|
|
Ivan Hrozný v ruském filmu
Filipčenko, Kamilya ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Leshkova, Olga (oponent)
(česky) Práce se zabývá vyobrazením cara Ivana Hrozného a jeho vlády v ruských filmech. Již od počátku působení kinematografického průmyslu v Rusku historická osobnost prvního ruského cara vzbuzovala mezi filmaři zájem. Jedná se o nejsložitější, nejzajímavější, ale také o jednu z nejkrutějších postav světových dějin. V průběhu let se ve filmových snímcích měnil způsob vyobrazení této postavy, a proto za účelem analýzy probíhající transformace obrazu Ivana Hrozného ve filmech byly vybrány snímky z různých období dějin Ruska - carské, sovětské a současné. Téma je tedy uchopeno pomocí diachronní perspektivy. Práce navíc zkoumá, v jakém historickém kontextu se filmoví tvůrci nacházeli a jaké vnější vlivy působily na ně a jejich tvorbu. Jak práce ukáže, většina vybraných filmových snímků se držela negativního obrazu Ivana Hrozného. Pouze za Stalinovy vlády byl obraz moskevského panovníka v mnoha směrech pozměněn, aby lépe vyhovoval ideologickým požadavkům doby.
|
|
|
Image of Foreigner in Moscovian Texts about Time of Troubles of 17th Century
Leshkova, Olga ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkami obrazu cizinců v moskevských textech ze 17. století, popisujících Období zmatků (tzv. Smuty), a specifickými rysy soudobého vnímání vlivu cizinců na duchovní a politický vývoj Moskevského státu v kontextu ideje pravoslavného carství. Jelikož soudobý pohled na cizince je bezprostředně ovlivněn náboženským a historickým myšlením Moskevské Rusi, v práci se rovněž uvádí přehled geneze jeho klíčových konceptů. Pomoci diskurzivní a komparativní analýzy autorka se snažila naplnit následující cíle: 1) rekonstruovat proces geneze náboženského a historického myšlení v Moskevské Rusi do začátku 17. století; 2) pečlivě zanalyzovat různé aspekty vybraných moskevských textů o Smutě z první poloviny 17. století z hlediska pohledu na cizince; 3) zařadit problematiku vnímání cizinců na Rusi do širšího kulturního a historického kontextu, zejména s ohledem na soudobou písemnou a myšlenkovou tradici. Práce se zakládá na pramenech sepsaných během samotné Smuty a pozdějších textech (až do poloviny 17. století), reflektujících události Období zmatků s určitým časovým odstupem, což umožňuje uplatnění komparativního přístupu. Zároveň se používá relevantní sekundární literatura zaměřená na uvedenou problematiku. Klíčová slova: Smuta, Období zmatků, cizineс, literární památky, Moskevská...
|
|
|
Pojetí sovětského období v ruských školních učebnicích po roce 2000
Šolle, Cyril ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Leshkova, Olga (oponent)
Práce se zabývá interpretací sovětského období v soudobých ruských učebnicích dějepisu. Popisuje jejich vývoj a politiku ruské vlády v oblasti dějepisného vzdělávání. Zmiňuji také předchozí období - devadesátá léta a glasnosť. Téma je tedy uchopeno pomocí diachronní perspektivy. Jak práce ukazuje, vývoj mezi obdobími je poměrně jednoznačně definovatelný. Po pluralitě dějepisných výkladů v obdobích glasnosti a devadesátých let dochází pod patronátem Vladimira Putina k tendencím unifikovat učebnicové výklady a k akcentování jejich socializační, tzn. identifikační role pomocí důrazu na patriotické interpretace historických událostí. Učebnicové texty jsem zkoumal prostřednictvím narativní analýzy, které se podrobně věnuji v první části práce. Narativní analýza je v práci využita způsobem, který poukazuje na výše zmíněný vývoj - pomocí metody Haydena Whitea zkoumám socializační potenciál učebnicových výkladů, který sílí se změnami podniknutými po roce 2000. Prostřednictvím další metody rozboru narativu, který akcentuje roli jednotlivých aktérů vyprávění, jsem poukázal na aspekt zdánlivě společný pro všechna období, který spočívá ve "zlidšťování" výkladu. V práci jsem také využil pojmy vztahující se ke kolektivní paměti. Dospěl jsem k názoru, že nelze jednoznačně určit podíl tlaku zdola na učebnicové vládní...
