Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Immunomodulatory and differentiation properties of MSCs in a mouse model of the injured cornea and retina
Kössl, Jan ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Vištejnová, Lucie (oponent) ; Heissigerová, Jarmila (oponent)
Kmenové buňky obecně představují potenciál pro léčbu řady onemocnění a poruch, které jsou v dnešní době léčitelné pouze obtížně nebo s řadou vedlejších účinků. Mezi dnes velmi zkoumané kmenové buňky patří námi použité mezenchymální kmenové buňky (MSCs, mesenchymal stem cells). MSCs mají značný imunomodulační a regenerační potenciál pro terapii degenerativních poruch a závažných poškození různých částí oka nebo i dalších orgánů. Stejně tak by jejich aplikace mohla sloužit jako podpůrná léčba při transplantacích rohovky a jiných zánětlivých stavech oka. Při studiu těchto imunomodulačních vlastnosti MSCs jsme se zaměřili především na jejich schopnost diferenciace v buňky různých tkání (v našem případě rohovkového epitelu a sítnice), produkci imunomodulačních molekul v zánětlivém prostředí, schopnosti migrace do místa poškození a jejich lokální protizánětlivé, regenerační a antiapoptotické působení. Terapeutické účinky MSCs jsme testovali na myším modelu poškození povrchu oka, modelu degenerace sítnice a mechanismus tohoto účinku jsme testovali v in vitro modelech s explantáty těchto tkání. Při léčbě závažných poškození rohovky je již používána terapie pomocí limbálních kmenových buněk. Tato léčba je však vhodná pouze pro určité malé procento pacientů, u kterého je potřeba tyto kmenové buňky získat ze...
Úloha přirozených lymfoidních buněk při infekci virem chřipky
Mouyabi, Flaviancia ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Kössl, Jan (oponent)
Přirozené lymfoidní buňky (ILC - innate lymphoid cell) představují nedávno objevenou skupinu buněk přirozené imunity. Nemají antigenně specifické receptory, ale mohou být aktivovány pomocí cytokinů podobně jako T lymfocyty. ILC hrají klíčovou roli v regulaci zánětu, opravě tkání, regulaci komenzálních bakterií, antiinfekční imunitě a v regulaci tkáňové homeostázi. Přítomnost myších a lidských ILC může být v plicích detekovatelná jak v průběhu chřipkové infekce, tak po ní, kdy se ILC podílejí na reparaci poškozeného plicního parenchymu. Ať už přímo, nebo nepřímo, ILC poskytují ochranu proti virovým infekcím sekrecí cytokinů a spoluprací s dalšími buňkami (např. T lymfocyty, makrofágy). Je tedy zřejmé, že plicní ILC jsou důležité při imunitních odpovědích a v tkáňové homeostázi, ale pro plné porozumění jejich úlohy budou zapotřebí další studie zabývající se tímto tématem. Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat tyto buňky, zaměřit se na jejich funkci v plicích a popsat jejich roli v průběhu chřipkové infekce.
Funkcionalizovaná nanovlákna na bázi chitosanu pro zrychlenou regeneraci měkkých tkání
Bazikov, Philipp ; Filová, Eva (vedoucí práce) ; Kössl, Jan (oponent)
Pro zlepšení regenerace měkkých tkání byly vyvinuty kryty ran obsahující nanovlákna různého složení a funkčních vlastností. Tato práce se věnuje chitosanu a složeným nosičům s obsahem chitosanu. Porézní nanovlákenné materiály založené na chitosanu se jeví jako velice slibné pro regeneraci měkkých tkání. Vzhledem k vysokému počtu aminoskupin na řetězcích jsou vlastnosti chitosanu závislé na pH prostředí. To činí z chitosanových nanovláken slibné nosiče pro dodávání látek. V této práci jsou uvedeny příklady různých modifikací nanovláken. Pro zvýšení jejich účinnosti a urychlení regenerace měkkých tkání jsou nanovlákna funkcionalizována bioaktivními látkami různých typů: antimikrobiální, analgetické léčivé látky, růstové faktory atd. Pro stabilizaci nanovláken ve vodném prostředí (a současné zlepšení fyzikálních vlastností) se nanovlákna síťují pomocí glutaraldehydu, glyoxalu, genipinu nebo vyšší teplotou. Chitosan se používá k inhibici tvorby fibrózní tkáně při hojení ran a k podpoře růstu a diferenciace buněk. Byla prokázána antimikrobiální účinnost komplexu chitin-glukan s nanovlákny pro hojení ran. Rekonstrukce hlubších ran, v nichž jsou poškozené pokožka a měkké tkáně, vyžaduje prostorovou rekonstrukci a stimulaci regeneračních procesů v celém objemu defektu. V tomto případě je navíc vhodné...
