|
|
Postmoderní filozofie a její vliv v Rusku
Karela, Jan ; Krámský, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Předkládaná práce v první části popisuje vývoj filozofie v Rusku až do období tzv. diamatu, tedy do období filozofie Leninského dialektického materialismu. V druhé části je popsána postmoderní problematika současného Západního myšlení včetně kontextů v historickém vývoji. Poslední část se zabývá nejprve obecnými rysy ruského postmoderního myšlení. Další část poslední kapitoly se již podrobněji zabývá myšlením M. N. Epsteina a jeho pohledem na vývoj a stav postmoderního myšlení v Rusku. Ruské myšlení bylo poznamenáno dlouhou izolací od myšlení západního. Ve snaze rychle západ dohnat se objevují rysy mesianismu. Rusko je přesvědčeno že Západ rychle dožene a má dostatečný potenciál Západ předehnat a stát se myšlenkovým vůdcem Evropy. Uvedený fakt vede k přijetí ideje komunismu a následné další izolaci Ruska. Přesto se Rusko v roce 1991 velmi rychle sžívá s postmoderním myšlením. M. N. Epstein z toho vyvozuje, že v komunistické ideologii jsou shodné znaky s postmoderním myšlením, a tudíž byla postmoderna v Rusku mnohem dříve než v Evropě. KLÍČOVÁ SLOVA Ideologie, informační exploze, komunismus, postmoderní myšlení, svoboda, Rusko, Západ.
|
|
|
Fenomén odpovědnosti v době postmoderní
Jirgl, Sebastian ; Hogenová, Anna (vedoucí práce)
Disertační práce Fenomén odpovědnosti v době postmoderní pojednává o fenoménu odpovědnosti v kontextu postmoderní epochy. Problematika odpovědnosti je zde nahlížena především z filozofické pozice. Současně se disertační práce pokouší o částečný tematický přesah, a to sice v návaznosti na význam zvoleného pojmu odpovědnosti v rámci etiky a partikulárně i dalších příbuzných společenskovědních disciplín. V úvodu je zde vytyčeno základní problémové pole. To pojednává o etymologickém hledisku a odpovědnost je zde následně dána v souvislost v kontextu pojmů jako je svoboda, odpověď nebo ambiguita. Dále je uvedena základní relace, v kontextu fenoménu odpovědnosti a odpovědnost je zde také konfrontována se současností. Následně jsou akcentovány zejména přístupy a teze významného autora 20. století, který se fenoménem odpovědnosti systematicky zabýval, francouzského myslitele Emmanuela Levinase. Hlavní tezi zde lze charakterizovat jako pokus o interpretaci a zpracování pojetí pojmu odpovědnosti, zejména v rámci filozofického diskurzu. Děje se tak především na pozadí myšlení Emmanuela Levinase, se současným důležitým odkazem k postmoderní epoše. Disertace se zaměřuje na nejdůležitější aspekty tvorby Emmanuela Levinase v kontextu zvolené problematiky a jejich přesah. Uplatňuje se zde jak synchronní, tak...
|
|
|
Fenomén odpovědnosti v době postmoderní
Jirgl, Sebastian ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Svobodová, Zuzana (oponent)
Disertační práce Fenomén odpovědnosti v době postmoderní pojednává o fenoménu odpovědnosti v kontextu postmoderní epochy. Problematika odpovědnosti je zde nahlížena především z filozofické pozice. Současně se disertační práce pokouší o částečný tematický přesah, a to sice v návaznosti na význam zvoleného pojmu odpovědnosti v rámci etiky a partikulárně i dalších příbuzných společenskovědních disciplín. V úvodu je zde vytyčeno základní problémové pole. To pojednává o etymologickém hledisku a odpovědnost je zde následně dána v souvislost v kontextu pojmů jako je svoboda, odpověď nebo ambiguita. Dále je uvedena základní relace, v kontextu fenoménu odpovědnosti a odpovědnost je zde také konfrontována se současností. Následně jsou akcentovány zejména přístupy a teze významného autora 20. století, který se fenoménem odpovědnosti systematicky zabýval, francouzského myslitele Emmanuela Levinase. Hlavní tezi zde lze charakterizovat jako pokus o interpretaci a zpracování pojetí pojmu odpovědnosti, zejména v rámci filozofického diskurzu. Děje se tak především na pozadí myšlení Emmanuela Levinase, se současným důležitým odkazem k postmoderní epoše. Disertace se zaměřuje na nejdůležitější aspekty tvorby Emmanuela Levinase v kontextu zvolené problematiky a jejich přesah. Uplatňuje se zde jak synchronní, tak...
|
|
|
Aristotelova etika z pozice anglosaského myšlení
Kubica, František ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce se věnuje etické filozofii antického myslitele Aristotela a vývoji této filozofie v pozdějších obdobích. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých se autor věnuje nejdřív Aristotelově etice, následně popíše, jak se tato etika proměnovala v epikureismu, stoicismu a v křesťanství - v dílech Augustina Aurelia a Tomáše Akvinského. Ve třetí části práce pojedná o úpadku aristotelské etiky a nástupu etiky I. Kanta. Konečně v poslední části se práce věnuje oživení aristotelské etiky v díle A. MacIntyra. Práce je psaná z pozice anglosaského myšlení. Tomu odpovídá struktura práce a výběr literatury.
