|
|
Historie kaplanství v ČR a profesní postavení nemocničního kaplana dnes
Kašparová, Kateřina ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce se pokouší o vhled do služby nemocničního kaplana v České republice. Seznamuje nás s počátky svého pramene v Bibli a historii v Evropě, kdy péče o nemocné byla v kompetenci církve do doby, kdy se stávala povinností i státní. Vzhledem ke vzniku sociálního systému bylo nutné vytvořit funkční zákony a vládní nařízení, které se ve stručnosti snažím vypsat v rámci působení církve a státu. Tím, že je tato práce psaná na Husitské teologické fakultě, je doplněna historií sociální a charitativní péčí v rámci Církve československé husitské. Celá práce je ve své druhé části doplněna kvalitativním výzkumem soustředícím se na překážky a pohled nemocničních kaplanek a farářů CČSH působících v nemocničním prostředí.
|
|
|
Pojetí spásy u Řehoře z Tours a Eusebia z Caesareje
Holeček, Adam ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komparací teologických přístupů klasiků, jakož jsou Eusebius z Caesareje a Řehoř z Tours. Cílem byla komparace jejich pojetí spásy v dané historické době a zjištění, zdali mezi nimi panuje nějaký vztah. Výsledku bylo dosaženo na základě důkladného přezkoumání obou děl. Samotný výsledek zní: Oba autoři mají identický pohled na to, kdo je spásnou silou v jejich časovém období. Avšak Řehoř k tomuto závěru došel na základě toho, že Eusebiova říše, v jeho době byla již zaniklá a byla pouhým stínem své bývalé slávy.
|
|
|
Dějiny NO ČCSH Vodňany v letech 1925 - 1990
Kissová, Edita ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl podat stručně zdokumentovanou historii náboženské obce CČSH Vodňany v letech 1925 až 1990. Svědectví o vzniku a existenci náboženské obce je uvedeno obecnou historií města Vodňany. Následuje předpoklad pro založení náboženské obce CČSH. Město Vodňany se po první světové válce vyznačovalo velkou nákloností k reformaci katolické církve. Založení náboženské obce nové církve CČSH se neslo v duchu velké radosti z nových začátků. Ty byly ihned vystřídány povinnostmi při výstavbě budovy sboru a následnými komplikacemi se splácením nákladů na stavbu. Studie se věnuje také architektuře sboru. Členové náboženské obce byli aktivní. Věnovali se nejen fungování obce, ale také rozvíjeli kulturní (divadelní) a sportovní aktivity. O těchto aktivitách vypovídá nejvíce svědectví Jednoty mládeže CČSH Vodňany a divadelního spolku Zeyer. S příchodem druhé světové války se činnost náboženské obce omezila na to nejnutnější. Poválečná léta znamenala nabrání nového dechu, avšak vzpamatování z války nevydrželo dlouho. Příchod totalitního režim s sebou nesl novou vlnu omezování na svobodách jedinců a společenstvích. Církevních obzvláště. Náboženská obec se udržela po celou dobu tohoto režimu. V padesátých letech se zdařilo zrealizovat v prostorách Husova sboru výstavu Petra Chelčického k 500....
|
|
|
Anežka Česká - život a dílo
Samcová, Lucie ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Anežka Česká - život a dílo" se zaobírá životem a konáním sv. Anežky České. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších českých světic. Přestože pocházela z královské rodiny, neváhala vzdát se veškerého bohatství a vstoupit do kláštera, kde žila v chudobě podle přísných pravidel. Hluboce milovala své bližní a pečovala o potřebné. První kapitola popisuje dobu, ve které se Anežka narodila, ve které žila a ve které zemřela. Je to vláda posledních Přemyslovců na českém trůně, a to vláda Přemysla Otakara I., Václava I., Přemysla Otakara II. a počátky vlády Václava II. Druhá kapitola se již věnuje samotné Anežce. Jako malá Anežka doma moc nepobyla, nejvíce času trávila v klášterech a na rakouském dvoře, kam byla poslána kvůli plánovanému sňatku. Zasnoubena byla z politických důvodů hned několikrát, ke sňatku však nikdy nedošlo. Kapitola pokračuje vztahem Anežky k františkánství, její snahou o reformu řehole a stručným popisem privilegia chudoby. Třetí kapitola je nejrozsáhlejší. Věnuje se osobám, které Anežku ovlivnily, konkrétně se jedná o sv. Františka z Assisi, sv. Kláru, sv. Alžbětu Durynskou a sv. Hedviku Slezskou. Dále se kapitola věnuje Anežčině stavební činnosti. Nejdříve je stručně popsán gotický sloh, poté následuje založení špitálu, kde je také zmíněn Rytířský řád křížovníků s...
