Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 113 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití mechů k biondikaci atmosférické depozice
Ullmannová, Adéla ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Atmosférická depozice znečišťujících látek představuje významný environmentální problém, který může mít závažný dopad na ekosystémy a lidské zdraví. Proto je sledování tohoto procesu nezbytné pro posouzení jeho dopadů a vypracování účinných strategií k jejich zmírnění. Tato bakalářská práce je rešerší literatury, která se zabývá využitím mechů jako bioindikátorů atmosférické depozice. Mechy jsou citlivé na změny prostředí a akumulují znečišťující látky z atmosférické depozice, což z nich činí běžně užívané bioindikátory atmosférické depozice. Práce shrnuje různé typy znečišťujících látek, které se mohou usazovat v atmosféře a metody používané k odběru a analýze vzorků mechů. Dále se zabývá faktory, které ovlivňují reakci mechů na atmosférickou depozici, jako jsou druhové rozdíly, zeměpisná poloha a podmínky prostředí. Diskutuje o výhodách a omezeních jejich využití jako bioindikátorů. K lepšímu pochopení vztahu mezi mechy a atmosférickou depozicí je zapotřebí dalšího výzkumu a vylepšení jednotného protokolu, který by standardizoval metody a zvýšil jejich účinnost k mezinárodnímu monitorování znečištění životního prostředí. Celkově práce zdůrazňuje význam monitorování atmosférické depozice a poskytuje cenné poznatky o potenciálu mechů jako bioindikátorů pro hodnocení úrovně znečištění. Díky dalšímu...
Vliv vegetace na kvalitu ovzduší podél pozemních komunikací
Kučera, Lukáš ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Lhotka, Radek (oponent)
Bakalářská práce je rešerší odborné literatury na téma odstraňování znečišťujících látek emitovaných dopravou pomocí vegetace a vegetačních bariér podél veřejných komunikací. Cílem práce je prozkoumat důvody rozporů, které panují v literatuře ohledně účinnosti vegetačních bariér. Klade si otázku, jaký typ a struktura vegetační bariéry je nejúčinnější v odstraňování polutantů z ovzduší. Na základě provedené rešerše a dostupných dat zjišťuje, zdali na úsecích H6 Úlibice-Hořice a H7 Hořice-Sadová dálnice D35 má význam uvažovat nad vybudováním vegetačních bariér. V první části práce dochází k závěru, že účinnost vegetační bariéry je ovlivněna řadou faktorů jako je rychlost a směr větru, úhrn srážek, hustota, výška a druhová skladba nebo rozměry vegetačních bariér. Z tohoto důvodu neexistuje univerzální typ nebo struktura, která by zlepšovala kvalitu ovzduší, a proto je nezbytné, aby byly vždy navrhovány pro danou oblast individuálně. Důvod negativního vlivu některých vegetačních bariér na kvalitu ovzduší byl způsoben jejich nevhodným navržením. V druhé části se práce zabývá vhodností výsadby vegetačních bariér na vybraných úsecích dálnice D35 v Královéhradeckém kraji. Práce upozorňuje, že studie hodnotící dopad dálnice na kvalitu ovzduší vznikla již před třinácti lety, což zpochybňuje její relevantnost...
