Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv neuroprotekce na mozkové metabolické parametry a kognitivní funkce při karotické endarterektomii
Mraček, Jan ; Choc, Milan (vedoucí práce) ; Chytra, Ivan (oponent) ; Náhlovský, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova Lékařská fakulta v Plzni MUDr. Jan Mraček Neurochirurgické oddělení FN Plzeň VLIV NEUROPROTEKCE NA MOZKOVÉ METABOLICKÉ PARAMETRY A KOGNITIVNÍ FUNKCE PŘI KAROTICKÉ ENDARTEREKTOMII Autoreferát dizertační práce Obor: Chirurgie Plzeň 2010 2 Dizertační práce byla vypracována v rámci kombinované formy doktorského studijního programu v oboru Chirurgie na Neurochirurgickém oddělení FN a LF UK v Plzni. Uchazeč: MUDr. Jan Mraček Neurochirurgické oddělení FN Plzeň, LF UK Plzeň Školitel: Prim. MUDr. Milan Choc, CSc. Neurochirurgické oddělení FN Plzeň, LF UK Plzeň Oponenti: Doc. MUDr. Jiří Náhlovský, CSc. Neurochirurgická klinika FN Hradec Králové, LF UK Hradec Králové Doc. MUDr. Petr Kozler, PhD. Neurochirurgická klinika ÚVN Praha, 1. lékařská fakulta UK Praha Doc. MUDr. Ivan Chytra, CSc. Anesteziologicko - resuscitační klinika FN Plzeň, LF UK Plzeň S dizertační prací je možno se seznámit na Děkanátu LF UK Plzeň, Husova 3, Plzeň. Autoreferát byl rozeslán dne: Obhajoba dizertační práce se koná dne: 3 OBSAH 1. Úvod ………………………………………………………………………….…4 2. Cíl práce ……………………………………………………………………......7 3. Metodika ……………………………………………………………………......7 3.1. Vstupní kritéria ……………………………………………………………..7 3.2. Použitá neuroprotekce ……………………………………………………...7 3.3. Způsob podané anestézie ………………………………………………….. 8 3.4. Operační...
Optimalizace hemodynamiky traumatologických nemocných v intenzivní péči pomocí transesofageální dopplerometrie
Pradl, Richard ; Chytra, Ivan (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Šrámek, Vladimír (oponent)
Využití monitorace pomocí transesofageální dopplerometrie jako neinvazívní metody k managementu náhrady tekutin byla popsána v několika studiích u plánovaných chirurgických výkonů. Cílem této studie bylo zhodnotit vliv žasné optimalizace plasmatického objemu s užitím transesofageální dopplerometrie na normalizaci hladiny laktátu a rozvoj orgánové dysfunkce proti standardnímu režimu léčby u nemocných s polytraumatem. Jednalo se o randomizovanou, kontrolovanou studii. Pacienti s těžkým poraněním a krevní ztrátou větši než 2 000 ml, přijatí na resuscitační oddělení fakultní nemocnice, byli rozděleni do skupiny s monitorováním hemodynamiky s užitím transesofageální dopplerometrie a do kontrolní skupiny. Tekutinová resuscitace ve skupině Doppler byla vedena během prvních 12 hodin pobytu na oddělení pomocí protokolu využívajících dat monitorace transesofageální dopplerometrií, zatímco kontrolní skupina byla sledována standardním hemodynamickým monitorováním. Během hospitalizace byly hodnoceny hladiny laktátu a stupeň orgánového selhávání. Ve studii bylo hodnoceno 80 pacientů ve skupině Doppler a 82 pacientů v kontroloní skupině. U nemocných s transesofageální dopplerometrií bylo podáno intravenozně více koloidů během prvních 12 hodin pobytu na oddělení (1,667±426 ml versus 682±322 ml; p < 0,0001), a hladiny...
