Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 55 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Historická topografie města Kostelce nad Černými Lesy
Mrvík, Vladimír Jakub ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
0 Hlavní oblast výzkumu i navrhovaný směr předkládané doktorské disertační práce je vytčen už v samém názvu. Zároveň bych chtěl ovšem na příkladu města Kostelce nad Černými lesy uplatnit určité nové přístupy a především naznačit, jakým směrem se může ubírat analyzování excerpova- ných údajů o urbanistickém a hospodářském vývoji zkoumané městské lokality. Mám totiž za to, že drtivá většina historické obce vůbec historickou městskou topografii nijak neodlišuje od postupů a cílů historické topografie a pro mnohé představuje pouhý soubor metodických postupů, jak sestavo- vat soupisy majitelů jednotlivých domů ve městě. Bohužel většina prací z této oblasti ustrnulo právě jen a pouze u výčtu majitelů staveb ve městě, aniž by své závěry nějak dále vytěžily, což bych já osobně přirovnal právě k úsloví, že přes stromy nevidí les. Zatím nejvážněji vytkl možné oblasti bádání této vědní poddisciplíny Dr. J. Čarek roku 1966 (PSH 3/1966), tedy před více jak čtyřiceti lety, a to na příkladu hl. města Prahy. Praha je ovšem v tomto směru specifická, jak svým vývojem, tak svou pramennou základnou a mnohé postupy není v případu venkovských městských sídel možné použít a naopak. Jiří Čarek tehdy napsal: Historický místopis pracuje metodou shromažďo- vání, popisu a soupisu faktů; tvoří tedy základnu, na níž další vědní obory...
Vývoj obyvatelstva na panství Škvorec na přelomu 18. a 19. století
Kuprová, Barbora ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Vývoj obyvatelstva na panství Škvorec na přelomu 18. a 19. století Abstrakt Cílem práce je analyzovat vývoj přirozené měny obyvatelstva na panství Škvorec na přelomu 18. a 19. století (sňatečnost a plodnost v letech 1780-1819 a úmrtnost v letech 1780-1869) a charakterizovat základní demografické ukazatele. Pomocí jmenné excerpce farních matrik byly zjištěny počty narozených, oddaných a zemřelých. Na získaná data byla aplikována metoda rekonstrukce rodin (základem byly páry oddané v letech 1780-1819). Vývoj přirozené měny na panství je porovnáván se shrnutím výsledků sond zpracovaných pro lokality českých zemí a zvlášť s vývojem ve farnosti Lochenice a v Budyni nad Ohří. Výsledná zjištění z velké části potvrdila vývoj v českých zemích. Srovnání výsledků s Budyní nad Ohří potvrdilo odlišný populační vývoj ve městech a na venkově. Klíčová slova: vývoj přirozené měny, farní matriky, rekonstrukce rodin, panství Škvorec.
Josef Vítězslav Šimák (Jeho život a dílo se zvláštním zřetelem k historické vlastivědě)
Kábová, Hana ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Blüml, Josef (oponent)
disertační práce KÁBOVÁ, Hana. Josef Vítězslav Šimák (Jeho život a dílo se zvláštním zřetelem k historické vlastivědě // Josef Vítězslav Šimák (His life and work with special view to historical homeland study). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, 2011. Abstrakt: Disertace přináší Šimákův zevrubný životopis a tematický rozbor jeho díla, sepsaný na základě důkladného studia archivních pramenů a literatury. Podstatné místo je v něm věnováno otázkám institucionalizace historické vlastivědy v českých zemích a fenoménu kulturního regionalismu, metodologii a institucionálním základnám rozvoje historické vědy (univerzita, vědecké společnosti a spolky). Disertace prohlubuje a rozšiřuje dosavadní znalosti o české historiografii konce 19. a první poloviny 20. století. Její nedílnou součástí je bibliografie Šimákových odborných knih, studií, článků, recenzí, popularizačních statí a novinových příspěvků. Rovněž je připojen soupis jeho univerzitních a popularizačních přednášek. Klíčová slova: česká historiografie - historická vlastivěda - Josef Vítězslav Šimák.