Atmosférický aerosol a působení hydrometeorů
Jüthner, Ludvík ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
atmosférického aerosolu a srážkovými epizodami deště, sněhu a mrholení. V práci jsou užita pozaďové lokality Milešovka. Pro jejich sběr byla ující pohyblivost částic (SMPS). Desetiminutové průměry byly využity pro zjištění změny koncentrace částic aerosolů při jednotlivých srážkových epizodách a pro výpočet scavenging koeficientu. Dále proběhl výpočet Pearsonových korelací pro zjištění efektu velikosti dešťových kapek, intenzity srážek, teploty, relativní vlhkosti a rychlosti větru na snižování koncentrace aerosolu Při hodnocení změn koncentrace aerosolových částic během jednotlivých jevů vyplynulo, že ačkoliv se všechny tři vybrané hydrometeory podílely na částic pouze déšť zapříčinil jejich pokles ve všech velikostních třídách ( potvrdil vyšší úspěšnost deště, . Čištění atmosféry deštěm pak probíhalo nejlépe mezi kapkami - mm a částicemi Při analýze h částic byly zjištěny signifikantní negativní korelace deště (10 Měření poskytlo další výsledky k dosavadním, primárně zahraničním studiím problematice podoblačného vymývání. Tato práce potvrzuje výsledk Ždímal (2016) a rozšiřuje tak charakteristiku pozaďových lokalitách střední Evropy. Klíčová slova: hydrometeory, distrometr, SMPS, atmosférický aerosol, vertikální mokrá
Climate change or precursor emissions - which of these will be the major player in future ground-level ozone concentrations?
Tremaskina, Anastasiia ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Tato práce zkoumá důvody potenciálních budoucích výsledků a také vývoj budoucích přízemních koncentrací O3. Přízemní O3 vzniká primárně reakcí prekurzorových emisí, jako jsou oxidy dusíku (NOx) a těkavé organické sloučeniny (VOC), za přítomnosti slunečního záření a vysokých teplot. Doprava, průmysl a výroba energie jsou primárními lidskými činnostmi, které tyto emise produkují. Na druhou stranu má změna klimatu také dopad na přízemní koncentrace O3 tím, že mění atmosférické podmínky, které podporují tvorbu O3. Frekvence a délka výskytu vysokých koncentrací O3 se například může zvyšovat se zvyšujícími se teplotami a změnami v atmosférické cirkulaci. Ale podmínky sucha mohou snížit schopnost rostlin absorbovat O3 a další znečišťující látky. Kromě toho mohou být emise prekurzorů potenciálně ovlivněny změnou klimatu. Rostoucí teploty mohou například způsobit větší produkce biogenních VOC rostlinami a měnící se srážky mohou mít dopad na emise NOx v půdě. Proto je třeba zvážit a řešit jak emise prekurzorů, tak změnu klimatu, aby bylo možné správně předvídat budoucí přízemní koncentrace O3. Práce pokrývá výsledky předchozích studií o emisích prekurzorů a klimatických změnách a jejich vlivu na budoucí výskyt přízemního O3. Kromě toho tato práce ilustruje několik potenciálních budoucích scénářů, které...
Environmentální a zdravotní přínosy elektromobility
Sanetrník, Michal ; Bendl, Jiří (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zdravotními a environmentálními přínosy elektromobility. Hlavním cílem této práce je popsat stávající neúnosná zdravotní a environmentální rizika emisí silničních vozidel se spalovacím motorem a zjistit, zdali elektromobily tato rizika eliminují. Dílčím cílem práce je zhodnotit efektivitu stávajících emisních regulací v automobilové dopravě. První část této rešeršní práce popisuje stávající stav znečištění vnějšího ovzduší, zdroje znečištění, expozici a zdravotní dopady obyvatel. Druhá část je věnována elektromobilům a automobilům se spalovacími motory a porovnává jejich zdravotní a environmentální dopady. Výstupem této práce je, že vozidla se spalovacím motorem každoročně přispívají k více než čtyřem milionům předčasných úmrtí po celém světě, urychlují globální klimatickou změnu, poškozují ozonovou vrstvu, přispívají k acidifikaci, eutrofizaci a negativně působí na vegetaci i opylovače. Z těchto důvodů je nezbytné přejít na zdravotně a environmentálně příznivější alternativu. Bateriová elektrická vozidla jsou vhodnou náhradou ve všech sledovaných bodech této práce, zejména bude-li s jejich zaváděním současně probíhat přechod na obnovitelné zdroje. Klíčová slova znečištění ovzduší, emise, předčasná úmrtí, spalovací motory, elektromobily
Dlouhodobé trendy mokré atmosférické depozice síry a dusíku - srovnání regionů severní polokoule
