|
|
Kláštery v ohroženíSpory o rušení českých a moravských klášterů v předbělohorském období
Chládek, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; x, (oponent)
Rušení klášterů v době reformací je fenoménem poměrně málo prozkoumaným. Případů zaniklých, resp. zrušených klášterů bylo velmi mnoho. Autor se zaměřuje na dvě kauzy (augustiniánské kanonie v Kladsku a v Olomouci), kdy snahy o zrušení kláštera narazily na odpor daných komunit, případně řádových struktur. Jde o téma mnohovrstevnaté, vyžadující důkladnou analýzu. Vzhledem k tomu, že do uvedených rozepří zasahovala řada vlivných osobností (nejvyšší zemští úředníci, nunciové, biskupové, řádoví představení atd.), představuje ideální materiál ke studiu vztahů v nejvyšších patrech předbělohorské společnosti. Vedle této vysoké politiky se však můžeme zabývat i jinými rovinami - např. právní argumentací sporných stran, rovinou jazykovou, uměleckohistorickou či teologickou. Autor po výzkumu nejen v českých, ale i zahraničních archivech (např. Řím, Krakov, Kladsko, Vratislav, Vídeň) doplňuje či opravuje starší závěry (Jan Tenora, Aloys Bach atd.). Snaží se také prověřit teorii, že v rámci katolické církve byly rušeny kláštery, které se nacházely - v rovině hospodářské i duchovní - ve stavu hlubokého úpadku.
|
|
|
První zrušení žďárského kláštera
Chládek, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Práce se zabývá prvním zrušením žďárského kláštera (1614) a konflikty, které k němu vedly. Zaměřuje se na mocenské mechanismy, jednotlivé aktéry sporů (mj. panovník, olomoučtí biskupové, řádový vizitátor, žďárská řeholní komunita, nunciové, klášterní poddaní) a na jejich argumentaci. Snaží se mj. o nalezení odpovědi na otázku, které aspekty kauzy Žďár odpovídají obecnějším tendencím své doby a jaká jsou naopak její specifika. Téma práce je zasazeno do kontextu stavu katolické církve v 16. století a panovnické politiky vůči klášterům.
|
|
|
Každodennost v raném novověku z pohledu Zuzany Černínové
Benešová, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chládek, Oldřich (oponent)
Ve své diplomové práci se budu zabývat životem Zuzany Černínové, české šlechtičny, manželky Jana Černína z Chudenic a matky Humprechta Jana Černína. Mým cílem bude přiblížit každodennost v raném novověku, konkrétně potom v období Bílé hory, a to prostřednictvím Zuzany Černínové a její četné korespondence se svým synem, jež se ve velké míře zachovala a byla vydána Františkem Dvorským a Zdeňkem Kalistou. Z četné korespondence jsem vyčlenila hlavní témata, která se stala základem mé práce. Diplomovou práci rozděluji na dvě části. V první části se budu zabývat vymezením pojmu "každodennost", a dále zde budu interpretovat všechny důležité životní události jako je narození, svatba, smrt a pohřeb, kde se úzce zaměřím na Zuzanu Černínovou a její rodinu. Ve vztahu k těmto životním událostem zařadím také vdovské věno a právní náležitosti s tím spojené nebo vliv nemocí na soudobou společnost. Ve druhé části svého bádání přenesu pozornost na Zuzanu Černínovou jako takovou, zde budu analyzovat její postavení šlechtičny, které se měnilo před a po smrti manžela, práva, jež nabyla po smrti manžela, a její situaci. Rovněž zahrnu rozdílné postavení šlechtičny - vdovy, pokud za sebou má syna, jenž může převzít správu nad panstvím. Neopomenu přiblížit mimo jejího sociálního postavení a postavení její rodiny i...
|
|
|
Dějiny Bukovce od 18. do poloviny 19. století
Pola, Martin ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chládek, Oldřich (oponent)
Tato diplomová práce popisuje dějiny vsi Bukovec u Horšovského Týna od počátku 18. století do poloviny 19. století. Časový rámec byl zvolen na jedné straně s ohledem na již sepsané dějiny vsi do konce 17. století, zatímco druhá hranice byla vymezena revolučním rokem 1848, který přinesl zásadní změny ve fungování obcí a jejich samospráv. Po celé vymezené období byl Bukovec součástí rozsáhlého trauttmansdorffského dominia s centrem v Horšovském Týně. Zároveň byl sídlem farnosti; právě analýza panských a farních dokumentů umožňuje do značné míry pochopit sociální a hospodářské vazby v rámci obce, a nastínit tak její historický vývoj ve sledovaném období. Klíčová slova Bukovec, panství Horšovský Týn, farnost Bukovec, sociální dějiny, hospodářské dějiny, mikrohistorie
|
|
|
Historie bojů o víru na Mělnicku v období selského povstání a jejich ohlas v dobové literatuře
Sitař, Eduard ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chládek, Oldřich (oponent)
Tématem této bakalářské práce je situaci našich předků v období před a v průběhu selského povstání v 17. století a jejich boj za církevní svobodu na Mělnicku. Konkrétně se zabývá rozborem průběhu povstání ve sledovaném území, ale v návaznosti na okolní regiony a také zachycením ohlasů těchto bojů v dobové literatuře. Tato práce v první kapitole popisuje stav, který panoval ve státě a v církvi v průběhu 17. století, do doby vypuknutí selského povstání. V kapitole druhé nám přibližuje nutné předpoklady pro vznik povstání a některé jeho aspekty. Třetí kapitola se věnuje průběhu povstání v mělnickém regionu. Situaci na jednotlivých panstvích zachycuje tak, jak dokládají dochované prameny. Čtvrtá kapitola se věnuje rozboru literatury, která reflektuje sledované období. Jsou zde zachyceny ohlasy v zahraničním tisku, které povstání vyvolalo. Zde jsou rovněž rozebrána prozaická díla inspirovaná historií těchto událostí. Kapitola prezentuje i ojedinělý ohlas zachycený v poezii.