|
|
|
Kozácký mýtus a jeho role ve formování ruského historického vědomí 19. století
Kokuňková, Adriana ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Leshkova, Olga (oponent)
Cílem diplomové práce je zmapovat proměny obrazu kozáků v díle klíčových ruských historiků 19. století a počátku 20. století. Při formulaci tématu autorka vychází z premisy, že kozáci jako výrazná reálie východní Evropy sehráli neobyčejně důležitou roli při formování koncepce ruských dějin v 19. století, tedy v období zrodu moderního, vědeckého historického bádání v ruském prostředí. Při analýze kozáckého mýtu se hodlá soustředit na bezesporu pozoruhodný fakt, že ruská historiografie 19. století a počátku 20. století s kozáctvem obecně i jeho konkrétními představiteli (velitelé prvních organizovaných povstání Kryštof Kosynskyj a Severyn Nalyvajko, hetmani Bohdan Chmelnyckyj, Ivan Vyhovskyj, Petro Dorošenko a Ivan Mazepa) spojovala rozdílné (a někdy zcela protichůdné) historické procesy a role (obrana pravoslaví, na jedné straně jedna z hybných sil při utváření ruského státu a na straně druhé anarchistický, nebezpečný element narušující státní pořádek, zosobnění touhy po svobodném životě či opozice vůči samoděržaví). Největší pozornost v tomto smyslu bude věnovat dvěma hetmanům ukrajinského kozáctva - Chmelnyckému a Mazepovi. V závěru práce vymezí modely a dlouhodobé tendence utváření obrazu kozáků i jejich historické role s ohledem na existenci různých historických škol a zároveň na rozdílné...
|
|
|
Image of Foreigner in Moscovian Texts about Time of Troubles of 17th Century
Leshkova, Olga ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkami obrazu cizinců v moskevských textech ze 17. století, popisujících Období zmatků (tzv. Smuty), a specifickými rysy soudobého vnímání vlivu cizinců na duchovní a politický vývoj Moskevského státu v kontextu ideje pravoslavného carství. Jelikož soudobý pohled na cizince je bezprostředně ovlivněn náboženským a historickým myšlením Moskevské Rusi, v práci se rovněž uvádí přehled geneze jeho klíčových konceptů. Pomoci diskurzivní a komparativní analýzy autorka se snažila naplnit následující cíle: 1) rekonstruovat proces geneze náboženského a historického myšlení v Moskevské Rusi do začátku 17. století; 2) pečlivě zanalyzovat různé aspekty vybraných moskevských textů o Smutě z první poloviny 17. století z hlediska pohledu na cizince; 3) zařadit problematiku vnímání cizinců na Rusi do širšího kulturního a historického kontextu, zejména s ohledem na soudobou písemnou a myšlenkovou tradici. Práce se zakládá na pramenech sepsaných během samotné Smuty a pozdějších textech (až do poloviny 17. století), reflektujících události Období zmatků s určitým časovým odstupem, což umožňuje uplatnění komparativního přístupu. Zároveň se používá relevantní sekundární literatura zaměřená na uvedenou problematiku. Klíčová slova: Smuta, Období zmatků, cizineс, literární památky, Moskevská...
|
|
|
Obraz Borise Godunova a jeho vlády v historických vyprávěních o Smutě první poloviny 17. století
Steinbergerová, Petra ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Leshkova, Olga (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je zkoumání obrazu Borise Godunova a jeho vlády na materiálu vybraných ruských historických vyprávění o Smutě první poloviny 17. století. Práce se věnuje pramenné základně a přibližuje vybrané písemné památky i jejich autory. Dále je za využití relevantní sekundární literatury stručně charakterizováno samotné období přelomu 16. a 17. století. Tato epocha, známá pod názvem Smuta nebo Období zmatků, se stala fenoménem, který se výrazným způsobem zapsal do ruských dějin a stal se tématem nejen pro jeho současníky, ale i pro další generace badatelů. Na základě daných literárních památek je následně přiblížena charakteristika Borise Godunova a jsou vytyčeny jednotlivé mezníky jeho působení u dvora i samotného panování, se kterými se můžeme v historických vyprávěních setkat. Klíčová slova Boris Godunov, Smuta, Samozvanci, Ivan IV. Vasiljevič, Fjodor I. Ivanovič, Rusko, Ivan Timofejev, Avraamij Palicyn
|
host ::
RSS.