|
|
Loutkoherectví jako rodinná tradice na příkladu rodu Kopeckých
Petričáková, Štěpánka ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
V rámci této diplomové práce je zkoumána rodina Kopeckých, jejíž rodinná tradice spojena s loutkovým divadlem. Tato diplomová práce si klade za cíl prozkoumat vnímání rodinné tradice u tří různých větví jedné rodiny. Za účelem výzkumu této problematiky je tradice zkoumána i u různých generací dané rodinné větve. Narátoři byli vybráni především tak, aby mezi sebou neměly jednotlivé rodiny užší vazby. K vedení projektu byl zvolen orálně- historický výzkum, který byl opřen o teorie výzkumu především rodinné paměti. Matěj Kopecký, někdy uváděn jako patriarcha loutkářského řemesla, byl loutkář z Mirotic. Umění loutkoherectví bylo přenášeno z generace na generaci a v současné době žije již deváté pokolení, které se počítá právě od Matěje Kopeckého. Nabízí se otázka, jak je to s rodinnou tradicí v současné době a jak je předávána? Co vlastně představuje rodinou tradici? Klíčová slova: rodina, tradice, orální historie, Matěj Kopecký, loutky, loutkové divadlo
|
|
|
Etablování české psychtroniky jakožto vědy
Niekurzáková, Kateřina ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Diplomová práce se snaží zmapovat dějiny psychotroniky v Československu, která se na konci šedesátých let etablovala jako vědní obor. Cílem práce je především prozkoumat a zhodnotit míru akceptace psychotroniky vědeckou obcí. Práce se dále bude zabývat osobnostmi jednotlivých psychotroniků a vztahy mezi nimi. Důležitá je také míra spolupráce mezi nimi a státní tajnou policií.
|
|
| |
|
|
Továrna JAWA v Týnci nad Sázavou v dobách socialistického experimentu - Továrna, lidé a motocykly v době tzv. normalizace a ekonomické transformace (1968 - 1995)
Bárta, Karel ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem této práce je zachycení časového úseku let tzv. normalizace během 70. a 80. let 20. století v Československu. Právě normalizace je v tomto případě primárním zkoumaným obdobím s přesahem do doby ekonomické transformace v 90. letech, a to v podmínkách v té době největšího výrobce a vývozce československých cestovních motocyklů - podniku JAWA, přičemž hlavním středobodem, kde se tyto motocykly ve velkém vyráběly, byla továrna v Týnci nad Sázavou - Brodcích. Kromě samotné výroby motocyklů v Týnci nad Sázavou v rámci zkoumaného období se práce zabývá také rolí Československa coby "velmoci" motocyklového sportu v období socialismu a dalšími aspekty souvisejícími s motocykly v rámci zkoumaného období jako je otázka role motocyklů v době normalizace v Československu, či nastínění historického vývoje samotné značky JAWA v poválečných letech a její rozmach v celosvětovém měřítku před samotným znárodněním podniku. Práce se zabývá také dalšími aspekty ve zkoumaném období, jako je dopad továrny na život obyvatel a zaměstnanců v regionu, otázka vztahů k firmě a značce JAWA či zkoumání ekonomické situace továrny v období normalizace a ekonomické transformace. Zdrojem této práce jsou rozhovory a interview s bývalými, ale i současnými zaměstnanci továrny JAWA v Týnci nad Sázavou, kteří zde působili, či působí...
|
|
|
Výběrové prodejny s potravinářským sortimentem na obvodě Praha 1 v 80. letech 20. století
Kiššová, Veronika ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce přibližuje působení maloobchodních potravinářských jednotek s výběrovým sortimentem na obvodě Praha 1 v dobách normalizace, konkrétně pak v 80. letech 20. století. Všechny provozovny, o kterých se v práci zmiňuji, mají společné to, že byly organizačně začleněny pod podnik Potraviny Praha 1 a byly svým způsobem jaksi výjimečné. Ať už se jednalo o přednostní právo v zásobování podnikem oproti běžným provozovnám, nebo o zájem zákazníků o zdejší lahůdky. Jelikož podnik Potraviny Praha 1 byl přímým nadřízeným článkem těchto provozoven a jejich důležitou součástí, zabývám se v práci jeho vznikem a historií. Nedílnou součástí je také zmínka o pořádání soutěží, přehlídek a v neposlední řadě zmiňuji i ocenění, která byla podniku udělena. Ve čtvrté kapitole se zaměřuji na dostupnost specializovaného sortimentu, jeho kvalitu a úroveň poskytovaných služeb, s čímž souvisí i dohled nad prodejnami ze strany nadřízené organizace. Metodologie práce čerpá jak z odborné literatury, dobového tisku, tak z uskutečněných rozhovorů prostřednictvím metody orální historie.
