|
|
Pre-Lenten Gospel antiphons as testimony of chant traditions of medieval Europe
Škoviera, Samuel ; Eben, David (vedoucí práce) ; Baťa, Jan (oponent)
Predkladaná práca sa zaoberá výskumom evanjeliových antifón predpôstnej doby litur- gického roka. Jej hlavným cieľom je na základe variácie antifón odhaliť rôzne tradície chorálu a prispieť k pochopeniu šírenia chorálneho repertoára v stredovekej Európe. Podobne ako v období post Pentecosten (t. j. po Zoslaní Ducha Svätého) aj v prepôst- nej dobe sa v prameňoch (antifonároch, breviároch či tonároch) nachádzajú rady antifón, ktoré reflektujú nedeľnú perikopu evanjelia. Tieto antifóny sa potom spievali na rôznych miestach v ofíciu - na nešporách ad Magnificat, v matutíne v treťom nokturne, v laudách ad Benedictus a na hodinkách. Podobne ako v prípade evanjeliových antifón obdobia post Pentecosten (Eben a Demská, b. r.), antifóny tohto typu majú potenciál dokumentovať rôzne tradície chorálu stredovekej Európy, a to na základe repertoáru antifón v jednot- livých prameňoch, ich textovej, ale tiež melodicko-modálnej variácie. Metodológia práce je nasledovná. V prvom rade sme určili vzorku prameňov podľa rôznorodosti a dostupnosti - tu reflektujeme najmä provenienciu, obdobie vzniku/po- užívania a kurzus (monastický/sekulárny). Tieto pramene sú rozdelené do piatich geo- grafických skupín: stredoeurópskej, nemeckej, francúzskej, akvitánskej a talianskej. Ná- sledne sme vytvorili melodický katalóg antifón...
|
|
|
Vícesborový styl pozdní renesance a jeho dobová recepce v Čechách
Jurák, Pavel ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Maýrová, Kateřina (oponent)
Předmětem diplomové práce je recepce pozdněrenesančního vícesborového stylu v Čechách. Práce zprvu termín cori spezzati definuje a ukazuje, že tato kompoziční technika má svůj původ v prvním desetiletí 16. století ve Ferraře. Dále se již zaměřuje na skladatele působící v bazilice sv. Marka v Benátkách, analyzuje jejich skladby, charakterizuje benátský vícesborový styl a naznačuje, jak se vícesborovost šířila z Apeninského poloostrova za Alpy. Druhá část práce je věnována skladatelům v Čechách a jejich vícesborovým kompozicím. Analýzy skladeb ukázaly, že řada domácích skladatelů byla benátským stylem ovlivněna, někteří dokonce vícesborovostí gabrieliovského typu. Klíčová slova: Andrea Gabrieli, Giovanni Gabrieli, Adam Michna z Otradovic, cori spezzati, dvojsborový, renesance, duchovní hudba, basilika sv. Marka, Benátky, Ferrara, Praha
|
|
|
Václav Clemens Žebrácký - Idea unionis musicae et poeticae (1617). Edition and analysis.
Pacala, Frederik ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Horyna, Martin (oponent)
Podstatou práce je komentovaná kritická edícia spisu Václava Clementa Žebráckého Idea unionis musicae et poeticae, ktorý je písomnou podobou dišputácie uskuto nenej 8. marca 1617 vo ve kej aule Karolína. Malá tla (9 ff.), unikátne dochovaná v Zámockej knižnici na K ivokláte (sign. XLIV. f. 12, prív. 33), nebola v staršej ani novšej odbornej literatúre (hudobnej i nehudobnej) doposia reflektovaná. Nápl ou práce preto je okrem vytvorenia kritickej edície taktiež analýza Clementovho pojednania, pokus o jeho zasadenie do dobového kontextu a poukázanie na spojenie s mimopražským intelektuálnym prostredím. K ú ové slová Václav Clemens Žebrácký, Johannes Lippius, Zámecká knihovna K ivoklát, Univerzita Karlova, hudební teorie, poetica, musica
|
|
|
Vztah hudby a textu v písňových skladbách 15. století
Jakoubková, Petra ; Hlávková, Lenka (vedoucí práce) ; Baťa, Jan (oponent)
Písňovými skladbami v českých hudebních pramenech v 15. století se již v 80. letech zabývala Dagmar Vanišová a později její práci částečně zrevidovala Jitka Petrusová. S ohledem na nové poznatky je pravděpodobné, že mnoho skladeb považovaných dříve za latinské cantiones může být světského původu. Má práce si klade za cíl zrevidovat vybrané skladby z Kodexu Speciálník s přihlédnutím k problematice vztahu slova a hudby. Součástí bude jejich transkripce, analýza a rovněž zasazení do dobového kontextu.
