.
Studium degradace glyfosátu ve vodách s využitím plazmatu
Vašinková, Alena ; Vávrová, Milada (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Práce se zabývá aktuálním problémem narůstajících koncentrací glyfosátu v podzemních a odpadních vodách z důvodu nedostatečné účinnosti daných metod využívaných na čistírnách odpadních vod. Z tohoto hlediska je nutné vyvíjet nové metody a technologické procesy, které by mohly účinně odstranit glyfosát z vod. Doposud využívané metody v čistírnách odpadních vod by měly být nahrazeny nebo doplněny pomocí pokročilých oxidačních procesů. Praktická část této práce se věnuje glyfosátu a jeho degradaci ve vodách pomocí plazmatu. Během aplikace plazmatu byly postupně odebírány vzorky, které se dále vyhodnocovaly pomocí LC/MS vybrané jako vhodné analytické metody. Cílem této práce bylo zjistit účinnost plazmatu ve vodách s příměsí glyfosátu.
Analýza reziduí léčiv ve vodách z menších čistíren odpadních vod
Pešková, Karolína ; Repková, Martina (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu reziduí léčiv v odpadních vodách z čistíren odpadních vod sloužících pro menší zdroje znečištění (do 2000 ekvivalentních obyvatel). Léčiva dostávající se do životního prostředí jsou velmi diskutovaným tématem, zejména kvůli vzniku antibiotické rezistence, negativním vlivům na necílové organismy, rostlinstvo apod. Práce se v teoretické části věnuje menším čistírnám odpadních vod či kořenovým čistírnám, které dosahují vynikajících výsledků v oblasti odstraňování organického znečištění. Věnuje se jejich detailnějšímu popisu, fungování či rozdělení. Pozornost je věnována léčivům obecně, mechanismům jejich odstranění a metodám jejich stanovení v odpadních vodách. Pro analýzu bylo vybráno celkem 24 léčiv ze skupiny betablokátorů, makrolidových antibiotik, nesteroidních protizánětlivých léčiv, antiepileptik, antidepresiv a sulfonamidů. V experimentální části diplomové práce byly provedeny odběry vzorků odpadní vody z domovních čistíren odpadních vod (typ AT 6, AT 12 Plus, AT 30 a AT 150) a z dražovické kořenové čistírny. Vzorky byly zpracovány nejprve pomocí optimalizované extrakční metody (extrakce tuhou fází) a následně analyzovány pomocí optimalizované metody UPLC-ESI-MS. Ve všech analyzovaných odpadních vodách byla potvrzena přítomnost reziduí léčiv. Nejvyšší koncentrace byly detekovány u nesteroidních protizánětlivých léčiv – ibuprofenu a diklofenaku.
Využití pasivního vzorkování při analýze hormonů v pitných vodách
Remerová, Martina ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na využití pasivního vzorkování při analýze hormonů v pitných vodách. V teoretické části práce jsou popsány vybrané pasivní vzorkovače a podrobněji je popsán vzorkovač typu POCIS. Další kapitola je věnována steroidním hormonům a vstupu estrogenních hormonů do životního prostředí. Práce obsahuje kapitoly zabývající se možnostmi stanovení hormonů ve vodách, se zaměřením na analýzu pitných a povrchových vod. V poslední kapitole teoretické části práce je přiblížena úpravna vody, kde byly odebírány vzorky pro experimentální stanovení. Experimentální část práce je věnována popisu extrakce analytů a nastavení použitých přístrojů. V práci jsou uvedeny kalibrace pro jednotlivá stanovení hormonů. Výsledky stanovení pro každé odběrové místo jsou uspořádány do přehledné tabulky. Ve většině odběrových míst nebylo prokázáno zvýšené množství sledovaných estrogenů.
