Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 55 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Předcházet velké vodě. Administrativní opatření proti povodním v Čechách na konci 18. století.
Hudeček, Ondřej ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Během zimy 1783-1784 byly prakticky všechny evropské státy postiženy silnými povodněmi. Tato přírodní pohroma výrazně prověřila schopnosti státních orgánů reagovat na mimořádné situace. Právě v této době probíhaly v českých zemích mnohé zásadní správní reformy, které měly v duchu osvícenského absolutismu zefektivnit fungování úřadů a tím přispět k "obecnému blahu". Cílem všech těchto reforem bylo zlepšit životy lidí a jejich bezpečnost, a tím prospět státu jako takovému. Na základě dochovaných archivních pramenů a dobového tisku sleduje předkládaná disertace, jak se v Čechách konce 18. století utvářel systém státem řízené prevence před povodněmi. V nejobecnější rovině chce disertace přispět k poznání procesu modernizace v osvícenské době. Vychází mj. z poznatků francouzského filosofa Michela Foucaulta a jeho konceptu biopolitiky. Mezi konkrétní projevy biopolitiky, analyzované v předkládané disertaci, patří boj úřadů proti všem nepravidelnostem, nahodilostem a rizikům, ohrožujícím majetek lidí a státu, zdraví obyvatel i společenský řád, podpora "lidumilství" (Menschenliebe) při pomoci topícím se osobám a zásady veřejné hygieny. Na základě prozkoumaných pramenů a literatury jsem přesvědčen, že rozvoj státní povodňové prevence v Čechách právě na konci 18. století byl umožněn zaprvé osvícenskými...
Venkov a válka. Rekruti z třeboňského panství v habsburské armádě na počátku 18. století
Paták, Josef ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
(česky) Raně novověká stálá armáda a venkovské prostředí spolu byly spojeny hustou sítí vztahů a předivem vlivů, které se navenek promítaly do několika odlišných rovin. Velmi důležitou složkou vzájemné interakce byla personální provázanost, která byla dána prostou skutečností, že venkovští poddaní tvořili významnou část živé síly, která sloužila, nasazovala své životy a umírala v řadách raně novověkých vojsk. Právě problematika rekrutů a verbování mezi venkovskou populací je tématem této práce, která si klade dva základní cíle. Prvním z nich je poznání způsobů a postupů, s jejichž pomocí vyřizovala vojenskou agendu patrimoniální správa. Druhým pak hledání konkrétních osob, které do armády vstoupily, a přiblížení jejich životní situace, rodinného zázemí a sociálního postavení, jakož i jejich srovnání s poddanými, kteří si vojenskou kariéru nevyvolili. Výzkum je z hlediska teritoriálního a chronologického omezen na třeboňské panství na počátku 18. století. Vycházet bude především z původních pramenů uložených ve Státním oblastním archivu v Třeboni.
Sňatkové migrace v městském prostředí: Náchod 1550-1750
Matyska, Jan ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou sňatkové migrace v prostředí raně novověkého města. Na základě kvantitativní analýzy zápisů svatebních smluv a matrik oddaných z východočeského Náchoda sleduje sňatky obyvatel města s osobami z jiných lokalit. Nejprve je charakterizováno samotné město a stejnojmenné panství tvořící jeho přirozené zázemí, a to z hlediska jejich lidnatosti, správních a hospodářských poměrů. Následně je zkoumána migrace za sňatkem na základě pohlaví, rodinného stavu, vzdálenosti a právní statutu místa jejich původu či podíl migrace přes hranici panství. Vedle snahy popsat hlavní rysy zkoumaného fenoménu studie věnuje pozornost i jejím důsledkům, tedy problematikou integrace příchozích jedinců do městské komunity. Poslední část práce se zabývá některými kvalitativními aspekty vážícími se k migraci za sňatkem a také její reflexí v dobových ego- dokumentech. Klíčová slova: sňatková migrace; Náchod; město; venkov; integrace; měšťané; matriky; svatební smlouvy; raný novověk
Praha mezi Vídní a Římem: Solní smlouva a správa cassa salis v letech 1630-1782
Honč, Petr ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Tato disertační práce se zabývá pobělohorskými jednáními o církevních statcích, vznikem konkordátní smlouvy (často označované jako smlouva solní) a správou solní pokladny v letech 1630-1782. Vysvětluje hlavní mechanismy fungování cassa salis, všímá si výše výnosů ze solní daně a různých účelů, na něž byly tyto prostředky vynakládány. Tím hlavním mělo být založení čtyř nových biskupství v Čechách, což se během 17. století podařilo jen částečně. Snaha o rekonstrukci farní sítě vedla na konci 17. století k založení oddělené pokladny tzv. cassa parochorum. Během celého období měla papežská kurie obavy, aby pražští arcibiskupové nespravovali solní pokladnu nezávisle na ní. Nespokojenost se správou pokladny nakonec vedla k utuženému dohledu ze strany apoštolských nunciů a k vizitaci cassa salis v roce 1710. Zvláštní pozornost je věnována opakovanému porušování konkordátu ze strany státu během 18. století. Státní moc se snažila zbavit Svatý stolec práva na rozdělování prostředků ze solní pokladny. Tento proces byl ukončen jejím přivtělením k zemskému náboženskému fondu za vlády císaře Josefa II.
