|
|
Optimalizace počítačové sítě VÚVel
Matoušek, Ondřej ; Grof, Vladimír (oponent) ; Ondrák, Viktor (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o problematice optimalizace počítačové sítě ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v Brně. Obsahuje seznámení s teoretickými východisky řešení, respektive teorii ohledně počítačových sítí. Dále se v ní analyzuje současný stav sítě, tj. počet budov, rozvaděčů, způsob vedení rozvodů, aktivní prvky, servery. V práci je taktéž nahlíženo na chování uživatelů v počítačové síti. Hlavní část práce je návrh změn počítačové sítě VÚVeL, především změn na fyzické vrstvě.
|
|
| |
|
|
Analýza ekonomických ukazatelů pomocí statistických metod
Matoušek, Ondřej ; Linhart, Michal (oponent) ; Michalíková, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výpočet a následné hodnocení ekonomických ukazatelů zvolené společnosti za použití finanční analýzy a statistických metod pro predikci budoucího vývoje zvolených indikátorů. V práci jsou uvedeny návrhy pro zlepšení finanční situace analyzované společnosti. Výstupem bakalářské práce je mimo jiné počítačový program VBA, který umožní firmě automaticky vypočítat zvolené finanční ukazatele na základě dat z účetních výkazů.
|
|
|
Komunikace dítěte v náhradní rodinné péči s biologickou rodinou
Vodáková, Zuzana ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Havránková, Olga (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá kontaktem dítěte vyrůstajícím v náhradní rodinné péči s jeho biologickou rodinou. Hlavním cílem práce je zmapovat, jaké jsou možnosti v kontaktu a komunikaci dítěte v náhradní rodinné péči s biologickou rodinou, jaká úskalí jsou s tímto kontaktem spojená a naopak jaké výhody a příležitosti může dítě, biologická a náhradní rodina kontaktem získat, jak se dají rizika s kontaktem spojená ošetřit a zda je k tomuto v našem systému potřebná úroveň. Zmapován byl tedy pohled sociálních pracovníků orgánu sociálně právní ochrany dětí, sociálních pracovníků doprovázejících organizací a pěstounské rodiny. Teoretická část je základem pro část praktickou, která následuje. Současný stav pojednává o náhradní rodinné péči, právní úpravě ochrany dítěte v náhradní rodinné péči při kontaktu s biologickou rodinou, o formách a možnostech v kontaktu s ní, o problematice vazebného chování v souvislosti s kontaktem a významu vlivu vlastní a náhradní rodiny na vývoj dětské osobnosti a prožitky dítěte. V souvislosti s cílem práce byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Zjištěné výsledky byly zpracovány a následně zpracovány a znázorněny prostřednictvím myšlenkových map, tabulek a matice SWOT a odhalily základní dilemata spojená s...
|
|
|
Psychosociální podpora pro rodinu duševně nemocného
Šůstková, Jana ; Pěč, Ondřej (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
V bakalářské práci vycházím z následujících předpokladů. Rodina je důležitým faktorem v procesu uzdravení, a proto je dobré ji vhodně zapojit do péče o duševně nemocné. Ale i rodina potřebuje podporu, protože může být v krizi vlivem duševní nemoci jejího člena. Protože spektrum duševních nemocí je široké, rozhodla jsem se, že pro lepší pochopení problému toto spektrum zúžím a zaměřím se jen na schizofrenii. A to proto, že patří mezi nejčastější závažná duševní onemocnění a je jednoznačně diagnostikovatelná. V teoretické části své práce se budu věnovat rodině jako systému, jejím funkcím a také tomu, jak schizofrenie může tento systém narušit. Popíšu systém péče o duševně nemocné a dostupné formy podpory rodině. V praktické části povedu rozhovory se sociálními pracovníky v komunitních týmech a centrech pro duševně nemocné. Z rozhovorů posoudím, jakým způsobem podporují rodinu. Vyhodnotím, zda považují za důležité rodinu nejen zapojit do práce s klientem, ale také ji podpořit v jejích potřebách a obtížných situacích, které způsobuje duševní nemoc jejího člena. Klíčová slova: Schizofrenie, rodina, rodinný systém, podpora rodiny, systém péče o duševně nemocné, deinstitucionalizace, destigmatizace.