Vlnasová, Eliška ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Kaňa, Jiří (oponent)
Tato rešerše odborné literatury se zabývá časovými trendy mokré atmosférické depozice síry a dusíku v horizontu čtyřiceti let ve třech regionech severní polokoule, a to v Evropě, Severní Americe a v jihovýchodní Asii. Mokrá atmosférická depozice transportuje sloučeny síry a dusíku z atmosféry k zemskému povrchu prostřednictvím vertikálních nebo horizontálních atmosférických srážek. Nadměrné hodnoty těchto látek v depozici mohou způsobit řadu environmentálních problémů, jako například změnu biodiverzity, degradaci lesních porostů nebo změnu chemismu vody či půdy. Proto je třeba tyto hodnoty sledovat a vyhodnocovat. Síra a dusík se do atmosféry dostávají mimo jiné i emisemi antropogenního původu. Změna těchto emisí síry a dusíku za poslední čtyři dekády nepochybně ovlivnila časový vývoj trendů mokré depozice a cílem této práce je vývoj zmapovat a zhodnotit. Kromě trendů síry a dusíku se práce zabývá i změnou poměru iontů v mokré depozici, zejména změnou poměru iontu NH4 + ku NO3 - v mokré depozici dusíku. Mokrá depozice síry v souladu s významným snížením emisí sloučenin síry zaznamenává znatelný pokles v Evropě i v Severní Americe, ovšem mokrá depozice dusíku v těchto regionech klesá mnohem méně výrazně nebo dokonce stagnuje. V jihovýchodní Asii dochází naopak k rapidnímu zvýšení emisí, které silně...
Využití mechů k biondikaci atmosférické depozice
Ullmannová, Adéla ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Atmosférická depozice znečišťujících látek představuje významný environmentální problém, který může mít závažný dopad na ekosystémy a lidské zdraví. Proto je sledování tohoto procesu nezbytné pro posouzení jeho dopadů a vypracování účinných strategií k jejich zmírnění. Tato bakalářská práce je rešerší literatury, která se zabývá využitím mechů jako bioindikátorů atmosférické depozice. Mechy jsou citlivé na změny prostředí a mohou akumulovat znečišťující látky z atmosféry, což z nich činí cenné bioindikátory. Práce shrnuje různé typy znečišťujících látek, které se mohou usazovat v atmosféře a metody používané k odběru a analýze vzorků mechů. Dále se zabývá faktory, které ovlivňují reakci mechů na atmosférickou depozici, jako jsou druhové rozdíly, zeměpisná poloha a podmínky prostředí. Diskutuje o výhodách a omezeních jejich využití jako bioindikátorů. K lepšímu pochopení vztahu mezi mechy a atmosférickou depozicí je zapotřebí dalšího výzkumu a navržení jednotného protokolu, který by standardizoval metody a zvýšil jejich účinnost k mezinárodnímu monitorování znečištění životního prostředí. Celkově práce zdůrazňuje význam monitorování atmosférické depozice a poskytuje cenné poznatky o potenciálu mechů jako bioindikátorů pro hodnocení úrovně znečištění. Díky dalšímu výzkumu by se mechy mohly stát ještě...
Zachycování a skladování uhlíku jako součást strategie ke snížení emisí oxidu uhličitého
Salátová, Anežka ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Klimatické změny, ovlivňované řadou faktorů, a boj proti nim se stává stále palčivějším tématem nejen vědecké veřejnosti. Výkyvy koncentrací oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře byly v historii planety Země často spjaty se změnou klimatu a všemi jeho důsledky, včetně hromadného vymírání druhů. Antropogenní vliv na vývoj koncentrací CO2 s patrným nástupem v postindustriální éře je neoddiskutovatelným faktem, a v končeném důsledku může vést ke zvýšenému výskytu nebo změně intenzity síly extrémního počasí, jiných klimatických jevů, a dokonce k omezení obyvatelnosti v určitých regionech až neobyvatelnosti planety pro lidský druh. Jednou z možností ke snižování emisí CO2 je i zachycování a skladování, eventuálně využití uhlíku. Hlavními cíli této rešerše je shrnutí popsaných, i nově vyvíjených technologických možností v kontextu klimatické krize, vyhodnocení podmínek nutných k širšímu a komerčnímu využití této metody, včetně správně nastaveného politického rámce a financování, a zhodnocení vlivu stále probíhající pandemie COVID-19 a války na Ukrajině. Celosvětově je v provozu nebo ve výstavbě 31 projektů, majoritně využívaných při intenzifikaci těžby ropy. I Česká republika patří k zemím, které se zachycováním a skladováním uhlíku intenzivně zabývají, a přestože ani jeden ze dvou kandidátních projektů...