Use of the nanofiber scaffold for transfer of stem cells onto the injured ocular surface in mouse experimental model
Kössl, Jan ; Zajícová, Alena ; Heřmánková, Barbora ; Javorková, Eliška ; Boháčová, Pavla ; Holáň, Vladimír
Corneal damage is one of the most common causes of impaired vision or even blindness. When the injury is more extensive and the limbal region is involved, the natural regeneration of the cornea is not sufficient. Such damage can lead to the limbal stem cell deficiency (LSCD). The only option for LSCD treatment is transplantation of the limbal tissue or a transfer of limbal stem cells (LSCs) cultured from the healthy eye. The allogenic transplantation of the limbus or cultivated LSCs with a systemic administration of immunosuppressive drugs is needed in the case of bilateral LSCD. Nevertheless, the cell therapy is very promising approach for LSCD treatment. Transplantation of mesenchymal stem cells (MSCs) seeded on an appropriate scaffold turned out to be a suitable therapy of the LSCD. In our experimental model of LSCD we use nanofiber scaffold for MSC and LSC cultivation and for transplantation of these cells onto the chemically injured mouse eye. MSCs have immunosuppressive and immunomodulatory properties. We showed that MSCs have the ability to inhibit production of molecules associated with the inflammation and support epithelial regeneration in the damaged cornea. These inhibitory properties were confirmed in both in vitro and in vivo mouse model. Results thus showed beneficial effects of stem cell transplantation for murine corneal healing and for suppression of a local immune reaction which can impede the healing process. Such similarity of in vivo and in vitro results allows us further experiments to clarify mechanisms of MSC regenerative and healing properties after the transplantation onto the injured cornea.
Nanofiber scaffolds for local delivery of stem cells and immunosuppressive drugs for therapeutic purposes
Zajícová, Alena ; Kössl, Jan ; Heřmánková, Barbora ; Boháčová, Pavla ; Holáň, Vladimír
Cell-based therapy of local tissue injuries or damages requires application of stem cells and inhibition of harmful inflammatory reaction which could impede the healing process. To increase the effectiveness of this therapy, a local administration of drugs can avoid their side effects associated with a systemic treatment. A local therapy requires suitable carriers, which can transfer the cells and drugs to the site of injury. As a promising carriers turned out nanofiber scaffolds prepared by electrospinning technology from various types of polymers. The main advantage of this technology is a possibility to define properties of nanofiber scaffolds, optimal for the growth and transfer of stem cells, and which could incorporate various types of immunosuppressive drugs. Here we describe the formation and use of nanofiber scaffolds prepared by needleless electrospinning technology from poly (L-lactic acid) (PLA) which are loaded with immunosuppressive drug Cyclosporine A (CsA). We show that CsA-loaded nanofibers effectively and selectively inhibit proliferation of activated T cells and suppress the production of T cell cytokines in vitro. Simultaneously, these nanofiber scaffolds enable growth of mesenchymal stem cells (MSCs) and thus can serve as stem cell carriers. Moreover, using an experimental mouse model of skin transplantation, we showed that covering skin allografts with MSC-seeded and CsA-loaded nanofibers significantly inhibited the local production of pro-inflammatory cytokines IL-2, IL-17 and IFN-gamma, and supported healing. Thus, nanofiber scaffolds seeded with stem cells and loaded with CsA can serve as carriers of cells and drugs for a local cell therapy and for simultaneous effective immunosuppression.
Proapoptotické a antiapoptotické vlastnosti mezenchymálních kmenových buněk
Benešová, Iva ; Kössl, Jan (vedoucí práce) ; Anděra, Ladislav (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (mesenchymal stem cells, MSC) různými mechanismy ovlivňují nejen okolní buňky, ale i fungování celého organismu. Vedle dobře známých imunomodulačních vlastností jsou MSC schopny za různých podmínek vyvolat apoptózu nebo jí zabránit, a to jak u nádorových, tak i imunitních buněk. Antiapoptotickými účinky jsou schopny ochránit i další typy buněk. Není pravidlem, že ochrana před apoptózou má vždy pozitivní efekt a naopak. Přesné porozumění účinků MSC na apoptózu by přineslo výrazný pokrok v potenciální aplikaci MSC a usnadnění léčby u velké řady onemocnění. MSC jsou vystavovány oxidativnímu stresu, hypoxii a prostředí s velkým množstvím proapoptických faktorů, což zapříčiňuje jejich senescenci a apoptózu. Nebýt ale tohoto prostředí, nedošlo by k aktivaci všech vlastností MSC. V současné době je veden intenzivní výzkum k prodloužení přežívání MSC, neboť by tím došlo i ke zlepšení případné biologické léčby. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky, apoptóza, biologická léčba
Úloha přirozených lymfoidních buněk při infekci virem chřipky
Mouyabi, Flaviancia ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Kössl, Jan (oponent)
Přirozené lymfoidní buňky (ILC - innate lymphoid cell) představují nedávno objevenou skupinu buněk přirozené imunity. Nemají antigenně specifické receptory, ale mohou být aktivovány pomocí cytokinů podobně jako T lymfocyty. ILC hrají klíčovou roli v regulaci zánětu, opravě tkání, regulaci komenzálních bakterií, antiinfekční imunitě a v regulaci tkáňové homeostázi. Přítomnost myších a lidských ILC může být v plicích detekovatelná jak v průběhu chřipkové infekce, tak po ní, kdy se ILC podílejí na reparaci poškozeného plicního parenchymu. Ať už přímo, nebo nepřímo, ILC poskytují ochranu proti virovým infekcím sekrecí cytokinů a spoluprací s dalšími buňkami (např. T lymfocyty, makrofágy). Je tedy zřejmé, že plicní ILC jsou důležité při imunitních odpovědích a v tkáňové homeostázi, ale pro plné porozumění jejich úlohy budou zapotřebí další studie zabývající se tímto tématem. Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat tyto buňky, zaměřit se na jejich funkci v plicích a popsat jejich roli v průběhu chřipkové infekce.
