|
|
Antioxidant system in hypoxic heart
Sotáková, Dita ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent) ; Babula, Petr (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění, zejména akutní infarkt myokardu, je celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Je známo, že adaptace na chronickou hypoxii zvyšuje odolnost srdeční tkáně vůči ischemicko-reperfuznímu (I/R) poškození. Reaktivní formy kyslíku (ROS) hrají důležitou signální roli při aktivaci protektivních drah během I/R, ačkoli přebytek ROS během reperfúze vede k poškození srdeční tkáně. Vzhledem k tomu, že buněčný antioxidační systém je zodpovědný za udržování redoxní homeostázy, bylo cílem této práce analyzovat vztah mezi tolerancí myokardu k I/R poškození a regulací hlavních složek antioxidačních systémů, souvisejících transkripčních faktorů a jejich cílových genů v protektivních a neprotektivních režimech chronické hypoxie. Prokázali jsme rozdíly v kardioprotektivním fenotypu u potkanů vystavených třem režimům chronické hypoxie (FiO2 0,1; 3 týdny). Adaptace na kontinuální (CNH) a intermitentní (CNH-8; 8h/den) režim hypoxie zvýšila rezistenci myokardu k I/R poškození, zatímco 1-hodinové denní přerušení hypoxické adaptace (INH-23) zrušilo kardioprotektivní účinek a snížilo poměr redukovaného a oxidovaného glutathionu (GSH/GSSG). Oba kardioprotektivní režimy významně zvýšily expresi mRNA mitochondriálních antioxidantů (manganová superoxid dismutáza, MnSod; glutathion reduktáza, Gsr;...
|
|
|
Úloha adrenergní signalizace a mitochondrií v kardioprotekci
Macíčková, Eliška ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Kardiovaskulární choroby, jako je infarkt myokardu či srdeční selhání, jsou v dnešním vyspělém světě jednou z hlavních příčin úmrtí. Tyto choroby jsou doprovázeny patofyziologickými změnami v buňce, které jsou velmi často spojeny se změnami signalizace adrenergních receptorů a s dysfunkcí mitochondrií. Proto jsou tyto celky hojně studovány ve snaze objevit účinnou léčbu. V současné době jsou známy endogenní protektivní mechanismy, které zvyšují odolnost srdce k těmto patofyziologickým stavům a část těchto mechanismů cílí přímo do mitochondrií. Zde dochází především ke snížení nadměrné produkce reaktivních forem kyslíku a snížení citlivosti přechodně propustného mitochondriálního póru k otevření. Mnoho těchto signálních drah souvisí s adrenergními receptory. Tato práce si klade za cíl propojit poznatky o úloze adrenergní signalizace v kardioprotektivních mechanismech směřujících do mitochondrií. Klíčová slova: srdce, adrenergní signalizace, mitochondrie, kardioprotekce
|
|
|
Úloha antioxidačního systému v kardioprotektivních modelech
Galatík, František ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Benák, Daniel (oponent)
Ischemicko/reperfúzní poškození je hlavní příčinou úmrtí u pacientů trpících kardiovaskulárním onemocněním. Snahy o vyřešení tohoto problému vedly k objevu kardioprotektivních adaptací a následně k formulaci několika kardioprotektivních modelů. Jedním z jejich dílčích mechanismů je stimulace antioxidačního systému organismu jakožto obrany proti volným radikálům, vznikajícím během potenciálního I/R poškození. Úkolem této práce je shrnout dosavadní poznatky o úloze antioxidačního systému v kardioprotektivních modelech a jejich porovnání z tohoto hlediska. Klíčová slova: kardioprotektivní modely, antioxidační systém, srdce
|
|
|
Tyroidní hormony, jejich význam a chladová expozice
Špínová, Šárka ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Tyroidní hormony jsou nezbytné hlavně pro prenatální vývoj jedince a v dospělosti udržují homeostázu mnoha orgánů a tělních procesů. Proto je velmi důležitá správná funkce regulační osy mezi hypotalamem, hypofýzou a štítnou žlázou. Nedostatek těchto hormonů se projevuje například tvorbou strumy, kretenismem a bradykardií, nadbytek zase hubnutím, oftalmopatií, nadměrným pocením, tachykardií a rovněž tvorbou strumy. Vážným problémem se ukazuje být i mutace receptorů tyroidních hormonů v cílových tkáních. Ta vyvolává poruchy nervové soustavy, sluchu, zraku, zažívacího systému, nesprávnou srdeční funkci, opoždění růstu i duševního vývoje. Tyroidní hormony jsou nezbytné pro formaci a aktivaci hnědé tukové tkáně. Ta se spolu s třesovou termogenezí kosterního svalstva podílí na fakultativní termogenezi a napomáhá tím homoiotermním savcům udržovat stálou teplotu tělního jádra. Vedle toho je hnědá tuková tkáň důležitým endokrinním orgánem, který po aktivaci chladem vylučuje aktivní látky zvané batokiny. Batokiny mají blahodárné účinky při léčbě obezity, diabetu a kardiovaskulárních onemocnění. Můžeme tedy předpokládat, že chladová adaptace by mohla účinně pomoci v léčbě civilizačních chorob. Klíčová slova: tyroidní hormony, hypotyreóza, hypertyreóza, receptory tyroidních hormonů, termogeneze, hnědá tuková...
