Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hry Václava Havla v zemích balkánského regionu
Xhelo, Katerina ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Chrobák, Tomáš (oponent) ; Drozd, David (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá produkcí her Václava Havla v několika zemích Balkánu, konkrétně v Albánii, Kosovu, Srbsku, Bulharsku a Makedonii před rokem 1989 a od roku 1989 až do dnešní doby. Práce se také zabývá důvody oblíbenosti Havlových her v těchto zemích. Prostřednictvím analýzy stavu divadla ve výše uvedených zemích, analýzy představení a překladů těchto her jsem zjistila, že představení Havlových her přinesla do divadla nové ideje a způsoby vyjadřovaní a zvláště nabídla hercům nový způsob přezkoumání vlastních forem herectví. Našla jsem množství recenzí, materiálů a literatury, které ukazují, že Havlovy hry vedly k mnoha polemikám. Pro svoji práci jsem využila nejrůznější zdroje (knihovny, archivy, písemné materiály, rozhovory s režiséry, filmové dokumenty, video nahrávky atd.). Na základě těchto zdrojů jsem dospěla k názoru, že představení Havlových her v některých těchto zemích byla inscenována ve formě politického divadla a ve snaze o jisté politické sdělení. Při procházení dokumentů pochopíme, že daní režiséři pronikli k hlubšímu smyslu Havlových her a že ve většině případů jsou tyto hry inscenovány s úmyslem a touhou ovlivnit společnost. V této dizertační práci jsem ukázala, že se v balkánských zemích zrodil nový jevištní jazyk. Havlovy hry se dosud v zemích balkánského regionu hrají (s...
Od stavovského shromáždění k modernímu parlamentu. Pohled francouzských ultrakonzervativců na zastupitelskou instituci v první polovině devatenáctého století
Churaň, Martin ; Kubiš, Karel (vedoucí práce) ; Chrobák, Tomáš (oponent)
Vznik moderního zastupitelstva byl podstatnou součástí zrodu a rozvoJe občanské společnosti, v níž parlament i jiné zastupitelské instituce slouží jako jeden z nejvýznamnějších nástrojů vyjádření názorů veřejnosti. Jako takový byl zastupitelský princip coby výraz rovnosti všech občanů předmětem lítých bojů mezi konzervativci a stoupenci "pokroku", v jejichž závěru se první zpravidla přizpůsobili nebo podlehli. Právě jejich postoje v této věci, míra přizpůsobování nebo nepřizpůsobování jejich oficiálního programu a rétoriky, a to konkrétně ve Francii první poloviny devatenáctého století, jsou předmětem této práce. Konzervativci rozumím kontrarevoluční proudy vymezující se proti zásadám vyjádřeným francouzskou revolucí, ve Francii většinou legitimisty, později vedle nich i integrální katolíky. Nejvýstižnější je zde definice, kterou pro tento směr v celoevropském měřítku uvádí Otto Urban": "Konzervativní ideologie byla původně spjata s uchováním společenské i politické struktury pozdně feudální společnosti a namířena proti liberálnímu a demokratickému pojetí občanské svobody a rovnosti. Po rozkladu pozdně feudální společnosti v procesu buržoazní revoluce se konzervativní ideologie adaptovala novým podmínkám, prostupovala původní liberalismus a postupně s ním v metamorfózované podobě splynula]". O průběh této...
Enverismus - Víra v jednoho Boha, náboženská situace v socialistické Albánii
Vinš, Přemysl ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chrobák, Tomáš (oponent)
Tématem diplomové práce je náboženská situace v Albánii v letech 1946 až 1990, kdy byla v Albánii u moci komunistická strana, v jejímž čele až do roku 1985 stál Enver Hoxha. Práce podrobně mapuje legální vývoj náboženství v Albánii po druhé světové válce a po roce 1967, kdy byly veškeré náboženské instituce postaveny mimo zákon a kdy bylo znemožněno svobodné vyznání víry. Diplomová práce se však především zabývá analýzou albánských pramenů (tisk a literatura) a představuje protináboženské argumenty albánského komunistického státu a roli, kterou náboženská tématika sehrála v propagandě albánského státu proti vnějším a vnitřním nepřátelům, v legitimizaci politických kroků učiněnými nejvyššími albánskými představiteli a v konstrukci historického příběhu albánského státu a národa. Na albánský případ je rovněž uplatněna teorie politického náboženství (Voegelin, Aron, Maier).
