Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kriminologické a trestněprávní aspekty domácího násilí
Bocková, Tereza ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Předložená rigorózní práce pojednává o nežádoucím společenském jevu - domácím násilí, které lze považovat za jednu z nejrozšířenějších a nejskrytějších forem násilí v naší společnosti. Cílem práce je, jak již napovídá samotný název, podat pokud možno ucelený obraz o problematice domácího násilí z hlediska jejích kriminologických a trestněprávních aspektů, tj. především shrnout současnou platnou a účinnou trestněprávní úpravu tohoto fenoménu, upozornit na její nedostatky a s ohledem na učiněné závěry navrhnout možná zlepšení. Práce je kromě úvodu a závěru členěna do pěti kapitol, přičemž první z nich je věnována vymezení některých základních pojmů, jež s daným tématem bezprostředně souvisí. Zde je zejména přiblížen samotný pojem domácí násilí, jeho charakteristické znaky, příčiny, proč k tomuto sociálně-patologickému jevu dochází, formy a podoby, v nichž se vyskytuje, a fáze, v nichž probíhá. Nechybí zde ani vysvětlení pojmů násilná a ohrožená osoba, intervenční centrum či interdisciplinární spolupráce. Následující kapitola, jež je jedním ze stěžejních úseků, se zaobírá kriminologickými aspekty domácího násilí. Cílem této části práce je vymezení profilu pachatele a oběti domácího násilí včetně jejich typologií. V souvislosti s obětí je též okrajově zmíněna viktimologie, jakožto věda zabývající se...
Voseo, jeho vývoj a současnost
Bocková, Tereza ; Mištinová, Anna (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá voseem ze synchronního i diachronního hlediska. Na prvních stranách srovnává slovesný a zájmenný systém ve Španělsku a Hispánské Americe, dále sleduje vývoj vosea, k čemuž si dopomáhá dobovými díly, od Cida po klasicisty. Navíc také zkoumá, jak na voseo nahlížejí jednotlivé gramatiky, a to od první Nebrijovy gramatiky po nejnovější gramatiku vydanou Královskou akademií. V části, která se věnuje synchronnímu hledisku, práce popisuje voseo v jednotlivých státech, k čemuž z části využívá korpus RAE.
Komentovaný překlad: Martínez M.A., Contribuciones Iberoamericanas al mundo: Botánica, Medicina, Agricultura; Madrid, Anaya 1988
Bocková, Tereza ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Uličný, Miloslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je komentovaný překlad. Má práce je rozdělena na dvě části. První část se skládá z překladu části knihy, která se týká etnobotaniky a rozšíření iberoamerických rostlin. V druhé části analyzuji originál a zabývám se posuny a problémy, ke kterým došlo při překladu. Cílem práce je podat funkční překlad a prokázat schopnost reflexe při analýze originálu a překladu.
Analýza vybraných potravin metodou NIR
Bočková, Tereza
BOČKOVÁ, T. Analýza vybraných potravin metodou NIR, Diplomová práce, MENDELU v Brně, 2015, 72s. Cílem práce bylo posoudit různorodé vzorky vybraných regionálně pěstovaných obilnin, olejnin a luskovin pomocí NIR analyzátoru DA 7200 a výsledky porovnat s tabulkovými hodnotami a chemickým rozborem. Celkem bylo použito 26 vzorků. Pro celá, drcená a mletá zrna a semena byla podle typu vzorku provedena analýza vlhkosti, obsahu hrubého proteinu, hrubé vlákniny, hrubého tuku a škrobu. Stanovení hrubého proteinu bylo ověřeno chemickou laboratoří. NIR měření ukázalo nesrovnalosti v případě vyhodnocení jednotlivých látek pro celá, drcená a mletá zrna nebo semena, přestože pro úpravu drcením a mletím byl použit vždy týž celý vzorek dané plodiny a naměřené hodnoty by se tedy měly shodovat. Zjistili jsme například obsah hrubého proteinu ve vzorku pšenice Apache (Litava) NIRS analýzou 129,3 +- 1,78 g.kg-1 pro celá zrna, 116,5 +- 0,72 g.kg-1 pro drcená zrna a 100,9 +- 2,71 g.kg-1 pro mletá zrna. Chemickým rozborem jsme pro stejný vzorek zjistili hodnotu 120,8 g.kg-1, podle různých zdrojů by se obsah hrubého proteinu v pšenici měl pohybovat mezi 118 a 132,1 g.kg-1. Při vyhodnocení charakteristik všech celých, drcených a mletých vzorků vycházel obsah hrubého proteinu 135,6 +- 8,78 g.kg-1 pro celé, 132,3 +- 9,97 g.kg-1 pro drcené a 130,5 +- 11,55 g.kg-1 pro mleté vzorky. Vzhledem k tomu, že výsledky měření dusíkaté složky většinou dobře odpovídaly chemickým rozborům i tabulkovým hodnotám, je patrné, že přístroj pracuje správně. Závěry diplomové práce však přinášejí předpoklad, že nastavení přístroje zatím není vhodné pro provádění rutinních vícečetných analýz různých materiálů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.