|
|
Problematika Displaced Persons po druhé světové válce v evropském kontextu z pohledu Československa
Kasíková, Jana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Maršálek, Zdenko (oponent)
Disertační práce se zabývá fenoménem poválečných Displaced Persons, tedy osobami, které byly přemístěny v důsledku událostí druhé světové války. V návaznosti na mezinárodní výzkum problematiky jej nahlíží v československém kontextu, jednak z pohledu, jak se československé orgány k řešení problému postavily, jednak zacílením pozornosti na samotnou skupinu československých Displaced Persons. Soustředí se na spolupráci se západními Spojenci a na území, které jimi bylo po konci války spravováno. Těžištěm práce je rok 1945, tedy období, kdy probíhala intenzivní péče a repatriace Displaced Persons v původně stanoveném pojetí. V samostatné kapitole je předložen vývoj Displaced Persons jako badatelského tématu a základní zkoumané otázky s tím spojené. Druhá část studuje mezinárodní i československé struktury, které zajišťovaly péči o přemístěné, a to v několika časových rovinách. Nejprve je zasazena do dlouhodobého institucionálního i myšlenkového vývoje organizovaná péče vytvořená pro péči o Displaced Persons. Dále je popsáno, jak se v období druhé světové války plánovala i konstituovala spolupráce a síť institucí, které měly přemístěné osoby zahrnout do své kompetence. Vzápětí je sledován vlastní průběh procesu organizace Displaced Persons a jejich repatriace během r. 1945, a to zejména se zaměřením na...
|
|
|
Oceňovaný důstojník, nemilovaný velitel. Bedřich Neumann a československá armáda
Maršálek, Zdenko
Bedřich Neumann se ke kariéře profesionálního důstojníka dostal jako československý legionář v letech první světové války. V meziválečné armádě nepatřil k nejvyšší generalitě, byl ale jedním z nejvíce uznávaných odborníků „vyššího středního velitelského managementu” armády. Strmá kariéra vyústila za druhé světové války během jeho působení zprvu v domácím a poté v zahraničním odboji. Stal se jedním z hlavních cílů komunistické propagandy snažící se oslabit pozici londýnské exilové vlády, a nástup komunistů v roce 1945 jeho kariéru zastavil. Po emigraci v roce 1948 se Neumann – již potřetí v životě – zapojil do boje za svobodu a nezávislost vlasti. Vynikající teoretik a štábní důstojník ovšem dodnes není doceňován a na jeho památce dodnes ulpívají zvláště důsledky cílených pomluv a očerňování komunistické propagandy.
|
|
| |
|
|
Češi totálně nasazení na nucené práce v okupovaném Norsku za druhé světové války
Králová, Gabriela ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Maršálek, Zdenko (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem českých dělníků, kteří byli během druhé světové války nuceně nasazeni nacistickým aparátem Třetí říše na práce v okupovaném Norsku. Cílem je tuto méně známou oblast výzkumu zasadit do širšího historického kontextu a na základě archiválií a dostupných a nově objevených pramenů pak analyzovat životní a pracovní podmínky těchto nedobrovolně pracujících Čechů. První část práce podává komplexní obraz předválečného a nacisty okupovaného Norska a uvádí základní terminologii fenoménu nucené práce. Druhý úsek v krátkosti mapuje situaci v Německu a nastiňuje organizaci nuceného nasazení, přičemž se zaměřuje na všeobecné životní a pracovní podmínky dělníků. Ve třetí části je s ohledem na klíčové prameny podrobně analyzována otázka české pracovní síly na norském území. V rámci závěrečného úseku práce jsou pak představeny statistické údaje a současný pohled obou zainteresovaných zemí (Německo, Norsko) na problematiku nucené práce.
|
|
|
Znovu na „naší” straně. Bývalí příslušníci Wehrmachtu jako vojáci československé exilové armády
Maršálek, Zdenko
Mnozí českoslovenští občané, povolaní k službě v německé branné moci, upadli do zajetí či přímo přeběhli ke Spojencům. Následně řada z nich vstoupila do československé exilové armády. Po válce však byly cíleně marginalizovány význam a konkrétní počty těchto vojáků. Jak ale prokázalo statistické zpracování osobních materiálů, v jednotkách na Východě i na Západě představovali bývalí příslušníci Wehrmachtu jeden z nejdůležitějších rekrutačních zdrojů.
|
|
|
Úvod
Maršálek, Zdenko ; Neminář, Jiří
Úvodní kapitola knihy představuje historii výzkumu fenoménu nucené služby obyvatel okupovaných zemí v německé branné moci. Grantový projekt, jehož výstupem je kniha, je pokračováním a prohloubením tohoto výzkumu. Důraz je kladen na mezinárodní spolupráci a na přeshraniční a transnacionální perspektivy.
|
|
|
Zamlčení vojáci. Národní příběh a marginalizace
Maršálek, Zdenko
Na základě stručného popisu procesů tvorby kolektivní paměti autor představuje fenomén obrazu odboje za druhé světové války. Skutečnost, že řada občanů okupovaných zemí sloužila v německém Wehrmachtu, byla v tomto obrazu cíleně marginalizována, přestože mnozí z dotyčných po svém zajetí vstoupili do exilových armád.
|
|
|
Z nepřátelské do „naší” uniformy. Vojáci wehrmachtu ze Slánska jako dobrovolníci československé zahraniční armády
Maršálek, Zdenko
Studie se zabývá osudy vojáků německé branné moci (Wehrmacht), kteří se stali dobrovolníky československé zahraniční armády v letech druhé světové války. Skutečnost, že na konci války měl každý třetí voják československého vojska na Západě za sebou kratší či delší službu v německé uniformě, neodpovídala propagandisticky utvářenému obrazu zahraničního odboje, a byla proto marginalizována. Barvitost osudů mužů z této skupiny je dokumentovány příkladem čtyř mužů, narozených v tehdejším okrese Slaný mezi roky 1909–1921.
|
|
| |
|
|
Národnostní složení československých vojenských jednotek v zahraničí v letech 1939 - 1945
Maršálek, Zdenko ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Borák, Mečislav (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav českých dějin Historické vědy - české dějiny Zdenko M a r š á l e k ABSTRAKT DIZERTAČNÍ PRÁCE "Česká", nebo "československá" armáda? Národnostní složení československých vojenských jednotek v zahraničí v letech 1939-1945 "Czech", or "Czechoslovak" Army? The ethnic and nationality composition of the Czechoslovak military units-in-exile in 1939-1945 vedoucí práce: prof. PhDr. Jan Kuklík, CSc. (†) PhDr. Jan Gebhart, DrSc. 2014 ABSTRAKT Obecná východiska Jedním z důležitých fenoménů, zvláště aktuální v dnešní a budoucí Evropě, je problém osobní sebeidentifikace jedince v multinárodním a multikulturním prostředí vyššího celku, v konkrétním případě sebeidentifikace národnostní. Jako vhodný konkrétní model výzkumu národnostní identifikace a sebeidentifikace je možné využít příklad československých vojenských jednotek v zahraničí během druhé světové války. Ze všech armád, které tehdy zformovaly různé exilové vlády okupovaných zemí, byly totiž československé jednotky po národnostní stránce zdaleka nejpestřejším vojskem; přesto se problematika jejich národnostního složení dosud nedočkala důkladného odborného zpracování, a to ani co se týče jednotlivých národností, ani národnostní otázky v čs. jednotkách jako celku. Národnostní otázka v zahraničním odboji byla...
|
host ::
RSS.