|
|
Studium energetického metabolizmu myších modelů obezity
Irodenko, Ilariia ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Šilhavý, Jan (oponent)
Energetický metabolizmus zahrnuje procesy příjmu a výdeje energie a zahrnuje ukládání přebytečné energie do tukových zásob. Bílá tuková tkáň je zásobárnou energie a zároveň hraje důležitou roli v zajištění energetické homeostázy. Živočichové získávají energii pomocí oxidace substrátů z potravy. Nepřímá kalorimetrie je často používanou metodou sloužící k odhadu energetického výdeje na základě měření příjmu kyslíku a výdeje oxidu uhličitého. Poměr VCO2/VO2 (respirační koeficient) je indikátorem oxidace metabolických substrátů. Schopnost jedince přizpůsobovat oxidaci substrátů jejich dostupnosti se považuje za měřítko metabolické flexibility. Snížení metabolické flexibility souvisí se sníženou schopností přizpůsobit se změnám v dostupnosti metabolických substrátů a s nadměrným ukládáním tuku v těle. V této diplomové práci jsme zkoumali souvislost metabolické flexibility definované na základě nepřímé kalorimetrie s metabolizmem tukové tkáně u dvou kmenů laboratorních myší C57BL/6J a A/J, které se liší náchylností k obezitě indukované dietou. Myši kmene A/J vykazovaly vyšší metabolickou flexibilitu na úrovni celého organizmu společně s vyšší schopností tukové tkáně uvolňovat a přijímat lipidy. Studium rozdílů v reakci na působení diety s vysokým obsahem tuků umožňuje definovat rozdíly v "metabolicky...
|
|
|
Utilizace energetických substrátů v bílé a hnědé tukové tkáni při metabolickém syndromu
Seďová, Karolína ; Škop, Vojtěch (vedoucí práce) ; Šilhavý, Jan (oponent)
Hnědá tuková tkáň je unikátní termoregulační orgán, její funkcí je přeměňovat energii ve formě protonového gradientu na energii tepelnou a zároveň snižovat efektivitu metabolismu. Její funkce se zdá být nadějí v léčbě metabolického syndromu a komplikací s ním spojených. Efekt hnědé tukové tkáně v léčbě MS však stále není objasněn a proto jsme chirurgicky odstranili tuto tkáň u potkanů, kteří trpí metabolickým syndromem, abychom objasnili důsledky extirpace na parametry metabolického syndromu. V této práci jsme sledovali aktivitu interskapulární tukové tkáně na parametry metabolického syndromu. Srovnávali jsme parametry mezi kmeny HHTg potkanů a kontrolním kmenem potkanů Wistar a pozorovali jsme nižší hmotnost potkanů kmene HHTg přes projevy ostatních parametrů metabolického syndromu, jako je dyslipidémie, inzulinová rezistence tukové tkáně, vyšší hodnoty NEMK v krvi. Zjistili jsme, že tito potkani mají významně vyšší aktivitu iBAT, jak v inkorporaci palmitátu do lipidů, tak ve spalování lipidů ve formě CO2 a zejména v nižším věku. Tato zjištění nás vedla k hypotéze, že iBAT by mohla mít zásadní vliv na parametry MS u neobézních potkanů. Extirpací iBAT u mladých potkanů, ani u potkanů v pokročilejším věku však neměla zásadní vliv na metabolismus ani na hmotnost. Dokonce došlo ke zlepšení některých...
|
|
|
Regulation of lipolysis and re-esterification in white adipose tissue - possible role of FGF21
Špiláková, Blanka ; Zouhar, Petr (vedoucí práce) ; Šilhavý, Jan (oponent)
Fibroblastový rastový faktor 21 (FGF21) je unikátny peptidový hormón, ktorý je zapojený do regulá- cie glukózového a lipidového metabolizmu, a taktiež energetickej homeostázy. Výsledky z početných animálnych štúdií naznačujú, že FGF21 môže byť potenciálnym liečivom v boji proti obezite a diabetu mellitus druhého typu. Bolo pozorované, že FGF21 pôsobí proti rozvoju obezity (snáď vplyvom zvýšenia energetického výdaja prostredníctvom aktivácie termogenézy v hnedom a bielom tukovom tkanive). FGF21 zjavne taktiež inhibuje lipolýzu. Konkrétny mechanizmus pôsobenia FGF21 však nie je jednoznačne objasnený. V našich experimentoch sme študovali antiobezogénne účinky FGF21 na modeli diétou indukovanej obezity u myší chovaných v termoneutrálnej teplote. Predpokladá sa, že tento model (oproti použitiu štandardnej laboratórnej teploty) približuje metabolický stav zvieraťa k situácii u ľudí. V priebehu krátkodobého (4- až 8-denného) pôsobenia sme pozorovali postupné znižovanie obsahu lipidov v tukovom tkanive a pečeni, čo bolo najmä zrejme pri kombinácii pôsobenia FGF21 s β3- adrenergnou stimuláciou. Potvrdili sme, že v niektorých depách tukového tkaniva FGF21 stimuluje tzv. hnednutie a taktiež inhibuje lipolýzu. Zistili sme, že účinok FGF21 na sekréciu mastných kyselín tukovým tkanivom nie je sprostredkovaný...
