Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vyjadřování pochvaly a komplimentu v současné ruštině
BENEŠ, Filip
Bakalářská práce je rozdělena na části teoretickou a praktickou. Část teoretická obsahuje charakteristiku termínů pochvala a kompliment a zabývá se některými dalšími otázkami, které jsou s jejich použitím spjaty. Část praktická je založena na vyhodnocení dotazníku vztahujícímu se k jazykovému ztvárnění pochvaly a komplimentu v několika různých situacích. Dotazník prostřednictvím internetového portálu vyplnili převážně studenti vysokých a středních škol Ruské federace.
Limnologie potoka Na zeleném ve Slavkovském lese
Krám, Pavel ; Senoo, T. ; Beneš, F. ; Čuřík, Jan ; Veselovský, F.
Příspěvek se zabývá hydrochemií a hydrobiologií potoka odvodňujícího povodí zalesněné smrkovým lesem rostoucím na amfibolitovém podloží. Toto povodí se vyznačuje příznivými hydrochemickými poměry a vysokou biodiverzitou makrozoobentosu na rozdíl od dvou jiných smrkových povodí ležícím sice nedaleko, ale na geochemicky odlišném podloží (na žule, chudé na bazické kationty a na hadci, bohatém na hořčík).
Autorskoprávní ochrana webovýsh stránek
Beneš, Filip ; Holcová, Irena (vedoucí práce) ; Křesťanová, Veronika (oponent)
Resumé Tématem této diplomová práce je Autorskoprávní ochrana webových stránek, které propojuje oblast práva s oblastí tvorby webových stránek a jejich následným užíváním ze strany provozovatele. Na webovou stránku je možné z hlediska autorského práva nahlížet v zásadě ze dvou pohledů, a to buď jako na soubor jednotlivých prvků, nebo jako na jeden celek, který je tvořen jejich vzájemnou kombinací. Hlavním cílem této práce je analyzovat platnou právní úpravu z obou těchto hledisek a předložit konkrétní příklady jejích odrazů v reálném životě. Úvodní kapitola poskytuje přehled o základním autorskoprávním rámci, který je relevantní ve vztahu k webovým stránkám. Zároveň vysvětluje základní pojmy, jichž je nutné znát pro pochopení dalších částí této práce. Druhá kapitola se zaměřuje na ochranu zdrojového kódu, ve kterém jsou všechny důležité informace pro fungování webové stránky, ačkoliv běžnému uživateli zůstává zpravidla neznámý. Třetí kapitola je zaměřena na vizuální podobu webové stránky, tedy na to, co každý uživatel může vnímat. V této kapitole jsou tak rozebrány způsoby vzniku autorskoprávní ochrany ke grafickým dílům (například videa, fotografie). Významnou část této kapitoly pojednává o ochraně poskytované digitálním písmům, tj. fontům, ačkoliv jejich ochrana není v českém právu zvlášť upravena....
Úvod do problematiky zpracování signálu ve vysílacím řetězci
Beneš, Filip ; ZIKMUND, Tomáš (vedoucí práce) ; URBAN, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá problematikou zpracování zvukového signálu pro rozhlasové a televizní vysílání s důrazem na dynamické úpravy hudebního signálu v rozhlasovém řetězci. Zabývá se otázkou zásahu do hudebního obsahu a do umělecké práce zvukového mistra. Jsou zde popsány základní dynamické úpravy, princip fungování vysílacího řetězce a speciální část je věnována rozboru částí modulačního procesoru. Práce tak nabízí vhled do jeho jednotlivých částí s upozorněním na možnosti jejich negativních vlivů na obsah. Do práce byly zahrnuty světově nejrozšířenější a v České republice dostupné vysílací platformy audio vysílání. Práce je doplněna o ilustrativní experiment, ve kterém byla srovnána hudební nahrávka před průchodem a po průchodu analogovým i digitálním řetězcem, s poukázáním na jeho základní vlivy.
Sezónní vývoj makrozoobentosu, jeho dlouhodobé změny a vliv mimořádných událostí na acidifikovaných tocích pramenné části povodí Litavky v Brdech
Beneš, Filip ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Peltanová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývala sezónním vývojem makrozoobentosu během sezóny 2009-2010, jeho dlouhodobými změnami a vlivem mimořádných událostí na acidifikovaných tocích v pramenné části říčky Litavky v Brdech (Česká republika). Mimořádnými událostmi jsou zde míněny vlivy sucha, povodní a odlesnění. Změny ve složení makrozoobentosu byly porovnávány s výzkumem, který zde proběhl v sezóně 1999-2000. Pramenná část povodí Litavky se skládá ze dvou větví: silně acidifikované Litavky- krmelec (LK) a slabě acidifikované Litavky-hlavní (LH), která zároveň slouží jako referenční tok. Naměřené hodnoty pH na lokalitě LK byly v rozmezí 4,00-4,22 (se střední hodnotou 4,10) a koncentrace reaktivního hliníku (R-Al) byly v rozmezí 1381-2187 µg.L-1 (se střední hodnotou 1692 µg.L-1 ). Naměřené hodnoty pH na lokalitě LH byly v rozmezí 4,74-6,22 (se střední hodnotou 5,62) a koncentrace reaktivního hliníku (R-Al) byly v rozmezí 8-400 µg.L-1 (se střední hodnotou 33 µg.L-1 ). Koncentrace R-Al jsou sledovány z důvodu toxických forem Al3+ iontů pro vodní organismy. Výrazné rozdíly byly pozorovány i v druhovém složení makrozoobentosu. Na silně acidifikované lokalitě LK se nevyskytovaly acidosenzitivní skupiny, kterými jsou jepice, měkkýši a některé druhy chrostíků. Všechny tyto skupiny jsou na slabě acidifikované lokalitě...
Acidifikace povrchových vod - problém stále trvá
Beneš, Filip ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Hardekopf, David (oponent)
Acidifikace povrchových vod je od poloviny 20. století problém řady oblastí na celé severní polokouli. Způsobily to průmyslové závody vypouštějící emise oxidů síry a dusíku, ze kterých fotochemickými reakcemi v atmosféře vznikají kyseliny. Kyselá atmosférická depozice způsobila vymizení ryb a většiny druhů vodních organismů v potocích a jezerech. Dále kyselá atmosférická depozice vyplavila z půd do povrchových vod nejen pufrující bazické kationty (Ca2+ , Mg2+ , Na+ a K+ ), ale i toxické hlinité (Al3+ ) ionty. Emisní maxima oxidů síry a dusíku byla zaznamenána v 80. letech 20. století a o té doby se emise oxidů síry a dusíku výrazně snížily. Avšak zotavování z acidifikace neprobíhá tak rychle jak by se očekávalo. Brání tomu hned několik procesů. Jedním z těchto procesů je hystereze, neboli saturace půd sírou a dusíkem, které se teď pomalu vyplavují do povrchových vod ve formě síranů a dusičnanů. Dalším procesem je oligotrofizace jezer, kdy dochází ke srážení důležité živiny - fosforu - hliníkem. V jezerech je pak nedostatek potravy pro organismy. Dalšími důvody zpomalující zotavování z acidifikace může být špatné lesní hospodaření nebo i klimatická změna. Pro zjišťování, jak dlouho bude proces zotavování trvat, existuje několik modelů. Nejpoužívanějším z nich je model MAGIC, který dokáže zmapovat...