Vliv typu anestezie na incidenci pooperační kognitivní dysfunkce
Kletečka, Jakub ; Chytra, Ivan (vedoucí práce) ; Dostál, Pavel (oponent) ; Málek, Jiří (oponent)
Postižení kognitivních funkcí je častou komplikací v perioperační péči, postihující až čtvrtinu nemocných týden po operačním výkonu. Jde o přechodnou poruchu, která postihuje zejména exekutivní funkce, práci s pamětí a prostorovou orientaci. Jde o dočasný fenomén, který se normalizuje během prvních měsíců po výkonu. Jednoznačně prokázanými rizikovými faktory jsou nižší vzdělání a vyšší věk, ale vyskytuje se napříč věkovým spektrem. Zejména u starších pacientů prokazatelně ovlivňuje kvalitu života po operačním výkonu. Provedené studie nenašly rozdíl ve výskytu mezi celkovou a regionální anestezií, ani mezi jednotlivými anestetiky. Jedinou dostupnou možností prevence je minimalizace operačního inzultu, například v podobě fast-track přístupu k perioperační péči. Optimalizace hloubky anestezie pomocí EEG a z něj derivovaných parametrů je nadějnou možností, i když evidence je zatím limitovaná. Výzkum v oblasti pooperační kognitivní dysfunkce (POCD) je významně omezen heterogenitou studií, nejsou konsenzuálně definované diagnostické metody ani kritéria. Dalším limitujícím faktorem je změna v anesteziologické praxi v posledních dvaceti letech a tedy omezená srovnatelnost podmínek získání dat. Cílem práce bylo prokázat možný rozdíl ve výskytu POCD po anestezii sevofluranem a propofolem, závislost POCD na...
Dysfunkce jater a ledvin u kriticky nemocných. Možnosti podpory a náhrady funkce
Kroužecký, Aleš ; Matějovič, Martin (vedoucí práce) ; Chytra, Ivan (oponent) ; Viklický, Ondřej (oponent) ; Dostál, Pavel (oponent)
Ověření vlivu různých, v intenzivní péči běžných, manipulací a postupů na perfúzi jater a střeva. Cílem bylo testovat hypotézy, že: a. manipulace se středním arteriálním tlakem může v septickém šoku ovlivnit jak krevní průtok hepatosplachnickou oblastí tak její energetický metabolismus a kyslíkový transport. b. podání enterální nutrice kriticky nemocným v sepsi může ovlivnit jak hemodynamiku tak energetický metabolismus hepatosplanchnické oblasti. c. otočení kriticky nemocného s ALI/ARDS do pronační polohy může ovlivnit hemodynamiku, metabolismus a energetickou bilanci hepatosplanchnické oblasti. II. U kontinuálních metod náhrady funkce ledvin zhodnotit vliv: a. heparinového proplachu a regionální citrátové antikoagulace na trombogenitu a biokompatibilitu mimotělního okruhu. b. metodou navozeného snížení tělesné teploty na parametry hemodynamiky, kinetiky kyslíku a energetické bilance v oblasti hepatosplanchnického regionu.
Význam měření intraabdominálního tlaku u těžké akutní pankreatitidy
Kural, Tomáš ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Chytra, Ivan (oponent) ; Kala, Zdeněk (oponent) ; Leffler, Jan (oponent)
Souhrn Léčba těžké akutní pankreatitidy je dnes převážně konzervativní. Jedinou obecně přijímanou indikací k operaci u těchto pacientů je rozvoj infekce nekrotické tkáně nebo perzistující nebo progredující známky multiorgánového selhávání i přes maximální intenzivní léčbu. K chirurgickému léčení jsou indikováni rovněž nemocní s komplikacemi těžké AP (erozivní krvácení, perforace GIT apod.). V předkládané práci je pozornost soustředěna na případy, kdy dochází ke zhoršování celkového stavu v souvoslosti s rozvojem břišního kompartment syndromu a kdy operační výkon (dekompresivní laparotomie) může ovlivňovat prognózu onemocnění. V našem souboru 214 nemocných s těžkou akutní pankreatitidou léčených v průběhu posledních 6 let bylo 70 nemocných indikováno k operaci.. Z tohoto počtu byl v 17 případech indikací k dekompresivní laparotomii vzestup nitrobřišního tlaku k hodnotám břišního kompartment syndromu společně s příznaky orgánové dysfunkce, 6 nemocných zemřelo, 11 mladších nemocných přežilo.