|
|
| |
|
|
Zdislava z Lemberka - život a dílo
Soukupová, Michala ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Zdislava z Lemberka - život a dílo" se zabývá celým životem a činností sv. Zdislavy z Lemberka na základě dostupných informací, které podává dosavadní odborná literatura. Snaží se i na základě informací o její rodině, zejména pak o její matce Sibyle z Křižanova a manželu Havlovi z Lemberka, vytvořit ucelený přehled o jejím mnohotvárném životě, činnosti a službě pro český národ. Snaží se potvrdit tezi, že ačkoliv o Zdislavě z Lemberka není dochováno mnoho přímých informací, jistě pro svou dobu představovala výjimečnou osobnost s jedinečnými charakteristickými rysy. První kapitola této práce popisuje dobu středověkých Čech, v níž Zdislava z Lemberka žila a představovala se tehdejšímu českému národu. Druhá kapitola se věnuje církevním řádům, zejména pak dominikánskému řádu, s kterým je Zdislava z Lemberka dodnes spojována. Třetí kapitola se zaobírá životem Zdislaviných rodičů a manžela a jejich působením v českém prostředí, které spojuje i s osobností Zdislavy. Čtvrtá kapitola zachycuje Zdislavu z Lemberka a její životní cestu. Zaměřuje se na její církevní a sociální činnost, její roli jako ženy v rodinném i veřejném životě a procesy, které vedly k jejímu blahořečení a svatořečení. Pátá kapitola se krátce věnuje Zdislavině současnici sv. Anežce České a její komparaci se Zdislavou. Je...
|
|
|
Tábor 1420 - 1453
Barták, Zdeněk ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Cílem mé práce bylo představit Tábor, město, které bylo i přirozeným centrem stejnojmenného svazu spojeného od svého vzniku s husitským hnutím. Dále porovnat jednotlivé etapy vývoje politického, vojenského a duchovního, protože Tábor, v období let 1420-1453, byl nábožensky nejradikálnějším, díky vlivu heretických pikartských sekt, proudem husitské konfese. Založením vlastní církevní organizace svou výjimečnost potvrdil, ale již nedokázal své představy v oblasti věrouky prosadit v rámci celého husitského společenství, které nemělo zájem rozejít se s katolickou církví. Táborské vojenství spojené se jmény dvou vynikajících vojevůdců, ale také státníků Jana Žižky a Prokopa Holého, je dodnes symbolem odkazu a velikosti husitského období, které dokázalo fyzicky odolat pěti křížovým výpravám katolické Evropy. Politický odkaz Tábora je spojen s diplomatickým vítězstvím počínaje úmluvami v Chebu, až přijetím kompaktát, které potvrdily možnost volby svobodného křesťanského vyznání. Historie Tábora a ani husitství nebude nikdy uzavřena, protože v ní zůstává ještě mnoho otazníků, mnoho nejasností, které si zaslouží dalšího výzkumu a bádání jako odkazu pro celou naši dnešní společnost, neboť základy demokracie a národního sebevědomí a svobody byly položeny v rámci husitského období.
