|
|
Dialektika práva: hegelovské řešení sporu mezi přirozeným a pozitivním právem
Sklenář, Václav ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent) ; Fořtová, Hana (oponent)
Jádrem práce je pokus o zodpovězení otázky, co tvrdíme, když nějakému subjektu připisujeme, nebo naopak upíráme nějaké právo. Otázku se snažím zodpovědět prostřednictvím analýzy tradičního sporu filosofie práva mezi pozitivním a přirozeným právem. Zatímco pozitivizmus odvozuje existenci práva ze sociálních faktů, přirozenoprávní teorie tvrdí, že jistá práva nutně vyplývají z (lidské) přirozenosti, a že tato práva jsou univerzálně přijatelná. První kapitoly práce jsou tedy věnovány klasickým formulacím pozitivistických a přirozenoprávních pozic, a jejich širším teoretickým předpokladům. Pomocí dialektického postupu, inspirovaného Hegelovou Fenomenologií ducha, se snažím odhalit vnitřní tenze jednotlivých přístupů, které poukazují na oprávněnost, či dokonce nutnost přístupů alternativních. Následuje historický exkurz do období Velké francouzské revoluce, který ukazuje, jak se problémy jednotlivých přístupů projevily v politické praxi. Druhá část pak probírá různé typy reakcí na problém neschopnosti tradice rozřešit konflikt mezi přirozeným a pozitivním právem. Představena je Griffinova teorie, která vidí řešení v precizaci tradičních přirozenoprávních pojetí, Hartovo a Razovo formalistické řešení a nakonec Dworkinova teorie, která do hry vrací normativitu originálním způsobem. Na základě této diskuze...
|
|
|
Náboženství bez náboženství
Neužil, Ondřej ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
Předmětem této diplomové práce je pojem náboženství bez náboženství. Důležitou součástí tohoto pojmu je vymezení se vůči náboženství 1, tedy vůči tradičnímu, historickému či konfesijnímu náboženství. V tomto smyslu poté náboženství bez náboženství interpretuji dvěma způsoby: jako typ myšlení a jako projekt. Typem myšlení označuji specifický přístup k náboženství, který vůbec pracuje s tím, že může existovat něco jako náboženství mimo náboženství 1. Projekt je poté výsledný soubor myšlenek, nedogmatický dublet dogmat, zkrátka konkrétní program a apel daného autora. Oba tyto významy pojmu náboženství bez náboženství v této pracuji analyzuji u čtyř filosofů: Karla Jasperse, Jacquese Derridy, Gianni Vattima a Johna Caputa. Ve svém myšlení se Jaspers, Derrida i Caputo snaží udržovat si odstup od náboženství 1. Jejich cílem je přemýšlet o a formulovat jakési náboženství, či možnost náboženství, mimo konfesijní náboženství. Vattimo oproti tomu vychází z křesťanství a reinterpretuje jej. Přesto však i on spadá do tohoto typu myšlení, neboť jeho specifické křesťanství není běžnou formou tohoto náboženství ve smyslu náboženství 1. U každého z těchto čtyř autorů poté ukazuji, jakých konkrétních forem v jejich díle nabývá projekt náboženství bez náboženství. U Jasperse je to především koncept filosofické...
|
|
|
Environmentalismus v paradigmatu sekularizační teorie Charlese Taylora
Pinto, Jana ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Cílem této bakalářské práce je nalezení náboženských prvků v sekulárním environmentalismu. Budu vycházet ze sekularizační teorie Charlese Taylora, dle níž se lidé v sekulárním věku nalézají transcendentno v nenáboženských fenoménech k osmyslnění svých životů. Odporuje tím dominantním teoriím o sekularizaci, podle nichž náboženství neodvratně mizí. Na konkrétním fenoménu se pokusím Taylorovu tezi vyvrátit či potvrdit. Cílem proto není dokázat, zda je environmentalismus náboženstvím, ale jen, zda jsou v něm nalezitelné prvky, jež by Taylor označil za náboženské.