Chrudimský kraj v polovině 17. století - demografická a sociální struktura
Kačerová, Eva ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Závodský, Prokop (oponent)
Cílem předkládané práce je podat ucelený obraz o demografické struktuře obyvatelstva Chrudimského kraje po skončení třicetileté války tak jak jsou zachyceny v Soupisu poddaných podle víry z roku 1651. U jednotlivých zapsaných osob bylo uvedeno jméno, povolání či vztah k hlavě domácnosti, věk a náboženské vyznání. Na území Chrudimského kraje Soupis zachytil 46 626 osob. Na většině panství byly systematicky zaznamenávány pouze osoby starší 11 či 12 let. Údaje o věku byly zaokrouhlovány. Jedním z hlavních cílů je odhadnout početnost chybějící dětské složky populace. Základním předpokladem odhadu počtu dětí mladších 12 let byla úvaha, že stejně staré ženy (muži) v různých oblastech mají v průměru stejný nebo alespoň podobný počet dětí v jednotlivých věkových skupinách. Matematické modely odstraňující zaokrouhlování údajů o věku spočívají ve formalizaci úvah, kterak asi lidé mohli tehdy svůj věk zaokrouhlovat. Jednou z možností je předpoklad, že čím blíže bylo jejich skutečné stáří k nějakému oblíbenému věku (násobky 10, 5, sudá čísla), tím spíše svůj věk zaokrouhlovali na tyto oblíbené hodnoty. Další možnost představuje předpoklad rovnoměrné tendence k zaokrouhlování v rámci vymezeného intervalu. Poslední možností je nalezení deformačních konstant, které by převedly známou nezaokrouhlovanou věkovou...
Barokní Valdštejnové v Čechách (1640-1740)
Hrbek, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Má dizertační práce popisuje vývoj rodu Valdštejnů v období sta let po konci třicetileté války. Oba zvolené mezníky (1640 a 1740) nejsou striktní a kvůli logice výkladu jsem je překročil jedním i druhým směrem. Předkládám tím ucelený a kompaktní obraz o aktivitách aristokratického rodu Valdštejnů, který zaujímal svým majetkem, politickou mocí i rozsahem společenských vztahů přední místo v raně novověkých Čechách i v celé habsburské monarchii. Pro výstavbu textu jsem nezvolil metodu biografickou (prosopografickou), ale soustředil jsem se na analýzu struktur, které Valdštejnové ovlivňovali a také na způsob, jakým to dělali. První část se týká jednotlivců z daného rodu, jejich postavení v rámci úředního a správního aparátu raně moderního státu. Soustředím se na zásluhy jedince vůči státu, prokazování věrnosti panovníkovi a naplňování kariérních vzorů (diplomat, dvořan, úředník). Model šlechtických kariér je v tomto případě konfrontován s životním cyklem šlechtice, jeho putováním tímto světem od narození přes výchovu a vzdělání, kavalírskou cestu a přípravu na budoucí výlučné postavení ve společnosti až po stáří a smrt. Sleduji přitom Valdštejny na několika úrovních: nejvyšší tvořila mezinárodní politika, kdy členové rodu skutečně vytvářeli evropské dějiny, dále následuje politika habsburské monarchie a...
Nectní pardubičtí občané - město a měšťané ve 2. polovině 16. století
Růžková, Zuzana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
a klíčová slova Tato bakalářská práce je věnována dějinám města Pardubic ve druhé polovině 16. století, zejména pak období 60. a 70. let, kdy se město stává komorním majetkem. Končí tak sedmdesátiletá pernštejnská éra, které je věnována náležitá pozornost badatelů i veřejnosti, neboť bývá označována za tzv. "zlatý věk" města a panství. Účelem následujících stran je však spíše přiblížení bezprostředního vývoje Pardubic, potažmo jeho obyvatel po odprodeji panství královské komoře. Veškeré závěry jsou učiněné na základě prostudované literatury a zejména některých dobových pramenů. Jedná se především o podobu sociální struktury a vzájemné interakce jednotlivých skupin, správu města (případně panství) a o městské soudnictví - záležitosti civilní i trestní. Úkolem práce je tedy rozšířit alespoň o několik drobných poznatků regionální historii daného období a zároveň připravit základnu pro další studium dějin Pardubic v období raného novověku. Klíčová slova: Pardubice, měšťané, správa, soudnictví
"Má doplaceno a žádnému nic nedluží". Aspekty transakce s poddanskou nemovitostí po mělnickém panství v 17. stol.