|
|
|
Protektivní vliv ischemického perconditioningu na srdce
Chalupová, Miloslava ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Šilhavý, Jan (oponent)
Remote ischemický perconditioning (RIPerC) se považuje za slibnou kardioprotektivní strategii, která je charakterizovaná jako krátké opakující se periody ischemie a reperfuze navozené během probíhajícího infarktu myokardu. Tato metoda poskytuje srdci efektivní ochranu před ischemicko-reperfuzním poškozením. Ačkoliv remote perconditioning snižuje rozsah nekrotické oblasti myokardu, mechanismy působení tohoto jevu nejsou stále zcela jasné. Tato bakalářská práce si proto klade za cíl shrnout dosavadní znalosti o RIPerC, jeho molekulárních mechanismech a protektivním vlivu na srdce.
|
|
|
Studium energetického metabolizmu myších modelů obezity
Irodenko, Ilariia ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Šilhavý, Jan (oponent)
Energetický metabolizmus zahrnuje procesy příjmu a výdeje energie a zahrnuje ukládání přebytečné energie do tukových zásob. Bílá tuková tkáň je zásobárnou energie a zároveň hraje důležitou roli v zajištění energetické homeostázy. Živočichové získávají energii pomocí oxidace substrátů z potravy. Nepřímá kalorimetrie je často používanou metodou sloužící k odhadu energetického výdeje na základě měření příjmu kyslíku a výdeje oxidu uhličitého. Poměr VCO2/VO2 (respirační koeficient) je indikátorem oxidace metabolických substrátů. Schopnost jedince přizpůsobovat oxidaci substrátů jejich dostupnosti se považuje za měřítko metabolické flexibility. Snížení metabolické flexibility souvisí se sníženou schopností přizpůsobit se změnám v dostupnosti metabolických substrátů a s nadměrným ukládáním tuku v těle. V této diplomové práci jsme zkoumali souvislost metabolické flexibility definované na základě nepřímé kalorimetrie s metabolizmem tukové tkáně u dvou kmenů laboratorních myší C57BL/6J a A/J, které se liší náchylností k obezitě indukované dietou. Myši kmene A/J vykazovaly vyšší metabolickou flexibilitu na úrovni celého organizmu společně s vyšší schopností tukové tkáně uvolňovat a přijímat lipidy. Studium rozdílů v reakci na působení diety s vysokým obsahem tuků umožňuje definovat rozdíly v "metabolicky...
|
|
|
Regulation of lipolysis and re-esterification in white adipose tissue - possible role of FGF21
Špiláková, Blanka ; Zouhar, Petr (vedoucí práce) ; Šilhavý, Jan (oponent)
Fibroblastový rastový faktor 21 (FGF21) je unikátny peptidový hormón, ktorý je zapojený do regulá- cie glukózového a lipidového metabolizmu, a taktiež energetickej homeostázy. Výsledky z početných animálnych štúdií naznačujú, že FGF21 môže byť potenciálnym liečivom v boji proti obezite a diabetu mellitus druhého typu. Bolo pozorované, že FGF21 pôsobí proti rozvoju obezity (snáď vplyvom zvýšenia energetického výdaja prostredníctvom aktivácie termogenézy v hnedom a bielom tukovom tkanive). FGF21 zjavne taktiež inhibuje lipolýzu. Konkrétny mechanizmus pôsobenia FGF21 však nie je jednoznačne objasnený. V našich experimentoch sme študovali antiobezogénne účinky FGF21 na modeli diétou indukovanej obezity u myší chovaných v termoneutrálnej teplote. Predpokladá sa, že tento model (oproti použitiu štandardnej laboratórnej teploty) približuje metabolický stav zvieraťa k situácii u ľudí. V priebehu krátkodobého (4- až 8-denného) pôsobenia sme pozorovali postupné znižovanie obsahu lipidov v tukovom tkanive a pečeni, čo bolo najmä zrejme pri kombinácii pôsobenia FGF21 s β3- adrenergnou stimuláciou. Potvrdili sme, že v niektorých depách tukového tkaniva FGF21 stimuluje tzv. hnednutie a taktiež inhibuje lipolýzu. Zistili sme, že účinok FGF21 na sekréciu mastných kyselín tukovým tkanivom nie je sprostredkovaný...