|
|
|
Cardioprotective effect of adaptations to hypoxia and cold: Connexin 43 and hexokinase 2
Kohútová, Jana ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Radošinská, Jana (oponent) ; Barančík, Miroslav (oponent)
Ventrikulárne arytmie sú hlavnou príčinou úmrtí v celosvetovom meradle. Zvýšený výskyt arytmií v srdci cicavcov je sprevádzaný remodeláciou bunkovej distribúcie gap junction kanálov tvorených hlavne konexínom 43 (Cx43). V poslednej dobe sa preukazuje významný vplyv mitochondrií a ich asociácia s arytmogenézou. Za rôznych patologických stavov dochádza k zmene v expresii a/alebo distribúcii Cx43 v závislosti na fosforylačnom stave. Taktiež dochádza k zmene asociácie hexokinázy s mitochondriami, ktorá tak znižuje pravdepodobnosť aktivácie apoptózy. Adaptácia na intermitentnú hypobarickú hypoxiu potencuje endogénne ochranné cesty redukujúce výskyt ventrikulárnych arytmií, zatiaľ čo kontinuálna normbarická hypoxia tento efekt nemá. Ďalším študovaným modelom je aklimatizácia na chlad, ktorá je známa priaznivými účinkami na ľudské zdravie už niekoľko desaťročí. Avšak štúdie na srdci na týchto modeloch vo vzťahu ku Cx43 chýbajú. Naším cieľom bolo určiť expresiu Cx43, fosforylovaného Cx43 (p-Cx43) a hexokinázy (HK1, HK2), a ich distribúciu v kardiomyocytoch. Okrem toho bola analyzovaná expresia Cx43 upstream kináz, proteínkinázy A, proteínkinázy G, kazeínkinázy 1 v normoxických a hypoxických ľavých komorách potkanov spolu s distribúciou Cx43 počas krátkej ischémie a reperfúzneho poškodenia. Samce potkanov...
|
|
|
Úloha mitochondriálního genomu v kardioprotektivních mechanismech indukovaných adaptací na chronickou hypoxii
Nedvědová, Iveta ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Polák, Jan (oponent) ; Čížková, Dana (oponent)
Studie kardioprotektivních intervencí jsou velmi významným tématem vzhledem k tomu, že ischemická choroba srdeční je jednou z hlavních příčin morbidity a mortality v západním světě. Kardioprotekce je v buňce zprostředkovávána řadou různých signalizačních drah a mnoho z nich přímo či nepřímo ovlivňují energetický metabolismus a mitochondrie. Mitochondrie jsou významně zasaženy při ischemicko-reperfúzním poškození srdce a stávají se tak potenciálním terapeutickým cílem. Jejich role v myokardu není jen v oblasti energetické homeostázy, ale i ve zprostředkování buněčné odpovědi na snížený přísun kyslíku a regulaci apoptózy. Tato práce si kladla za cíl přispět k poznání odpovědi hypertrofovaného srdce spontánně hypertenzního potkana (SHR) a odvozeného konplastického kmene s mitochondriálním genomem normotenzního kmene Brown Norway (SHR-mtBN ) na kardioprotektivní režim adaptace na chronickou normobarickou hypoxii (CNH, Fi 0.01). Adaptivní změny byly studovány na buněčné, proteinové i genové úrovni s použitím metod Real-time RT PCR, čipová analýza Biomark, Western blot, spektrofotometrická měření enzymatické aktivity a kvantitativní imunofluorescenční analýzy. Předložená práce vycházela z rozdílného kardioprotektivního fenotypu mezi kmeny SHR a SHR-mtBN , kdy po CNH byla u kmene SHR-mtBN pozorována...
