Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 42 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pracovně motivační dopady návrhů daňových změn na zaměstnance
Kalíšková, Klára ; Münich, Daniel ; Šoltés, Michal
V této studii analyzujeme dopady změn daní a povinných odvodů zaměstnanců, tak jak je navrhuje vládní konsolidační balíček představený v květnu 2023. Detailně se věnujeme i dopadům omezení slevy na manžela či manželku s nízkými příjmy. Zatímco existující analýzy se soustředí především na vyčíslení přerozdělovacích efektů a dopadů na daňový výnos, naše analýza sleduje i proměnu motivací k práci, tedy motivace pracovat či nepracovat a motivace pracovat více nebo méně. Ukazujeme, jak návrh změní průměrné, mezní a participační daňové sazby. Zatímco průměrná daňová sazba vypovídá o daňovém zatížení příjmů a říká, jaká část nákladů práce je odváděna ve formě daní a odvodů, další dva ukazatele souvisejí s motivací pracovat. Mezní daňová sazba popisuje motivaci pracovat více nebo méně hodin a participační daňová sazba motivaci k participaci na trhu práce (nebo naopak k odchodu z něj). Poskytujeme tedy tzv. ex ante analýzu očekávaných dopadů vládního balíčku na míru zdanění různých skupin obyvatel a jejich pracovní motivace. Ex post analýzu behaviorálních efektů tohoto balíčku, tedy jeho dopadů na participaci na trhu práce nebo počet odpracovaných hodin, přirozeně není možné provést před samotnou implementací daňových opatření.
Jak zachránit státní rozpočet a napravit nedostatky v danění příjmů? Modelování dopadů změn daně z příjmu fyzických osob (zaměstnanců)
Prokop, D. ; Kalíšková, Klára ; Šoltés, Michal ; Münich, Daniel ; Ostrý, M.
Strukturální deficit státního rozpočtu je z části tvořen výpadkem daňových příjmů za cca 150 miliard Kč od roku 2020. Pro stabilizaci veřejných financí je třeba kromě reforem výdajů zacelit maximum těchto daňových ztrát. Příjmy lze ale posilovat i jinak než zdaněním zaměstnanců. Jinými typy daní lze odhadem vybrat 70 až 115 miliard Kč. Navržené změny DPFO (daň z příjmu fyzických osob) tak musí dorovnávat očekávaný výběr z dalších zdrojů a reagovat na další specifika nastavení daně z příjmu v ČR. Tím je mimo jiné malá progrese a existence řady slev, které nemohou plně čerpat lidé s nižšími příjmy. To vede k relativně vysokému zatížení nízkopříjmových zaměstnanců při omezeném výběru DPFO.
Is longer maternal care always beneficial? The impact of a four-year paid parental leave
Bičáková, Alena ; Kalíšková, Klára
We study the impact of an extension of paid family leave from 3 to 4 years on child long-term outcomes. Using a difference-in-differences design and comparing the first-affected with the last-unaffected cohorts of children, we find that an additional year of maternal care at the age of 3, which primarily crowded out enrollment into public kindergartens, had an adverse effect for children of loweducated mothers on human capital investments and labor-market attachment in early adulthood. The affected children were 12 p.p. more likely not to be in education, employment, or training (NEET) at the age of 21-22. The impact on daughters was larger and driven by a lower probability of attending college and higher probability of home production. Sons of low-educated mothers, on the other hand, were less likely to be employed. The results suggest that exposure to formal childcare may be more beneficial than all-day maternal care at the age of 3, especially for children with a lower socio-economic background.
Kompenzace ztráty příjmů v pandemii covid-19: vítězové a poražení
Kalíšková, Klára ; Zapletalová, Lucie
Ve studii analyzujeme zacílení příjmově kompenzačních nástrojů přijatých českou vládou v reakci na pandemii onemocnění covid-19 na různé skupiny domácností. Ukazujeme, jaký podíl celkových nákladů na kompenzační opatření byl zacílen na nejzasaženější skupiny obyvatel. I přes značné náklady státu na kompenzaci snížení příjmů domácností dopadla pandemie podstatně tíživěji na chudší vrstvy společnosti. Tento fakt se může v budoucnu projevit v prohloubení existujících problémů se zadlužeností, exekucemi nebo postižením dětí chudobou.\n
Chudoba a sociální dávky v sociálně vyloučených lokalitách
Federičová, Miroslava ; Kalíšková, Klára ; Zapletalová, Lucie
Studie prezentuje unikátní analýzu životních podmínek osob a domácností v sociálně vyloučených lokalitách (SVL) z hlediska jejich příjmů a ohrožení chudobou ve srovnání s běžnou populací. Zvláštní pozornost věnujeme míře využívání sociálních dávek a jejich účinnosti při snižování míry chudoby. Analýza je založena na unikátních datech z šetření životních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách (SVL-SILC), provedeného v roce 2020 Agenturou pro sociální začleňování Ministerstva pro místní rozvoj a z dat šetření „Životní podmínky“ (EU-SILC) Českého statistického úřadu z roku 2020.
