|
|
Tolerogenic dendritic cells as immune interventions in prevention or therapy of type 1 diabetes
Petrovčíková, Diana ; Funda, David (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Hlavným cieľom tejto práce je poskytnúť aktuálne zhrnutie možností a úskalí použitia tolerogénnych dendritických buniek v prevencii alebo terapii diabetu 1. typu (T1D). Tolerogénne dendritické bunky (TolDC) predstavujú potenciálny nástroj na liečbu alergií, odmietnutia transplantátu a autoimunitných ochorení vrátane T1D, vďaka ich schopnosti špecificky potláčať autoimunitné reakcie bez vyvolania celkovej imunosupresie. TolDC predstavujú špecifickú skupinu dendritických buniek a sú nevyhnutné pri vytváraní centrálnej a periférnej tolerancie. Práca poskytuje užitočný zdroj informácií na lepšie pochopenie biológie tolerogénnych dendritických buniek a prehľad o snahách o ich generovanie in vitro. Okrem toho bola opísaná cesta aplikácie a migrácie do cieľových orgánov. Diabetes 1. typu (T1D) je chronické ochorenie spôsobené imunitne podmienenou deštrukciou beta buniek pankreasu, ktoré produkujú inzulín. Zvieracie modely sú neoceniteľné pri testovaní inovatívnych liečebných postupov už od prvých testov inzulínu na psoch pred takmer sto rokmi. Zvieracie modely diabetu 1. typu (T1D) umožňujú štúdium mechanizmov, ktoré sú základom jeho patogenézy a potenciálny vývoj terapeutických zásahov. V našom všeobecnom chápaní diabetu 1. typu a v našej schopnosti znížiť komplikácie a nepríjemnosti spojené s týmto...
|
|
|
Changes of gut microbiome in patients with inflammatory bowel diseases
Schierová, Dagmar ; Jirásková Zákostelská, Zuzana (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent) ; Kohout, Pavel (oponent)
(CZ) Mikrobi se vyvíjeli společně s jejich lidskými hostiteli a vytvořili s nimi symbiotický celek, což ale představuje náročný úkol pro imunitní systém. Pacienti s ISZ trpí mikrobiální dysbiózou a chronickým zánětem, který může být způsoben reakcí imunitního systému na komenzální mikrobiotu. Ve zde prezentovaném výzkumu jsem se nejprve zaměřila na popis střevního a kožního mikrobiomu pacientů s ISZ, a na proces antimikrobiální obrany. Pacienti s IZS na dvou různých biologických terapiích cílící na cytokiny TNFα, IL-12 a IL-23 byli sledováni na výskyt změn v jejich střevním a kožním mikrobiomu. Ačkoli s průběhem sledovaných biologických terapií nebyly spojeny změny v diverzitě ani složení střevního mikrobiomu, v týdnu 38 anti-TNFα léčby byla zjištěna zvýšená podobnost se zdravou kontrolní skupinou. Tento posun ve složení mikrobiomu by mohl být považován za prospěšný a mohl by být připsán účinku terapie, tedy snížení zánětu. Při analýze mikrobiomu byly zohledněny různé charakteristiky pacientů a byly odhaleny zdroje variability mikrobiomu, z nichž nejvíce vynikla interindividuální variabilita. Pokud jde o kožní mikrobiom na místech bohatých na mazové žlázy, byly zjištěny rozdíly ve složení a diverzitě mezi zdravými jedinci a pacienty s ISZ. Toto pozorování je první svého druhu mimo střevo a...