Kláštery v ohroženíSpory o rušení českých a moravských klášterů v předbělohorském období
Chládek, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; x, (oponent)
Rušení klášterů v době reformací je fenoménem poměrně málo prozkoumaným. Případů zaniklých, resp. zrušených klášterů bylo velmi mnoho. Autor se zaměřuje na dvě kauzy (augustiniánské kanonie v Kladsku a v Olomouci), kdy snahy o zrušení kláštera narazily na odpor daných komunit, případně řádových struktur. Jde o téma mnohovrstevnaté, vyžadující důkladnou analýzu. Vzhledem k tomu, že do uvedených rozepří zasahovala řada vlivných osobností (nejvyšší zemští úředníci, nunciové, biskupové, řádoví představení atd.), představuje ideální materiál ke studiu vztahů v nejvyšších patrech předbělohorské společnosti. Vedle této vysoké politiky se však můžeme zabývat i jinými rovinami - např. právní argumentací sporných stran, rovinou jazykovou, uměleckohistorickou či teologickou. Autor po výzkumu nejen v českých, ale i zahraničních archivech (např. Řím, Krakov, Kladsko, Vratislav, Vídeň) doplňuje či opravuje starší závěry (Jan Tenora, Aloys Bach atd.). Snaží se také prověřit teorii, že v rámci katolické církve byly rušeny kláštery, které se nacházely - v rovině hospodářské i duchovní - ve stavu hlubokého úpadku.
Historická imaginace pozdního osvícenství.
Smyčka, Václav ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Dizertační práce se zabývá vývojem dějepisectví a vnímání historického času v poslední třetině 18. a na počátku 19. století. Klade si otázky: Jak se proměnil způsob situování se (české) společnosti v dějinách? Jak se změnila podoba historických reprezentací mezi 60. lety 18. a druhým desetiletím 19. století? Jak tyto posuny souvisí s mediální podmíněností veškeré historické zkušenosti? Odpověď na tyto otázky nachází v pěti zásadních inovacích (chápaných v návaznosti na systémovou teorii Niklase Luhmanna jako prostředky redukce komplexity), jimiž ovlivnilo pozdní osvícenství představu o plynutí historického času a praxi dějepisectví. Jde o představu o kontinuální kumulaci prostorově organizovaného vědění v historia litteraria související s růstem knižních trhů, narativizaci historické zkušenosti vlivem rozšíření nových fikčních žánrů historické prózy, filozofii dějin jako nové epistemologie a sekularizace teleologických modelů, objevení moderního pojetí kultury coby prostředku popisu společnosti sebe samé a narativizaci kolektivních identit. Práce spojuje perspektivu historické sémantiky usilující o postižení proměn časových režimů (Reinhart Koselleck, Aleida Assmannová), perspektivu narativní teorie dějepisectví, jež chápe historický čas jakožto čas narativní a identity jakožto identity narativní...
Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům
Lhoták, Jan ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Jan Lhoták Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům (abstrakt) Disertační práce se pokouší přispět ke složitému problému hospodářského vývoje českých zeměpanských měst v pobělohorské době. Zaměřuje se na jeden vybraný problém: zkoumání městské feudalizace, tzn. na rozbor významu a rozsahu jejich vrchnostenských aktivit. České dějepisectví se až dosud tomuto tématu věnovalo velmi okrajově, neboť se města obecně vnímala jako cizí element ve feudálním prostředí, jenž naopak vytvářel předpoklady ke společenské modernizaci. Zkoumal se proto přednostně velkostatek šlechtický (komorní), případně církevní. Úvodní kapitola bilancuje dosavadní stav výzkumu o městském velkostatku. Nejprve je zařazen rámcový přehled stavu výzkumu v západní Evropě. Městské vrchnostenské ambice tu jsou součástí šířeji koncipovaného studia vztahu města a venkova. V českém prostředí podobné studium zatím jen nesměle aplikuje archeologie a medievistika. Pro raně novověké období se výzkum fragmentuje mezi agrární a urbánní dějiny, které svými metodami přistupují k danému tématu s různými výsledky (především práce Adolfa Zemana o Plzni a Rokycanech v 18. století). Analytickou část disertační práce tvoří celkem šest kapitol, které nazírají městský velkostatek ze tří rovin. Každá z nich je...
Lenní institut na statcích českého krále v raném novověku
Novotná, Markéta ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Markéta Novotná Abstrakt disertační práce - Lenní institut na statcích českého krále v raném novověku Studie se věnuje marginalizované problematice lenního institutu v raném novověku na příkladu karlštejnské manské soustavy a ve srovnání s dalšími soubory lén z oblasti bývalého královského hvozdu, spadajícími pod panovnickou doménu. Vzhledem ke specifičnosti daného tématu byla vlastnímu faktografickému rozboru předeslána část teoretická s dvěma samostatnými oddíly, které se zabývají jednak uchopením lenního institutu jak v české, tak i v zahraniční historiografii a jednak vnímáním výše zvolené soustavy v kontextu různých pramenů popisujících hrad Karlštejn. Třetí a hlavní faktografická část sleduje již avizovanou problematiku karlštejnské manské soustavy v období od poslední třetiny šestnáctého století až do přelomu sedmdesátých a osmdesátých let století následujícího, a to ve spojitosti s procesy, které zasáhly zdejší panství. Součásti studie jsou i samostatné exkurzy týkající se čtyř vybraných lenních statků. Klíčová slova: Karlštejn, historiografie, léna, manské soustavy, panství, komora, nižší šlechta
Kolegiátní kapitula ve Staré Boleslavi: hospodářské poměry v raném novověku
Kratochvíl, Miroslav ; Kostlán, Antonín (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
V diplomové práci je analyzováno hmotné zajištění kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi. Po nástinu této problematiky pro období středověku následuje těžiště práce, které se soustřeďuje na vyhodnocení ekonomické výnosnosti statků staroboleslavské kapituly v raném novověku; zároveň jsou analyzovány i další možnosti jejího ekonomického zabezpečení, včetně finančního efektu plynoucího z barokních poutí. V některých ohledech je prováděna komparace staroboleslavské kolegiátní kapituly s jinými českými církevními institucemi. Téma je zkoumáno především na základě nevydaných pramenů (urbáře, soupisy obyvatelstva, katastry; soupis nejdůležitějších z nich je uveden v příloze) s přihlédnutím k vydaným pramenům a sekundární literatuře.
Sociální stratifikace panství Horšovský Týn v 17. - 19. století
Němečková, Ivana ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na životní poměry poddaného obyvatelstva na západočeském panství Horšovský Týn v 17. - 19. století. Těžiště práce spočívá v 17. století. Geograficky je panství vymezeno rozlohou uvedenou v berní rule - 1 město, 54 vesnic a 5 částí vsí. Práce se skládá ze čtyř základních částí. V první je blíže popsána základní literatura k tématu a pramenná základna. Druhá část je věnována stručnému historickému a územnímu vývoji panství a charakteristice správních a hospodářských poměrů. Ve třetím oddíle je na základě analýzy soupisu poddaných podle víry podrobně rozebrána demografická struktura panství v polovině 17. století. Pozornost je částečně věnována i sociální struktuře, především podružské vrstvě a čeledi, a okrajově je zmíněna také typologie a složení domácností. Dále je proveden odhad vývoje počtu obyvatel na panství Horšovský Týn od poloviny 17. do konce 19. století. Poslední část práce se soustředí na sociální stratifikaci panství a její proměny od poloviny 17. do poloviny 19. století. Na základě majetkového kritéria jsou určeny a popsány jednotlivé sociální vrstvy. Je sledováno jejich zastoupení ve společnosti a měnící se sociální skladba panství.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 55 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.