|
|
|
Charakterizace metabolických účinků omega-3 mastných kyselin u transgenních myší s expresí humánního PPARα
Kalendová, Veronika ; Rossmeisl, Martin (vedoucí práce) ; Šilhavý, Jan (oponent)
Obezita je úzce spojena s výskytem řady metabolických onemocnění včetně inzulínové rezistence, diabetu 2. typu nebo dyslipidemie. Receptor aktivovaný peroxisomálními proliferátory (PPAR)-α patří mezi klíčové transkripční faktory regulující lipidový metabolismus a jeho aktivitu stimulují i některá hypolipidemická léčiva. Mezi endogenní ligandy PPARα se řadí n-3 polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) včetně eikosapentaenové kyseliny (EPA) a dokosahexaenové kyseliny (DHA), které se ve formě rybího oleje stále používají jako potravní doplňky za účelem snižování hladiny lipidů v cirkulaci a v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Relativně novou lipidovou formou EPA a DHA jsou i estery vosku, které by na základě nedávno publikovaných studií mohly být účinnější než klasický rybí olej, tj. triacylglyceroly. V experimentu byly použity myši inbredního kmene 129S1/SvImJ, a to jednak jako kontrolní wild type (WT) kmen, a dále jako transgenní myši exprimující výlučně humánní PPARα (hPPARα) nebo transgenní myši s absencí PPARα (PPARα-KO). Myším byly podávány po dobu 8 týdnů experimentální diety: (i) kontrolní, nízkotuková dieta, (ii) obezogenní vysokotuková dieta (cHF), a (iii) cHF dieta suplementovaná koncentrátem n-3 PUFA ve formě esterů vosku izolovaných ze zooplanktonu Calanus finmarchicus (ω3Cal). V...
|
|
|
Utilizace energetických substrátů v bílé a hnědé tukové tkáni při metabolickém syndromu
Seďová, Karolína ; Škop, Vojtěch (vedoucí práce) ; Šilhavý, Jan (oponent)
Hnědá tuková tkáň je unikátní termoregulační orgán, její funkcí je přeměňovat energii ve formě protonového gradientu na energii tepelnou a zároveň snižovat efektivitu metabolismu. Její funkce se zdá být nadějí v léčbě metabolického syndromu a komplikací s ním spojených. Efekt hnědé tukové tkáně v léčbě MS však stále není objasněn a proto jsme chirurgicky odstranili tuto tkáň u potkanů, kteří trpí metabolickým syndromem, abychom objasnili důsledky extirpace na parametry metabolického syndromu. V této práci jsme sledovali aktivitu interskapulární tukové tkáně na parametry metabolického syndromu. Srovnávali jsme parametry mezi kmeny HHTg potkanů a kontrolním kmenem potkanů Wistar a pozorovali jsme nižší hmotnost potkanů kmene HHTg přes projevy ostatních parametrů metabolického syndromu, jako je dyslipidémie, inzulinová rezistence tukové tkáně, vyšší hodnoty NEMK v krvi. Zjistili jsme, že tito potkani mají významně vyšší aktivitu iBAT, jak v inkorporaci palmitátu do lipidů, tak ve spalování lipidů ve formě CO2 a zejména v nižším věku. Tato zjištění nás vedla k hypotéze, že iBAT by mohla mít zásadní vliv na parametry MS u neobézních potkanů. Extirpací iBAT u mladých potkanů, ani u potkanů v pokročilejším věku však neměla zásadní vliv na metabolismus ani na hmotnost. Dokonce došlo ke zlepšení některých...
|
host ::
RSS.