|
|
|
Kláštery v ohroženíSpory o rušení českých a moravských klášterů v předbělohorském období
Chládek, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; x, (oponent)
Rušení klášterů v době reformací je fenoménem poměrně málo prozkoumaným. Případů zaniklých, resp. zrušených klášterů bylo velmi mnoho. Autor se zaměřuje na dvě kauzy (augustiniánské kanonie v Kladsku a v Olomouci), kdy snahy o zrušení kláštera narazily na odpor daných komunit, případně řádových struktur. Jde o téma mnohovrstevnaté, vyžadující důkladnou analýzu. Vzhledem k tomu, že do uvedených rozepří zasahovala řada vlivných osobností (nejvyšší zemští úředníci, nunciové, biskupové, řádoví představení atd.), představuje ideální materiál ke studiu vztahů v nejvyšších patrech předbělohorské společnosti. Vedle této vysoké politiky se však můžeme zabývat i jinými rovinami - např. právní argumentací sporných stran, rovinou jazykovou, uměleckohistorickou či teologickou. Autor po výzkumu nejen v českých, ale i zahraničních archivech (např. Řím, Krakov, Kladsko, Vratislav, Vídeň) doplňuje či opravuje starší závěry (Jan Tenora, Aloys Bach atd.). Snaží se také prověřit teorii, že v rámci katolické církve byly rušeny kláštery, které se nacházely - v rovině hospodářské i duchovní - ve stavu hlubokého úpadku.
|
|
|
První zrušení žďárského kláštera
Chládek, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Práce se zabývá prvním zrušením žďárského kláštera (1614) a konflikty, které k němu vedly. Zaměřuje se na mocenské mechanismy, jednotlivé aktéry sporů (mj. panovník, olomoučtí biskupové, řádový vizitátor, žďárská řeholní komunita, nunciové, klášterní poddaní) a na jejich argumentaci. Snaží se mj. o nalezení odpovědi na otázku, které aspekty kauzy Žďár odpovídají obecnějším tendencím své doby a jaká jsou naopak její specifika. Téma práce je zasazeno do kontextu stavu katolické církve v 16. století a panovnické politiky vůči klášterům.
|
|
|
První zrušení žďárského kláštera
Chládek, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Práce se zabývá prvním zrušením žďárského kláštera (1614) a konflikty, které k němu vedly. Zaměřuje se na mocenské mechanismy, jednotlivé aktéry sporů (mj. panovník, olomoučtí biskupové, řádový vizitátor, žďárská řeholní komunita, nunciové, klášterní poddaní) a na jejich argumentaci. Snaží se mj. o nalezení odpovědi na otázku, které aspekty kauzy Žďár odpovídají obecnějším tendencím své doby a jaká jsou naopak její specifika. Téma práce je zasazeno do kontextu stavu katolické církve v 16. století a panovnické politiky vůči klášterům.
|
|
|
Žďárský klášter a hranice
Chládek, Oldřich ; Maur, Eduard (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tématem předkládané práce je vývoj dvou geografických hranic spojených s dějinami žďárského kláštera: hranice zemské a západní hranice klášterního zboží. Stav dosavadního bádání o obou hraničních liniích není příliš uspokojivý. Literatura, zabývající se dějinami Žďárska, resp. žďárského kláštera (viz oddíl Prameny a literatura), se zaměřuje pouze na otázku příslušnosti kláštera, případně i městečka (od roku 1607 města) Žďáru k Čechám, či k Moravě. Neustále se v ní opakuje mylná teze, že klášter byl založen v Čechách, kde zůstal nejméně do počátku 17. století. Světlou výjimkou je pouze Tomáš Borovský, který správně mluví o tom, že "cisterciácký klášter ve Žďáru nad Sázavou ... představuje již čtvrtou fundaci tohoto řádu na Moravě" 1 a že "založení žďárského kláštera představuje významnou kapitolu moravských středověkých dějin. ,,2 Jediným, kdo se na problematiku vývoje česko - moravské zemské hranice zaměřil podrobněji, je Jindřich Schulz. Ten o ní napsal v 60. a 70. letech minulého století řadu prací. 3 Žďárska se týkají tři z nich.4 Bohužel se nejedná o studie příliš kvalitní. Styl Schulzovy práce dobře ilustruje fakt, že k určení průběhu zemské hranice v 17. století nepoužil edicí berní ruly ani moravských zemských desek, tedy pramenů, po kterých by zřejmě sáhla drtivá většina historiků.
|
host ::
RSS.