|
|
|
The role of energy metabolism in cardioprotection induced by the adaptation to chronic hypoxia
Kolář, David ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Adamcová, Michaela (oponent) ; Bardová, Kristina (oponent)
Energetický metabolismus srdce představuje jeden z nejkomplexnějších systémů těla vůbec. Nejen k zachování samotného života, ale také k tomu, aby bylo dokonale připravené na akutní změny (např. fyzická aktivita, emoční stres), si srdce vytvořilo jedinečnou schopnost využívat veškerých energetických substrátů (je tzv. metabolický "všežravec"). Za fyziologického stavu představují mastné kyseliny s dlouhým řetězcem primární substrát pracovního myokardu dospělého srdce. Nicméně, energetický metabolismus může být ovlivněn řadou patofyziologických stavů, které provázejí různá onemocnění. Jedním z nejnebezpečnějších onemocnění je bezesporu ischemicko-reperfúzní (I/R) poškození srdce a jeho akutní forma, infarkt myokardu. V několika posledních letech se v boji proti I/R osvědčily různé formy ischemického preconditioningu, avšak adaptace na chronickou hypoxii je pro svůj benefiční účinek v I/R známá již několik desetiletí. Změny energetického stavu srdce vyvolané adaptací na chronickou hypoxii nejsou zcela prozkoumány, a tak se v systému stále skrývá velké množství tajemství. Tato práce si klade za cíl zjistit, jakým způsobem ovlivňuje adaptace na chronickou hypoxii energetický metabolismus levé komory (LV) potkana v následujících modelech: 1. Vliv chronické normobarické hypoxie (CNH, 3 týdny, 5500 m)...
|
|
|
Vliv akutního chladu a stálého světla na levou komoru srdce potkana
Vítková, Ivana ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Akutní chladová expozice zvyšuje riziko náhlých srdečních příhod, podobně expozice stálému světlu negativně působí na kardiovaskulární systém. Nicméně individální působení těchto faktorů a vliv jejich kombinace na kardiomyocyty není dosud znám. Práce se zabývá vlivem 3 denní chladové expozice a stálého světla na expresi β-adrenergních receptorů a spřažených G- proteinů ve spojitosti s apoptotickými signály v levé komoře srdce potkana kmene Wistar. V rámci této práce byly stanoveny apoptotické proteiny BAX, BCL2, kaspáza 8 a významné komponenety β-adrenergní signalizace - β-adrenergní receptory β1, β2, G-proteiny, Gαs, Gi1/2 a Gi3. Relativní exprese proteinů byla analyzována pomocí metody Western blot. Výsledky potvrzují detrimentální vliv chladové i světelné expozice. Avšak synergický účinek těchto dvou stresorů ukazuje překvapivé výsledky.
|
|
|
Vliv podávání kreatinu a aminokyselin s rozvětveným řetězcem na svalovou fyziologii a jejich možné klinické využití
Zacpálek, Pavel ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Heleš, Mário (oponent)
(v českém jazyce) Kreatinkinázový systém by se dal považovat za první linii v energetickém metabolismu buňky. Vytváří a udržuje zásobu buněčné energie a zároveň umožňuje nejrychlejší možnou odpověď na zvýšenou potřebu energie. Cílem této práce bylo podrobně popsat kreatinkinázový systém, jeho roli v energetickém metabolismu a taky metabolismus samotné molekuly kreatinu. Významná část práce byla zaměřena na zvýšený příjem kreatinu a jeho vliv na fyziologii kosterního svalstva. Kromě toho byly také popsány některé poruchy spojené s kreatinem a výzkum jejich léčby. Na závěr byla prozkoumána možná společná působení kreatinu s aminokyselinami s rozvětveným řetězcem, přičemž určitá spojitost mezi nimi byla nalezena přes signální dráhu mTOR.
|
|
| |
host ::
RSS.