Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Užívání výpůjček v současné norštině a nizozemštině
Bartásková, Pavla ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hrnčířová, Zdeňka (oponent)
Tématem práce je zhodnocení situace rozšíření a způsobu užívání anglických výpůjček v norštině a nizozemštině v médiích. Problematika je předložena na pozadí historického vývoje přejímání do těchto jazyků a zároveň je vysvětlována v současných tendencích užívání anglických slov v neanglicky mluvících zemích. Pro zdokumentování oficiálního přístupu norských a nizozemských novinových redakcí k výpůjčkám jsou do práce zařazeny výsledky průzkumu mezi jednotlivými redakcemi. Na základě principů uplatňovaných v norštině a nizozemštině na přejatá slova, které jsou představeny v teoretické části práce, jsou posuzovány anglické výpůjčky z konkrétních publikovaných článků norských a nizozemských internetových zpravodajských deníků. Pozornost je věnována celkové frekvenční analýze anglických výpůjček v norštině a nizozemštině, analýze oblastí slovní zásoby s výrazným zastoupením výpůjček a dále pak morfologickému a ortografickému přizpůsobování přejatých výrazů ve sledovaných jazycích. Údaje zjištěné pro norštinu a nizozemštinu jsou v každé z kapitol porovnávány a interpretovány. Klíčová slova: angličtina, nizozemština, norština, přejímání, výpůjčky, žurnalistický styl
Proměny psané norštiny a jejich odraz v tisku na území Spojených států během 19. století a první poloviny 20. století
Bartásková, Pavla ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Hjelde, Arnstein (oponent)
Disertační práce je zaměřena na vývoj psané norštiny na území Spojených států amerických v období druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Jako výchozí materiál pro dokumentaci jazykových změn byla použita periodika vydávaná norskými imigranty. Pro výzkum byly vybrány tři nejvýznamnější norsky psané deníky vydávané v USA (Decorah-Posten, Skandinaven, Minneapolis Tidende), souhrnně označované jako The Big Three. Vývoj norštiny na území USA je monitorován z perspektivy jazykového managementu a jeho teorie. První část analýz se zabývá vlivem angličtiny jako dominantního jazyka v dané oblasti na psanou norštinu. Výzkum mapuje objem anglických výpůjček, nejvíce zasažené oblasti slovní zásoby a postup morfologické a ortografické integrace anglických slov do psané norštiny. V druhé části výzkumu je sledováno, jakým způsobem a v jaké míře se byla v daných novinách reflektována jazyková reforma přijatá v Norsku v roce 1907, která kodifikovala nové pravopisné a morfologické tvary. Mezi prvky, které byly analyzovány v materiálu z novin, byly zařazeny tvary pro množné číslo a préteritum, užívání dvojitých konsonantů, typ písma a další specifika psaného jazyka daného období. Jednotlivě rozpracované výzkumné body podávají celkový pohled na norštinu užívanou imigranty v jejich tištěných médiích....
Proměny psané norštiny a jejich odraz v tisku na území Spojených států během 19. století a první poloviny 20. století
Bartásková, Pavla ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Hjelde, Arnstein (oponent)
Disertační práce je zaměřena na vývoj psané norštiny na území Spojených států amerických v období druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Jako výchozí materiál pro dokumentaci jazykových změn byla použita periodika vydávaná norskými imigranty. Pro výzkum byly vybrány tři nejvýznamnější norsky psané deníky vydávané v USA (Decorah-Posten, Skandinaven, Minneapolis Tidende), souhrnně označované jako The Big Three. Vývoj norštiny na území USA je monitorován z perspektivy jazykového managementu a jeho teorie. První část analýz se zabývá vlivem angličtiny jako dominantního jazyka v dané oblasti na psanou norštinu. Výzkum mapuje objem anglických výpůjček, nejvíce zasažené oblasti slovní zásoby a postup morfologické a ortografické integrace anglických slov do psané norštiny. V druhé části výzkumu je sledováno, jakým způsobem a v jaké míře se byla v daných novinách reflektována jazyková reforma přijatá v Norsku v roce 1907, která kodifikovala nové pravopisné a morfologické tvary. Mezi prvky, které byly analyzovány v materiálu z novin, byly zařazeny tvary pro množné číslo a préteritum, užívání dvojitých konsonantů, typ písma a další specifika psaného jazyka daného období. Jednotlivě rozpracované výzkumné body podávají celkový pohled na norštinu užívanou imigranty v jejich tištěných médiích....
Užívání výpůjček v současné norštině a nizozemštině
Bartásková, Pavla ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hrnčířová, Zdeňka (oponent)
Tématem práce je zhodnocení situace rozšíření a způsobu užívání anglických výpůjček v norštině a nizozemštině v médiích. Problematika je předložena na pozadí historického vývoje přejímání do těchto jazyků a zároveň je vysvětlována v současných tendencích užívání anglických slov v neanglicky mluvících zemích. Pro zdokumentování oficiálního přístupu norských a nizozemských novinových redakcí k výpůjčkám jsou do práce zařazeny výsledky průzkumu mezi jednotlivými redakcemi. Na základě principů uplatňovaných v norštině a nizozemštině na přejatá slova, které jsou představeny v teoretické části práce, jsou posuzovány anglické výpůjčky z konkrétních publikovaných článků norských a nizozemských internetových zpravodajských deníků. Pozornost je věnována celkové frekvenční analýze anglických výpůjček v norštině a nizozemštině, analýze oblastí slovní zásoby s výrazným zastoupením výpůjček a dále pak morfologickému a ortografickému přizpůsobování přejatých výrazů ve sledovaných jazycích. Údaje zjištěné pro norštinu a nizozemštinu jsou v každé z kapitol porovnávány a interpretovány. Klíčová slova: angličtina, nizozemština, norština, přejímání, výpůjčky, žurnalistický styl

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.