Spočítali jsme za vás: dopady zrušení superhrubé mzdy, snížení odvodů na sociální pojištění a zavedení daňových prázdnin
Kalíšková, Klára ; Šoltés, Michal
Poslední rok přinesl mnoho změn ve zdanění práce v České republice. Daňové zákony přijaté v prosinci 2020 a červenci 2021 sníží příjmy veřejných rozpočtů v roce 2022 přibližně o 116 mld. Kč. Zaměstnanci tak v tomto roce odvedou na dani z příjmu méně než polovinu toho, kolik by odvedli bez přijatých daňových změn. Odvodové zatížení zaměstnanců se snížilo u všech příjmových skupin, nízkopříjmový zaměstnanci však z koláče úspor získají disproporčně méně. Zaměstnanci v nízkopříjmové pětině ušetří v letošním roce v průměru 500 Kč měsíčně, zatímco ti ve vysokopříjmové pětině v průměru 4 000 Kč měsíčně. Přijaté daňové zákony výrazně zvýšily podíl zaměstnanců, kteří platí nulovou nebo zápornou daň z příjmu (tedy pobírají tzv. daňový bonus na děti). Prostor pro další snižování daně z příjmu je tak již omezený, obzvláště u poplatníků, kteří čerpají slevu na dani na dítě a na manželku/la s nízkým příjmem.
Maminka, nebo školka? Dopady prodloužení čerpání rodičovského příspěvku na budoucí vzdělání a pracovní uplatnění dětí
Bičáková, Alena ; Kalíšková, Klára ; Zapletalová, Lucie
Ve studii kvantifikujeme dopady doby pobírání rodičovského příspěvku na dosažené vzdělání a budoucí uplatnění na trhu práce dotčených dětí ve věku 21–22 let. Zkoumaná reforma rodičovského příspěvku z roku 1995 v Česku prodloužila možnou dobu čerpání příspěvku ze 3 na 4 roky. Prodloužení pobírání příspěvku však nedoprovázelo prodloužení doby garance původního pracovního místa matky, nedovolovalo její výraznější zapojení na trhu práce, a znamenalo tedy další rok celodenní péče o dítě.
Career-breaks and maternal employment in CEE countries
Bičáková, Alena ; Kalíšková, Klára
Post-birth career breaks and their impact on mothers’ labor market outcomes have received considerable attention in the literature. However, existing evidence comes mostly from Western Europe and the US, where career breaks tend to be short. In contrast, Central and Eastern European (CEE) countries, where post-birth career interruptions by mothers are typically much longer, have rarely been studied. In the first part of this study, we place CEE countries into the EU context by providing key empirical facts related to the labor market outcomes of mothers and the most important factors that may affect them. Besides substantial differences between CEE countries and the rest of the EU, there is also large heterogeneity within CEE itself, which we explore next. In the second part, we review the main family leave and formal childcare policies and reforms that have occurred in CEE countries since the end of Communism and provide a comprehensive survey of the existing scientific evidence of their impact on maternal employment. While research on the causal impacts of these policies is scarce, several important studies have recently been published in high-impact journals. We are the first to provide an overview of these causal studies from CEE countries, which offer an insightful extension to the existing knowledge from Western Europe and the US.
Aktivní politika zaměstnanosti a její efekty na nezaměstnanost v regionech České republiky
Kalíšková, Klára ; Flek, Vladislav (vedoucí práce) ; Fialová, Kamila (oponent)
Aktivní politika zaměstnanosti je široce využívaným nástrojem, který slouží ke zvýšení efektivity trhu práce a řádné zaměstnanosti. Její skutečné dopady na situaci na trhu práce však nejsou jednoznačné. I přes rozsáhlou literaturu zabývající se efektivitou nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) neexistuje jednoznačný závěr o tom, které programy aktivní politiky zaměstnanosti jsou účinné a do jaké míry. Efektivita aktivní politiky zaměstnanosti totiž závisí na mnoha okolnostech včetně charakteristik daného nástroje a charakteristik trhu práce, na kterém je implementován. Rozhodnutí ohledně míry využívání příslušných nástrojů APZ by tedy měla být založena na kvalitní a systematické evaluaci dopadů těchto nástrojů v podmínkách příslušného trhu práce. V České republice není prozatím systém pravidelného hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaveden, potřeba hodnocení programů APZ je však v situaci současné hospodářské krize ještě závažnější. Rigorózní práce nabízí teoretickou i empirickou analýzu efektivity aktivní politiky zaměstnanosti. Teoretická analýza představuje ucelený model trhu práce, který vychází z poznatků dosavadní literatury a umožňuje identifikovat makroekonomické efekty programů aktivní politiky zaměstnanosti na agregátní veličiny trhu práce. Druhá část práce představuje...
Aktivní politika zaměstnanosti a její efekty na nezaměstnanost v regionech České republiky
Kalíšková, Klára ; Flek, Vladislav (vedoucí práce) ; Fialová, Kamila (oponent)
Aktivní politika zaměstnanosti je široce využívaným nástrojem, který slouží ke zvýšení efektivity trhu práce a řádné zaměstnanosti. Její skutečné dopady na situaci na trhu práce však nejsou jednoznačné. I přes rozsáhlou literaturu zabývající se efektivitou nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) neexistuje jednoznačný závěr o tom, které programy aktivní politiky zaměstnanosti jsou účinné a do jaké míry. Efektivita aktivní politiky zaměstnanosti totiž závisí na mnoha okolnostech včetně charakteristik daného nástroje a charakteristik trhu práce, na kterém je implementován. Rozhodnutí ohledně míry využívání příslušných nástrojů APZ by tedy měla být založena na kvalitní a systematické evaluaci dopadů těchto nástrojů v podmínkách příslušného trhu práce. V České republice není prozatím systém pravidelného hodnocení aktivní politiky zaměstnanosti zaveden, potřeba hodnocení programů APZ je však v situaci současné hospodářské krize ještě závažnější. Diplomová práce nabízí teoretickou i empirickou analýzu efektivity aktivní politiky zaměstnanosti. Teoretická analýza představuje ucelený model trhu práce, který vychází z poznatků dosavadní literatury a umožňuje identifikovat makroekonomické efekty programů aktivní politiky zaměstnanosti na agregátní veličiny trhu práce. Druhá část práce představuje empirickou...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 42 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.