|
|
| |
|
|
Etický přístup k hospitalizovaným pacientům v období pandemie
Ryšavá, Kateřina ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Úvod Hospitalizovaným pacientům se ve zdravotnických zařízeních věnují odborníci z řad zdravotnického personálu současně zástupci sociálního sektoru. Náplně jejich činností jsou odlišné. Nicméně je spojuje to nejdůležitější. Všichni se intenzívně podílejí na uzdravení pacienta, zmírnění projevů jeho nemoci, zlepšení kvality života pacienta nebo se snaží napomoci umírajícímu k důstojnému odchodu ze života, pokud možno bez bolestných útrap. Veškeré jejich konání nese požadavek etického přístupu k pacientovi. Nedávno svět zasáhla pandemie nemoci covid -19. Mezi impulsy vedoucími k sepsání této práce bylo zamyšlení nad etickým přístupem k pacientovi v pandemickém období vycházející i z osobní zkušenosti se zdravotnickou a sociální péčí o hospitalizovaného pacienta. Cílem této práce je odpovědět na otázku, zda je zapotřebí podrobit etické přístupy těchto profesí k pacientům dalšímu zkoumání ve světle dopadů pandemického období, zda je třeba v těchto přístupech zohledňovat nastalou specifickou situaci.
|
|
|
Syndrom vyhoření pedagogických pracovníků na středních pedagogických školách.
Oubrechtová, Veronika ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření u učitelů na středních pedagogických školách. Práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje definici syndromu vyhoření dle různých autorů, symptomům syndromu vyhoření a popisu skupin, jichž se může syndrom vyhoření týkat. Dále je v teoretické části reflektována problematika stresu a popis boje s ním. Akcent je kladen na asertivitu jakožto metodu boje se stresem. Jakožto metody prevence vzniku syndromu vyhoření jsou v práci dále reflektovány supervize a duševní hygiena. Pilotní částí praktické části představuje kvalitativní výzkum. (polostrukturované rozhovory s vyučujícími na středních pedagogických školách). Vzorek je tvořen 16 vyučujícími ze čtyř středních pedagogických škol z Prahy a středních Čech. Cílem výzkumu je zjistit, zda jsou ke vzniku syndromu vyhoření náchylnější vyučující profilových, či všeobecně vzdělávacích předmětů a dále zmapovat nejčastější metody prevence syndromu vyhoření, nejběžnější způsoby aplikace duševní hygieny u těchto vyučujících. Jako metoda vyhodnocení výsledků kvalitativního výzkumu byla použita zakotvená teorie. Výsledky naznačily, že vyučující na středních pedagogických školách netrpí rozvinutou formou syndromu vyhoření, pravidelně se věnují duševní hygieně. Výzkum popisuje ty...
|
|
|
Filozofické náměty z vybraných literárních děl Milana Kundery
Veselá, Jana ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato filozoficko-literární diplomová práce s názvem "Filozofické náměty z vybraných literárních děl Milana Kundery" se v první části věnuje literárnímu, historickému a filozofickému kontextu. Následně pojednává o životě a díle spisovatele Milana Kundery. V druhé části se zaměřuje na čtyři prozaická díla Milana Kundery, konkrétně na Směšné lásky, Nesnesitelnou lehkost bytí, Nesmrtelnost a Nevědění. Snaží se v nich upozornit na myšlenky různých filozofů, které literární dílo spisovatele Milana Kunderu ovlivnily. Porovnává texty významných filozofů s texty Milana Kundery. Ukazuje velká témata lidského života, jak je zpracovává spisovatel Milan Kundera. Práce obsahuje názory mnoha literárních vědců i názory autorky. Může být přínosem především těm čtenářům, kteří se chtějí ponořit do hloubky myšlenek obsažených v literárních dílech Milana Kundery.
|
|
|
Dva přístupy ke vztahu vědy, umění a lidské přirozenosti. Aristoteles a Jean - Jacques Rousseau
Krutská, Ivana ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
1 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá filosofickými myšlenkami Aristotela a Jeana-Jacquese Rousseaua a jejich pohledem na vědu a umění. Snaží se z jejich pozic zodpovědět otázku, zda věda a umění vychází z lidské přirozenosti či nikoliv. Jejich odpovědi jsou velmi rozdílné. Podle Aristotela je věda pro člověka přirozená, protože pramení z přirozené lidské touhy po poznání. Stejně tak umění dle Aristotela neodporuje přirozenosti, protože je odvozeno z přirozené lidské schopnosti napodobovat. Podle Jeana-Jacquese Rousseaua však věda a umění lidskou přirozenost naopak kazí. Podle jeho názoru totiž nemůžeme lidskou přirozenost poznat pozorováním lidí okolo sebe, nýbrž pochopením toho, jak člověk žil původně, než se vlivem pokroku změnil. Vědu a umění do svého popisu původní lidské přirozenosti nezahrnoval a vnímal je jako součást zhoubného procesu, v němž s každým dalším vynálezem lidstvo přichází o svou prostotu z dob minulých. Rozdíl v jejich vnímání lidské přirozenosti tkvěl dle mého názoru i v tom, že Aristoteles pozoroval svět a na základě toho se vyjadřoval o lidské přirozenosti, kdežto Rousseau si vytvořil ideu lidské přirozenosti ve své mysli a na základě ní svět okolo sebe podrobil ostré kritice. Účelem této práce však není posoudit, který z filosofů o vědě, umění a lidské přirozenosti soudil...
|
|
| |
host ::
RSS.