|
|
Historické použití odpadu jáchymovské uranové továrny jako stavebního materiálu
Voháňková, Michaela ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Šálek, Ondřej (oponent)
V Jáchymově se mezi lety 1853 a 1939 vyráběly v průmyslovém měřítku pestrobarevné a velmi žádané uranové barvy. Až do objevu rádia Marií Curie Skłodowskou roku 1898 byl odpad z výroby považován v podstatě za bezcenný. V 70. letech 20. století bylo zjištěno užití materiálů se zvýšenou radioaktivitou v budovách v Jáchymově. Některé nejvíce postižené budovy byly zbourány. V 90. letech došlo k sanačním zásahům, během kterých byly z většiny budov tyto stavební materiály (omítky a malty) odstraněny. V tomto období byly měřeny příkony záření gama i aktivity rádia a uranu laboratorně. Nebyl zkoumán mineralogický a fázový charakter materiálu, což bylo u této bakalářské práce hlavním cílem. Předpoklad zachování alespoň některých pozůstalých domů byl minimální. Přesto se několik málo unikátních případů nalézt podařilo. Túrou o délce 12 km bylo nalezeno celkem 11 budov, jejichž omítky vykazovaly zvýšenou radioaktivitu a to v rozmezí 3,2 - 28,4 μGy/h. Odběr vzorků byl realizován u 6 z nich. Stanovení hmotnostních aktivit 226 Ra bylo provedeno laboratorní gama spektrometrií, obsahy uranu byly stanoveny instrumentální neutronovou aktivační analýzou. Ve studovaném souboru dosahovaly aktivity radia hodnot 0,12 až 5,25 % eU. Koeficienty radioaktivní rovnováhy jsou výrazně posunuty ve prospěch 226 Ra a pohybují se v...
|
|
| |
|
|
Uranové zrudnění podkrkonošského permu: Vazba radioaktivních prvků v horninách rudnického obzoru na lokalitě Vrchlabí
Novák, Dominik ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Tuhý, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá studiem umělého výchozu permských jezerních sedimentů rudnického obzoru (298-297 Ma) a červených prachovců vrchlabského souvrství na lokalitě Vrchlabí, ve kterých byly z předchozích výzkumů zjištěny zvýšené koncentrace radionuklidů U a Th. Radionuklidy jsou na výchoze soustředěny v několika horizontech černých, šedých a červených břidlic, které tvoří cca 20 m z celkového 250 m studovaného profilu. Z lokalizovaných horizontů aktivních hornin byly odebrány vzorky ke studiu mineralogického složení, množství obsažených radionuklidů a autoradiografickému a mikroskopickému studiu vazeb radionuklidů v těchto horninách. Laboratorní měření potvrdilo zvýšené obsahy uranu i thoria v odebraných vzorcích. Nejvyšší množství uranu bylo naměřeno v anoxické černé břidlici (106,9 ppm U), nejvyšší množství Th v anomálním vzorku červeného prachovce (76,6 ppm Th). Břidlice a prachovce jsou složeny zejména z albitu, analcimu, kalcitu, dolomitu, muskovitu a draselných živců. Z výsledků mineralogického studia se předpokládá, že hlavním zdrojem sedimentu i radionuklidů byla přeplavená pyroklastika z oblasti podkrkonošské pánve či synchronní vulkanická činnost. Během pozdního tektonického vývoje pánve došlo pravděpodobně k přerozdělení radionuklidů v důsledku působení hydrotermálních roztoků. Bylo...
|
|
|
Datování vývěrů radioaktivních minerálních vod v krkonošsko-jizerském krystaliniku metodou 230Th/234U
Fanta, Martin ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Mizera, Jiří (oponent)
Izotopy 238 U, 234 U a 230 Th, jakožto členy uran-radiové rozpadové řady, v přírodním prostředí se změnami geochemických podmínek frakcionují a je možné je využít pro datování probíhajících či předešlých geochemických dějů v kvartéru. Na dvou studovaných lokalitách vývěrů radioaktivních minerálních vod v oblasti krkonošsko-jizerského krystalinika, Svatý Vojtěch v Horní Malé Úpě a Bukový pramen v Těsném dole v Janských Lázních, byly odebrány vzorky vod s obsahem uranu a vzorky vodou aktivovaných pevných materiálů. Uran byl v terénních podmínkách koprecipitován s hydroxidy FeIII+ z 50 l vzorků vod radioaktivních pramenů. V laboratoři byly z precipitátů z vod i z pevných materiálů po chemickém rozkladu separovány uran a thorium pomocí chromatografického extrakčního činidla UTEVA. Všechny tři zájmové izotopy jsou alfa zářiče, proto byly jejich aktivity měřeny alfa-spektrometricky a vyjádřeny v poměrech 234 U/238 U a 230 Th/ 234 U. Jako vnitřní standart byl užit 232 U/228 Th. Výsledné poměry aktivit 234 U/ 238 U čtyř naměřených vzorků vod se pohybovaly v rozmezí 1,0747 až 1,423. U dvanácti vzorků pevných fází byly stanoveny poměry 234 U/ 238 U v rozmezí 0,861 až 1,129 a poměry 230 Th/ 234 U v rozmezí 0,006 až 0,0242, resp. 1,0542. Na základě poměrů 230 Th/234 U jsou vzorky s hodnotami 0,006 až 0,0242...
