|
|
Biomarkery epiteliálních nádorů ovaria a endometria
Presl, Jiří ; Novotný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Fingerová, Helena (oponent)
Strukturovaný souhrn Cíl studie: Ovariální karcinom 1/ porovnání senzitivit sledovaných markerů CA 125, HE4, CA 19-9, CEA, TK, TPS, MonoTotal 2/ porovnání falešné pozitivity markerů CA 125 a HE4 3/ využití CA 125, HE4 a ROMA indexu v diagnostice ovariálního karcinomu 4/ využití CA 125 a HE4 ve follow-up ovariálního karcinomu Endometriální karcinom 1/ možnost využití biomarkerů CA125 a HE4 u pacientek s endometriálním karcinomem v předoperačním managementu Typ studie: Retrospektivní analýza dat Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko - porodnická klinika LF UK a FN Plzeň Soubor a metodika: Ovariální karcinom 1/ Do vyhodnocení senzitivit markerů CA 125, HE4, CA 19-9, CEA, TK, TPS, MonoTotal bylo zařazeno 266 pacientek - 19 s ovariálním karcinomem a 247 s benigními nálezy. 2/ Do porovnání falešné pozitivity markerů CA125 a HE4 jsme zařadili celkem 390 pacientek s benigními diagnózami - 60 žen s endometriozou, 70 těhotných, 67 pacientek s ascitem, 60 s fluidothoraxem, 25 a kardiálním selháním, 80 a renální insuficiencí a 28 žen s jaterním selháním. 3/ V rámci tohoto cíle jsme hodnotily 552 pacientek s abnormálním nálezem v pánvi - 30 žen bylo s histologicky potvrzeným maligním nádorem ovarií. Dalších 522 žen mělo benigní nález. Podle hladiny FSH (folikulostimulačního hormonu) byly ženy v obou skupinách...
|
|
|
Sledování imunogenních vlastností lidské spermie
Cibulka, Jan ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Fingerová, Helena (oponent) ; Madar, Jindřich (oponent) ; Šíma, Petr (oponent)
Souhrn Otázka lidské neplodnosti je stále naléhavější zejména v tzv. průmyslově vyspělých zemích. Formálně můžeme rozdělit atributy neplodnosti mezi muže a ženu (jako mužský a ženský faktor), ale problém nakonec ovlivňuje celý rodičovský pár. Snad právě díky složitosti ženského reprodukčního traktu se odhaduje, že více než 40% poruch plodnosti je skryto v jedné nebo více jeho částí. Obdobně "silná stránka" mužského faktoru je odvozena od patologického spermiogramu. U zbývajících 15 až 20% nedokážeme příčinu konstatovat jistě, nebo vůbec. Hovoříme zde o jinak nevysvětlitelná neplodnost, která může být způsobena až z 30% imunologicky. Vzhledem k širokému pojetí imunologie reprodukce jsme se rozhodli do této problematiky vyslat doslova jako sondu ve všech ohledech jedinečnou spermatickou buňku, která představuje nejen nositelku genetické informace, ale rovněž řadu antigenních struktur. Tato buňka se zdá být ideální pro tento úkol pro její dostupnost i vhodnost pro většinu základních laboratorních technik. Budeme se snažit seznámit se s některými z překážek, které mohou předčasně ukončit její poslání, a to zejména s protilátkami proti jejím antigenním strukturám (ASA - protilátek proti spermiím). Dlouhodobým cílem naší práce bylo porozumět antigenní povaze povrchu lidské spermie. Toto poznání vedlo k přípravě...
|
|
|
Metabolický syndrom a steroidní spektrum
Pospíšilová, Hana ; Stárka, Luboslav (vedoucí práce) ; Hána, Václav (oponent) ; Fingerová, Helena (oponent)
Pohlavní steroidy ovlivňují ukládání tuku. Rozložení tuku je jedním ze sekundárních pohlavních znaků. Androgeny působí na tukovou tkáň u mužů buď přímo stimulací androgenního receptoru, nebo nepřímo po aromatizaci přes estrogenní receptor. Androgeny dělíme na aromatizovatelné a nearomatizovatelné. Testosteron (T) je hlavním aromatizovatelným androgenem, jeho metabolit dihydrotestesteron (DHT) je nearomatizovatelný androgen a působí pouze přes androgenní receptor. Právě účinek pouze přes androgenní receptor dal vznik hypotéze o rozdílném efektu DHT a T na tělesné složení, kdy právě DHT by mohl být zodpovědný za mužský typ ukládání tuku. V rámci mého postgraduálního studia jsme analyzovali závislost sérové hladiny volných frakcí T a DHT na věku, a změny jejich poměru s věkem. Dále jsme hledali vztah aromatizovatelných a nearomatizovatelných androgenů s metabolickými a antropometrickými parametry. Dále jsme se věnovali sledování změn steroidogeneze u obézních mužů. Prokázali jsme, že před pubertou je dominantním androgenem spíše DHT než T, poměr fDHT/fT byl v průběhu života dospělých mužů konstantní. Po pubertě jsme nenalezli žádný evidentní zvrat v poměru obou hormonů, který by mohl přispět k vysvětlení výskytu např. benigní hyperplasie a karcinomu prostaty nebo androgenní alopecie až po dovršení středního...
