|
|
Absurdní konsekvence: Beckett a Berkeley
Adar, Einat ; Pilný, Ondřej (vedoucí práce) ; Wallace, Clare (oponent) ; Feldman, Matthew (oponent)
1 Abstrakt Samuel Beckett je dobře znám jako filosoficky orientovaný autor. Ve své tvorbě čerpá z řady filosofických děl, s jejichž pomocí vytváří znepokojivé obrazy a spletité texty, v nichž moderní myslitelé často spatřují vyjádření svých vlastních otázek a pochybností dotýkajících se samotných základu západního myšlení. Sám Beckett se však často zaměřuje na filosofy tvořící v sedmnáctém a osmnáctém století. Disertační práce zkoumá způsob, jímž Beckett dává nový význam názorům a metaforám významného filosofa, George Berkeleyho, a přetváří ranně novověké teorie v umělecká díla, která dodnes fascinují bezpočet diváků a myslitelů. Zkoumání Beckettových filosofických zdrojů hrálo významnou roli již v prvních kritických reflexích jeho díla. Mezi nejvýznamnější rané kritické studie patří práce Ruby Cohnové: "Philosophical Fragments in the Works of Samuel Beckett" (1964);1 Johna Fletchera: "Beckett and the Philosophers" (1965);2 či Edouarda Morot-Sira, "Samuel Beckett and Cartesian Emblems" (1976).3 Společným rysem těchto esejí, ale i ostatních kritických prací z daného období, je identifikace Beckettova myšlení s karteziánskou pozicí. Zvyšující se počet dostupných archivních materiálů - dopisů, poznámek či knih nalezených po Beckettově smrti nalezeny v jeho knihovně - přispěl významnou měrou k potvrzení faktu,...
|
host ::
RSS.