|
|
|
Revigorace v Nietzscheho pozdním myšlení
Sova, Jakub ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; De Santis, Daniele (oponent)
Úsilí, jímž má být tato práce zatížena, chce náležitě postihnout okamžiky, v nichž se utváří prožívání světa založené na odmítavém přístupu k životu. Nietzscheho kritice nelze upřít dalekosáhlost, s níž útočí na demokracii i moderní myšlenku pokroku. Oboje odmítl v tušení úpadku lidstva, aby je nahradil dietetickým, smyslovým "zažíváním" světa. Z jeho kritického postoje, pro nějž je charakteristické ohrazení vůči tomu, co je kolem nás, vyvstane zásadně odlišná a omamná vize života, spočívající v přivrácení se k "instinktům zdraví". Pokusíme se nabídnout pojetí, v němž Nietzsche přichází s alternativou pro moderní způsob života, vyžadující si usouvztažnění myšlenek vůle k moci, věčného návratu téhož a nadčlověka. Vycházet budeme především z pozdně dokončených a publikovaných knih, s občasným přihlédnutím do jeho bohaté pozůstalosti. Ambicí současně je upozornit na opomíjené a zřídka zohledňované stránky Nietzscheho díla, v jejichž důsledku působí dodnes unikátně.
|
|
|
Hegel a postkomunismus
Korda, Tomáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent) ; Matějčková, Tereza (oponent)
Předkládaná disertační práce interpretuje dějiny "totalitárního" století jako světový soud, který rozhodl o tom, jaká filosofie je aktuální na základě toho, že se dokáže s těmito dějinami vyrovnat. Argumentuji, že aktuální je filosofie Hegelova, protože (1) je třeba se vyrovnat s Marxovou filosofií, která stojící za komunistickým experimentem rozdvojila dvacáté století a vtiskla mu svou tvář, (2) byla to Marxova filosofie, která svým odklonem od Hegela, propadla spinozismu, (3) to "jediné a pravdivé vyvrácení spinozismu" předkládá Hegel, jak tvrdí. Disertační práce rozebírá tyto tři teze a tím vytváří prostor pro to, aby Hegelovo vyvrácení (Widerlegung) spinozismu aplikovala na Marxe. Výsledkem Hegelova vyvrácení je stát jakožto sebevědoucí (imanentní) účel kapitálu. Teprve ve státu kapitál ví, že je samoúčelem a není žádnou tendencí (prostředkem) k dosažení vnějšího (vyššího) účelu, jakým měl být komunismus. Emancipovaný od komunismu se kapitál stává státem a jakožto stát se otevírá mezistátním vztahům a jejich prostřednictvím tvoří dějiny.
|
|
|
Problémy s kritikou: filosofie Rahel Jaeggi
Hrouda, Vít ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Tato práce se zaměřuje na projekt kritiky forem života německé filosofky Rahel Jaeggi. Jaeggi usiluje o vytvoření nové teorie společenské kritiky. Nově pojímá předmět kritiky, kterým je v jejím pojetí to, co nazývá formou života. Jedná se o ansámbl praktik, v jejichž rámci vždy již žijeme svůj život a jež představují řešení určitých problémů. Postup kritiky, který Jaeggi hájí, je imanentní, tj. kritika má vycházet z rozporů, jimiž se vyznačuje forma života samotná, nikoli přicházet s externími měřítky. Tento postup pak předpokládá koncepci společenských změn, které se mohou dít racionálně a v jejichž rámci může docházet k pokroku. Práce vysvětluje tyto základní argumentační kroky, konfrontuje je s jinými filosofickými naukami a věnuje se způsobu, kterým Jaeggiina filosofie navazuje na tradici kritické teorie Frankfurtské školy.
|
|
|
Mlčet
Chvojková, Stela ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Tématem diplomové práce je mlčení jakožto mezní fenomén řeči. Tento problém si klade za úkol vyložit v dialogu s Ludwigem Wittgensteinem, pro nějž je tento aspekt mlčení stěžejní. Nejprve je předložena interpretace Traktátu ve světle jeho závěrečné věty "O čem se nedá mluvit, k tomu se musí mlčet". Důraz je přitom kladen na paradox, v nějž text ústí, a který se tradiční interpretace snaží oslabit. V druhé části práce je cílem za pomoci Wittgensteinových pozdějších úvah, především z Filosofických zkoumání, zpochybnit binární rozlišení mezi mlčením a řečí a popsat mlčení jako pozitivní fenomén, který je úzce spjatý s možností něco ukázat. Práce se tak snaží z různých stran zkoumat fenomén mlčení v jeho ambivalenci a vyzdvihnout jeho filosofický význam.
