Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The Main Determinants of European Trade Integration
Spivacenco, Carolina ; Vacek, Pavel (vedoucí práce) ; Dingová, Vilma (oponent)
The importance of international trade cannot be neglected as it represents an important channel of wealth creation in the actual globalised world. Thus, the present writer aims to identify how the commercial flows have changed after the adoption of Euro and once the financial crisis has burst. Furthermore the main factors that influence trade are researched by using the gravitational econometric model and employing panel data for 14 EU member countries. The results show that the intensity of commercial exchanges are highly influenced by the level of development (GDP) of the country and the amount of FDI that are attracted, while the use of a common currency appears to be not too significant. At the same time, indicators are more sensible during the crisis period than the stable one, hence even small changes in independent variables can lead to higher decrease in trade. Key words: European trade, liberalization, competitiveness, financial crisis, contagion, Euro, gravitational model.
Assessing the Fiscal Sustainability of the Czech Republic
Ambriško, Róbert ; Dingová, Vilma ; Dvořák, Michal ; Hájková, Dana ; Hromádková, Eva ; Kulhavá, Kamila ; Štiková, Radka
V tomto článku popisujeme model veřejných financí České republiky, v rámci kterého se zaměřujeme na modelování hlavních zdrojů rizika pro dlouhodobou fiskální udržitelnost, tedy výdajů souvisejících se stárnutím populace a souvisejícím vývojem vládního dluhu. Základní model se odvíjí od aktuální demografické projekce Českého statistického úřadu, která předpovídá klesající podíl populace v produktivním věku. Demografický vývoj ovlivňuje ekonomický růst, vládní výdaje a příjmy v dlouhodobém horizontu v součinnosti s regulací a mikroekonomickými pobídkami vestavěnými v daňovém systému, resp. v systému vyplácení dávek. Stárnutí populace tak výrazně dopadá na budoucí vládní výdaje skrze starobní penze a výdaje na zdravotnictví, kde jsou náklady modelovány tak, aby odrážely technologický pokrok v léčbě nemocí spojených se stárnutím. Naše analýza ukazuje, že za předpokladu zachování současného nastavení parametrů fiskální politiky bude demografický vývoj od začátku 30. let 21. století implikovat záporné saldo primární bilance. Rostoucí primární deficity a související nárůst úrokových plateb pak povedou k rychlé eskalaci vládního dluhu. I když jsou kvantitativní výsledky modelu závislé na specifickém nastavení parametrů popisujících makroekonomický vývoj a fiskální politiku, široké spektrum našich citlivostních analýz ukazuje, že bez reakce hospodářské politiky i nejoptimističtější populační scénář implikuje neudržitelný vývoj veřejných financí.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Integrace Turecka do Evropské Unie
Švec, Ondřej ; Glazar, Ondřej (vedoucí práce) ; Dingová, Vilma (oponent)
Integrace do Evropské unie představuje pro země možnost, jak se lépe přiblížit životní úrovni v Evropě. Tato práce se zabývá vstup Turecka do EU a ekonomickými dopady této integrace, zejména na oblast zahraničního obchodu a na společný rozpočet EU. K výpočtu ekonomického přínosu v podobě zvýšení vzájemného objemu exportu do zemí EU je použit gravitační model zahraničního obchodu, který ukazuje, že lze očekávat signifikantní nárůst objemu obchodu až o 60% oproti scénáři, kdy Turecko by nebylo členem EU. Dynamická forma modelu ukazuje, že vzájemný obchod by mohl meziročně růst navíc odhadem o 5 % a v kontextu podílu exportu na tvorbě tureckého HDP by integrace mohla přinést přidaný 1% meziroční růst HDP v průběhu následujících deseti let. Pro Evropskou unii jako celek bude mít růst obchodu s Tureckem marginální ekonomický efekt. Větší ekonomický dopad bude pro EU představovat financování dotací Turecku prostřednictvím společného rozpočtu. Odhad nutného nárůstu příspěvků do společného rozpočtu se pohybuje v rozmezí 0,09 - 0,23 % HDP EU, přičemž pro tureckou ekonomiku mohou dotace z EU představovat až 5,5% HDP. Tyto výsledky vedou k závěru, že členství v Unii je značným ekonomickým přínosem pro nové členy a představuje jistou finanční zátěž pro členy stávající.
The Main Determinants of European Trade Integration
Spivacenco, Carolina ; Vacek, Pavel (vedoucí práce) ; Dingová, Vilma (oponent)
The importance of international trade cannot be neglected as it represents an important channel of wealth creation in the actual globalised world. Thus, the present writer aims to identify how the commercial flows have changed after the adoption of Euro and once the financial crisis has burst. Furthermore the main factors that influence trade are researched by using the gravitational econometric model and employing panel data for 14 EU member countries. The results show that the intensity of commercial exchanges are highly influenced by the level of development (GDP) of the country and the amount of FDI that are attracted, while the use of a common currency appears to be not too significant. At the same time, indicators are more sensible during the crisis period than the stable one, hence even small changes in independent variables can lead to higher decrease in trade. Key words: European trade, liberalization, competitiveness, financial crisis, contagion, Euro, gravitational model.
Eurozóna a fiskální transfery: ztráta času či nutnost?
Paul, Tomáš ; Dingová, Vilma (vedoucí práce) ; Marko, Peter (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá řešením asymetrických hospodářských šoků v eurozóně. V úvodní kapitole je ukázáno, že eurozóna nesplňuje některá kritéria teorie optimálních měnových oblastí, a proto je zranitelnější při vzniku asymetrických šoků. Z příkladu existujících federací jsou ukázána řešení pomocí nástrojů fiskální politiky. V druhé kapitole je představeno šest návrhů mechanismu fiskálních transferů, které se objevily v literatuře. Třetí a čtvrtá kapitola zkoumají a porovnávají, z jakých prvků jsou mechanismy sestaveny a zda mají sedm vlastností, které by měl ideální mechanismus splňovat. V empirické části spočteme konkrétní hodnoty transferů u dvou mechanismů. Porovnáním pak zjistíme, že se poměrně výrazně liší. Závěrem této práce je, že sestrojení mechanismu fiskálních transferů je kvůli vlastnostem eurozóny obtížné a naráží na mnoho problémů, proto prozatím není doporučeno jeho zavedení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.