|
|
|
Konkordance písňového repertoáru konvolutu CZ-Ps, DA III 17 v pramenech 15. - 17. století
Hrábek, Šimon ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Ciglbauer, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na několik aspektů. Především je edicí části Strahovského konvolutu CZ-Pst, Ms. DA III 17, pro zjednodušení nazvané na základě majoritní převahy písní v jejím repertoáru "písňový oddíl". Klíčovou složkou práce je tabulka konkordancí jednotlivých kusů. Součástí této práce je také několik kapitol týkajících se rukopisu DA III 17 obecně a dále pak detailněji tří konkrétních kusů: písní Pulcherrima rosa, Jesus Christus dum cernitur a tropu písňové povahy Alle- Domina, flos virginalis. Nicméně i zbylé skladby jsou opatřeny kratšími komentáři týkajícími se především jejich analýzy, konkordancí a dalších souvisejících aspektů. Cílem práce je zpřístupnit touto cestou edice daný repertoár širší badatelské a hudební veřejnosti a doplnit nové informace o tomto stále ještě poměrně nedostatečně prozkoumaném hudebním materiálu.
|
|
|
Oral tradition of cantiones in Czech lands and its imprint in late medieval manuscripts
Kodýtek, Pavel ; Hlávková, Lenka (vedoucí práce) ; Baťa, Jan (oponent)
Ústní tradice cantiones v českých zemích a její otisk v pozdně středověkých rukopisech Abstrakt Prameny dochované v českých zemích nabízejí rozsáhlý soubor cantiones, tj. latinských jednohlasých nebo vícehlasých duchovních písní, které poskytují bohatou základnu pro výzkum jejich tradice a transmise v pozdním středověku. Ačkoli jsou předmětem vědeckého studia již půldruhého století, velkou část literatury limituje použitý přístup, ať už jde o filologickou metodu, která v dochovaných pramenech cantia spatřovala prostředek k nalezení jeho archetypu a ve variantách zápisu pouze chyby k emendaci (Mužík, Černý), nebo o nacionalistickou předpojatost (Nejedlý). V případě chorálu badatelé ukázalo, že tradice středověké hudby byla silně ovlivněna ústní transmisí (Treitler, Hucke), a proto by se na ni mělo nahlížet z perspektivy jiné, blízké etnomuzikologii (Jeffery). Ačkoli některé práce z poslední doby tento přístup reflektují (Gancarczyk), nebyl dosud ověřen na větším souboru písní ani nebyly systematicky nastíněny jeho důsledky. Má studie několika desítek písní zaznamenaných kolem roku 1410 v rukopisu CZ- VB 42, které, jak dokládám na vybraných pramenech, přežily a vzkvétaly i v následujícím století, ukazuje rozmanitost žánru a také to, že navzdory nástupu polyfonie nadále převládaly jednohlasé skladby. A co je...
|
|
|
Podíl profesionálních pražských písařských dílen na šíření vokální polyfonie v českých zemích na přelomu 16. a 17. století
Krátká, Natálie ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Teze o Praze jako předním hudebním centru českého království je v muzikologickém diskurzu všeobecně přijímána. Stejně tak není zpochybňována klíčová role profesionálních pražských písařských dílen při šíření jednohlasého zpěvu. V oblasti distribuce vokální polyfonie však panuje mnoho nejasností. Dosud jedinou známou dílnou, která vytvářela i primárně vícehlasé rukopisy, je novoměstská dílna Jana Kantora Starého (†1582). Množství dalších dochovaných rukopisů však svědčí o tom, že takových dílen bylo v Praze na přelomu 16. a 17. století více. Cílem diplomové práce je proto odhalení další možné dílny na základě detailního paleografického a kodikologického výzkumu vybrané skupiny polyfonních pramenů, které obsahují prokazatelně společné písařské ruce. Klíčová slova hudební paleografie, kodikologie, vokální polyfonie, Praha
|
|
| |
|
|
Missa super Da syceram merentibus ve vícehlasém graduálu literátského bratrstva u kostela sv. Michala na Novém Městě pražském.
Tůmová, Veronika ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá hudební analýzou pětihlasého polyfonního mešního ordinária Missa super Da syceram merentibus od neznámého autora v graduálu literátského bratrstva u kostela sv. Michala na Novém Městě pražském, do kterého bylo zapsáno v roce 1573 (Cz-PU, XI B 1a-d, Cz-Ps, DA II 3). Jedná se o typ parodické mše, jejíž předlohou se stala duchovní kontrataktura chansonu Je ne me puis tenir d'aimer do franko-vlámského skladatele Josquina Despreze. Cílem této práce je stylové zhodnocení a zasazení této kompozice do kontextu hudební produkce na našem území v druhé polovině 16. století. Součástí práce je i spartace mešního ordinária, která je uvedena v příloze.
|
|
|
Hudební život ve farní škole u kostela sv. Bartoloměje v Plzni 1550-1620
Kotsu, Masako ; Baťa, Jan (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
Cílem práce je prozkoumat méně známou kapitolu z hudebních dějin Plzně. Její konkrétní zaměření na farní školu u kostela sv. Bartoloměje v letech 1550-1620 vyplývá z faktu, že školní sbory tvořily jednu z klíčových hudebních institucí renesančního města. Práce shrne dosavadní stav bádání a na základě dochovaných hudebních i nehudebních pramenů se pokusí rekonstruovat hudební život ve svatobartolomějské škole v předbělohorském období a jeho vztah k hudebnímu dění ve farním kostele.
|
host ::
RSS.