Lokální produkce cytokinů po léčbě poškozeného povrchu oka pomocí kmenových buněk
Kössl, Jan ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Kovář, Marek (oponent)
Poškození rohovky je jednou z nejčastějších příčin zhoršeného zraku nebo slepoty. Pokud je poškození oka rozsáhlé a zasahuje do oblasti limbu, niky limbálních kmenových buněk (limbal stem cells, LSC), dochází k jejich deficienci a tím ke ztrátě schopnosti přirozené regenerace rohovky. Dochází k invazi spojivkového epitelu, k zánětu a neovaskularizacím a rohovka se postupně stává neprůhlednou. Samotná transplantace rohovky k léčbě nestačí. Navíc při poškození obou očí je nutná transplantace limbu nebo LSC od alogenního dárce a takový zákrok je nutný podpořit systémovým a lokálním podáním imunosupresivních léků, které mají rozsáhlé vedlejší účinky. Nalezením vhodné autologní buněčné náhrady by bylo možné dávky imunosupresiv vysadit a tím tyto vedlejší účinky odstranit. Mesenchymální kmenové buňky (mesenchymal stem cells, MSC) představují vhodnou alternativu z důvodu svých imunomodulačních a diferenciačních vlastnostní. Z tukové tkáně nebo kostní dřeně lze získat dostatečné množství MSC. Naším cílem bylo sledovat lokální produkci cytokinů a dalších molekul spojených se zánětem po chemickém poškození myší rohovky a po léčbě kmenovými buňkami transplantovanými pomocí nanovlákenného nosiče na poškozený povrch oka. Porovnali jsme terapeutický účinek transplantovaných MSC, izolovaných z tukové tkáně nebo...
Možnosti využití kmenových buněk pro léčbu poškození povrchu oka
Kössl, Jan ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Poškození očního povrchu představuje jednu z nejčastějších příčin zhoršené kvality nebo ztráty zraku. Transplantace rohovky je dodnes první volbou v léčbě těchto defektů. Pokud je poškození rozsáhlé, zasahuje oblast limbu a narušuje tak niku limbálních kmenových buněk (LSCs), dochází k deficienci LSCs a reparace společně s regenerací rohovky je narušena. Jedinou zatím vhodnou léčbou je transplantace limbu nebo autologních LSCs z nepoškozeného oka. Pokud je LSC deficience oboustranná, nelze použít autologní LSCs. Léčba alogenními LSCs zahrnuje podávání systémových a lokálních imunosupresivních léků, které mají negativní vedlejší účinky u pacientů a nejsou často účinné. Alternativou pro léčbu poškození povrchu oka a LSC deficience je tak nalezení vhodné autologní náhrady, kterou jsou např. mezenchymální kmenové buňky (MSCs). Tyto kmenové buňky mohou být poměrně snadno získány z kostní dřeně nebo tukové tkáně daného pacienta. MSCs lze snadno kultivovat in vitro a mohou být přeneseny na poškozený oční povrch pomocí vhodného nosiče. Tam je využito jejich schopnosti diferenciace v buňky rohovkového epitelu, imunomodulačních vlastností a produkce různých trofických a růstových faktorů. Pokusy s MSCs na zvířecích modelech s mechanicky nebo chemicky poškozenou rohovkou mají dobré výsledky. Po transplantaci...
Josef Ladislav Píč - život a dílo\\(Vliv odborných sporů na jeho soukromý a společenský život)
KÖSSL, Jan
Práce je řazena chronologicky a je rozdělena do šesti částí, nazvaných rozvoj vědy v 19. století {--} historie archeologického bádání, dětství a dospívání, hledání profesního zařazení, vědecká činnost, odborné spory, význam díla a odkazu Josefa Ladislava Píče. První kapitola se věnuje historii archeologie od jejích nesmělých počátků do její přeměny ve skutečnou vědu. Druhá kapitola pojednává o narození Josefa Ladislava Píče roku 1847, jeho dětství stráveném ve Mšenu, České Lípě a gymnaziálních letech v Praze a formování jeho názorů. Následující kapitola hovoří o Píčově dospělosti a hledání jeho společenského zařazení. V páté kapitole je psáno o jeho samostatné vědecké činnosti. Předposlední kapitola zaznamenává jeho dlouhodobé vědecké spory, které vyústily v jeho předčasnou smrt. Závěrečná kapitola shrnuje archeologův přínos vědě a odkaz jeho díla.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.