|
|
|
Obrazy dějin v české filmové a televizní tvorbě 21. století očima mladé generace herců a hereček
Šimek, Martin ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Cílem této diplomové práce je postihnout pohled mladé (profesně) generace herců a hereček, kteří si zahráli v alespoň jednom filmovém či televizním snímku s tématikou dějin dvacátého století, na problematiku soudobých dějin a historické látky ve filmu. Dalším záměrem práce je sledovat reflexi rizik či výhod filmového zpracování dějinné události či samotného ovlivnění filmovým médiem, pamětníky z řad rodinných příslušníků narátorů a školní výukou. Výzkum je realizován prostřednictvím kvalitativní metody na základě polostrukturovaných rozhovorů se čtrnácti respondenty společně s analýzou filmových a televizních děl, v nichž ztvárnili jednotliví respondenti své role. Jedná se o případovou studii tzv. "exkluzivní" skupiny umělců. Práce se taktéž věnuje otázce hercova "vcítění se" do postavy. Klíčová slova: Herci a herečky, Obrazy dějin, Historická látka, Film, Vcítění
|
|
|
Insitní umění v Československu
Oberfalcer, Edvard ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce "Insitní umění v Československu" pojednává o historickém a teoretickém vývoji insitního umění v Československu. V teoretické části je pozornost věnovaná vývoji teorie a terminologie insitního umění a jeho vztahu k jiným uměním. Pro komplexnost práce je reflektován historický vývoj ve světě a následně historie insitního umění v Československu. Hlavní část diplomové práce je zaměřená na dva projekty Slovenské národní galerie. Prvním je pořádání mezinárodní výstavy Trienále insitného umenia, která měla celkem tři ročníky a konala se v letech 1966 až 1972 v Bratislavě. Druhým projektem, který měli organizátoři trienále na starost, bylo vydávání Bulletinu INSITA, který je pro tuto práci stěžejním zdrojem informací. Součástí práce jsou také rozhovory s teoretičkou umění Katarínou Čiernou a sběratelem umění Pavlem Konečným, získané metodou orání historie, které cenným způsobem doplňují informace získané z literatury, archivních pramenů a dobového tisku. Klíčová slova: insitní umění, Trienále insitného umenia, Bulletin INSITA, Štefan Tkáč, naivní umění, Československo, Bratislava, Insitafilm
|
|
|
Ochotnické divadelní spolky v západočeském pohraničí - Divadlo v Hostouni, v Poběžovicích v letech 1947 - 1990
Lešková, Eva ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na historii ochotnických divadelních spolků v západočeském pohraničí se zaměřením na dva soubory, a to v Hostouni a v Poběžovicích. Vzhledem k tomu, že největší ohlas u divácké obce zaznamenaly soubory v období před revolucí 1989, budu se v diplomové práci soustředit především na divadelní činnost v letech 1947 - 1990. Ochotnické divadlo patřilo vždy k českým kulturním fenoménům a bylo vždy pokládáno za účinný prostředek k vytváření pozitivních vztahů v obci. Zároveň mnohá divadelní představení v sobě odráží dobovou situaci a přináší tak jedinečnou generační výpověď. Pro pochopení celkové situace ochotnického divadla v socialistickém Československu, se ve třetí kapitole pokusím o přiblížení divadelního prostředí v poválečném období. Metodologie práce se opírá o odbornou literaturu, o archivní záznamy a především pak o rozhovory vycházející z metody orální historie. Na základě orálně historického výzkumu se mimo jiné pokusím o zpracování témat, která k ochotnickému divadlu nesporně patří. Mezi tato témata patří charakteristika ochotnického herce či režiséra, motivace k hraní divadla, přehlídky ochotnických divadel, odborná porota, dramaturgie, scénografie a další. Cílem práce je představit ochotnické divadlo v ucelené podobě a dokázat jeho důležitost pro lidskou společnost.
|
|
|
Kachna, nebo králík? "Věda o vědě" v Polsku a Československu 1962-1989
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Franc, Martin (oponent)
Disertační práce analyzuje československou a polskou komunitu "vědců o vědě" (zejména historiků, filozofů a metodologů vědy) v letech 1962-1989. Práce se zaměřuje nejen na vnitřní vývoj komunity (vědci, jejich díla, vědecké instituce apod.), ale zkoumá také, jak se na podobě této komunity podílely jednak tradice vědeckého myšlení a jednak soudobý politicko- ideologický kontext (vliv Sovětského svazu či marxisticko-leninské ideologie, monopol komunistické strany). Práce také ukazuje, nakolik mohly vědecké komunity přijímat vlivy ze zemí Západní Evropy či Spojených států - tedy z tzv. kapitalistických zemí. Dispozice polských a československých "vědců o vědě" k zahraničním transferům je analyzována na příkladu dvou oblastí: zaprvé možnosti vědců vycestovat do západních zemí (v rámci výzkumných stáží, účastí na konferencích atd.) a zadruhé dostupnosti zahraniční (zejména západní) odborné literatury. Praktické fungování západních konceptů uvnitř komunity "vědců o vědě" je pak ukázáno na příkladu známé knihy amerického fyzika a historika vědy Thomase Kuhna Struktura vědeckých revolucí z roku 1962, jejíž recepce v Polsku a Československu je tématem závěrečné kapitoly disertační práce. Disertační práce ukazuje, že významná role vědeckých tradic v Polsku po roce 1956 může být vysvětlena dominancí tzv....
|
|
|
Manekýny v dobách socialismu
Pravda, Jiří ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá profesí manekýny v Československu. Zaměření práce je na šedesátá a sedmdesátá léta 20. století. Práce se soustředí na otázky, jakým způsobem se mohla stát žena v Československu manekýnou, jak byly manekýnky vnímány obyčejnými lidmi, jaké měly postavení v tehdejším pracovním světě a jaké výhody jim profese manekýny přinášela (např. výhody v podobě cestování, možnost účastnit se mezinárodních přehlídek, filmových natáčení a další). Práce se soustředí i na obraz manekýnek v dobových médiích, a to především v hraném filmu. Zároveň není opomenuta ani dobová móda se zaměřením například na umělé tkaniny anebo módu, která byla k vidění v kamenných obchodech a na ulicích. Nosnou konstrukci diplomové práce tvoří rozhovory s manekýnami socialistické éry, ale zastoupena je i módní návrhářka Zdeňka Bauerová.
|
host ::
RSS.