|
|
Divočina a rekreace v NP Šumava - typologie vztahu
Zitová, Anna ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení vztahu mezi divočinou a rekreací, a to konkrétně na území českého Národního parku Šumava. Šumava se řadí mezi unikátní přírodní lokality, a to nejenom díky své poloze ve střední Evropě, ale i díky svému jedinečnému přírodnímu bohatství ukrytému v srdci Evropy. Slatě, rašeliniště, prameniště řek, ale například i pralesní vegetace a mnoho dalšího patří mezi poklady tohoto českého národního parku. Je zřejmé, že tato místa jsou lákadlem pro mnoho návštěvníků. Práce zkoumá, jak tyto dvě protichůdné tendence sladit. Z jedné strany je to touha ochránit přírodní prostředí a z druhé strany stále rostoucí tlak cestovního ruchu a rekreace. Diplomová práce je členěna do dvou základních částí. První část tvoří rešerše vyhodnocení samotné "divočiny" a nabízí pohledy na tento pojem z různých úhlů. Je patrné, že náhled na divočinu bude ve světovém kontextu odlišný od toho, jaký známe z České republiky. Dále je možné se v rešeršní části seznámit s tím, jaký vliv má rekreace na přírodní prostředí, resp. na "divočinu". Nejpodrobněji práce zkoumá vlivy rekreace na faunu a flóru. V praktické části je pak řešena problematika vztahu rekreace a "divočiny" na příkladu Národního parku Šumava. Zkoumány a vyhodnocovány jsou jak biotické systémy a jejich kvalita, tak i návštěvnost...
|
|
|
Změny světelného znečištění v průběhu noci
Klauda, Ondřej ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Světelné znečištění představuje environmentální problém, k jehož důsledkům patří vyšší míra jasu noční oblohy, negativní vlivy na organismy a přírodní ekosystémy, degradace kvality života a možné zdravotní obtíže člověka. Světelné znečištění vzniká nevhodným zaměřením svítidel, příliš vysokou intenzitou umělého světla a svícením v nevhodnou dobu. Diplomová práce se zaměřuje na změny světelného znečištění v průběhu noci. Hlavní pracovní hypotéza nepředpokládá výrazné změny světelného znečištění během noci. Literární rešerše diplomové práce popisuje přirozené i umělé vlivy na jas noční oblohy, změny světelného znečištění v čase, metody znázorňování světelného znečištění v mapách a charakteristiky zájmové území. Uvnitř zájmového území ve středních Čechách byla prováděna měření jasu noční oblohy pomocí jasoměru Sky Quality Meter. Terénní stanoviště byla vybrána tak, aby reprezentovala městskou, příměstskou a venkovskou krajinu. Na základě analýzy časových řad jasu noční oblohy byly rozpoznány tři typy chodu jasu noční oblohy. Nejintenzivnější změny jasu noční oblohy se projevily v příměstské krajině. Naopak nejméně intenzivní změny byly rozpoznány ve venkovské krajině. Dále jsou diskutovány vlivy světelného znečištění a dalších přirozených i umělých faktorů na pozorované změny jasu oblohy. Intenzita...
|
|
|
Integrovaná výuka zeměpisu a literární výchovy
Čistecká, Barbora ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kafková, Michala (oponent)
Již z názvu je patrné, že se tato diplomová práce zabývá integrací literární výchovy a zeměpisu. V teoretické části jsou předestřena základní pozitiva integrované výuky i syntézy literární výchovy a zeměpisu konkrétně. Značná část práce je založena na rešerši zahraničních i domácích příkladů užití literárních děl při výuce zeměpisu. Zvláštní pozornost je poté věnována identickému propojení životopisu a zeměpisu. Na tomto základě je pak vystavěn výzkum vycházející z analýzy životopisných pramenů pěti objevitelů. Z životopisu každé osobnosti bylo vybráno několik úryvků vhodných pro výuku geografie. Každá ukázka je doplněna o návrh využití ve výuce, kde je zdůrazněna výhoda užití literárních textů pro výuku. Výsledný vzorek ukázek se sestává z různých oblastí a témat geografie, prezentované návrhy jsou důkazem o možné šíři využití integrace literární výchovy a zeměpisu.
|
|
|
Zatížení území povodí Ploučnice geograficky nepůvodními druhy rostlin
Šenová, Vendula ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Stupeň zatížení nepůvodními druhy rostlin se liší v závislosti na typu biotopu. Cílem této práce je vyhodnocení invadovanosti povodí Ploučnice v severních Čechách. Hodnoty invadovanosti byly kvantifikovány pro fytocenologické snímky z České národní fytocenologické databáze a pro segmenty břehové vegetace, které byly sledovány při vlastním terénním mapování. Zatížení nepůvodními druhy rostlin zobrazuje deset map, které byly vytvořeny na základě hodnocení míry invadovanosti jednotlivých biotopů v různých nadmořských výškách. Míra invadovanosti byla určena jako podíl nepůvodních druhů a jejich celková pokryvnost, dále byly tyto charakteristiky určeny pro archeofyty a neofyty zvlášť. Druhou možností kvantifikace zatížení bylo použití hodnot počtu invazních neofytů v břehové vegetaci. V každém biotopu byla sledována závislost mezi invadovaností a nadmořskou výškou. V případě signifikantního vztahu byla invadovanost v takovém biotopu odvozena podle vztahu k nadmořské výšce. Pokud se vztah neprojevil jako signifikantní, byla pro určení invadovanosti daného biotopu použita její střední hodnota. Jako nejvíce invadované oblasti v povodí byly určeny západní, severovýchodní a centrální část. Příčinou je výskyt nejvíce invadovaných biotopů jako urbanizovaná území, louky, pastviny, lužní lesy a ruderální...