|
|
|
Beyond Psychology: Nietzsche and the Metaphysics of Agency
Váňa, Filip ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
V této práci se pokouším o rekonstrukci toho, co považuji za základ Nietzscheho filosofického projektu - jeho koncepci jednání (jeho "psychologii"). Hlavní účel této práce však není ani zdaleka exegetický. Naopak, na základě aktivního promýšlení Nietzscheho pestrého díla se snažím vypracovat ucelené pojetí fundamentální "logiky" jednání vůbec. Tedy toho, co to znamená být aktérem, jakožto specifickým druhem aktivní, jednající bytosti. V práci postupuji v několika krocích. Nejprve Nietzscheho projekt zasadím do historického kontextu a řeknu pár slov o tom, co nám může nabídnout. Dále zvážím Nietzscheho přístup k tomu, jak bychom měli uvažovat o duši (a psychologii samotné) a pokusím se objasnit jeho klíčové psychologické pojmy. První část práce uzavřu vypracováním formálního konceptu organismu a jeho propojením s Nietzscheho pojmem "vůle k moci". Ve druhé části se pak "psychologie" promyšlená v části první střetne s etikou. Nejprve se zaměřím na Nietzscheho (internalistickou) teorii motivace, vycházející právě ze samotného pojetí života, a pečlivě promyslím jeho pokus o dekonstrukci dichotomie sobeckosti a nezištnosti, jež má tvořit základ Nietzscheho "morální psychologie" a jeho zavržení tradiční morálky. Zde dojdu k závěru, že Nietzscheho úvodní kritika morálky selhává, zároveň však předvedu, že...
|
|
|
Scientific Categories and Classification of People: Historical analysis as a methodological tool for the philosophy of human sciences?
Smiešková, Kornélia ; Maršálek, Jan (vedoucí práce) ; Matějčková, Tereza (oponent)
(slovensky): Cieľom predkladanej práce je zrekonštruovať a interpretovať metódu historizovanej analýzy a jej použitie na skúmanie fenoménu "making up people," ktoré je Hackingovým prirovnaním pre efekty, ktoré majú vedecké klasifikácie na klasifikovaných ľudí. Práca vychádza z tézy, že historizovaná analýza používa prvky filozofickej konceptuálnej analýzy spolu s historickými nástrojmi filozofie vied, ktorej postupy stoja často v opozícii voči analytickej tradícii. V súvislosti s touto tézou bude práca zároveň skúmať, či historizovanú analýzu môžeme chápať ako históriu prítomnosti. Naviac, bude klásť otázky, ku ktorým vedie reflexia nad projektom "making up people:" Aké sú podmienky možnosti vzniku vedeckej kategórie? Dochádza so vznikom kategórií ku vzniku nového druhu ľudí? Cez akú konkrétnu štruktúru na seba vedecké kategórie a klasifikovaní ľudia pôsobia? Čiastočným cieľom tak bude ukázať, nakoľko je historizovaná analýza schopná na tieto otázky odpovedať. V neposlednom rade sa bude práca snažiť zohľadniť kritický náboj a užitočnosť metódy historizovanej analýzy
|
|
|
Nietzsche's Will to Power led by the hands of Morality
Krajc, Jan ; De Santis, Daniele (vedoucí práce) ; Matějčková, Tereza (oponent)
Nietzscheho Vůle k Moci v Osidlech Morálky Abstrakt Cílem této práce je vyobrazení určitého pohledu na Nietzscheho koncept "Vůle k Moci". Ačkoli Nietzsche nikdy nepodává akademickou definici tohoto konceptu, což má dle mého názoru své odůvodnění, pokusíme se jej poodkrýt následujícím systematickým způsobem. Klíčem k této hádance bude představovat jeden z dalších pojmů, které Nietzsche ve svém myšlení rozvádí - Morálka. I když se tak nemusí na první pohled zdát, oba termíny jsou velice úzce provázány, někdo by mohl říci, že až na úroveň jejich neodlučitelnosti. Tento fakt je více než zřetelně přítomný ve dvou jeho dílech - Genealogie morálky a Mimo Dobro a Zlo; a právě jejich houštinami se bude prodírat i náš vlastní výzkum. Na základě těchto dvou děl si vybudujeme neochvějnou základnu, na níž budeme moci pevně stát a ukázat si na tento záhadný princip, jakým Vůle k Moci bez pochyb je. Důvod pro kombinaci těchto pojmů je naše přesvědčení, že důsledné uchopení Vůle k Moci je možné pouze z pohledu zakořeněném v genealogii morálních hodnot, především ve způsobu, jak Nietzsche nahlíží na vývoj lidstva od před-morálního období, skrze období morální, až po období extra-morální. Konkrétněji, jak Vůle k Moci najde možnost (nepřímo) vyjádřit se v našem systému morálních (hierarchizovaných) hodnot, tak právě průzkum...
|
host ::
RSS.