|
|
|
Alergický stav matky nemá vliv na odpověď novorozeneckého imunitního systému na stimulaci alergeny (in vitro)
Lohonková, Adéla ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Alarmující vzrůstající incidence alergických onemocnění vede ke snaze odhalit skupinu znaků s prognostickým potenciálem poukazujícím na zvýšené riziko rozvoje alergie v pozdějším věku. Identifikace takového znaku nebo skupiny znaků poukazujících na vyšší riziko vzniku alergie by umožnilo včasné zavedení preventivních opatření vedoucích k zabránění rozvoje vlastního alergického onemocnění. Pupečníková krev se jeví jako ideální biologický materiál pro hledání prognostických znaků poukazujících na zvýšené riziko rozvoje alergických onemocnění. Schopnost buněk pupečníkové krve reagovat na stimulaci běžnými alergeny produkcí cytokinů podle určitého vzoru závislého na alergickém statutu matky by mohla být tím hledaným předpovědním znakem. Prezentovaná studie se zaměřuje na stanovení cytokinů typických pro Th1- : interferon gama (IFN-γ), Th2- : interleukin 5, interleukin 13 (IL-5, IL-13) a regulační T buňky (Treg): interleukin 10 (IL-10) imunitní odpovědi na úrovni genové exprese pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce v reálném čase (qRT-PCR) následované stanovením samotné produkce cytokinů buňkami pupečníkové krve v supernatantu buněčných kultur. Novorozenci byli rozděleni do dvou skupin dle alergického stavu jejich matek: děti zdravých matek (novorozenci s relativně nízkým rizikem rozvoje...
|
|
|
Vliv časného postnatálního podávání probiotické bakterie Escherichia coli O83:K24:H31 na proporční a funkční vlastnosti vybraných buněčných populací
Věcek, Jan ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Funda, David (oponent)
Hygienická hypotéza naznačuje, že expozice mikroorganismům v časném období po porodu je zásadní pro správný vývoj imunitního systému a může předejít vzniku alergií a autoimunitních onemocnění. Probiotika, živé mikroorganismy s pozitivním efektem na lidské zdraví, můžou být bezpečným způsobem jak podpořit správný vývoj imunitního systému. Bylo prokázáno, že časné postnatální podání probiotického kmene Escherichia coli O83:K24:H31 (EcO83) snižuje incidenci alergií v pozdějším věku. S cílem identifikovat imunomodulační vlastnosti EcO83 jsme provedli bioinformatickou analýzu jejího genomu a porovnali jsme ho s genomy dvou dalších kmenů, E. coli Nissle a E. coli K12. Identifikovali jsme unikátní geny v genomu EcO83, které se podílejí na metabolismu propionátu a galaktózy. Stejně tak jsme našli geny zvyšující schopnost EcO83 přežít v gastrointestinálním traktu. Dále jsme EcO83 transformovali geny pro luciferázu. Pomocí detekce bioluminescence jsme zjistili, že EcO83 dokáže efektivně kolonizovat gastrointestinální trakt novorozené myši, ale nikoli dospělého jedince. Další analýza myší kolonizovaných EcO83 ukázala, že podání EcO83 zvyšuje expresi genů podílejících se na formaci těsných spojů v ileu. Podání EcO83 zvyšuje taktéž přítomnost kostimulačních molekul na povrchu dendritických buněk v...
|
|
|
Úloha střevní mikrobioty a účast imunitních mechanizmů u pacientek s mentální anorexií
Kovářová, Tereza ; Procházková, Petra (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Změny ve složení a diverzitě střevní mikrobioty byly kromě gastroenterologických onemocnění popsány také u mnoha neurologických a psychiatrických onemocnění, včetně poruch příjmu potravy. Mým záměrem v této práci je objasnit, zda se změny ve složení střevní mikrobioty mohou podílet na vývoji mentální anorexie a zda existuje korelace mezi těmito změnami a možnými imunopatologickými reakcemi u pacientek s mentální anorexií. Do studie bylo zahrnuto 30 akutních pacientek (trvání onemocnění do 3 let), 30 pacientek s chronickým průběhem nemoci (trvání delší než 7 let) a 30 zdravých kontrol. Výzkum zahrnoval analýzu střevního mikrobiomu pomocí vysoce výkonného sekvenování (HTS) a stanovení sérových hladin autoprotilátek proti vybraným neuropeptidům regulujících příjem potravy (metodou ELISA). Dále byly pomocí metody ELISA detekovány sérové hladiny ukazatelů mikrobiálního prostupu střevní bariérou, poškození střevních buněk a zánětu. Přístrojem Luminex byly změřeny hladiny pro- a protizánětlivých cytokinů. V průběhu studie jsme také zavedli experimentální myší ABA (activity-based anorexia) model, který může významně přispět k hlubšímu zkoumání mechanismů mentální anorexie. Výsledky sekvenace střevního mikrobiomu ukázaly signifikantní rozdíly v rámci alfa i beta diverzity mezi zdravými ženami a pacientkami...
|
|
|
Mechanismy prezentace antigenu v etiopatogenezi celiakie.
