|
|
Holocenní sukcese měkkýších společenstev jižní části Kokořínska
Oravec, Jan ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Beran, Luboš (oponent)
Pískovcová skalní města české křídové pánve jsou tradičně považována za floristicky i faunisticky ochuzené oblasti, neboť prostředí kyselých křemenných pískovců komplikuje vývoj rozvinutých biocenóz. Nepříznivé abiotické podmínky do určité míry vyrovnává geomorfologická rozmanitost krajiny, která vytváří širokou škálu stanovišť poskytující životní prostředí mnoha biologickým druhům s odlišnými ekologickými požadavky. Současná podoba pískovcových oblastí je však způsobena rozsáhlou transformací prostředí v pozdním holocénu, o níž vypovídají bohatá subfosilní společenstva terestrických plžů. V rámci předložené studie byla zpracována sukcese postglaciálních malakocenóz z pěti lokalit v jižní části Kokořínska, které prokazují plynulý vývoj druhově bohatých lesních biotopů v průběhu raného a středního holocénu. Z tohoto vlhkého období je také doložena přítomnost vápnitých inkrustací na povrchu kyselých pískovcových stěn, které umožnily kontinuální výskyt kalcifilních druhů měkkýšů. Postupná proměna přírodního prostředí se vztahuje k počátku mladého holocénu a byla způsobena vyluhováním živin z půdních horizontů a následující acidifikací krajiny, což se odrazilo v jejím retrográdním vývoji. Vzhledem k nálezům archeologických artefaktů byl sledován vliv prehistorických kultur na utváření přírodního...
|
|
|
Vztah mezi recentní a holocenní diverzitou měkkýší fauny Velké Fatry
Kubíková, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Studium kvartérních měkkýšů je jedním z nejdůležitějších zdrojů informací používaných pro paleoekologické a biogeografické rekonstrukce. Přesto bylo dosud věnováno jen minimum pozornosti výzkumu informační hodnoty kvartérních profilů na škále konkrétní krajiny. Na území Velké Fatry umožňuje množství dostupných záznamů o recentní a kvartérní fauně porovnat holocenní a recentní druhovou diverzitu terestrických měkkýšů a určit tak, kolik holocenních sukcesí je třeba k zhodnocení druhového bohatství takto geomorfologicky členité oblasti. V této diplomové práci byla dostupná data doplněna sběrem vzorků z dalších recentních lokalit a kvantitativním zpracováním materiálu z profilů Stankovany a Skamenelá skala. Celkem bylo na recentních lokalitách zaznamenáno 129 druhů suchozemských plžů (více než 72 % slovenské terestrické malakofauny). V holocenním záznamu tvořeném sedmi profily bylo nalezeno 93 druhů. Dohromady zachycují všechny profily více než 85 % recentních druhů schránkatých terestrických měkkýšů, zatímco jediný profil pokrývá pouze kolem 50 % recentní diverzity, což poukazuje na význam použití většího množství profilů v paleoekologických studiích.
|
|
|
Sukcese měkkýších společentev v lomech Českého krasu
Kocurková, Alena ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsáková, Veronika (oponent)
V 18 opuštěných vápencových lomech různého stáří na území CHKO Český Kras jsem sledovala sukcesi měkkýších společenstev. S postupem času, a tím pádem sukcese, počet druhů měkkýšů ve studovaných lomech stoupá, avšak u nejstarších lomů je znatelný, i když neprůkazný, trend úbytku druhů, způsobený pravděpodobně poklesem stanovištní diverzity. Z analýz všech proměnných prostředí se ukázalo, že největší vliv na složení malakocenóz má typ okolní vegetace lomu. Velký vliv má také světlo a pokryvnost stromového patra, ale je důležité brát ohled na korelace s dalšími proměnnými prostředí. Složení malakocenóz na severně a jižně orientovaném svahu lomů se liší, ale s postupující sukcesí se rozdíly zmenšují. Lomy představují vhodné modelové prostředí pro výzkum sukcese.
|
|
|
Možnosti endodisperze suchozemských plžů trávicím traktem ptáků
Simonová, Jasna ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Krištín, Anton (oponent)
Pasivní disperse je základním způsobem šíření suchozemských plžů, jejichž schopnost aktivní disperse je velmi omezená. Za důležitý vektor šíření plžů jsou dlouhodobě považováni ptáci. Plži mohou být přenášeni přichycení na povrchu jejich těla (ektozoochorie) nebo mohou přežít konzumaci ptákem a následné vyloučení z jeho trávicího traktu (endozoochorie). Možnost endozoochorie byla zatím prokázána jen pro několik málo druhů plžů a ptáků. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda je endozoochorie možná i pro další kombinace druhů. Plži byli nabízeni ptákům v laboratorních podmínkách a v záchranných stanicích pro živočichy. Následně byly sebrány a prohledány trus a vývržky ptáků. U plžů se schránkami bez výrazného poškození byla zjišťována jejich životaschopnost. Ptáci celkem zkonzumovali 62 % z 4519 nabízených plžů příslušejících 15 druhům. Bez výrazného poškození schránky bylo v trusu nalezeno 240 plžů (5,3 % zkonzumovaných). Celkem bylo živých 28 jedinců čtyř druhů (Clausiliidae: Alinda biplicata; Chondrinidae: Chondrina avenacea; Vertiginidae: Vertigo antivertigo, V. pygmaea). Někteří plži byli ptáky také vydáveni. Bez významného poškození schránky bylo celkem vydáveno 121 jedinců (2,7 % zkonzumovaných) čtyř druhů. Celkem 35 jedinců všech čtyř druhů (Chondrinidae: Chondrina avenacea;...