|
|
|
Vytrvalostní schopnosti a jejich testování v armádním prostředí: systematická rešerše
Matoušek, Ondřej ; Maleček, Jan (vedoucí práce) ; Vágner, Michal (oponent)
Název: Vytrvalostní schopnosti a jejich testování v armádním prostředí: systematická rešerše í á Cílem práce je vytvoření přehledu četnosti testů využívaných k testování dlouhodobé, celkové a dynamické vojenského personálu na základě systematické rešerše vědeckých publikací. Pro vytvoření této bakalářské práce byla použita metoda systematické rešerše na základě referovaného výběru položek v souladu s doporučením PRISMA. Po stanovení výzkumné otázky a cílů práce byl prostřednictvím předdefinovaných klíčových slov sestaven vyhledávací skript v bibliografických a citačních databázích Web of Science, Scopus a PubMed. Studie, které splňovaly předem stanovená kritéria byly použity pro zpracování dat a jejich následnou syntézu. Na závěr byly studie podrobeny hodnocení metodické kvality. ý Nejpoužívanějším testem byl vyhodnocen běh na vzdálenost 3,2 km, který obsahovalo 44 celkem 131 studií zařazených do této systematické rešerše. Primárně z důvodu četného zastoupení studií z USA a jejich armádního testu APFT. Dalším frekventovaně využívaným testem byl vyhodnocen přesun se zátěží, který může mít větší přesah do armádního kontextu. Nejčastější vzdáleností zde byla opět vzdálenost 3,2 km, která byl 131 zdrojů, relativně různorodou zátěží (15 - 44,7 kg), přičemž nejvíce zastoupená zátěž na tuto vzdálenost byla 25...
|
|
|
Mezigenerační problémy v příbuzenské pěstounské péči
Lipenská, Ilona ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Bakalářská práce je věnována problematice příbuzenské pěstounské péče. Příbuzenská pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče, kdy dítě vychovává někdo z příbuzných. Tato forma má bezesporu mnoho výhod, ale také s sebou přináší mnohá úskalí. Má práce se zaměřuje na potencionální problémy v příbuzenské pěstounské péči. Pojednává o mezigeneračních problémech v příbuzenské pěstounské péči, kdy dítě vychovávají jeho prarodiče. Cílem této práce bylo zjistit, jaké jsou mezigenerační problémy a zdůraznit rozdíly mezi pěstounskou péčí a příbuzenskou pěstounskou péčí. Klíčová slova rodina, náhradní rodinná péče, pěstounská péče, dávky pěstounské péče, příbuzenská pěstounská péče, děti ve výchově prarodičů, mezigenerační problémy
|
|
|
Sociální aspekty stárnutí u osob bez domova v souvislosti se systémovými opatřeními v Praze
Pěnkava, Pavel ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent) ; Vágnerová, Marie (oponent)
Bezdomovectví je sociálně deviantní jev, zapříčiněný neschopností jedince řešit krizové situace a způsobující destrukci zejména vztahového, ale také materiálního prostředí. U svých nositelů způsobuje sociální exkluzi, která se postupně stává neměnnou. Proces bezdomovectví lze rovněž popsat jako vertikální propad v rámci sociální stratifikace, což vyvolává hlubokou frustraci a v řadě případů vede k rezignaci na úsilí o efektivní řešení nepříznivé situace (Pěnkava, 2013). Příčiny takového propadu jsou vícefaktoriální, k jeho řešení je proto nezbytná spolupráce na úrovni multidisciplinárních týmů. V současné době však tyto problémy v mnoha případech řeší výhradně sociální pracovníci, kteří jsou nuceni činnost odborníků, např. z oblasti práva, psychologie, pedagogiky volného času, geriatrie a medicíny, suplovat. Ústředním tématem disertační práce jsou možnosti a limity řešení současné situace osob bez domova v seniorském věku na území hlavního města Prahy. Jedná se o specifickou skupinu, která je vzhledem ke svému věku, odlišnému uspokojování potřeb a s tím spojenými riziky, bezprostředně ohrožena na zdraví a životě. Dalším průvodním jevem je zde zkušenost snižování vlastní důstojnosti, kterou tato skupina pociťuje nejen ze strany ostatních osob bez domova, ale i příslušníků většinové společnosti....