|
|
|
Metabolický syndrom a steroidní spektrum
Pospíšilová, Hana ; Stárka, Luboslav (vedoucí práce) ; Hána, Václav (oponent) ; Fingerová, Helena (oponent)
Pohlavní steroidy ovlivňují ukládání tuku. Rozložení tuku je jedním ze sekundárních pohlavních znaků. Androgeny působí na tukovou tkáň u mužů buď přímo stimulací androgenního receptoru, nebo nepřímo po aromatizaci přes estrogenní receptor. Androgeny dělíme na aromatizovatelné a nearomatizovatelné. Testosteron (T) je hlavním aromatizovatelným androgenem, jeho metabolit dihydrotestesteron (DHT) je nearomatizovatelný androgen a působí pouze přes androgenní receptor. Právě účinek pouze přes androgenní receptor dal vznik hypotéze o rozdílném efektu DHT a T na tělesné složení, kdy právě DHT by mohl být zodpovědný za mužský typ ukládání tuku. V rámci mého postgraduálního studia jsme analyzovali závislost sérové hladiny volných frakcí T a DHT na věku, a změny jejich poměru s věkem. Dále jsme hledali vztah aromatizovatelných a nearomatizovatelných androgenů s metabolickými a antropometrickými parametry. Dále jsme se věnovali sledování změn steroidogeneze u obézních mužů. Prokázali jsme, že před pubertou je dominantním androgenem spíše DHT než T, poměr fDHT/fT byl v průběhu života dospělých mužů konstantní. Po pubertě jsme nenalezli žádný evidentní zvrat v poměru obou hormonů, který by mohl přispět k vysvětlení výskytu např. benigní hyperplasie a karcinomu prostaty nebo androgenní alopecie až po dovršení středního...
|
|
|
Biomarkery epiteliálních nádorů ovaria a endometria
Presl, Jiří ; Novotný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Fingerová, Helena (oponent)
Strukturovaný souhrn Cíl studie: Ovariální karcinom 1/ porovnání senzitivit sledovaných markerů CA 125, HE4, CA 19-9, CEA, TK, TPS, MonoTotal 2/ porovnání falešné pozitivity markerů CA 125 a HE4 3/ využití CA 125, HE4 a ROMA indexu v diagnostice ovariálního karcinomu 4/ využití CA 125 a HE4 ve follow-up ovariálního karcinomu Endometriální karcinom 1/ možnost využití biomarkerů CA125 a HE4 u pacientek s endometriálním karcinomem v předoperačním managementu Typ studie: Retrospektivní analýza dat Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko - porodnická klinika LF UK a FN Plzeň Soubor a metodika: Ovariální karcinom 1/ Do vyhodnocení senzitivit markerů CA 125, HE4, CA 19-9, CEA, TK, TPS, MonoTotal bylo zařazeno 266 pacientek - 19 s ovariálním karcinomem a 247 s benigními nálezy. 2/ Do porovnání falešné pozitivity markerů CA125 a HE4 jsme zařadili celkem 390 pacientek s benigními diagnózami - 60 žen s endometriozou, 70 těhotných, 67 pacientek s ascitem, 60 s fluidothoraxem, 25 a kardiálním selháním, 80 a renální insuficiencí a 28 žen s jaterním selháním. 3/ V rámci tohoto cíle jsme hodnotily 552 pacientek s abnormálním nálezem v pánvi - 30 žen bylo s histologicky potvrzeným maligním nádorem ovarií. Dalších 522 žen mělo benigní nález. Podle hladiny FSH (folikulostimulačního hormonu) byly ženy v obou skupinách...
|
|
|
Sledování imunogenních vlastností lidské spermie
Cibulka, Jan ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Fingerová, Helena (oponent) ; Madar, Jindřich (oponent) ; Šíma, Petr (oponent)
Souhrn Otázka lidské neplodnosti je stále naléhavější zejména v tzv. průmyslově vyspělých zemích. Formálně můžeme rozdělit atributy neplodnosti mezi muže a ženu (jako mužský a ženský faktor), ale problém nakonec ovlivňuje celý rodičovský pár. Snad právě díky složitosti ženského reprodukčního traktu se odhaduje, že více než 40% poruch plodnosti je skryto v jedné nebo více jeho částí. Obdobně "silná stránka" mužského faktoru je odvozena od patologického spermiogramu. U zbývajících 15 až 20% nedokážeme příčinu konstatovat jistě, nebo vůbec. Hovoříme zde o jinak nevysvětlitelná neplodnost, která může být způsobena až z 30% imunologicky. Vzhledem k širokému pojetí imunologie reprodukce jsme se rozhodli do této problematiky vyslat doslova jako sondu ve všech ohledech jedinečnou spermatickou buňku, která představuje nejen nositelku genetické informace, ale rovněž řadu antigenních struktur. Tato buňka se zdá být ideální pro tento úkol pro její dostupnost i vhodnost pro většinu základních laboratorních technik. Budeme se snažit seznámit se s některými z překážek, které mohou předčasně ukončit její poslání, a to zejména s protilátkami proti jejím antigenním strukturám (ASA - protilátek proti spermiím). Dlouhodobým cílem naší práce bylo porozumět antigenní povaze povrchu lidské spermie. Toto poznání vedlo k přípravě...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.