|
|
|
Fylogeneze a ekologie čeledi Planorbidae
Běláčová, Kateřina ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Lorencová, Erika (oponent)
Fylogenetika je biologická disciplína, která se snaží zařadit organismy do systému na základě jejich evolučního vývoje. Tradičně se k rekonstrukci fylogeneze užívali morfologické a anatomické znaky, s nástupem moderní technologie jejich úlohu částečně přebrala molekulární analýza. Čeleď Planorbidae představuje velice různorodou skupinu, která zahrnuje zástupce s velmi odlišnou morfologií. Tato práce se snaží utvořit přehled fylogeneze zmíněné čeledi, a na základě výsledků provedených studií diskutovat důležitost jednotlivých znaků, používaných k jejímu určování.
|
|
|
Ploštěnky (Platyhelmintes:Tricladida) v ČR
Reslová, Marie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Buchar, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá sladkovodními ploštěnkami ze skupiny Tricladida. Jejím cílem je shrnout známé informace o zástupcích této skupiny vyskytujících se na území České republiky. Zahrnuje kapitoly věnované obecně taxonomii, anatomii a ekologii ploštěnek, dále pak podrobné informace o morfologii, ekologii a výskytu jednotlivých druhů. V České republice bylo dosud zjištěno 17 druhů ploštěnek, některé z nich jsou považovány za endemity. Většinu běžných ploštěnek lze určit podle tvaru hlavičky, pouze k odlišení druhů Dugesia lugubris, D. polychroa a Polycelis nigra, P. tenuis je nutné znát morfologii penisu. Některé druhy lze vzhledem k jejich vyhraněným ekologickým nárokům považovat za bioindikátory: studené vody s vysokým obsahem O2 - Dugesia gonocephala, Crenobia alpina, Polycelis felina; vyšší koncentrace Ca2+ - D. gonocephala, Phagocata vitta, Planaria torva; oligotrofní stojaté vody - Polycelis nigra; eutrofní stojaté vody - Dugesia polychroa, Polycelis tenuis. Velmi zajímavou a dosud neprobádanou skupinou jsou ploštěnky podzemních vod a pramenišť.
|
|
|
Možnosti šíření sladkovodních plžů
Buďová, Jana ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Sladkovodní plži (Mollusca: Gastropoda) patří do dvou tradičních taxonomických skupin: předožábří (Prosobranchia) a plicnatí (Pulmonata). Většina těchto plžů je charakteristická nízkou vagilitou, a proto se spoléhají především na pasivní dispersi. Jejich nejčastějšími vektory jsou ptáci a voda. Ţivočichové můžou plže přenášet jak externě, tak interně. Šíření můžeme sledovat pomocí metod přímých (metody zpětných odchytů, radiové sledování) a genetických. Pro genetické studie můžeme využít celou řadu markerů, z nichž v současnosti nejpoužívanější jsou mikrosatelity. Z výsledků studií z poslední doby vyplývá, že disperse sladkovodních plžů zřejmě není tak častá a rozšířená, jak se dříve předpokládalo. Klíčová slova: sladkovodní plži, disperse, vektory disperse, capture - mark - recapture, molekulární markery, populační genetika
|
|
| |
|
|
Rozklad schránek suchozemských plžů v lesních ekosystémech
Říhová, Dagmar ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsák, Michal (oponent)
Byl zkoumán rozklad devíti běžných středoevropských plicnatých plžů v šesti lesních ekosystémech České republiky. Modelové schránky byly uloženy na šest, dvanáct, 24 a 36 měsíců do hrabanky na šesti místech; následně vyjmuty, usušeny a vyfotografovány. Soubor všech poškození ze schránek byl analyzován ve statistickém programu CANOCO 4.5. Malé a velké druhy se rozkládají odlišně. Velké druhy korodují směrem zvenčí dovnitř, po narušení periostraka dochází k rozpouštění ostraka a vzniku otvorů. Malé druhy se rozkládají směrem zevnitř ven - dochází k rozpouštění uhličitanu vápenatého a vzniku okének. Na různých lokalitách probíhá rozklad různými způsoby a různou rychlostí. Některé lokality mají charakteristické typy poškození, např. rašelinný bor rozpuštění ostraka a deformaci periostraka. Největší vliv na rozklad má pH a vlhkost lokality. Stejně tak má na průběh rozpadu vliv druh plže. Důležitým činitelem rozkladu jsou živá zvířata. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.