|
|
|
Stížnosti uživatelů služeb BONA, o.p.s. jako nástroj zpětné vazby
Furmaníková, Lada ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Probstová, Václava (oponent)
Velký důraz, který je po roce 1989 kladen na dodržováni lidských práv, se velmi výrazně odrazil i v oblasti sociálních služeb. Posilování práv občanů, uživatelů sociálních služeb, pak v průběhu 90. let 20. století nalézalo svoje vyjádření v dokumentech, jejichž cílem bylo velmi individualizovaným způsobem podpořit sociální začleňování občanů a jejich uplatnění ve společnosti. Jedním z cílů sociálních služeb se stalo umožnění důstojného života občanům tak, aby mohli prosazovat svá práva a oprávněné zájmy. Od ledna 2007 jsou principy, které odrážejí dobrou praxi v dodržování lidských práv a svobod v sociálních službách součástí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a vyhlášky č. 505/2006 Sb. (příloha č. 2), a to v podobě tzv. Standardů kvality sociálních služeb. Právě v souvislosti s uvedenými změnami a požadavky na kvalitu prochází sociální služby transformací. Podobně, jako v jiných sociálních službách, bylo i v sociálních službách poskytovaných nevládní neziskovou organizací BONA, o.p.s. nutno zásadně přehodnotit praxi poskytovaných služeb. V souladu se Standardy kvality sociálních služeb musí být změny v metodice poskytování služeb podpořeny změnou postojů pracovníků i uživatelů sociálních služeb k tomu, jak mají sociální služby vypadat a k jakému cíli by měly směřovat. Taková změna předpokládá...
|
|
|
Princip solidarity v hlavních monoteistických náboženstvích
Ošancová, Kateřina ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Odrobiňák, Jaromír (oponent)
Princip solidarity je pojem, který je známý asi především z oblasti sociologie a sociální politiky. Odkazuje nás k dalším příbuzným termínům jako je altruismus, filantropie, dobročinnost a možná nám také asociuje témata jako morálka, etika, hodnoty, normy společnosti. Solidární znamená být svorný, vzájemně se podporovat, uvědomovat si svou příslušnost k celku. Solidarita se rodí z vědomí faktické nerovnosti lidí ve společnosti - nerovnosti majetku, schopností, možností, a je vyjádřením snahy tyto nerovnosti korigovat. Altruismus a solidarita v nejrozmanitějších podobách byly přítomny v lidské společnosti od nepaměti, již v primitivních společnostech se našly principy altruistického či solidárního chování. Byla to ale až velká monoteistická náboženství, který dala principům solidarity určitou institucionalizovanou podobu a zahrnula je do svých doktrín, v nichž byla pomoc bližnímu formulována jako ctnost. (Tomeš 2001) Solidarita je společensky dosti zajímavým jevem. Požaduje, aby jedinec (alespoň částečně) rezignoval na svůj bezprostřední individualistický zájem a nad něj postavil zájem druhých anebo zájem společenství jako celku. Takové jednání je pak obvykle hodnoceno jako dobré, správné, morální, etické. Odpovědi na to, proč je takové jednání dobré, správné a žádoucí rozpracovávají dopodrobna opět...
|
host ::
RSS.