|
|
|
Hodnocení změn prostupnosti krajiny na příkladu Pražského okruhu
Štambergová, Barbora ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Prostupnost krajiny je klíčová pro přežívání mnohých druhů organismů. V současné době však rychle nárůstá míra fragmentace krajiny a propojenost jednotlivých krajinných elementů klesá. K fragmentaci krajiny nejvíce přispívá výstavba silnic, která s sebou přináší i další nezanedbatelné ekologické dopady. V souvislosti s obnovou prostupnosti krajiny je proto často řešeno zprůchodňování těchto liniových bariér. Výstavba průchodů skrze silnice je častým opatřením, otázkou však stále zůstává, zda je výstavbou těchto objektů dosahováno požadovaných kompenzačních opatření. Praktická část této práce je proto zaměřena na analýzu vybraných průchodů na části Pražského okruhu a zhodnocení jejich využívání. Klíčová slova: Fragmentace krajiny, prostupnost krajiny, ekodukty
|
|
|
Geomorfologické termíny v současných českých učebnicích pro vyšší ročníky víceletých gymnázií a střední školy
Lukášová, Vendula ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
S různými geomorfologickými pojmy se setká každý z nás, je tedy nutné, aby každý člověk znal alespoň základní geomorfologické pojmy. V českých školách je geomorfologie vyučována v rámci hodin zeměpisu. Tato práce studuje geomorfologické pojmy v českých středoškolských zeměpisných učebnicích. Cílem bylo zhodnotit učebnice z hlediska kvantity, ale i kvality výskytu geomorfologických pojmů. Byly vybrány knihy různého zaměření i stáří od roku 1989 určené pro různé typy středních škol. Knihy byly hodnoceny na základě několika kritérií, následně byla provedena jednoduchá statistická analýza. Výsledky práce mohou pomoci středoškolským učitelům rozhodnout se, jakou učebnici použijí pro výuku geomorfologie. Klíčová slova: geomorfologické pojmy, učebnice, hodnocení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti integrace výuky zeměpisu a výtvarné výchovy
Horáková, Petra ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Integrovaná výuka si našla zejména během posledních let svoje místo i na českých školách. S její pomocí dochází k prohlubování znalostí žáků a především k pochopení mezipředmětových vztahů učiva a obecně k lepšímu propojování informací. Vzájemná integrace odborných předmětů a výchov vede zejména k rozvoji klíčových kompetencí žáků. V této práci se zabývám možnostmi integrace geografie a výtvarné výchovy, které nejsou doposud takto komplexně zpracovány. Vzájemné propojení předmětů je možné po stránce obsahové, nebo jako alternativa didaktických her či prostředek rozvoje znalostí a dovedností dítěte. Tato forma integrované výuky má navíc silný motivační účinek a pomáhá rozvíjet řadu klíčových kompetencí. Součástí práce jsou kromě rozboru kurikulárních dokumentů a vyhledávání společných témat zeměpisu a výtvarné výchovy také praktické náměty do hodin geografie a návrhy konkrétních aktivit. Součástí práce je odučená modelová hodina a následné zhodnocení přínosu a účinnosti této výukové metody formou didaktického testu.
|
|
|
Zhodnocení aktuální nabídky programů středisek ekologické výchovy z hlediska potřeb geografického vzdělávání
Klímová, Tereza ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na ekologické výukové programy, kterými lze doplnit výuku geografie ve školách. Výukové programy realizují střediska ekologické výchovy po celé České republice. V práci se čtenář dozví, jak pracují a co všechno nabízejí střediska ekologické výchovy a hlavně o jejich výukových programech. Cílem práce je vybrat z nabídek geograficky zaměřené programy jednotlivých středisek ekologické výchovy. Poté zhodnotit nabídku každého střediska z hlediska počtu nabízených geograficky zaměřených programů, věkové kategorie těch, jimž jsou určeny a forem, kterými probíhají. Provedeno je také zhodnocení podle jednotlivých krajů. Praktickým výstupem práce je seznam geograficky zaměřených programů jednotlivých středisek rozdělený podle krajů a jednotlivých témat. Součástí práce je i krátké pojednání o programech vytvořených společností Fair Trade a simulačních hrách, které jsou v nabídce středisek ekologické výchovy nejčastěji zastoupeny.
|
host ::
RSS.