|
|
|
Radioaktivita granitoidů krkonošsko-jizerského plutonu
Černík, Tomáš ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Matolín, Milan (oponent)
1. ABSTRAKT Tato práce se zaměřuje na přirozenou radioaktivitu krkonošského plutonu. Krkonošský pluton se rozděluje na šest dílčích typů granitu: Jizerský, liberecký, fojtský, tanvaldský, harrachovský a krkonošský. Cílem práce bylo porovnat tyto granity a zjistit zda je mezi jednotlivými typy těchto granitů výrazný rozdíl obsahu radioaktivních prvků U, Th, K. Na základě literárních údajů z české i z polské části plutonu byly ke každému typu granitu přiřazeny údaje analyzovaných vzorků (obsahy K, U, Th). Lokalizované body odběru byly přiřazeny k jednotlivým typům krkonošsko-jizerských granitoidů. Soubor analytických dat byl statisticky zhodnocen. Na základě statistického zpracování dat se podařilo prokázat výrazný rozdíl v obsazích radioaktivních prvků u jednotlivých typů granitů. Nejvíce radioaktivní je žula harrachovská. Žula tanvaldská má výrazně anomální poměr U/Th > 1. Ostatní typy mají radioaktivitu pouze průměrnou. Dále byla prověřena významná letecká gamaspekrometrická anomálie jihozápadně od Hejnic. Zde bylo provedeno pozemní gamaspektrometrické měření, které výrazné zvýšení aktivity oproti okolnímu horninovému prostředí neprokázalo. Tato anomálie je pravděpodobně vyvolána malou zakrytostí horniny, případně i geometrickými vlivy měření v horském terénu.
|
|
|
Obsah a vazba stříbra v galenitu
Němec, Matěj ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Galenit se jako hlavní stříbronosná ruda vyskytuje téměř na všech Ag ložiscích. Obsahuje-li více než 0,5 hmot. % Ag, jedná se o galenit pevný roztok - PbS ss. Toto stříbro je v galenitu vázáno dvěma hlavními způsoby. Jako inkluze nebo izomorfní příměs. Kolem devadesáti procent Ag se v PbS vyskytuje v podobě inkluzí jež jsou až na vyjímky produktem retrográdního procesu chladnutí pevného roztoku. Jedná se o matildit (AgBiS2), miargyrit (AgSbS2), diaforit (PbAg3Sb3S8), freislebenit (AgPbSbS3), pyrargyrit (Ag3SbS3) aramayoit (Ag(Sb,Bi)S2), freibergit (Ag12Sb4S13), gustavit (AgPbBi3S6) etc. Menší část izomorfního Ag vstupuje do minerálu substitucí 2Ag+ = PbII+ . Rozpustnost Ag2S je však v běžných podmínkách depozice (200 - 300řC ) velmi malá. Množství takto inkorporovaného stříbra v galenitu je max. 0,4 mol. % při 615řC. Většina izomorfního stříbra ovšem vstupuje do galenitu heterovalentně substitucí Ag+ + Bi III+ /Sb III+ = 2 PbII+ . V tomto případě může být obsah Ag v PbS až 9 hmot. % při 350 - 400řC. V ložiskách, ve kterých neproběhla párová substituce Bi/Sb za Pb, je obsah stříbra v galenitu pouze velmi malý. Obsah stopových prvků Ag, Bi a Sb může mít také vliv na tvar krystalů PbS. Galenit bohatý Bi obvykle tvoří oktaedricky omezené krystaly. Galenit který obsahuje více Ag a Sb a pouze velmi malé množství...
|
|
|
Metody měření radonu ve vodách
Hrušková, Lenka ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Třískala, Zdeněk (oponent)
Předpokládá se, že vysoké aktivity radonu ohrožují lidské zdraví, na druhou stranu jeho nízké koncentrace mají terapeutické účinky využívané v lázeňství. Jeho charakteristické vlastnosti jsou vhodné pro ložiskový průzkum, hydrologické a environmentální studie a předpovědi zemětřesení a vulkanické činnosti. V této práci jsou vysvětleny metody jeho měření pomocí záření, scintilačními detektory a ionizačními komorami. Dále jsou zde srovnány aparatury "radon - in - air monitor", aparatura s hydrofobní membránou a metoda využívající olivový olej. Nejvíce perspektivní je právě jednoduchá metoda využívající hydrofobní membrány.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.