Vertical gradient of ambient air pollutant levels
Binda, Denis ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Zíková, Naděžda (oponent)
Znečistenie ovzdušia škodlivými polutantmi je považované za vážny problém ovplyvňujúci životné prostredie a mnohé jeho zložky. Účinná regulácia znečistenia je možná za predpokladu spoľahlivých dát získaných z meracích staníc naprieč celou krajinou, ktoré sa najčastejšie nachádzajú vo výške 2 m nad povrchom a majú stanovenú vlastnú reprezentatívnosť v horizontálnom smere. Reprezentatívnosť týchto staníc vo vertikále je však neznáma, čo predstavuje problém z dôvodu nedostatku informácií o relevantnosti týchto meraní pre štúdium pôsobenia znečisťujúcich látok v rozdielnej výške nad povrchom. V záujme zistenia vertikálneho profilu ozónu boli v praktickej časti spracované namerané koncentrácie z hladín 2, 8, 50 a 230 m, získané z Národní atmosférické observatoře Košetice v intervale od 6.9.2013 do 31.12.2020, ktoré boli využité na výpočet gradientu pre vybrané vrstvy, ktorý určuje, ako sa mení koncentrácia ozónu vo vertikále na 10 m (v práci je uvádzaný v jednotke [μg.m-3 /10 m]). Samotné koncentrácie ozónu vykazujú každoročnú periodicitu s vyššími hodnotami v letnom období (1.4.-30.9.) a nižšími hodnotami v zimnom období (1.10.-31.3.). Spočítaný gradient pre vrstvu 230-50 m vykazuje značnú stabilitu v priebehu roka bez výrazných zmien (rozmedzie hodnôt 0,30-0,43 v zimnom období a 0,30-0,50 v letnom...
Role aerosolu v klimatické změně
Švátora, Milan ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Atmosférický aerosol je suspenzí kapalných nebo pevných částic nebo jejich směsí v atmosféře. Troposférické aerosoly se mohou dostávat do ovzduší ze svých přirozených zdrojů nebo ze zdrojů antropogenních. Uvolňování oxidu siřičitého ze spalování fosilních paliv a organického a elementárního uhlíku ze spalování biomasy, jsou hlavní antropogenní zdroje aerosolu. Primární aerosoly mají přímý emisní zdroj (prach z lomů nebo z půdy, částečky mořské soli při vlnobití, vulkanický popel při sopečných erupcích). Sekundární aerosoly vznikají chemickými reakcemi látek v atmosféře, které přemění plyny na částice - tzv. konverze plynů na částice (vznik nitrátů oxidací oxidů dusíku nebo síranů z oxidu siřičitého). Atmosférický aerosol je důležitou složkou atmosféry a podílí se na významných atmosférických dějích, jako je tvorba a vypadávání srážek, radiační bilance Země. Aerosoly mohou ovlivnit radiační bilanci Země dvěma způsoby. Jednak prostřednictvím absorpce a rozptylu krátkovlnného a dlouhovlnného záření - tzv. přímý účinek. Nebo slouží jako kondenzační jádra, na kterých se tvoří zárodky vodních kapičkek. Aerosoly tak mohou ovlivňovat utváření, množství, délku existence a radiační vlastnosti mraků - tzv. nepřímý účinek. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na tyto mechanismy, kterými aerosoly ovlivňují radiační...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 113 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.