|
|
|
Politická filozofie Hannah Arendtové (politická kultura a občanská společnost v politické filozofii Hannah Arendtové)
Kuznetsova, Valentina ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Svobodová, Zuzana (oponent) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Hlavním cílem disertační práce "Politická filozofie Hannah Arendtové (politická kultura a občanská společnost v politické filozofii Hannah Arendtové)" výzkum a analýza politické filosofie Hannah Arendtové a následné kritické přehodnocení.V první kapitole jde o myšlení Hannah Arendtové. Na příkladě pojmů "předběžné porozumění" "původ" Arendtová ukazuje na způsob myšlení, které se nazývá tranzitivním. ámci tohoto myšlení nemyslí o něčem, ale myslí něco. Tímto vstupuje do problematiky věci. Tranzitivnost filosofie M. Heideggera spočívá v "myslícím čtení" filosofických textů, proniknutí do samého myšlení. Hannah Arendtová prodloužila tradici myslícího čt ní Heideggera, které lze vidět na příkladě použití Arendtovou pojmů natality, ἀρχή Příčinu banality zla Arendtová vidí v neschopnosti myslet. Problém banalit sí s myšlením. Druhá kapitola se jmenuje "Kultura a politika", ve které je propojeno myšlení Heideggera o polis a úvahy Arendtové o politické sféře. Problém totalitarismu je řešen otázkami kolektivní odpovědností a paradoxem lidských práv. Třetí kapitola se jmenuje "Totalitarism v ruské filosofické tradici (Hannah Arendtová a rušti filosofové)". Ve své práci Arendtová cituje ruské filozofy Berďajeva a Fedotova. V filosofii ruských myslitelů se nachází klíč k pochopení totalitního systému v KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Utrakvismus a pravoslaví
Jukl, Jakub ; Wernisch, Martin (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent) ; Boček, Pavel (oponent)
V naší práce se budeme zabývat vztahy českých husitů a utrakvistů k pravoslavné církvi. O tomto tématu bylo mnoho napsáno, ale my bychom se na ně chtěli podívat přísně vědecky. Nejprve uvedeme representativní přehled názorů, podle nichž byl Hus a husité pokračovateli cyrilometodějského pravoslaví na našem území. Podíváme se, zda je tato teorie oprávněná. Dále zjistíme, zda je možné považovat za pravoslavného Jana Husa a Jeronýma Pražského. Pokusíme se to zjistit na základě jejich spisů a zpráv o jejich životě. Zároveň se budeme snažit odpovědět na otázku, zda je možno tyto dva "kostnické mučedníky" považovat za pravoslavné světce. Zjistíme také, nakolik hrála pravoslavná praxe podávání pod obojí roli při zavedení laického kalicha Jakoubkem ze Stříbra. Podobně se zastavíme u téže otázky ohledně podávání eucharistie dítkám. Pozornost věnujeme také úctě sv. Cyrila a Metoděje u husitů. Rozebereme i husitskou eklesiologii, zejména ty její části, které by mohly objasnit vztah husitů k pravoslavné církvi. A podíváme se také na to, jak se tento vztah v praxi projevoval - např. zájmem o východní církev či svěcením kněží pravoslavnými biskupy. Pokusíme se zjistit, zda ke kontaktu husitů s pravoslavnými křesťany nedošlo také při příchodu vojska Zikmunda Korybutoviče do českých zemí. Velkou pozornost budeme věnovat...
|
|
|
Adversus nationes Arnobia ze Sikky a Octavius Minucia Felixe
Říhová, Ladislava ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Šafin, Ján (oponent) ; Pokorný, Petr (oponent)
Africký učitel rétoriky Arnobius ze Sikky, žijící na přelomu 3. a 4. stoletní, patří k méně známým křesťanským autorům. Právě on je autorem latinsky psané apologie křesťanství Adversus nationes. Jeho spis poutá především zájem filologů a historiků starověku, obsahuje totiž velké množství látky mytologického charakteru. Cílem této práce pak je představit Arnobia nejen jako pramen pohanské teologie, ale také jako křesťana a svědka komplikované nábožensko - politické situace křesťanství v době před milánským ediktem, konkrétně v čase Diokleciánova pronásledování křesťanů. Vzhledem k nutnosti práce s původními texty obsahuje práce také první český překlad Arnobiovy apologie.
|
host ::
RSS.