|
|
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 trestního zákoníku
Krůčková, Adéla ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Název práce: Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 trestního zákoníku Abstrakt: Tato diplomová práce je zaměřená na rozbor trestného činu vraždy a zabití podle § 140, § 141 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Cílem této práce je komplexní analýza obou těchto zločinů a jejich rozlišování v soudní praxi, a to za pomoci dostupné odborné literatury a judikatury. Práce je členěna do čtyř kapitol. První kapitola popisuje historický vývoj a postupné změny právní úpravy úmyslných usmrcení, a to od období první Československé republiky až do přijetí současného trestního zákoníku. Druhá kapitola je věnována rozboru úmyslných usmrcení podle účinné právní úpravy, konkrétně trestnému činu vraždy a zabití. Tyto trestné činy jsou v práci charakterizovány pomocí znaků svých skutkových podstat, které jsou podrobně rozebrány. V kapitole je rozlišena vražda prostá a vražda premeditovaná. Prostor je věnován také okolnostem podmiňujícím použití vyšší trestní sazby. Rozebrána je také příprava vraždy, jakož i hranice mezi pouhým pojetím, resp. projevením myšlenky spáchat trestný čin vraždy a skutečnou přípravou vraždy. Druhý oddíl druhé kapitoly je zaměřen na trestný čin zabití, kde je především věnována pozornost privilegujícím okolnostem, tedy silnému rozrušení pachatele z omluvitelného hnutí mysli...
|
|
|
Postavení policejního orgánu v přípravném řízení trestním
Jaňovka, Jan ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Postavení policejního orgánu v přípravném řízení trestním Jedním z cílů předložené práce bylo zjistit, jaké je postavení policejního orgánu v českém přípravném řízení trestním. Zabýval jsem se také tím, jaký je jeho vztah k ostatním orgánům činným v trestním řízení a zejména ke státnímu zastupitelství. V úvodním historickém exkurzu jsem se stručně zabýval právní úpravou v oblasti trestního řízení v období od roku 1918 do současnosti. V další kapitole jsem popsal druhy a právní úpravu jednotlivých policejních orgánů včetně řešení sporů o příslušnost mezi nimi. Dále jsem zkoumal na struktuře úkolů, které policejní orgány plní, jaké je skutečné postavení policejního orgánu v současném trestním řízení. Zabýval jsem se jeho postupem v jednotlivých fázích přípravného řízení a jaké jsou jeho vztahy k ostatním orgánům činným v trestním řízení. Ve třetí části jsem popsal postavení a organizaci ve Spolkové republice Německo. Popsal jsem, jaké jsou úkoly policie v trestním řízení. Z toho vyplynulo, že trestní řízení v Německu je výrazně rychlejší a méně formální. Co se týče českého trestního řízení, státní zástupce disponuje dostatečnými a efektivními nástroji k výkonu dozoru nad policejním orgánem, ale často nemá dostatečnou kapacitu, aby dozor vykonával v dostatečné míře. Trestní řízení...
|
|
|
Nepřímé pachatelství
Demel, Jakub ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Nepřímé pachatelství Abstrakt Diplomová práce se zabývá institutem nepřímého pachatelství, jehož podstatou je užití jiné osoby trestně neodpovědné nebo odpovědné omezeně, ke spáchání trestného činu. Jde o nepostradatelnou součást trestního práva bez jejíž existence by řada činu zůstala beztrestná. Práce se věnuje české úpravě nepřímého pachatelství a klade si za cíl popsat platný a účinný právní rámec této konstrukce za pomoci odborné literatury, článku, komentářů, judikatury a dalších zdrojů. Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol (bez úvodu a závěru), které jsou členěny na jednotlivé podkapitoly a oddíly. V první kapitole je zachycena historická geneze institutu, od doby, kdy neměla legální podklad v trestních zákonících až po současnou právní úpravu. Druhá část se věnuje problematice přímého a nepřímého pachatelství, kdy nejprve jsou vymezeny podmínky trestní odpovědnosti pachatele, kterými jsou věk, příčetnost, rozumová a mravní vyspělost u mladistvých a u zvláštních trestných činů zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení, a poté se kapitola zaměřuje na právní úpravu nepřímého pachatelství, základní pojmy jakými jsou živý nástroj, nepřímý pachatel či zásada akcesority účastenství a nechybí ani výklad o odpovědnosti nepřímého pachatele a živého nástroje. Třetí kapitola je zaměřena na jednotlivé...