Hudec, Michael ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent) ; Slavčev, Antonij (oponent)
1 ABSTRAKT Celiakie (CeD) je chronické autoimunitní onemocnění, které se rozvíjí jako odpověď imunitního systému na přítomnost lepku (glutenu) v tenkém střevě. CeD se projevuje nejen klasickými střevními příznaky: bolest břicha, obstipace nebo diarrhea, ale i celkovými méně běžnými příznaky: anémie, osteoporóza, psychiatrické poruchy či poruchy menstruačního cyklu. HLA rizikové alely predisponující ke vzniku celiakie jsou HLA-DQ2 (DQA1*05:01 / DQB1*02:01) a HLA-DQ8 (DQA1*03:01 / DQB1*03:02). Další polymorfismy asociované s celiakií ležící mimo HLA lokus (6p21.3) se nacházejí v oblastech 5q32 a 19p13, avšak s neobjasněnou souvislostí s rozvojem CeD. Glykoproteiny HLA II. třídy jsou exprimovány na buňkách prezentujících antigen (APC), mezi které patří dendritické buňky, makrofágy a B lymfocyty. Jedním z několika možných prekurzorů dendritických buněk jsou monocyty, které cirkulují v krevním řečišti. Odchylky ve frekvenci intermediárních monocytů jsou přímo asociovány s autoimunitními onemocněními, jako jsou Crohnova choroba či revmatoidní artritida. Je známo, že monocyty pacientů s CeD reagují na přítomnost glutenu prozánětlivě. Z toho lze vyvodit, že v případě CeD vzniká odpověď na gluten dříve, než aktivací T lymfocytů specifických na gluten. Konvenční způsob přímé interakce imunitních buněk je dnes...
|
|
|
Imunoterapie diabetu 1. typu pomocí tolerogenních dendritických buněk
Grohová, Anna ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Diabetes 1. typu (T1D) je charakterizován hyperglykémií vedoucí k život ohrožujícím komplikacím. Na jeho patogenezi má významný podíl nežádoucí imunitní reakce způsobující destrukci β-buněk pankreatu. Současná jediná terapie je subkutánní podávání inzulinu, která však nezabrání tranzientním hyperglykémiím. To negativně ovlivňuje metabolické a buněčné procesy v organismu. Buněčná terapie nabízí strategii zaměřenou přímo na modulaci škodlivé autoimunitní reakce, a tedy více cílenou léčbu s nižším výskytem nežádoucích účinků. Tato práce pojednává o dvou supresivních buněčných typech, které mají potenciál tuto autoimunitní reakci utlumit. První část práce se týká přípravy tolerogenních dendritických buněk (tDC) a testování jejich stabilního supresivního fenotypu v prozánětlivém prostředí. tDC si udržují v prozánětlivém prostředí stabilní inhibiční fenotyp, schopnost tlumit antigenně-specifickou T buněčnou odpověď a indukovat T regulační lymfocyty, což je klíčové pro případnou klinickou aplikaci. Práce zároveň ukazuje, že stav metabolické kompenzace diabetických pacientů ovlivňuje supresivní funkci tDC. Druhá část práce je zaměřena na skupinu myeloidních supresivních buněk (MDSC), které vykazují vyšší zastoupení u pacientů s T1D i jejich prvostupňových příbuzných. MDSC jsou schopné tlumit proliferaci...
