|
|
Aktivita raka signálního v podmínkách malého toku
DAVID, Jaroslav
Rak signální je jedním z nejstarších invazních druhů raků v Evropě, jenž na nově invadovaných lokalitách působí ekologické a často i ekonomické škody. Na Křesanovském potoce je možnost průběh jeho invaze a s ní spojených problémů sledovat v reálném čase a provádět tak výzkum těchto procesů. Na toku jsou již šest let prováděny pravidelné eradikační zásahy. Výzkum detailnějších a komplexnějších vlivů těchto aktivit na populaci raků jako celek a případné změny v chování jedinců však nebyl prozatím realizován. Pro získání relevantních dat k tomuto účelu bylo v rámci této diplomové práce použito nahrávání situace v toku v měsíčních cyklech od května do září roku 2021, kdy byly záznamy získávány noc před plánovaným důkladným ručním prolovením toku a noc poté (co do počtu a aktivity pozorovaných raků). Výsledky pozorování neprokázaly, že by odlov změnil celkové dění v toku. Při vysokém počtu odlovených raků to znamená, že oslabená populace raků po odlovu prokázala stejnou celkovou aktivitu, jako populace v kompletním počtu před odlovem (patrně v důsledku zvýšení individuální aktivity v reakci na odlov a rozrušení habitatu). Dále výsledky pozorování podtrhují již dříve předpokládanou nízkou úspěšnost eradikačních snah na dané lokalitě a navíc potvrzují, že pro raky signální do jisté míry příčné překážky v toku nejsou skutečnou bariérou. Zjištěné výsledky pomohou lépe pochopit vliv eradikačních zásahů na populace raků signálních. Vzhledem k tomu, že se jednalo o první námi prováděný výzkum tohoto charakteru, otevírá tato diplomová práce určitý prostor k úpravě a dalšímu vývoji metodických postupů, ale nastoluje i množství nových otázek, na kterých je třebat dále pracovat. Finálním cílem těchto snah je pak zlepšení managementových zásahů vůči invaznímu raku signálnímu.
|
|
|
Porovnání přežívání a růstu raka červeného a raka mramorovaného v teplotně suboptimálních podmínkách
DAVID, Jaroslav
Biologické invaze jsou stále významnějšími biologickými i ekonomickými hrozbami. Počty těchto invazí v čase stále stoupají a narušují tím původní biodiverzitu. V tomto experimentu jsme se zaměřili na dva druhy raků původem ze Severní Ameriky, a to na raka červeného a na raka mramorovaného, kteří patří mezi nejvýznamnější invazivní raky. Abychom zjistili, který z těchto druhů by měl být dominantní v trvale suboptimálních teplotních podmínkách (teplota vody 16 °C), provedli jsme experiment hodnotící jejich růst, mortalitu, poškození klepet a dozrávání v jednodruhových i smíšených obsádkách. Ukázalo se, že rychleji rostoucím druhem byl jednoznačně rak červený, který rostl nejrychleji ve smíšených obsádkách na úkor raka mramorovaného, který v těchto obsádkách naopak rostl pomaleji než v jednodruhových obsádkách. V přežívání v jednotlivých skupinách nebyly zaznamenány velké rozdíly, jednodruhová obsádka raka mramorovaného však přežívala přibližně o 15 % lépe, než ostatní skupiny. Poškození klepet bylo vyšší u raků červených, velký rozdíl byl zaznamenán mezi obsádkami raků mramorovaných, kdy ve smíšených obsádkách bylo poškození přibližně pětkrát vyšší. Na konci experimentu (týden 18) byli mezi raky červenými nalezeni tři pohlavně dospělí samci a jedna samice s bílkovinnými žlázami.
|
|
|
Pražská honorifikační urbanonyma v období 1945-1989 a jejich podíl na formování identity socialistického velkoměsta
Ptáčníková, Martina ; Harvalík, Milan (vedoucí práce) ; David, Jaroslav (oponent) ; Krško, Jaromír (oponent)
P edkládaná diserta ní práce se zabývá urbanonymií hlavního m sta Prahy v období od konce druhé sv tové války do roku 1989. P estože po et text v novaných názvosloví m stských ve ejných prostranství od 80. let 20. století kontinuáln roste, podrobné analýzy urbanonymie v dob vlády komunistické strany v eskoslovensku doposud nebyly provedeny. Vývoj urbanonymie daného období je v diserta ní práci sledován prost ednictvím honorifika ních jmen, na jejichž základ lze nejlépe popsat formování pražské toponymické krajiny jako politizovaného prostoru, reagujícího na d jinné zvraty i mocenské nároky vládnoucích elit. Diserta ní práce se ve své teoretické ásti v nuje jak samotnému vymezení honorifika ních urbanonym, tak i jejich klasifikaci, která je provedena podle nejr zn jších klasifika ních kritérií (p edevším lexikáln -sémantického a strukturního). Teoretická ást práce se dotýká i problematiky m stského prostoru, jeho pam ti, orientace v n m, jakož i vytvá ení mýt m stské krajiny, k jejichž vzniku m la napomáhat ú edn schválená m stská toponyma. Teoretický rámec je v druhé ásti práce aplikován na urbanonymický materiál samotný. V konkrétních sondách tato ást práce sleduje, jak se urbanonymie podílela na utvá ení identity povále né Prahy, respektive identity nov konstruované po únorových událostech roku...
|
|
| |
host ::
RSS.