|
|
|
Problémy trestního soudnictví nad mládeží
Jedlička, Martin ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problémy trestního soudnictví nad mládeží. Důraz je kladen na českou právní úpravu představovanou především speciálním zákonem č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), který obsahuje hmotněprávní i procesní úpravu. Takové dělení jsem zvolil i pro tuto diplomovou práci. Cílem je související českou právní úpravu pojmenovat, rozebrat, zhodnotit a upozornit na možné problémy z ní vyplývající. Práce je rozdělena do tří částí. První část se zabývá především historickým vývojem právní úpravy trestního soudnictví nad mládeží na našem území v posledních 100 letech a obecnými aspekty zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Samostatná kapitola první části je věnována i konceptu restorativní justice, jeho užití v české právní úpravě, ale i v dokumentech, směrnicích a rezolucích vydávaných na evropské úrovni a úrovni Organizace spojených národů. V druhé části diplomové práce jsou rozebírány vybrané aspekty hmotněprávní úpravy jako dolní hranice trestní odpovědnosti a problémy jejího určování, rozumová a mravní vyspělost, morální vývoj u dětí, opatření ukládaná mládeži a vztahy mezi jednotlivými opatřeními. Poslední část je věnována vybraným aspektům procesní úpravy, zejména...
|
|
|
Kriminologické prognózování
Příhonská, Lucie ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Kriminologické prognózování Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem kriminologického prognózování, specificky metodikou využívanou při torbě prognóz. Cílem bylo představit cesty, jakými je možné dojít k relevantní predikci a zároveň přinést nové poznatky ze zahraničních výzkumů z oboru predikce pachatelství a recidivy. V první části diplomové práce byla přednesena základní metodika využívaná v rámci České republiky při kriminologickém prognózování obecně, v druhé třetině pak byly představeny specifičtější metody používané při predikci chování pachatelů na stejném území. V závěru došlo k předložení několika zahraničních studií, které se zabývají problematikou pachatelů trestné činnosti z více pohledů, primárně ovšem vždy zkoumající prediktory vedoucí ke kriminální kariéře. Klíčová slova: kriminologické prognózování, predikce, metodologie
|
|
|
Projevy restorativní justice v českém trestním právu
Kusáková, Nikol ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou restorativní justice v kontextu českého trestního práva. Pozornost je zaměřena nejprve na samotný koncept restorativní justice a následně na její projevy v českém trestním právu hmotném i procesním. Cílem této práce je poskytnout komplexní rozbor těchto projevů a zároveň předložit možné návrhy de lege ferenda o tom, jakými konkrétními způsoby by bylo možné dosáhnout vyšší restorativnosti českého trestněprávního systému. Těžištěm této práce je analýza jednotlivých trestněprávních institutů s restorativním potenciálem a zkoumá, jak naplňují jednotlivé restorativní principy, kterými jsou náprava újmy, dobrovolnost, přijetí společného rozhodnutí a oslovení potřeb oběti i pachatele. Autorka čerpá zejména z právních předpisů, komentářů, domácí a zahraniční odborné literatury, vědeckých studií a statistických údajů. Diplomová práce je strukturována do šesti kapitol. První kapitola se zabývá samotným pojmem restorativní justice, jejími základními hodnotami a principy, a zároveň definuje klíčové pojmy trest, účel trestu a retributivní justice. Následující kapitola se zaměřuje na projevy restorativní justice v trestním právu hmotném, zejména rozebírá jednotlivé alternativní tresty a alternativy k potrestání. Ve třetí kapitole jsou rozebírány projevy restorativní...
|
|
|
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam
Jambor, Petr ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam Abstrakt Diplomová práce je rozdělena do deseti kapitol. První kapitola se zabývá oznamovací činností fyzických osob, právnických osob, státních orgánů, a s tím spojenou oznamovací povinností, oznamovacím oprávněním. Druhá kapitola zohledňuje význam oznamování trestné činnosti pro zahájení trestního řízení, základní zásady, které mají dopad na postup OČTŘ po přijetí trestního oznámení a trestněprávně relevantního podnětu. Třetí kapitola pojednává o povinnosti přijímat trestněprávně relevantní podněty a oznámení, o úkonech OČTŘ, které následují po přijetí oznámení a zahájení trestního řízení. Čtvrtá kapitola obsahuje nejvýznamnější instituty, jejichž prostřednictvím se OČTŘ dozvídají o skutečnostech důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Do podkapitol jsou rovněž zařazena anonymní podání, zneužití trestního oznámení, respektive oznamovací činnosti, soukromá a subsidiární žaloba - institut objevující se v některých kontinentálních trestních předpisech a diskutovaný ohledně znovuzavedení ve starším věcném záměru návrhu nového trestního řádu. V souvislosti s oznamováním trestné činnosti je vyčleněna podkapitola pro právo na účinné vyšetřování, které má ústavní přesah, zároveň se k němu váže několik judikátů Ústavního soudu souvisejících s...