Hemoeliminační metody v léčbě sepse a časné multiorgánové dysfunkce
Sýkora, Roman ; Matějovič, Martin (vedoucí práce) ; Chytra, Ivan (oponent) ; Maňák, Jan (oponent) ; Šrámek, Vladimír (oponent)
Autor se ve své praci zabývá nejčastější příčinou úmrtí u pacientů se sepsí, což je zhoršení funkce více orgánů, tzv.syndrom dysfunkce více orgánů. Práce si klade za cíl v experimentálních studiích na zvířecím modelu septického šoku zhodnotit vliv hemofiltrace na úrovni systémové hemodynamiky, regionální hemodynamiky, mikrocirkulace, energetického metabolismu, oxidativního stresu, endotelu a koagulace a dále porovnat vliv vysokoobjemové hemofiltrace s dávkou 100 ml/kg/h s "konvenční - septickou" dávkou hemofiltrace 35 ml/kg/h. Práce zkoumá vliv plazmafiltrace spojené s adsorpcí na úrovni systémové hemodynamiky, regionální hemodynamiky, mikrocirkulace, energetického metabolismu, oxidativního stresu, endotelu a koagulace. Autor ověřil hypotézu, že ochlazení krve v mimotělním okruhu a následné ohřátí krve před návratem do organizmu může vést k dostatečnému protisrážlivému efektu.
Náhrada a podpora funkce životně důležitých orgánů v sepsi: patofyziologické a léčebné aspekty
Martínková, Vendula ; Matějovič, Martin (vedoucí práce) ; Chytra, Ivan (oponent) ; Charvát, Jiří (oponent)
Infekční nemoci jsou celosvětově hlavní příčinou morbidity a mortality. Sepse je hlavní příčinou úmrtí na infekční choroby. Jedná se o jeden z nejvážnějších a současně jeden z nejobtížněji léčitelných stavů současné medicíny. Sepse je nejčastější příčinou úmrtí na jednotkách intenzivní péče. Dosud neexistuje kauzální léčba. Díky významnému prohloubení znalostí pato/fyziologických mechanismů sepse je možné modelovat nové preklinické experimenty k ověření účinnosti a bezpečnosti nových terapeutických postupů. Nezastupitelnou roli mají velké animální experimenty progresivní sepse využívající prase domácí. Dlouholeté zkušenosti s tímto modelem a podobnost s člověkem umožňují realizaci složitých experimentů s potenciálem relevantní translace výsledků do následných humánních klinických studií. Cílem této dizertační práce bylo vyhodnotit na klinicky relevantním modelu 1) účinnost a bezpečnost mimotělní membránové oxygenace v případě refrakterního vazoplegického septického šoku; 2) přínos dvou inovativních léčebných přístupů v léčbě sepse: a) intravenózní aplikace mesenchymálních buněk a b) aktivace neuroinflamatorního reflexu stimulací bloudivého nervu.
Vliv typu anestezie na incidenci pooperační kognitivní dysfunkce
Kletečka, Jakub ; Chytra, Ivan (vedoucí práce) ; Dostál, Pavel (oponent) ; Málek, Jiří (oponent)
Postižení kognitivních funkcí je častou komplikací v perioperační péči, postihující až čtvrtinu nemocných týden po operačním výkonu. Jde o přechodnou poruchu, která postihuje zejména exekutivní funkce, práci s pamětí a prostorovou orientaci. Jde o dočasný fenomén, který se normalizuje během prvních měsíců po výkonu. Jednoznačně prokázanými rizikovými faktory jsou nižší vzdělání a vyšší věk, ale vyskytuje se napříč věkovým spektrem. Zejména u starších pacientů prokazatelně ovlivňuje kvalitu života po operačním výkonu. Provedené studie nenašly rozdíl ve výskytu mezi celkovou a regionální anestezií, ani mezi jednotlivými anestetiky. Jedinou dostupnou možností prevence je minimalizace operačního inzultu, například v podobě fast-track přístupu k perioperační péči. Optimalizace hloubky anestezie pomocí EEG a z něj derivovaných parametrů je nadějnou možností, i když evidence je zatím limitovaná. Výzkum v oblasti pooperační kognitivní dysfunkce (POCD) je významně omezen heterogenitou studií, nejsou konsenzuálně definované diagnostické metody ani kritéria. Dalším limitujícím faktorem je změna v anesteziologické praxi v posledních dvaceti letech a tedy omezená srovnatelnost podmínek získání dat. Cílem práce bylo prokázat možný rozdíl ve výskytu POCD po anestezii sevofluranem a propofolem, závislost POCD na...