Koumar, Jiří ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Chocholáč, Bronislav (oponent)
Disertacnf pr,ke se zamerila na otazku majetkoveho transferu poddanskych nemovitostf na melnickem panstvi v prubehu 17. stoletL Pramennym zakladem poznani teto problematiky se stal celek pozemkovych knih, kterY byl zalozen v prubehu 80. let 16. stoletL Po ti'icetilete valce pak byly knihy obnoveny v souvislosti s povalecnou rekonstrukci melnickeho panstvi a vedeny v nove rade az do prelomu 17. a 18. stoletL Vedle pozemkovych knih pak byly vyuzity dalsi prameny v podobe urbaru, katastru, inventaru a odhadu panstvi, ktere v 17. stoleti pro melnicky velkostatek vznikly. AZ v zaveru 17. stoletf bylo pak mozne vyuzit ojedinele dochovany soupis poddanskeho obyvatelstva, kterY umoznuje lepe poznat nejen strukturu samotnych osedlych hospodaru, ale rovnez si ucinit i prvni predstavu 0 celkove skladbe poddanskeho obyvatelstva tohoto panství. ...
Testamentární praxe v Jihlavě v letech 1578-1624. (Testamenty jako prameny pro dějiny rodinných struktur, historickou demografii a sociotopografii)
Jirková, Pavla ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Objekt výzkumu - raně novověký měšťanský testament - je v disertační práci nahlížen z pozice dějin rodinných struktur, historické demografie a sociotopografie. Vzorek 968 jihlavských testamentů z období 1578-1624 je podroben statistické analýze. Z hlediska metodologického jsou dále povaze tohoto výzkumu blízké mikrohistorické a prosopografické přístupy. Specifické téma bylo komparováno se závěry především anglické literatury. Výsledky výzkumu byly zhodnoceny z hlediska ročních součtů testamentů jako možných ukazatelů hlavních tendencí mortality a byly naznačeny možné souvislosti mezi počtem dětí zmíněných v testamentech a dědickým systémem konkrétního regionu. Ve spojitosti s četnými svatebními smlouvami testátorů bylo dále studováno fungování sňatkového trhu a délka trvání manželství. Mezi další otázky diskutované v disertační práci patří například rodinná a domácnostní postavení, postižení lidé, genderová studia a mezigenerační majetkový transfer. Konečně v rámci sociotopografického studia byly domy vybraných testátorů lokalizovány v rámci ulic či předměstí.
Josef Vítězslav Šimák (Jeho život a dílo se zvláštním zřetelem k historické vlastivědě)
Kábová, Hana ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Blüml, Josef (oponent)
disertační práce KÁBOVÁ, Hana. Josef Vítězslav Šimák (Jeho život a dílo se zvláštním zřetelem k historické vlastivědě // Josef Vítězslav Šimák (His life and work with special view to historical homeland study). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českých dějin, 2011. Abstrakt: Disertace přináší Šimákův zevrubný životopis a tematický rozbor jeho díla, sepsaný na základě důkladného studia archivních pramenů a literatury. Podstatné místo je v něm věnováno otázkám institucionalizace historické vlastivědy v českých zemích a fenoménu kulturního regionalismu, metodologii a institucionálním základnám rozvoje historické vědy (univerzita, vědecké společnosti a spolky). Disertace prohlubuje a rozšiřuje dosavadní znalosti o české historiografii konce 19. a první poloviny 20. století. Její nedílnou součástí je bibliografie Šimákových odborných knih, studií, článků, recenzí, popularizačních statí a novinových příspěvků. Rovněž je připojen soupis jeho univerzitních a popularizačních přednášek. Klíčová slova: česká historiografie - historická vlastivěda - Josef Vítězslav Šimák.
Nacionální ideje doby barokní - v díle Hermanna Conringa a Bohuslava Balbína
Procházková, Dana ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Himl, Pavel (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tématem disertační práce je raně novověký nacionalismus a otázky národní identity, jejího vytváření a posilování v této době na příkladu německého a českého národa. Autorka se soustředila na projevy vlastenectví v dílech dvou významných autorů - Bohuslava Balbína a Hermanna Conringa. Jedná se o dva významné učence doby baroka, kteří byli pokládáni za intelektuální špičku své doby. Jejich díla byla mnohokrát publikována a měla velký vliv na současné i pozdější vzdělance, a jejich prostřednictvím i na širší vrstvy obyvatel. Autorka se soustředila na komparaci těchto dvou osobností, tj. dvou odlišných národů a vyznání, které vycházeli z předchozích tradic a humanistické učenosti. Současně se autorka soustředila na nacionální projevy z hlediska jednotlivých obecných charakteristik.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 55 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.