|
|
|
Ochrana oběti trestných činů
Šimůnková, Pavlína ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se zabývá ochranou oběti trestného činu a polemikou nad praktickými dopady zákona o obětech. První kapitola je věnována úvodu do problematiky ochrany oběti trestných činů. V této kapitole je uveden vývoj nauky o obětech (viktimologie), typologie oběti, rozbor pojmů viktimnost a viktimizace. Dále jsou popisovány fáze, kterými si oběť prochází v případě spáchání trestného činu na ní. V druhé kapitole se pojednává konkrétně o oběti trestného činu. V této kapitole je uvedena definice oběti a typologie oběti. Dále je kapitola věnována popisu rozdílu definice oběti dle zákona o obětech a pojmu poškozený dle trestního řádu. Třetí kapitola pojednává o vnitrostátním právním vývoji v problematice ochrany obětí trestných činů. V této kapitole je především rozbor stěžejních zákonů, které se věnovaly, resp. věnují ochraně oběti. Zároveň je v této kapitole zmínka o subjektech, které poskytují pomoc obětem trestných činů. Čtvrtá kapitola se věnuje konkrétnímu výčtu práv obětí podle zákona o obětech. V této kapitole je uveden rozbor jednotlivých práv, zasazení do kontextu v rámci trestního procesu, poznatky evropského práva i vnitrostátní judikatury. Tuto kapitolu považuji za stěžejní část celé práce, kde jsou uvedena práva oběti trestného činu a zároveň poznatky s jakým úspěchem se jim těchto práv...
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Košárková, Barbora ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody Tato práce se zabývá vybranými alternativními tresty k trestu odnětí svobody. Konkrétně se věnuje trestu domácího vězení (včetně elektronického monitoringu), trestu obecně prospěšných prací a peněžitému trestu, a to v rámci právní úpravy České republiky a Nizozemska. První kapitola popisuje pojem a účel trestu, přičemž v první podkapitole jsou představeny rozdílná pojetí pojmu trest a v druhé podkapitole jsou uvedeny jednotlivé teorie trestání, účel trestu a jeho využití v právním systému České republiky. Další tři kapitoly se věnují restorativní justici, probační a mediační službě, a nakonec i obecně alternativním trestům. Kapitola pět se soustředí na úpravu alternativních trestů v České republice. Je rozdělena na šest podkapitol, kdy po obecném úvodu, popisu probace a představení důležité novely trestního zákoníku následující tři kapitoly věnující se postupně trestu domácího vězení, trestu obecně prospěšných prací a peněžitému trestu. Tyto kapitoly jsou pak dále členěny na historický vývoj daného trestu, jeho charakteristiku a definici, ukládání daného trestu a případné ukládání přiměřených povinností a omezení, přeměnu daného trestu na jiný trest, výkon trestu, a nakonec je provedeno shrnutí úpravy daného trestu. V případě trestu domácího vězení...
|
|
|
Kriminalita v době nouzového stavu
Novotná, Terezie ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Kriminalita v době nouzového stavu Abstrakt Předmětem diplomové práce je kriminalita v době nouzových stavů vyhlášených v průběhu 21. století. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký je vztah kriminality k nouzovým stavům, přiblížit nouzové stavy vyhlášené ve 21. století a ukázat jejich roli v trestním zákoníku spolu s využitím v soudní praxi. Nouzové stavy, které byly vyhlášeny se dají rozdělit na dvě kategorie, a to nouzové stavy z důvodu živelních pohrom a nouzové stavy při pandemii onemocnění COVID-19. V diplomové práci jsou popsány nouzové stavy z let 2002, 2006 a 2013, které měly jako příčinu povodně, nouzový stav při orkánu Kyrill v roce 2007 a nouzové stavy, které byly vyhlášeny v letech 2020 a 2021 při pandemii onemocnění COVID-19. Práce se zaměřuje i na kriminalitu mimo nouzové stavy a dochází zde k porovnání s kriminalitou během nouzových stavů. Na základě policejních statistik je rozebrán vývoj registrované kriminality v letech 2011 až 2021. Následně je pozornost zaměřena na registrovanou kriminalitu v dobách živelních pohrom a poté v době pandemie COVID-19. V trestním zákoníku se nouzový stav nachází již ve třech základních skutkových podstatách trestných činů, dále se vyskytuje jako obecně přitěžující okolnost a zvlášť přitěžující okolnost. Jako zvlášť přitěžující okolnost je jakožto znak...
|
host ::
RSS.