Muslimové, a ne mohamedáni! Ke kořenům bosňáckého národního hnutí v letech 1878-1918
Mujanović, Mihad ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Agičić, Damir (oponent) ; Chrobák, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se zabývá proměnami muslimské pospolitosti (dnešních Bosňáků) v Bosně a Hercegovině za rakousko-uherské okupace mezi lety 1878 a 1918. V kontextu utváření moderních středoevropských a balkánských národů je blíže rozebrán politický, společenský a demografický vývoj komunity, včetně rozvoje spolkového života a náboženských, kulturních a vzdělávacích institucí. Retrospektivním pohledem stojí habsburská správa nejsevernější osmanské provincie na začátku dlouhého, ve své podstatě nejistého a nejednoznačného, ale nakonec přece jen úspěšného procesu národního sebeuvědomování slovanské muslimské komunity v Bosně a Hercegovině a Sandžaku. Výklad je rozdělen do více analytických částí, které v hrubých rysech kopírují ustálený model studia národních hnutí v Evropě. Za stmelující teoretické východisko je bráno modernistické paradigma, které národní ideu spojuje se změnou společenských, hospodářských a politických okolností, nástupem modernity, opírající se o koncept jak konstruktivistický, tak instrumentalistický. Práce se při rozboru tématu významně opírá o sekundární literaturu, přičemž nechybí ani dobový tisk, paměti, soudobé publikace a dokumenty politické i společenské povahy. Klíčová slova Muslimové; Bosna a Hercegovina; Bosňáci; národní hnutí; 1878-1918
Vědomí vlastní svébytnosti u Srbů z Dalmácie. A rozvoj srbské státní myšlenky v Království Dalmácie v letech 1878 -1905
Slavík, Daniel ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Chrobák, Tomáš (oponent)
(česky) Tématem mojí práce je přiblížení sporných otázek týkajících se národního vymezení srbské komunity v Dalmácii mezi lety 1878 až 1905. Jedná se o dílčí posouzení vztahu pra-voslavné církve a srbského národního hnutí v Dalmácii. Dále se práce zaměřuje na zformová-ní komunity římskokatolických Srbů a jejich vnitřní profilací. Zkoumán je rovněž srbský pří- stup k jejich konfliktu s Chorvaty v rámci Dalmácie. Práce má též přiblížit historiografické spory vedené na toto téma mezi chorvatskými a srbskými historiky. V práci se přibližuji okolnosti zformování srbského národního hnutí a vzniku samostatné politické srbské strany. Ve zvoleném období se věnuji v rámci strany prezentovanému přístupu k pravoslaví a přístupu vedení pravoslavné církve k vymezení srbské národní identity. Dále se zabývám římskokatolickými Srby a spornými otázkami s nimi spojenými. Zaměřil jsem se také na postoj srbské reprezentace k chorvatskému národnímu hnutí a vypo- řádání se s jeho nároky v rámci vlastního národního projektu. Zjistil jsem, že propojení mezi liberálním srbským národním hnutím a místním vedením pravoslavné církve bylo těsnější, než je běžně uváděno v odborné literatuře. V případě Srbů katolíků se mi podařilo přiblížit konflikt mezi jejich vírou a národní identitou, ale i jejich roli v místním...
Hry Václava Havla v zemích balkánského regionu
Xhelo, Katerina ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Chrobák, Tomáš (oponent) ; Drozd, David (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá produkcí her Václava Havla v několika zemích Balkánu, konkrétně v Albánii, Kosovu, Srbsku, Bulharsku a Makedonii před rokem 1989 a od roku 1989 až do dnešní doby. Práce se také zabývá důvody oblíbenosti Havlových her v těchto zemích. Prostřednictvím analýzy stavu divadla ve výše uvedených zemích, analýzy představení a překladů těchto her jsem zjistila, že představení Havlových her přinesla do divadla nové ideje a způsoby vyjadřovaní a zvláště nabídla hercům nový způsob přezkoumání vlastních forem herectví. Našla jsem množství recenzí, materiálů a literatury, které ukazují, že Havlovy hry vedly k mnoha polemikám. Pro svoji práci jsem využila nejrůznější zdroje (knihovny, archivy, písemné materiály, rozhovory s režiséry, filmové dokumenty, video nahrávky atd.). Na základě těchto zdrojů jsem dospěla k názoru, že představení Havlových her v některých těchto zemích byla inscenována ve formě politického divadla a ve snaze o jisté politické sdělení. Při procházení dokumentů pochopíme, že daní režiséři pronikli k hlubšímu smyslu Havlových her a že ve většině případů jsou tyto hry inscenovány s úmyslem a touhou ovlivnit společnost. V této dizertační práci jsem ukázala, že se v balkánských zemích zrodil nový jevištní jazyk. Havlovy hry se dosud v zemích balkánského regionu hrají (s...
Enverismus - Víra v jednoho Boha, náboženská situace v socialistické Albánii
Vinš, Přemysl ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Chrobák, Tomáš (oponent)
Tématem diplomové práce je náboženská situace v Albánii v letech 1946 až 1990, kdy byla v Albánii u moci komunistická strana, v jejímž čele až do roku 1985 stál Enver Hoxha. Práce podrobně mapuje legální vývoj náboženství v Albánii po druhé světové válce a po roce 1967, kdy byly veškeré náboženské instituce postaveny mimo zákon a kdy bylo znemožněno svobodné vyznání víry. Diplomová práce se však především zabývá analýzou albánských pramenů (tisk a literatura) a představuje protináboženské argumenty albánského komunistického státu a roli, kterou náboženská tématika sehrála v propagandě albánského státu proti vnějším a vnitřním nepřátelům, v legitimizaci politických kroků učiněnými nejvyššími albánskými představiteli a v konstrukci historického příběhu albánského státu a národa. Na albánský případ je rovněž uplatněna teorie politického náboženství (Voegelin, Aron, Maier).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.