Vliv neuroprotekce na mozkové metabolické parametry a kognitivní funkce při karotické endarterektomii
Mraček, Jan ; Choc, Milan (vedoucí práce) ; Chytra, Ivan (oponent) ; Náhlovský, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova Lékařská fakulta v Plzni MUDr. Jan Mraček Neurochirurgické oddělení FN Plzeň VLIV NEUROPROTEKCE NA MOZKOVÉ METABOLICKÉ PARAMETRY A KOGNITIVNÍ FUNKCE PŘI KAROTICKÉ ENDARTEREKTOMII Autoreferát dizertační práce Obor: Chirurgie Plzeň 2010 2 Dizertační práce byla vypracována v rámci kombinované formy doktorského studijního programu v oboru Chirurgie na Neurochirurgickém oddělení FN a LF UK v Plzni. Uchazeč: MUDr. Jan Mraček Neurochirurgické oddělení FN Plzeň, LF UK Plzeň Školitel: Prim. MUDr. Milan Choc, CSc. Neurochirurgické oddělení FN Plzeň, LF UK Plzeň Oponenti: Doc. MUDr. Jiří Náhlovský, CSc. Neurochirurgická klinika FN Hradec Králové, LF UK Hradec Králové Doc. MUDr. Petr Kozler, PhD. Neurochirurgická klinika ÚVN Praha, 1. lékařská fakulta UK Praha Doc. MUDr. Ivan Chytra, CSc. Anesteziologicko - resuscitační klinika FN Plzeň, LF UK Plzeň S dizertační prací je možno se seznámit na Děkanátu LF UK Plzeň, Husova 3, Plzeň. Autoreferát byl rozeslán dne: Obhajoba dizertační práce se koná dne: 3 OBSAH 1. Úvod ………………………………………………………………………….…4 2. Cíl práce ……………………………………………………………………......7 3. Metodika ……………………………………………………………………......7 3.1. Vstupní kritéria ……………………………………………………………..7 3.2. Použitá neuroprotekce ……………………………………………………...7 3.3. Způsob podané anestézie ………………………………………………….. 8 3.4. Operační...
Význam měření intraabdominálního tlaku u těžké akutní pankreatitidy
Kural, Tomáš ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Chytra, Ivan (oponent) ; Kala, Zdeněk (oponent) ; Leffler, Jan (oponent)
Souhrn Léčba těžké akutní pankreatitidy je dnes převážně konzervativní. Jedinou obecně přijímanou indikací k operaci u těchto pacientů je rozvoj infekce nekrotické tkáně nebo perzistující nebo progredující známky multiorgánového selhávání i přes maximální intenzivní léčbu. K chirurgickému léčení jsou indikováni rovněž nemocní s komplikacemi těžké AP (erozivní krvácení, perforace GIT apod.). V předkládané práci je pozornost soustředěna na případy, kdy dochází ke zhoršování celkového stavu v souvoslosti s rozvojem břišního kompartment syndromu a kdy operační výkon (dekompresivní laparotomie) může ovlivňovat prognózu onemocnění. V našem souboru 214 nemocných s těžkou akutní pankreatitidou léčených v průběhu posledních 6 let bylo 70 nemocných indikováno k operaci.. Z tohoto počtu byl v 17 případech indikací k dekompresivní laparotomii vzestup nitrobřišního tlaku k hodnotám břišního kompartment syndromu společně s příznaky orgánové dysfunkce, 6 nemocných zemřelo, 11 mladších nemocných přežilo.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.