|
|
|
Biochemické prediktory selhání terapie u dětských pacientů s IBD
Zárubová, Kristýna ; Bronský, Jiří (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent) ; Petrášová, Miroslava (oponent)
Až 20% pacientů s IBD (inflammatory bowel diseases, zánětlivá střevní onemocnění) je diagnostikováno v dětském věku, průběh onemocnění bývá často závažnější a léčba obtížnější než u dospělých pacientů. Proto je nutno ji zahájit a případně změnit včas, aby se předešlo rozvoji komplikací. Časné rozpoznání relapsu hraje významnou roli pro další průběh onemocnění a celkovou prognózu pacienta. Změny v laboratorních parametrech (např. hodnota fekálního kalprotektinu) mohou významně předcházet rozvoji klinických příznaků a mohou být indikací k provedení kontrolní endoskopie nebo přímo k eskalaci či změně terapie. V této práci jsme se zaměřili zejména na pacienty po chirurgické resekci střeva, kteří tvoří jednu z rizikových skupin. Udává se, že až 70 % pacientů s Crohnovou nemocí dospěje během prvních 10 let od diagnózy k operačnímu výkonu na střevě. Dle výsledků se zdá být nadějným prediktorem relapsu onemocnění sérový albumin, který může souviset s celkovým nutričním stavem organismu. Ověřili jsme také efektivitu využití fekálního kalprotektinu a CRP jako prediktorů relapsu. Testování kalprotektinu přímo ve střevním resekátu se jako využitelný prediktor neukázalo, vyšší počet kalprotektin-pozitivních buněk na zorné pole nebyl asociován s endoskopickým relapsem onemocnění. Klíčová slova Crohnova nemoc,...
|
|
|
Střevní mikrobiom a autoimunitní mechanizmy u pacientů s narkolepsií 1. typu
Ježková, Janet ; Roubalová, Radka (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Narkolepsie 1. typu (NT1) je chronické neurologické onemocnění charakterizované přítomností kataplexie a nadměrné denní spavosti. NT1 vzniká pravděpodobně autoimunitní destrukcí orexinergních neuronů v hypotalamu. Tyto neurony jsou jedinými známými producenty neuropeptidů orexinu A a B, které se podílejí na regulaci spánku a bdění. NT1 často doprovází komorbidity, jakými jsou obezita, diabetes 2. typu, hormonální poruchy, deprese a úzkosti. Střevní mikrobiota produkcí různých metabolitů ovlivňuje kvalitu spánku a uvažuje se o jejím podílu na patogenezi NT1 či na rozvoji přidružených komorbidit. V naší studii bylo pomocí sekvenování nové generace analyzováno složení střevní mikrobioty 41 pacientů trpících NT1 a 32 zdravých kontrol. Diverzita střevní mikrobioty pacientů se významně nelišila od zdravých kontrol. U pacientů byla odhalena pozitivní korelace mezi zastoupením bakteriální čeledi Coriobacteriaceae, BMI a délkou onemocnění. Dále existuje negativní korelace mezi množstvím čeledi Coriobacteriaceae a hladinou cholesterolu, což naznačuje vliv těchto bakterií na metabolismus lipidů. U pacientů bylo oproti zdravým kontrolám dále zjištěno vyšší zastoupení čeledi Leuconostocaceae a Clostridiaceae1, přičemž množství bakterií čeledi Clostridiaceae klesá s rostoucí délkou onemocnění. Bakteriální čeleď...
|
|
|
Úloha přirozených lymfoidních buněk při infekci virem chřipky
Mouyabi, Flaviancia ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Kössl, Jan (oponent)
Přirozené lymfoidní buňky (ILC - innate lymphoid cell) představují nedávno objevenou skupinu buněk přirozené imunity. Nemají antigenně specifické receptory, ale mohou být aktivovány pomocí cytokinů podobně jako T lymfocyty. ILC hrají klíčovou roli v regulaci zánětu, opravě tkání, regulaci komenzálních bakterií, antiinfekční imunitě a v regulaci tkáňové homeostázi. Přítomnost myších a lidských ILC může být v plicích detekovatelná jak v průběhu chřipkové infekce, tak po ní, kdy se ILC podílejí na reparaci poškozeného plicního parenchymu. Ať už přímo, nebo nepřímo, ILC poskytují ochranu proti virovým infekcím sekrecí cytokinů a spoluprací s dalšími buňkami (např. T lymfocyty, makrofágy). Je tedy zřejmé, že plicní ILC jsou důležité při imunitních odpovědích a v tkáňové homeostázi, ale pro plné porozumění jejich úlohy budou zapotřebí další studie zabývající se tímto tématem. Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat tyto buňky, zaměřit se na jejich funkci v plicích a popsat jejich roli v průběhu chřipkové infekce.
|
host ::
RSS.