Možnosti eliminace sulfonamidů z vodního ekosystému
Suková, Petra ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na stanovení sulfonamidových antibiotik, zejména na možnosti eliminace těchto léčiv z vodního ekosystému. Kontaminace životního prostředí léčivy a jejich rezidui představuje v současnosti velký problém. Významnými bodovými zdroji kontaminace jsou čistírny odpadních vod (ČOV), protože tyto látky nejsou současnými technologickými postupy z odpadních vod účinně odstraňovány. Z tohoto důvodu dochází k vývoji a testování nových technologických postupů, které by mohly účinně odstraňovat tyto kontaminanty ze životního prostředí (ŽP). Jednou z možností je využití enzymatického aparátu dřevokazných hub, především hub bílé hniloby. Ze skupiny sulfonamidových antibiotik bylo vybráno šest zástupců, pro jejichž izolaci z akvatické matrice byla použita extrakce tuhou fází; jako finální metoda pro identifikaci a kvantifikaci byla aplikována vysokoúčinná kapalinová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí. Bylo provedeno týdenní sledování koncentrační úrovně vybraných sulfonamidových antibiotik na přítoku a na odtoku ČOV Brno Modřice. Kromě toho byla ověřena účinnost eliminace vybraných antibiotik z vodního ekosystému pomocí dřevokazných hub Trametes versicolor kultivovaných na vhodném nosiči.
Využití testů s destruenty pro ekotoxikologické hodnocení kvality půd
Rábová, Petra ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Náplní této práce bylo stanovení aktivity dehydrogenázy vzorků matric, které mohou vstupovat do životního prostředí a využití ekotoxikologických testů za účelem posouzení kvality takto ovlivněné půdy. Byly sledovány účinky vzorků kalu, biouhlu, dvou vzorků ze skládky a vzorku sedimentu. V rámci ekotoxikologie byly zařazeny testy na destruentech, tedy testy únikového chování (organismus Eisenia fetida a Folsomia candida), testy akutní, chronické a reprodukční toxicity (organismus Eisenia fetida) a testy inhibice růstu kořene salátu Lactuca sativa. Výsledky poukazují na to, že testy aktivity dehydrogenázy slouží jako vhodné doplnění ekotoxikologických testů. Poskytují cenné rozšiřující informace o kvalitě půdy a působení vzorku po aplikaci na půdu. Nejméně příznivý vliv na aktivitu enzymu a vitalitu organismů měl vzorek sedimentu, a to jak při stanovení aktivity dehydrogenázy, tak v ekotoxikologických testech. Dále bylo zjištěno, že biouhel jako produkt úpravy čistírenského kalu je pro organismy méně toxický než původní kal.
Využití biouhlí jako sorpčního materiálu pro odstranění syntetických vonných látek z vod
Kašparová, Jarmila ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Syntetické vonné látky (musk sloučeniny) jsou uměle vyrobenými organickými sloučeninami. Použití nachází jako vonné složky přípravků osobní péče. Látky z této skupiny mají schopnost odolávat čistícímu procesu v čistírnách odpadních vod. Fyzikálně-chemické vlastnosti musk sloučenin způsobují jejich akumulaci v živých i neživých složkách ekosystému, kde se chovají jako perzistentní polutanty. Adsorpční proces je považován za jeden z nejvíce používaných separačních a čistících procesů. Adsorpční procesy roztoku šestnácti syntetických vonných látek probíhaly s biouhlím a aktivním uhlím. Mikroextrakce na tuhou fází (SPME) byla použita jako metoda pro extrakci analytů. Plynová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí (GC-MS) byla aplikována pro finální analýzu, jako detektor byl použit průletový analyzátor (TOF). Data byla proložena adsorpčními izotermami.
Stanovení nesteroidních protizánětlivých látek v odpadních vodách
Krůzová, Sabina ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výskytem nesteroidních a protizánětlivých léčiv v odpadních vodách. Jsou zde charakterizována tato léčiva a uvedeny konkrétní způsoby stanovení naproxenu a ibuprofenu ve vodě odebrané z čistírny odpadních vod. Kromě jejich charakteristiky jsou zde popsány i preanalytické a finální analytické metody používané pro stanovení léčiv v odpadních vodách. Analyzována byla odpadní voda z ČOV Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Odebrané vzorky byly přefiltrovány a zakoncentrovány pomocí extrakce na tuhou fázi (SPE) a následně analyzovány pomocí ultra-vysokoúčinné kapalinové chromatografie, přesněji UHPLC s detektorem diodového pole. Pomocí těchto postupů a metod bylo zjištěno, že obsah naproxenu v odpadní vodě z ČOV VFU Brno byl pod limitem stanovitelnosti a ibuprofen nebyl ve většině případů detekován.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 146 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.